[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

ZVUK2000 píše:Kromě tatramarek, nikdo nezmínil pračky ROMO Fulnek

Ano, jsem NIKDO, protože jsem se o nich zmínil v obou mejch posledních postech v tomhle vlákně ...

Bohužel nečtu vše. Dnes už jsi mně podruhé nachytal

Pro jistotu se ptám. Byla zde zmíněná Meopta Přerov, nebo Metra Blansko?

Ano, Metra. V Metře jsem byl někdy v roce 84 na exkurzi jako student SPŠE a začínající milovník měřící techniky. Fascinovalo mě, že tam zrovna na několika pracovištích montovali měřáky s imperialistickým logem - jestli se pamatuju dobře tak asi NORMA. Dokonce pod tou značkou zrovna kompletovali tuzemské PU500. Když jsem se na to provádějícího soudruha zeptal, odpověď byla lakonická: "Jsme nejlevnější a platí valutama."
Měřáky ale přeci jen nebyly běžným spotřebním zbožím pro každou domácnost.

Romovky, tedy automatky, si z dob socialismu vůbec nepamatuju. Ale jednu měla moje první tchýně ještě dlouho po revoluci. Běžná provozní údržba, tedy topná tělesa, motor, gumová manžeta, čerpadlo... Programátory si tchán už uměl měnit sám a možná má dodnes ještě nějaký v dílně. Ta pračka zhebla někdy kolem roku 2000, a to tak, že se za provozu úplně rozsypal zrezlý korpus a vnitřnosti se rozlezly okolo. Měla za sebou údajně víc jak osmnáct roků provozu ve vlhké a studené suterénní prádelně. Tam ani nevadilo, že pár posledních let imrvére tekla. Šlo to do kanálku. V bytě by odkroutila tak polovinu.

Ono ROMO Fulnek začalo s automatkama poměrně pozdě, až někdy kolem roku 1984-85 - to ty Tatramatky a pozdějc i Tamatky vyjížděly z linky v Popradě už někdy od roku 1970 ... Ve Fulneku se spíš dělaly malý vířivky "ROMO Mini" (jen co pamatuju bábi měla dvě a máti postupem času taky) a kromě toho i shora plněný bubnový ždímačky. I proto se slovo "tatramatka" stalo v éře komančů v podstatě synonymem pro zepředu plněnou automatickou pračku - ty seshora plněný taky nebyly ve výrobě stejně dlouho jako ty klasičtější, zepředu ládovaný ...

Před 2-3 týdny v nedělním filmovém týdeníku (mínus 50 let) byly záběry z výroby vrchem plněných Tatramatek a zmínka, že jsou ve francouzské licenci.

EKKAR píše:Ono ROMO Fulnek začalo s automatkama poměrně pozdě, až někdy kolem roku 1984-85

A s klimatizacema začali ještě pozdějc, až nějak 1992. 1994 jsem byl ve Fulneku na školení. Byly to klimačky v izraelský licenci. Při tý příležitosti jsem si tam koupil automatku Romo Zerowatt. Jede dodnes, jedinný co se na ní podělalo je zobáček otvírání dvířek a to ještě mojí surovostí když bimetal nechtěl nějak dlouho chladnout.

Porevoluční automatku Romo Zerowatt jsem kupoval v roce 1995, v jakémsi přetrvávajícím opojení tuzemskou technikou. V roce 2001 upadnul buben. Po rozborce jsem zjistil, že se úplně rozpadl hliníkový odlitek (trojramenný "kříž"), který buben nese. Když jsem v součinnosti s místním opravářem shledal, co všecko už je v posledním tažení, pračka šla do kopru.

