Ročný odpočet energijí-vaše úsporné opatrenie.

[Otkundes]

Voldano napsal:

Termostatické ruční ventily na radiátorech mám trvale stažené na minimum a radiátory jsou v podstatě trvale studené. Na každém radiátoru jsou dálkově radiově odečítané měřáky.

Z hlediska tepla, jsou naše domy jen vytápěnými krabicemi, jejichž vnitřní prostor bývá různě rozčleněn příčkami a přepážkami. Teplo se v ní přesouvá z místa s vyšší teplotou do místa chladnějšího až, v ideálním případě, dojde k vyrovnání teplot.
Akorát vnější obvod té krabice bývá mohutnější. Většinou již i dodatečně opatřen tepelnou izolací, aby to teplíčko zevnitř neutíkalo tak rychle z krabice ven. To teplo, které unikne, je potřebné do krabice stále doplňovat, aby v ní neklesala teplota.
Proto, ať již někdo bydlí v garsonce paneláku, nebo v rodinném domku, úspory energií je nutno vyhodnocovat podle fakturačního měření dodavatele energie, který je společný pro dům. Nikoliv podle „dílků“ tzv. rozdělovačů topných nákladů na radiátorech. Ty dílky nic neříkají o skutečném množství spotřebovaného tepla. Je to jen pomůcka, k rozdělení dodavatelem účtovaného náměru tepla v domě. Přitom se předpokládá, že ve všech bytech bydlí lidé a byty si vytápí na obdobnou teplotu.
Je iluzorní myslet si, že dlouhodobým vypnutím radiátorů v bytě (místnosti), citelně klesne spotřeba tepla v celém domě. Ačkoliv, možná, bude takový uživatel bytu platit za teplo méně, ostatní za něj nakonec zaplatí o to více.
Druhý termodynamický zákon platí nezávisle na vypnutí radiátoru...

[Hill]

Už jsem to tu snad někde psal, že zavření radiátorů nic neřeší, protože 80 % průměrné spotřeby v GJ/m² obytné plochy je dolní limit, který nájemník či vlastník bytu stejně zaplatí, i když mu na počítadlech radiátorů nenaskočí ani jediná jednotka.
Dokud bude platit zákon 67/2013 Sb., rozpočítá se polovina spotřeby tepla naměřená patním kalorimetrem ve znění vyhlášky MMR 269/2015 Sb., t.j. v poměru podlahové plochy bytů.
Druhá polovina se použije k určení, kolik spotřebovaného tepla udává jeden impuls naměřený na radiátorech, protože se sečtou všechny náměry v domě (vzorce jsou ve vyhlášce). Sečtením GJ z plochy a GJ z impulsů vyjde spotřeba bytu.
Limitem 80% průměru je zohledněný prostup tepla od sousedů přes příčky, podlahy a stropy, ti totiž musí topit víc, protože jim těmi plochami utíká teplo tam, kde je teplota nižší. Kdo netopí, stejně je mu počítaná tato minimální spotřeba, ostatním v domě se o ten rozdíl poníží, ať už s ním sousedí, či nikoli.
Jinak řečeno - netopič platí i za teplo, které svými radiátory neodebral.
Těm netopičům pak na vyúčtování přibude řádek drobným písmem koeficient udávající, kolikrát víc zaplatí za GJ, které se mu účtují. Nic víc to číslo neříká, ale je to docela strašák, když to tam je. Mělo by to lidi naučit seřizovat termohlavice na nějakou přijatelnou teplotu, nepříliš odlišnou od teploty u sousedů.

[Otkundes]

Hille,
na EB se již problematika topení jistě řešila a je možné, že tam zazněl i Váš názor. Nehledal jsem to. Ve svém příspěvku jsem chtěl srozumitelnou formou vysvětlit, jak se teplo v domě „přelévá“ z místa na místo, a proto malá úspora jednoho uživatele bytu, nemusí být úsporou i pro ty ostatní.
Znám i případ, kdy si majitel bytu stěžoval na nedostatečné topení. Po příchodu technika do bytu bylo zjištěno, že topná tělesa v bytě jsou uzavřena a byt je vytápěn jen stoupačkami a prostupem tepla ze sousedních bytů. A pokud u souseda nad ním termostatický ventil radiátor uzavřel, stoupačka ve spodním bytě mu přestala hřát. Pán odmítal otevřít radiátory ve svém bytě s tím, že ty "dílky", jsou drahé a výtopna si má své rozbité zařízení spravit, aby „ty trubky“ v jeho bytě, byly pořád horké....
Toť, jen před třemi týdny jsem vyřizoval žádost místního společenství (SVJ) o radu, jak postupovat proti záměru úpravy jedné majitelky bytu, která se v panelovém domě chtěla odpojit od domovního topného rozvodu. Důvodem mělo být sporadické využívání bytu (bydlela jinde) a samozřejmě, zbavit se platby za teplo.

