El. topidlo

Zpráva

Andrea · #31 Příspěvek od **Andrea** » 31 říj 2008, 09:29

Já jsem pořád nepochopila, co má tepelné záření společného s přeskokem elektronu mezi hladinama

#32 Příspěvek od **mtajovsky** » 31 říj 2008, 09:39

Andrea píše:Já jsem pořád nepochopila, co má tepelné záření společného s přeskokem elektronu mezi hladinama

To si teď děláte legraci?

helios · #33 Příspěvek od **helios** » 31 říj 2008, 09:40

Andrea píše:Já jsem pořád nepochopila, co má tepelné záření společného s přeskokem elektronu mezi hladinama

Ono to bude skôr o preskoku veľkého množstva peňazí od naivného zákazníka k reklamne vycvičenému dealerovi, ale to s tými elektrónmi vyzerá vedeckejšie a bežný človek to svojimi znalosťami nedokáže vyvrátiť, a o to ide predovšetkým pri podobných "zázračných" prevratných novinkách.

Andrea · #34 Příspěvek od **Andrea** » 31 říj 2008, 09:46

mtajovsky píše:
Andrea píše:Já jsem pořád nepochopila, co má tepelné záření společného s přeskokem elektronu mezi hladinama
To si teď děláte legraci?

Ne proč?

#35 Příspěvek od **mtajovsky** » 31 říj 2008, 09:49

Dobře. Přečtěte si třeba ... http://www.lt.cz/index.php?option=com_c ... Itemid=164

No a takový CO2 laser je infračervený laser, tedy "tepelný". No a běžné záření se liší jen tím, že není koherentní.

Andrea · #36 Příspěvek od **Andrea** » 31 říj 2008, 09:50

mtajovsky píše:Dobře. Přečtěte si třeba ... http://www.lt.cz/index.php?option=com_c ... Itemid=164

No a takový CO2 laser je infračervený laser, tedy "tepelný".

Ale laser a teplej šutr je nebe a dudy.

#37 Příspěvek od **mtajovsky** » 31 říj 2008, 09:51

Andrea píše:
mtajovsky píše:Dobře. Přečtěte si třeba ... http://www.lt.cz/index.php?option=com_c ... Itemid=164

No a takový CO2 laser je infračervený laser, tedy "tepelný".
Ale laser a teplej šutr je nebe a dudy.

Samozřejmě, že není, co se týče zdroje záření. Laser vyzařuje koherentní záření, teplý šutr nekoherentní, to je vše.

#38 Příspěvek od **mtajovsky** » 31 říj 2008, 09:57

Lepší odkaz - http://www.gymtc.cz/natura/2001/3/20010305.html

Andrea · #39 Příspěvek od **Andrea** » 31 říj 2008, 10:03

mtajovsky píše: Samozřejmě, že není, co se týče zdroje záření. Laser vyzařuje koherentní záření, teplý šutr nekoherentní, to je vše.

A jak je možné, že teplý šutr vyzařuje spojité spektrum, když přeskoky mezi hladinama generují diskrétní energie? Laser má čárové spektrum, protože obsahuje záření jen jedné energie, právě dané přeskokem mezi dvěma hladinama.

#40 Příspěvek od **Cust** » 31 říj 2008, 10:07

ta holka má pravdu, už jsem psal, že toto se řeší bez problémů klasickou makroskopickou fyzikou...

#41 Příspěvek od **Cust** » 31 říj 2008, 10:31

mtajovsky píše:
Cust píše: pod čarou
co se týče hloubky vniku: jednoduché pravidlo platící vždy - čím větší energie záření, tedy jeho kratší vlnová délka, tím větší hloubka vniku. Tedy infra záření má menší hloubku vniku než viditelné záření! nevím co v tomto případě považuješ za skinefekt...
Tohle mě zaujalo. Výpočet hloubky vniku jsem měl jako příklad na jedné, pěkně hnusné zkoušce - z "Teoretické elektrotechniky III". Hloubka vniku se počítá jako vzdálenost od povrchu, kde klesne intenzita pole na hodnotu 1/e původní intenzity. A s tím kmitočtem - není to naopak? Vyšší kmitočet - menší hloubka vniku - čili rychlejší ubývání intenzity pole? Tohle už si nepamatuji, musel bych do přednášek.