V roce 1987 jsme koupili stepující Tatramatku 245.1 za tři a půl tisíce z výprodeje nějaké fabriky, ještě na ní bylo evidenční číslo, rok výroby 1979 až 1980. Prali jsme v ní do roku 1996, děti na ní jezdily podtatranské rodeo, až nevydržel panel pod ní a ve vzniklé díře si ustřihla přední kolečko. Od té doby místo excentru na ježdění měla pár hokejově-brankářských rukavic na klouzání. Ale už ne dlouho: ty rukavice neuměly udržet směr. Ale o tom jsem tu už snad i letos psal.
Pro srovnání uvedu naši další pračku, tuším Ardo TL600, ta přežila o dva roky pětiletou záruku a už se nevyplatilo ji opravovat.
To jsou ty konstrukční chyby, na které se přijde až časem. Ta Ardovka na nýtování bubnu trpěla rychleji: po sotva 7 letech se začaly vyklánět čepy bubnu, a to na obou stranách, protože jim mezi odlitkem a bubnem vznikl elektrolytický článek a natáhl nýty. Na každé straně jen tři sousední, zbylé tři zůstaly těsné, protože pračka se odstavovala s otevřeným bubnem, tedy buben zůstával vždy v jediné poloze, dvířky nahoru. Šmajdalo to tak, že napřed začala škrtat řemenice o plášť, při dalším praní odešly tlumiče a při dalším začala vana téct, protože se prolámal plech pod ložiskovými dómy - čili při třetím praní od prvního škrtnutí řemenice. Oprava se musela řešit výměnou pračky, protože sotva tisícovka peněz rozdílu mezi cenou pračky nové a cenou opravy té staré opravdu nebyla efektivně uspořená.
Demonstruji tím, že my, zvyklí dlouhá léta používat vzácné (protože nepříliš dostupné) československé výrobky, jsme nebyli na tak mizernou spolehlivost a krátkou výdrž vůbec připravení, navíc jsme někdy i věděli, v jakých podmínkách ty naše výrobky vznikaly. Měl jsem pár příležitostí to vidět i jinde - jen v Itálii jsem byl v několika strojírenských fabrikách a cromaturách od bratří Manelli v Janově přes Testu Biella, Somet ve Val Seriana či Rotal v Mezzolombardo, ty italské výrobky se dělaly v daleko lepších podmínkách pod stálou kontrolou každé důležitější operace, měl jsem tedy za to, že elettrodomestici, tedy bílá technika, se budou dělat stejně poctivě. Inu, svět byl a je asi už jinde. Eta neuměla lehké a elegantní mixéry a roboty, jako třeba Moulinex, a Moulinex těm svým zase neuměl (nebo neměl zájem) dát výdrž výrobků ETA.
Především nám ujel vlak s elektronikou, přesto naši výrobci dokázali vykouzlit něco i z toho štípaného pazourku, který přivezl další vlak, rovněž rychlejší, než inovace v našem průmyslu. Aspoň to našim výrobcům přiznejme, že dokázali něco z ničeho, a to dost trvanlivě. Z tržního hlediska ale žádná výhra...

ransom píše:Porevoluční automatku Romo Zerowatt jsem kupoval v roce 1995, v jakémsi přetrvávajícím opojení tuzemskou technikou. V roce 2001 upadnul buben.

Tak mám asi kliku. Možná to je tím, že se zas tak moc nepoužívá, je v akci asi tak jedna náplň do týdne. To tatramatka, do který se skrkaly za bolševika po sraný hadrový plíny, ta makala každej den.

Jo a k těm obrazárnám. Kdysi jsme měli TV Salermo. Vzpomínám, že když jsem se v ní poprvé hrabal, tak mě překvapilo, že v ní byla obrazovka od zlých imperialistů akorát už nevím, jestli Philips nebo Telefunken. Divný, vyráběla se v dobách nejtužší normalizace. Koupená byla v místní prodejně elektro.

Když Tesla hodně nestíhala plán tak se dovezlo i něco od imperialistů. Ale mohl to být třeba jen exportní Maďar nebo Polák. Nebo naopak z východu, ke konci byla většina ČBTV se sovětskou obrazovkou, protože jinde už čb nevyráběli.
Východní Němci, když jim rusák nedodal barevné LK3C jednou dovezli i delty od Philipse, takto osazená celotranzistorová Color20 se stala asi jednou z nejmodernějších TV v Evropě