[Crifodo]

80 % průměrné spotřeby v GJ/m² obytné plochy je dolní limit, který nájemník či vlastník bytu stejně zaplatí, i když mu na počítadlech radiátorů nenaskočí ani jediná jednotka.
Kdo netopí, stejně je mu počítaná tato minimální spotřeba, ostatním v domě se o ten rozdíl poníží, ať už s ním sousedí, či nikoli.
Jinak řečeno - netopič platí i za teplo, které svými radiátory neodebral.

Pokud je to fixní koeficient bez ohledu na pozici bytu v domě, je to zajímavý energetický komunismus (ten je to každopádně), protože byt uprostřed budovy se sousedy dole nahoře vlevo vpravo bude mít jinou ochlazovanou/ohřívanou plochu stěn než horní byt v rohu budovy, který má dvě místnosti sousedící s ochlazovaným pláštěm a všechny sousedící se střechou a kde nejsou průběžné stoupačky nahoru, natož stoupačky s největším průměrem trubek.

[Hill]

Pozor, Ivo, to není celé: ty měřiče na radiátorech jsou předprogramované podle výhřevné plochy radiátoru a polohy bytu v domě, čili podle podílu ochlazovaných venkovních ploch a naopak stropů, podlah a příček, u nichž se předpokládá, že za nimi je dlouhodobě srovnatelná teplota. Jde o projektové vypočtené hodnoty (u nás to byly hodnoty tabulkové, protože to při montáži nastavovali podle tabulky).
Jinak řečeno - každý měřič při stejném rozdílu povrchových teplot radiátoru a okolí počítá jinak rychle. Po zateplení pláště domu se samozřejmě musí změnit kalibrace, ale i to se dá dálkově.
My máme od května 2017 tyto rádiové a od loňska i sběrnicový systém, takže se odečítají nejpozději jednou měsíčně, informaci o aktuální spotřebě mám kdykoli k dispozici na portálu Techem. Demontáž, vybitou baterii či ztrátu spojení systém ale zjistí během několika minut. Jak často se toto testuje, nevím a je mi to jedno. Zatím jsem nepocítil potřebu nějak to měření ojebávat.

Pokud jde o trubky stoupaček, tak ty hřejí nebo nehřejí podle toho, jestli někdo v bytech "nad" z té stoupačky topí, nebo je mají všichni zavřené. Nejde jen o nepronajaté byty, které jsou i dva tři měsíce prázdné, je to případ například ložnic - když si někdo v dolních patrech udělal obývák u té stoupačky, v níž mají všichni nad ním ložnici, stěžuje si, že má stoupačky studené. A kvůli jedné takové, která i to měla nějakým koeficientem zohledněné, že stropem obýváku vytápí ložnici nad sebou, kdykoli ty stoupačky nahoru nehřejí, a tudíž musí o to víc topit vlastním radiátorem, se nakonec musela instalovat přetoková smyčka se škrticím ventilem, takový bypass kolem radiátoru v nejvyšším patře. Dal bych přednost termostatickému ventilu, ale nic vhodného pro ½" trubku, co by zavíralo průtok při teplotě výstupní vody nad 38°C, jsme nesehnali, tak je tam pevně omezený průtok. Ten je minimální, ale stoupačka "nějak" hřeje (1 metr nad jejím radiátorem má kolem 40°C trubka topné vody, zpátečka má kolem 30°C, ale dušička má pokoj). Dělalo se to tuto topnou sezónu, takže až po příští se bude porovnávat se podobnou situací v ostatních vchodech, jestli se tím něco vyřešilo. Neočekáváme ale žádný oslnivě průkazný rozdíl.