malá úvaha jak ušetøit...

Zpráva

PavelFF · #31 Příspěvek od **PavelFF** » 29 led 2007, 11:53

Ne! Ty nebudeš platit nic (protože taky nic nezískáš) , ale zpùsobíš ztráty ÈEZu.
ÈEz s tím dopøedu poèítá, ceny má nastavené tak, jako by všichni spotøebitelé strkali do zásuvek kondenzátory jako ty.

Ten jalový proud , než se k tobì dostane z elektrárny, tak cestou ohøívá dráty na sloupech (tehdy se stává na èas èinným) , až potom ze zásuvky ve tvém bytì vklouzne do tebou nachystaného kondenzátoru, stane se jalovým (ale nic neohøeje, neroztoèí, nerozsvítí), takže elektomìr ho ignoruje.

Jakmile se v obvodu ve tvém bytì objeví jen náznak èinného odporu (R), ten elektromìr to mrcha hned zjistí a roztoèí se. Øíká se tomu, že napìtí je ve fázi s proudem a tehdy vzniká nìjaká práce, teplo, svìtlo,...
Když dáš do série C a R, tak se mezi nimi rozdìlí napìtí a cos fí se zmìní na nenulové. Napìtí na C máš stále zadarmo, ale napìtí na odporu už platíš.

Je zjevnì marné ti to vysvìtlovat, chce to nechat tomu nìjaký èas.

ViPali · #32 Příspěvek od **ViPali** » 29 led 2007, 12:53

Skúsil by som to takto:
Predstav si, že máš elektráreň 100MW a spotrebič 100MW.
Predpokladajme, že odpor drôtov vedenia je nulový.
1/ Spotrebič ja čistý R, potom elektráreň pracuje do záťaže a generátor je brzdený "odberovým" prúdom.
2/ Spotrebič je čistý C alebo L, potom sa záťaž chová ako jalová, tvoj elektromer sa netočí odberové prúdy sú jalove, a preto generátor nie je brzdený. Dôsledkom je, že sa roztočí na nekonečné otáčky. Ak budeš mať v sieti zapojených viac elektrárni, tak ich neudržíš v synchronizme a "rozpadne" sa ti elektrizačná sieť.
.
Preto je v záujme elektrárni, aby boli generátory zaťažované spotrebičmi s čo najlepším Fí.
Pretože priemysel využíva najmä elektromotory (L) kompenzuje sa sieť kondenzátormi.
S nástupom neónových svetiel, ktoré majú charakter skôr C sa zvyklo kompenzovať svietením. Tam má potom opodstatnenie ten "zázrak" ktorému robil reklamu crifodo, pretože on pridal C k neónke, ktorá to viacmenej nespozorovala, ale odberový prúd sa zmenšil. Samozrejme s inými spotrebičmi to asi nemalo až také zazračne účinky.

#33 Příspěvek od **Sendyx** » 29 led 2007, 13:01

Tak teď jsi mu to zamotal ještě víc.

Stručně a jasně - dalo by se vydělat na tom, připojit si maximální jalový odběr. Pokud použiji kvalitní kondenzátor, bezeztrátový, tak energii nespotřebovávám, elektroměr se netočí a proud teče. Veškeré vedení před elektroměrem (i za ním) hřeje a pokud máme velký barák a elektroměr někde nahoře, tak nám ty dráty před elektroměrem ohřívají omítku zadarmo.

PavelFF · #34 Příspěvek od **PavelFF** » 29 led 2007, 13:19

Ohøívat zeï je nepraktické - lepší by pak bylo postavit si tepelné èerpadlo typu " elektrické vedení pøed elektromìrem - voda" a získávat teplo z vodièù ÈEZu v zemi(o tom by nikdo nemusel vìdìt) nebo na sloupech (dost nápadné).

Dokonce by se tím vodièe chladily a byly by menší úbytky, takže menší ztráty(?) To je nìjaké divné, to nechceme.

testmen · #35 Příspěvek od **testmen** » 29 led 2007, 14:04

Sendyx píše:Tak teï jsi mu to zamotal ještì víc.

Struènì a jasnì - dalo by se vydìlat na tom, pøipojit si maximální jalový odbìr. Pokud použiji kvalitní kondenzátor, bezeztrátový, tak energii nespotøebovávám, elektromìr se netoèí a proud teèe. Veškeré vedení pøed elektromìrem (i za ním) høeje a pokud máme velký barák a elektromìr nìkde nahoøe, tak nám ty dráty pøed elektromìrem ohøívají omítku zadarmo.

ok, ale za ty høející dráty za elektromìrwm už platím že?

#36 Příspěvek od **Sendyx** » 29 led 2007, 14:20

Ano, hřející dráty za elektroměrem už jdou z tvé kapsy.