Tak jsem nahlídnul do chytrých knih.
U elektromagnetické vlny je definována ekvivalentní hloubka vniku. Ta je závislá na frekvenci a na materiálu a ne zrovna jednoduše a říká nám jakou vzdálenost musí vlna urazit, aby její amplituda klesla ne e^-1, vztah si najděte v knížkách sami - tady bych ho musel dát v .jpg. Nicméně nám se jedná o intenzitu záření (tedy jaký předá výkon) v materiálu. Závislost je taková, že nejprve ostře roste a pak exponencielně klesá k nule, čím větší energie, tím větší hloubka ve které křivka dosahuje maxima. Je to opravdu jako s tím autem na D1 viz. příspěvek výše.

#42 Příspěvek od **Sendyx** » 31 říj 2008, 11:10

Zkusím sem dohnat jednoho tepelného technika...

Ale stručně, asi jde o ten pocit tepla. Byl jsem kdysi v objektu, kde bylo pohlahové vytápění teplou vodou (odpadní teplo z nějakého průmyslu), které prý hřeje v zimě na cca 15 st. C, víc ne. Jako další část vytápění měli v některých místnostech mramorové panely (el.) a v několika stropní infrazářiče - vypadalo to jak velké zářivkové těleso. Ty infráky hřály zajímavě, člověk seděl v křesle, okno dokořán, venku zima a bylo přitom teplo

#43 Příspěvek od **mtajovsky** » 31 říj 2008, 13:10

Andrea píše: A jak je možné, že teplý šutr vyzařuje spojité spektrum, když přeskoky mezi hladinama generují diskrétní energie? Laser má čárové spektrum, protože obsahuje záření jen jedné energie, právě dané přeskokem mezi dvěma hladinama.

Ten odkaz na laser jsem dal proto, že je tam jasný popis emise kvanta při přeskoku elektronu mezi energ. hladinami. Nechytejte so toho. Debata se vede o tom, kde se vůbec to záření bere, nikoliv o rozdílech v emisi koherentního a nekoheretního záření. Nekladu tu přece rovnítko šutr = laser. Pokud tedy extrahujeme jaderné reakce, tak zdrojem emise kvant zaření je elektron, který ... ale už se nebudu opakovat. O to tu celou dobu jde, že někdo tento děj zpochybnil.

Šutr vyzařuje spojité spektrum

- jednak to není pravda, druhak četla jste ten druhý odkaz? Zejména pasáž počínající jménem - Wilhelm Wien ? Já už to lépe neřeknu.

pod čarou

Laser má čárové spektrum

to taky není pravda. Klasický laser nemá spektrum, nýbrž je monochormatický.

PeteBurns · #44 Příspěvek od **PeteBurns** » 31 říj 2008, 13:22

Asi najväčší vplyv na pocit tepla má vlhkosť vzduchu, pri nižšej teplote a suchom vzduchu môže byť pocit tepla väčší ako vyššej teplote a vlhkom vzduchu..o prúdení vzduchu ani nehovoriac..

Crifodo · #45 Příspěvek od **Crifodo** » 31 říj 2008, 13:29

Sendyx: jaký příkon měly ty infra panely, jaký nápoj tam podávali a jakou část tepla vyrábělo to podlahové topení?

Na tepelnou pohodu má vliv i momentální stav osádky, energický rozlítaný pozitivistický aktivista bude jinak vnímat zimu než nehybný, trudnomyslný morous se špatně fungujícím oběhovým systémem v dolních končetinách