[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

konosuke píše:Zásadní výhodou videa 6465 byla možnost kopírování zakódovaných kazet (stejnosměrný kolektorový motor, pohánějící rotační hlavy nedokázal reagovat na přidané rušivé impulsy v synchronizační směsi u kódovaných kazet, takže je ignoroval).

S ostatními stesky souhlasím, tento si dovolím uvést na pravou míru: toto video mělo v TV dílu vyklíčovaný půlsnímkový interval ještě před řízením FM zdvihu pro záznam. Tedy tam ty rušivé impulsy neprošly, aby měnily kontrast a způsobovaly i ztrátu synchronizace. Ostatní VCR na to potřebovaly předřadit dekodér, který ten půlsnímkový impuls nahradil jednotnou černou, Philips zřejmě proto, že se to osvědčilo v TVP, si to tehdy ještě nezjednodušoval a použil to i ve VCR.
Čili s tím rotační hlavy neměly vůbec nic do činění.

kevin_mitnick píše:Pokud vim, tak tim duvodem bylo, ze tehdejsi televize nedovedli zpracovat signal z videa bez zkraceni casove konstanty obvodu radkove synchronizace a tak si tato legendarni videa vyrabela vlastni synchronizacni smes a tak se signaly klicovane na kazete na rozhozeni nahravaci automatiky ven z videa ani nedostali...

- přihořívá, ale to zase nemělo co do činění s vyklíčováním půlsnímkového intervalu, natož aby se vyráběla vlastní synchronizační směs. Ta se normálně nahrála i sejmula. Jenže právě v době snímkového impulsu jedna hlava ještě neopustila pásek a druhá se do něj právě bořila. A buben malinko zpomalil. To nestihla žádná regulační smyčka srovnat. Jakou asi má setrvačnost buben ve videu ve srovnání s pomyslným setrvačníkem udržujícím řádkovou synchronizaci v TVP? Ta se totiž chová jako setrvačník podstatně těžší, proto hořejšek obrazu plápolal do stran. A s každým dalším přepisem se to zhoršovalo (kdo tehdy vlastně měl originálku kazetu?). Tak se zkrácením časové konstanty v televizi ten druhý "setrvačník" výrazně odlehčil, aby ty časové chyby stíhal sledovat.

Inu, technika VCR začíná být rychle zapomenutá...

Zpět k tématu: vždyť to není jen Philips, hromada dalších evropských značek, ať už dělaly normální hifi a video podle DIN nebo Edel-HiFi (to mělo znamenat něco jako vyšlechtěné, dotažené k dokonalosti), buď beze stopy zmizela nebo jen v Asii lepí jejich logo (tomu se říká Brand).
AEG se rozprskla na mnoho značek i neznaček, v Braun hifi byla majitelem (Gilette) zcela zastavená výroba, Wegu koupil Sony a dnes tam ani nemontují, Uhera koupil Assmann, Grundig se poturčil, Saba napřed přešla pod Thomsona a teď sdílí jeho osud, Dual patří Karstadtu, o Nordmende, Graetzu, Schaub-Lorenz nebo Metz už delší dobu nejsou zprávy..., snad jen Nagra Kudelski, ale tam přešli od analogových magnetofonů k digitálnímu kódování televize (NagraVision) a drží se dál.
V Evropě se AV techniky drží už jen pár rodinných firem (i když, to byl Grundig taky, ale, jak se říká o starém Maxovi, potvrdil sestup výrokem "🤐 Japonci!" v roce 1982 údajně na CeBitu v Hannoveru... viděl, kam to vede, ale nechtěl to vidět, a to se předtím s Akio Moritou kamarádil...).
Ano, hlavně my, jako zákazníci, jsme to všichni taky nechtěli vidět. Zajímala nás cena a nad nějakou nekvalitou jsme už léta uměli přivírat oči.
Ideální podmínky k likvidaci firem, které se snaží o poctivý výrobek, který samozřejmě příliš lacino vyrobit nejde. My, Evropané sami, jsme si zlikvidovali evropský elektronický průmysl.

