když vidím vnitřek těch ionizatoru - nic zvláštního tam není,
tak nechápu jak je možný že jim to funguje, těch konstrukcí
je spousta možná i stovky, tady ty používají zrovna drátový elektrody
http://www.ekopos.eu/cisticky.htm
http://www.infopro.kvalitne.cz/pajsl.html
zda se že vlastnosti toho vn zdroje budou asi dost podstatný
(čím víc je to stejnosměrný tím víc to smrdí oxidem dusíku - pravděpodobně?)
většinu zdrojů který jsem zkoušel běhaly nad akustickým pásmem zkoušel jsem i tyristorový ale ty dělaj strašnej hluk(vyšší kmitočet lepší filtrace někdy i bez kondu-naboj se drží všude)
měřil jsem trochu ten xj201 na osciloskopu (jde to špatně - všude všecho prská -chybí kvalitní vn sonda) a zdá se zě tam není žádná filtrace nebo jenom malá nebo nějaký spec. zapojení - žádnej konstantní kmitočet nebo jenom maximálně náznak zato hromada nepravidelnejch impulzu (šum)
který způsobuje ten regulační tranz. T2
postavil jsem elektroniku toho xj201 regulace začne nabíhat při 200v na filt. kondu - pod 200v píská na oscil. jenom sinus. nad začne trafo šumět na oscil. docela chaos(nedaří se z toho dostat víc jak 2kv st. -zatím)
další věc je jestli by sekundární strana měla bejt uzemněná s nějakým poměrem +- na jednom z těch obr. je vidět běžný vn trafo pokud nejsou obraceně diody tak by mohly uzemnit jenom minus
někde jsem dokonce viděl na nějakejch nákresech i ionizátory s plechama kde bylo na ionizačním drátu +, u deskovejch filtrů je to běžný ale u ionizátoru? jak je nastaven poměr +- u bateriovejch ionizátoru když se to nemá jak zašlajfovat
ionizačních elektrod jsem zkoušel hromadu, upravený pilky na dřevo, nerez ocel do kuchyňskýho kráječe(prum.0,25), nerez ocel z rybářskýho lanka (lanko prum.0,3 - jednotlivý drát 0,08),dráty z ruznejch výkonovejch odporu(pum 0,02 až 0,07), uhlíkový vlákna vybraný z čističky z hepa filtrem
nejhorší výsledky dávaly silnější odpor. dráty (prum.0,07) asi vinou tipu mateialu, drát z ryb. lanka(prum.0,08) se zdá bejt ok.
plechy jsem zkoušel z nemagnetický vyleštěný nerez oceli (leštička na fotky), pásoviny hliníku s vyleštěným povrchem a nebo chemicky upraveným , měď, mosaz, pozink plech, pocinovaný plech všechy materiály měly minimálně zaleštěný hrany ale většinou byly leštěný celý
většinou se na plechy ukládá jenom takový jemný bahno -
protiprachová učinnost minimální, ozon žádnej, většinou jenom oxid dusiku,
v některech případech bez oxidu dusíku byl vzduch (kouř ve vzduchu) zionizovanej tak že to lepilo jako hrom a minimálně se to usazovalo na elektrodách (nejtenčí ionizační drát - širokej rozestup mezi plechama) výsledek nepoužitelnej
v jednom jedinným případě došlo k extremě velkýmu zachytávání prachu, mistnost byla bez kouře asi za 10 min(nerez plechy, pilka,bežnej násobič na 220v hnanej měničem z 12v zářivky do auta - s jiným zdrojem to nechytalo nic i se stejně nastavenejma elektrodama) výsledek ovšem nedejchatelnej pro vysokej obsah dusíku
čističce s hepa filtrem to trvá hodiny než takhle vyčistí vzduch od prachu
vysledek porovnávanej ve tmě se silnou baterkou
zkoušel jsem i deskový filtry tam to chytá prach výborně na výstupu filtru jede čistej vzduch problém je hlavně v tom zě vzduch sebou nese i část kladnýho náboje (asi?) ionizažní elektrody jsou kladný, vzduch nesmrdí oxidama ale je nějakej zvláštní, se zápornejma ionizačníma el. to funguje huř a jsou tam cejtit zase oxidy. trvá ale dlouho než veškerej vzduch projde filtrem
nejjednodusšší co chvíli pracovalo dobře bylo vn trafo s 1 traz oscil. a poškozená vn dioda s ionizační jehlou, okolo jehly bylo vydět jak se kouř slučuje do velkejch vloček a padá dolú potom se dioda zničila uplně a bylo po srandě s dobrou diodou to takhle suprově nechodilo
tak si myslím zě calá věda je hlavně ve vn zdroji