Elektroosmóza starých staveb

Zpráva

Quest · #31 Příspěvek od **Quest** » 13 led 2010, 22:02

mc-vlada píše:
rezis píše:
ZdenekHQ píše:A co takhle napřed udělat kolem domu výkop a dát tam nopovou folii ? Kromě práce to nic nestojí, ovšem ve městě to zřejmě jednoduše nejde...
To moc nepomáhá
Dělám ve stavebnictví. (vím že to sem asi moc nepatří) Výkop okolo obvodových zdí, dolů děrovaný flexibil a odvětrat, výkop zasypat kačírkem. Pokud vlhkost vystupuje do 1m tak výkop alespoň 1m. Mnohokrát vyzkoušené, funguje. To odvlhčení je trochu složutější záležitost, píšu jen základ, jinak rád odpovím na SZ.

Pokud vykopeš vedle 50 cm hlubokých základů (jako mám např. já) jámu 1m, zasypeš ji kačírkem, co udělají potom ty základy? Podle mne se rozjedou do kačírku. Ten kačírek nemá žádnou únosnost, ani horizontálně, ani vertikálně. Něco podobného se stalo jednomu zdejšímu podnikateli, který též vykopal podél starých základů rýhu na základy nové stavby, v těsném sousedství staré budovy, která se mu do té díry celá sesypala, ještě dřív než stačil přivézt beton do základů.
Nejsem stavař, nerozumím stavařině, jenom teoretizuji, ten kačírek a folie je jistě dobré větrání okolí základů, ale vlhkost do zdiva proniká podle mne i zespodu a když je zeď 90 cm silná, zbývá ještě dosti široká cesta k pronikání vlhkosti. Zvláště, pokud je hladina spodní vody hodně blízko.

FERYACT · #32 Příspěvek od **FERYACT** » 14 led 2010, 18:22

V Benátkách použili jako isolaci mramor.Račte následovat.

kenybz · #33 Příspěvek od **kenybz** » 15 led 2010, 09:59

se do toho vlozim.. je to dost individualni pod patu zakladu bych nesel vic jak 5cm aby drenazni trubka byla o kousek niz...podhrabat se pod zaklady je ohubu...stare stavby mivaji zaklady z nasucho skladanych kamenu a pokud to nekdo vyhrabne pod uroven paty zakladu je jasne ze se to rozjede! Kdyz jsem delal sanaci zdiva a kompletni rekonstrukci tak jsem postupoval po castech nikdy jsem nemel odbagrovane 2 rohy budovy...navic jsem jeste delal betonove patky pod zaklady protoze dum nebyl staticky v poradku...ted uz je to OK zadne trhliny se jiz nepohnuly a vlhkost je temer pryc. Vse klepe dosahovala mapa az ke stropu nyni je sotva postrehnutelna u podlahy ve sklepe pred tim pri destivem obdobi strikala voda ze sten!

mc-vlada · #34 Příspěvek od **mc-vlada** » 15 led 2010, 13:22

Quest - vezmi si, jak jsou základy namáhány, tj staticky a poueze vertikálně, nemají se kam rozjet, samozřejmě pokud jsou základy mělké, mohu kopat max 10 cm pod ně, bavíme se o únosných podkladech, v písku není co odvodňovat. Výhodou je, že tato metoda odstraní přebytečnou vlhkost, ale přirozenou vlhkost, kterou staré zdivo potřebuje neodstraní a to pak nepraská, jak je popsáno výše. Ten podnikatel musel nějak porušit statiku, nejen obnažit základy. A pokud je hned pod základem případně v něm spodní voda, tak je blázen ten, kdo to stavěl. I to se dá řešit snížením spodní vody, pokud je ve svahua je kam drénovat.

Quest · #35 Příspěvek od **Quest** » 17 led 2010, 17:44

To mc-vlada: Ano základy zatěžují vertikálně, ale svislá síla váhy zdiva se v podloží rozkládá i do stran, a pokud není přímo pod základy skála, a někdo obkope základy těsně podle půdorysu (jako to udělat ten podnikatel), a ještě hlouběji než byl původní základ, pak je výsledný efekt stejný jako když šlápneš na hroudu hlíny. Pokud by byla v zemi, tak ji nerozšlápneš. Když však ji obkopeš a obsypeš kačírkem, tak ji rozšlápneš lehce. Nebo jiný příklad: Vykopej si libovolně hlubokou jámu s kolmými stěnami a postav se celou vahou těsně na její okraj, také se s Tebou ten okraj utrhne. Síla, kterou působí váha zdiva je ještě mnohem větší. Řekl bych, že 10cm (jak bylo psáno výše), je maximum o kolik si můžeme dovolit vykopat hlubší jámu, vedle původních základů. A to ještě ne po celé délce stěny najednou, ale po částech.

aleycon · #36 Příspěvek od **aleycon** » 06 úno 2010, 19:50

Zdravim vsechny co maji zkusenosti s elektroosmozou. Pisete ze to funguje (aktivne i pasivne). Zajimam se o to take delsi cas a mel bych par otazek:

1) Z jakeho materialu je vysousena zed? Mam na mysli zda jen cihly nebo smisene zdivo nebo prevazne z kamene - jaky kamen (zula, piskovec, opuka, ...).
2) Jak je asi zed stara, resp. jak stara a jaka je malta? Zda je malta jen vapenna nebo s cementem, jak zhruba porovita a jak soudrzna (vyplavene vapno).
3) Byly na mokrych stenach patrne vykvety soli (bile chomacky)? Objevuji se zpravidla na jare.
4) Jakeho razu je spodni voda? Zda jde o tlakovou vodu napr. ve svahu nebo jen o vzlinajici vodu ze zakladu, jakou ma tvrdost?
5) Jakeho razu je zemina kolem zakladu? Zda mokra, tezka a kysela (napr. ruzne jily) nebo lehka, piscita a sussi.
6) Stoji vysousena zed nad sklepem kde dochazi v zime ke kondenzaci vody na stenach sklepa?
7) Jake jste pouzili materialy elektrod u aktivni a pasivni metody? Predpokladam ze u pasivni metody stejne. Jake napeti a s jakou polaritou u aktivni metody?

Jakou polaritu melo napeti mezi elektrodami pred spustenim vysouseni? Zda zed kladnou nebo zapornou vuci uzemneni.

Sam jsem zatim vykousel jen silnejsi medeny drat ve spare mezi cihlami zahazeny vapennou maltou. Nedaval jsem tomu moc velkou sanci. Proud na cca 6 metrech toho dratu byl nejprve cca 10mA pri 10V, pak klesal. Napeti jsem postupne snizoval az na cca 4V, ale ten drat se nakonec na nekolika mistech prerusil - na nekolika mistech skrz tu maltu vykvetla krasne zelene medenka.

Diky.

Quest · #37 Příspěvek od **Quest** » 18 úno 2010, 01:31

To aleycon. Čti pozorně a na část otázek najdeš odpověď v průběhu tohoto vlákna. Moje zkušenosti se týkají cihlové zdi, nepodsklepené, více jak 100let staré s písčitojílovým podložím, kamenným základem a vlhkostí pouze vzlínající.

mc-vlada · #38 Příspěvek od **mc-vlada** » 18 úno 2010, 06:40

Quest - nevím, jaké máš vlastní zkušenosti, já jich mám dost. první před 10 lety, 80 let starý dům, vlhkost vzlínala 60-70 cm, kamenné základy v jílovitém podloží hluboké 80 cm. Rýha odkopána 10 cm pod základy, štěrk, flexibil atd. navrch dlaždice 50x50cm. Dodnes to funguje, sucho, žádné praskání ani sesedání. Mám to na očícj tak jednou týdně, je to dům švagra. Otázkou je, jestli by tomu sousedovi ta zeď nespadla i bez jeho zásahu. Druho možností je, že je úplně b***j.

aleycon · #39 Příspěvek od **aleycon** » 19 úno 2010, 00:29

Quest - diky za info. Obsah vlakna jsem si precetl nez jse se ptal. Zajimalo by me jakou mas spodni vodu, zda-li mekkou nebo tvrdou, zda byly na te zdi vykvety soli v odparne zone. Jak jsi zajistil kontakt tech elektrod z fosforbronzu se zdi a jaky je material tech zemnicich elektrod? Predpokladam ze to jsou nejake tyce zarazene az do hloubky spodni vody a ze jsou shora az nad uroven spodni vody odizolovany.
Ja mam spodni vodu mekkou, ale zelezitou. Kdyz vyhrabu nejaky kus zeleza, ktery byl v zemi desitky let, tak uz neni skoro poznat co to bylo. Na povrchu toho zeleza narostou jakoby puchyre rzi a objem se tak zvetsi. Nedavno jsem nasel v zemi nejake stare stipacky a kdyz jsem z nich otloukl ty rezave narustky, tak z nich moc nezbylo. Nevim tedy zda je pouziti elektroosmozy pouzitelne pri takoveto agresivni vode.
Co jsem vycetl z ruznych materialu, tak pro ucinnou elektroosmozu jsou nutne nasl. predpoklady:
1) porovitost zdi je v rozmezi radu -10 az -7 m (0.1 um az 0.1 nm)
2) celkovy obsah soli ve zdi < 1% hm, rozhodujici jsou hlavne chloridy.
3) PH zdiva je vyssi jak 6
4) Zed neni zatizena zadnymi bludnymi nebo indukovanymi proudy
5) Ve zdi nejsou zadne neizolovane kovove casti, ktere ve zdi vytvareji zmenu elektr. potencialu

