[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

mam otazku ze v preampe ked je velky sum tak to sposobuju stare lampy alebo nieco ine este?

Taky to můžou způsobovat odpory,uhlíkové šumí spolehlivě.U elektronek způsobuje šum sekundární emise na anodě.U starších nevím,nesetkal jsem se s tím,že starší lampa šumí.

Dotaz. Jak ovlivňuje šum hodnota Rg? Mohu nějak ovlivnit sekundární šum na anodě? Děkuji.

dobrá pánové došlo na vaše slovo dneska mi to asi po páté shořelo a je to v čudu,ale rád bych něco s elektronkami měl nenašel by někdo někde schéma s touto elektronkou něco jednoduchého případně s DPS.

nebo ještě líp upravit toto ???

V tomhle oboru "elektronka+cokoliv" jsem janek, ale nepotřebují ty fety nějakou tu teplotní stabilizaci pracovních bodů, když už se tam honí takovýhle proudy ?

Pánové Pajošek s elipsou si oba pletou pojmy s průjmy.
Sekundární emise je něco zcela jiného, co jednak vůbec nesouvisí s triodami, jednak vůbec nesouvisí se šumem elektronek jako takových.

A ta hodnota Rg se projevuje jak? S ohledem na šum . A komu dotaz smrdí ,ať neodpovídá.

Smrdí, ale odpovím
Hodnota Rg je mimochodem daná, nebo přinejmenším doporučená výrobcem pro určitý pracovní režim. Jiná věc je, pokud je jako Rg použit uhlíkový odpor, s kovovou vrstvou a spirálou a nebo metaloxidový. Obecně nejmenší šum měly a mají odpory TR161-163 /modré a zelené/, hned po nich rusáci MLT 0,25 - MLT 2 a z šumového hlediska nejhorší je klasický uhlík se spirálou, naprostá katastrofa jsou vysokoohmové odpory ze staré uhlíkové řady TR144-TR146. Pověsit si takový 10M odpor jako mřížkový svod např. k EF806S s A=100 znamená zbytečně zabít nejméně 15dB užitečného odstupu kvůli přiblblému odporu.
Jak jsou na tom s šumem moderní odpory např. velikosti 0207 těžko říct, potuluje se tu spousta druhů nejméně dvaceti výrobců včetně všelijakých laciných hajzlů z Číny, takže jedině měřit a když není možnost, tak zkoušet v definovaném zapojení a měřit odstup od 2kHz výš. Zcela určitě ale vím, že např. teslácké TR296, později TR156 a TR157 na tom byly šumově výborně.
Já ale v elektronkových zapojeních a při servisu nástrojových aparátů tyhle malé potvůrky nepoužívám, protože mají malé dovolené pracovní napětí /300V/.
Obecně platí, že čím vyšší odpor, tím vyšší šumové napětí na něm vzniká. V praxi to znamená /pokud není na závadu nižší vstupní odpor/ použít co nejnižší hodnotu Rg, ještě připuštěnou výrobcem.

sinclair píše:Pánové Pajošek s elipsou si oba pletou pojmy s průjmy.
Sekundární emise je něco zcela jiného, co jednak vůbec nesouvisí s triodami, jednak vůbec nesouvisí se šumem elektronek jako takových.

No, sekundární emise elektronů bude určitě vznikat na anodách diod, triod a i dalších, ale nedokážu si představit jak způsobuje šum. Teda dokážu, ale určitě bude o několik řádů menší než cokoliv jiného, takže asi neměřitelná.
nebo se pletu?

Nevypadáš na úplnýho blba /nic ve zlém/, tak se zeptám:
Co přesně si představuješ pod pojmem sekundární emise ?

Mihau2 píše:dobrá pánové došlo na vaše slovo dneska mi to asi po páté shořelo a je to v čudu,ale rád bych něco s elektronkami měl nenašel by někdo někde schéma s touto elektronkou něco jednoduchého případně s DPS.

PE 2,3,4/2006. Máš to tam aj s DPS.

sekundární emise: při dopadu elektronu (s jistou energií - lampa anodové napětí 200 V - energie 0,2 keV) na materiál (nejlépe kov) dochází k uvolnění jistého počtu elektronů (o energii odhaduju desetiny eV) , které se mohou ztatit, nepříklad dolétnutím na sklo lampy. Většina se jich ale zpět vrátí na anodu. Při proudu desítek mA a energii okolo 0,2 kev odhaduju únikový proud z anody v řádech desítek uA - to je ale statisticky kolísající údaj, takže odhaduju šum v řádu pA a to to pravděpodobně celé přeháním..
jinak co se týče elektronek tak jsem úplný blb

EDIT:
Ještě jsem zapoměl vzít vúvahu konstrukci slektronky. Jelikož anoda není infinitezimálně tenká fólie, tak popisované sekundární elektrony budou lítat jen na stranu katody, kdy intenzita elektrického pole bude nutit elektrony k návratu zpět na anodu. Popisovaný jev bude fungovat jen na okrajích anody, takže odhad se bude ještě snižovat tak o dva tři řády dolů.

Tak dík za odpověď. Takže doporučení je dát odpor co nejmenší ,ale aby nepřetěžoval výstup zařízení předchozího. A jak je to s mřížkovým proudem? Ten je omezen konstrukcí elektronky? V datašitech jsem tento údaj nenalezl.

Cust napsal:

jinak co se týče elektronek tak jsem úplný blb

Kéž by bylo více takových "blbů".