Crifodo · #37 Příspěvek od **Crifodo** » 29 led 2007, 15:26

testmen: kdyby sis místo dvoudenního plkání na webu udělal jednoduchý pokus s kondem, odporem a elektroměrem, už bys věděl na čem jsi. Místo toho se ty i ostatní zabýváte (a občas zamotáváte) v bizarních analogiích o omotávání baráku vedením před elektroměrem.
Prostě si to zkus a dozvíš se všechno: co je to činný a jalový výkon, jestli fyzikální zákony fungují, jestli se dá ČEZ, nejkvalifikovanější pirát v ČR, očůrat fázovým posunem, a nakonec po nějaké době i to, jestli ČEZ (EON) bude pátrat po tom, jestli někdo najednou odebírá jalovinu a z jakých pohnutek

PavelFF · #38 Příspěvek od **PavelFF** » 29 led 2007, 17:07

A co kdyby se polovina vesnice domluvila, že pøipojí ideální indukènost a druhá polovina vesnice , že pøipojí kondenzátory. To by pak høály dráty ÈEZu mezi barákama a v elektrárnì by o tom ani nemuseli vìdìt?

to Crifodo: Je to snad zakázané, plkat tady?
Kdyby testmen udìlal pokus, jak ho navádíš, myslím, že by mohlo snadno dojít k úrazu. Což je mnohem horší , než plkání.

Crifodo · #39 Příspěvek od **Crifodo** » 29 led 2007, 18:17

PavelFF: nepodsouvej mi něco, co jsem neřekl. Vyjádřil jsem názor, že pokus by pokusníka, zvlášť když není vybaven základní teorií, přivedl dříve a lépe k poznání. Empirie je jednou ze základních vědeckých metod a nevyhýbali se jí ani tak velcí elektrotechnici jako Edison nebo Marconi, o Teslovi nemluvě.
Plkání tím nikdo nezavrhuje, naopak si uvědomuju, že to je zase pro změnu jeden ze základních postupů českého národa!

Kdyby testmen udělal pokus, jak ho navádíš, myslím, že by mohlo snadno dojít k úrazu. Což je mnohem horší , než plkání.
Myslíš sice zajímavě, ale na webu jménem bastlírna se výzva k omezení bastlení a k propagaci plkání vyjímá... zajímavě

Navíc mám takový pocit, že testmen (příznačný nick

) sledoval ve výsledku spíš nějaký hmatatelný výsledek, než teoretickou rozpravu. Ale to ti řekne on sám, je to jen moje domněnka.

#40 Příspěvek od **Sendyx** » 29 led 2007, 18:28

Taky mám pocit, že navádět Testmana k měření by skončilo jeho dlouhodobou nebo trvalou absencí zde. Možná by se za čas objevil s dotazem, jak to, že ohmetr vybuchnul, když měřil odpor drátů v zásuvce

Artaban001 · #41 Příspěvek od **Artaban001** » 29 led 2007, 22:42

Padla tu zmínka o diodě v sérii ze spotřebičem - tato zhovadilost se praktikuje třebas u fénů a tak mě napadla otázka, jak si klasický mechanický elektroměr poradí z měřením v podstatě pulsního jednosměrného proudu (pro jednoduchost je fén jediný v tu dobu zapnutý spotřebič). Je fakt, že už nám EON naaplikoval bílou potvoru z počítadlem a blikající LEDkou, takže to nemám možnost otestovat..

Jinak přítomnost stejnosměrné složky v síti je nežádoucí

Crifodo · #42 Příspěvek od **Crifodo** » 30 led 2007, 10:58

Artaban: záleží na tom, jak moc využívají cívky elektroměru povolené sycení materiálu jádra. Možná tam bude zhoršená přesnost vlivem harmonických. Jinak mechanický elektroměr víceméně integruje výkon jako čtverec plochy nad periodou proudu, vynásobeno napětím. Krátké špičky s ním asi nehnou, ale když už tam jsou na dalším odběru, zahrne je taky. (to není případ motorku s diodou!)
Z blikání digitálního elektroměru se snad dá odběr zjišťovat taky.

Artaban001 · #43 Příspěvek od **Artaban001** » 30 led 2007, 19:44

Crifodo: s digitálním elektroměrem bych to neporovnaval. Digitální elektroměr do zásuvky za 400Kč umí měřit i COS fí (power factor), navíc pokud se dejme tomu použijí kvalitní snímače napětí a proudu (třeba HALL transformátory LEM), tak při použití vysoce kvalitního software procesoru lze měření provádět v každém okamžiku sinusovky napětí i proudu "stejnosměrným způsobem". Takže by i přímotop přes diodu ze svářečky byl bezchybně změřen a navíc by se dal spustit alarm, že je překročená povolená hodnota stejnosměrné složky v síti

Crifodo · #44 Příspěvek od **Crifodo** » 30 led 2007, 21:04

Artaban: bavíme se o elektroměrech ČEZu použitých pro účtování, o které tady jde? co si zákazník strčí do zásuvky, je asi vzhledem k tématu vedlejší...

Artaban001 · #45 Příspěvek od **Artaban001** » 30 led 2007, 21:55

Původně mi šlo o to, jak se mechanický elektroměr (původní od ČEZ) vypořádá ze stejnosměrným proudem vzniklým diodou v obvodu z ohmickým spotřebičem. To, že už nemáme mechanický elektroměr mi to nedovoluje uskutečnit (a kupovat za dva tisíce novej "podružnej" se mi nechce). Chtěl jsem poukázat na to, že testovat to na elektronickým elektroměru to nemá smysl, protože pracuje zvlášť z každou veličinou (napětí, proud, fázový posuv, snad i symetrie sinusu)