Quest · #40 Příspěvek od **Quest** » 19 úno 2010, 10:21

To aleycon. Materiál uzemnění je různý, co se našlo, protože je paprskovitě kolem domu vedle zdi, několik bagrem vyhloubených jam na šířku lžíce, do hloubky kam dostal. V některé jámě jsou do dna zaraženy zemnící tyče, jinde stočené klubo pozink zemnícího pásku, jinde zase starý měděný velký hrnec atd. Propojení jednotlivých zemnících bodů je provedeno izolovaně od okolní půdy a soustředěno do jednoho uzlu poblíž napájecího bodu ve zdi. Pamatuji si, že jsem si nechal tenkrát změřit zemnící odpor tohoto uzemnění od hromosvodáře a ten kulil oči, že se s tak nízkým odporem v této lokalitě ještě nesetkal. Pro elektroosmózu na provedení uzemnění velmi záleží. Pravděpodobně by bylo asi nejlepší, aby bylo umístěno v hloubce přímo pod základy, což však může být technický problém. Propojení elektrod je vcelku asi 6kou měděným drátem, venkovní konce elektrod mají na soustruhu vytvořený závit M10-12, už nevím přesně. Elektrody (jak jsem již psal..?!!!), jsou do vyvrtaných děr naraženy, nasucho poměrně velkým kladivem za pomocí jednoduchého přípravku na ochranu závitů. Hladina ve studni je dosti hluboko, cca 6-7m, avšak stálá vlhkost zeminy je mnohem méně, tak 1-2m hluboko, voda je velmi tvrdá. V hloubce 1m začíná jíl, který přechází v opuku, nebo co to je. Chemický rozbor půdy ani zdiva jsem nedělal, stejně jako zrnitost atd. Jestli byly výkvěty, to už si nepamatuji, je to dosti dlouho.
To je vše, co mohu sdělit k této záležitosti. Vzorem mi bylo tehdy již výše zmíněné AR.
Dnešní poznatky a způsoby aplikace elektroosmózy jistě budou na jiné úrovni než před 40ti lety, a tak by bylo dobré kontaktovat odbornou firmu která tento způsob vysoušení zdiva praktikuje a nechat si od nich vytvořit odborný posudek přímo dané lokality.

aleycon · #41 Příspěvek od **aleycon** » 22 úno 2010, 14:23

Quest: Diky za info. Jak jsou prosim daleko od zdi jednotl. uzemneni? Metr, dva? V lete jsem si pripravoval zemnici pasku 30x4 s pozinku na dno vykopu pro drenazku. Pasku jsem dal na vysku a obsypal ji trochu lepsi hlinou a umistil ji na dne vykopu hned vedle zdi. Ta paska jde po celem obvodu. Snad to bude dobre. Diky

Quest · #42 Příspěvek od **Quest** » 22 úno 2010, 17:30

To aleycon. Uzemění čím hlubší, tím lepší, a co nejblíž ke zdi. Pásek v drenážní hloubce? Pro hromosvod dostačující, ale pro elektroosmózu? Nevím, zeptej se povolanějších, já bych doporučil podstatně hlubší zakopání, až pod úroveň základů, aby se osmotický jev neomezil jenom na část půdorysné tloušťky zdiva. (ty ionty je potřeba donutit, aby cestovaly svisle, v celé tloušťce zdi, ne jen do strany)

aleycon · #43 Příspěvek od **aleycon** » 26 úno 2010, 23:41

Quest: Diky za odpoved. V mistech kde neni skep je ta paska tesne pod urovni zaklad. spary nebo max v jeji urovni (cca 80 cm). Tam kde je sklep je zaklad mnohem hlubsi. Dno sklepa je cca 2 m pod terenem a s vykopem pro drenazku jsem sel do hloubky max. cca 1.7 metru. Mel jsem strach aby ty obnazene zaklady nevyvedly nejakou paseku. Jsou to totiz jen poskladane kameny na sebe bez spojeni maltou, resp. jsem tam zadnou nevidel. Delal jsem to po usecich cca 6-8 metru. Ted ale celkem lituju ze jsem nesel az do hloubky pod dno sklepa, treba i 80 cm vedle zakladu. Voda totiz ve sklepe vesele tece dal - evidentne v zemi proudi v hloubce v urovni dna sklepa.

Quest · #44 Příspěvek od **Quest** » 28 úno 2010, 14:13

aleycon píše: Voda totiz ve sklepe vesele tece dal - evidentne v zemi proudi v hloubce v urovni dna sklepa.

Jestli Ti "voda ve sklepě vesele teče dál", jak píšeš, tak na to Ti elektroosmóza asi nepomůže. Ta odstraňuje vlhkost zdiva, nashromážděnou za roky, nikoliv Tvou "tekoucí vodu". To spíš nějaká odvodňovací drenáž v okolí základů, nebo vrtané sondy s odčerpáváním. Ale to už je vyšší škola, obrať se na firmu, která se tímto zabývá profesionálně.

aleycon · #45 Příspěvek od **aleycon** » 28 úno 2010, 16:28

Quest: Ta takouci voda na dne sklepa me nijak nepali. Problem je jen v tom ze ta volna voda syti vzduch sklepa treba i na 100% a na studenych stenach sklepa (hlavne v horni polovine) tato vlhkost kondenzuje a zasobuje tak tuto stenou vlhkosti ktera pak vzlina do zdi nad sklepem.