Hill píše:My, Evropané sami, jsme si zlikvidovali evropský elektronický průmysl.

ne všichni osobně likvidovali (tunelovali a "privatizovali", vypláceli socanské pobídky a kšeftovali s průmyslovými zónami).
Většinově to bylo tak, že evropský elektronický průmysl chytře zlikvidovali žlutí, protože rozpoznali slabá místa evropských firem a zákazníků: ochota škudlit při nákupech, neochota krást patenty a knowhow, neochota evropských zaměstnanců přistoupit na platové a existenční podmínky asijských zaměstnanců. Trochu moc faktorů pro konkurenční masakr.
Samozřejmě, ta evropská firma, která si dá dobrovolně vyrábět v Asii a ještě svolí k prodeji svého zboží IV. jakosti pod jinou značkou, si podřízla větev sama.

poněkud mimo téma, ale ne úplně:
http://www.rozhlas.cz/izurnal/ekonomika/_zprava/608758

Kdysi imperiální veličina vděčně šoupe nohama, že urve pracovní příležitost pro pár set lidí... od japonského investora a s japonským knowhow. A to byli Japonci před 60 lety rybáři a svítili si lampionama.
Evropa už byla.

základní věc je ta, že nic se nevyrobí levněji než před 20-25 lety , všechno šlo cenově nahoru, vstupy, suroviny technologie. Díky technologiím se ale dokážou díly ošidit, tak že už se dělají bez rezerv často poddimenzované ( příklad klasické transformátory, které dříve bylo nemyslitelné aby vlastním provozem, bez zatížení hřály) No a tím pádem už nevydrží výrobky až do svého morálního zastarání. A když mi lidé brečí, že jim odešla telka po třech letech a předchozí vydržela 15 . říkám dřív stála televize 7 násobek průměrného platu pokud by jste chtěli stejnou kvalitu, vy by jste dali za běžnou telku dnes 140 tisíc. A už se diví, že to teda ne.

Není pravda, že se dnes nic nevyrobí levněji než dříve, právě díky rozvoji technologí a mnohem dokonalejším a úspornějším mašinám a pokroku se spousty součástek a jiných mnohých věcí dokáže dnes vyrobit právě laciněji než dříve a to navíc v minimálně stejné kvalitě

A není pravda, že dnešní televize stejně "trvanlivá" jako ta z minulého století, že by stála 140tisíc. Dnešní 55palcový televize stojí na krámě kolem 3-4tis, tak "kvalitní" co bude fungovat i za 10let by stála odhadem cirka 10-15tisíc.

Se stačí podívat kolik stojí šmejdský pajcovaný součástky od žluťáků třeba v GM a co se dá sehnat za originální součástky v ECOMu, SEMICu, EZK, ALDAXu, jak se liší ceny a rozhodně 100x větší nejsou. Třeba polovodiče, origoše cca 2-3x dražší jak čínský pajcy totéž platí o elektrolytech a jiných součástkách, takže skutečně trvanlivá telka by byla maximálně 5x dražší než ten nejlevnější šmejd z Teska.

Ovšem co si koupí vychcaný čech? 5x dražší telku nebo tu nejlevnější aby ušetřil??

Takže z tohohle jednoduchého důvodu se dnes už skoro nic kvalitního nedělá, protože by to nikdo nekupoval.

Bohužel jak říká můj brácha, v minulém tstoletí se "budovalo" v tomhle století se "vydělává"

ponechám stranou technickou úroveň a životnost výrobků ale z pohledu příspěvku na úhradu fixních nákladů (contribution margin) by hromadná sériová velkovýroba (economy of scale) měla srazit finální ceny dolů bez ohledu na to půjde-li o auta, rohlíky či spotřební elektroniku. teoreticky. teoreticky ! pokud ovšem v podnikové praxi tato elementární poučka (co se vtlouká študákům do palic na II.ročníku studia) ještě funguje to nevím...

študákům se vtlouká leccos (a vtlouká jim to leckdo), což by samo o sobě bylo na delší téma
Sama o sobě je každá ekonomická poučka v praxi nedostatečná ne-li rovnou k h_vnu, protože realita je provázána mnoha faktory, ani nejsou všechny ekonomické. K čemu je minimalizace jednotkových nákladů u velkosériové výroby, když se konzumentovi zúží spektrum dostupných profesí, komunikace budou zahlceny dopravou, ekonomicko-politická síla jeho země půjde do kopru.
Koupí si levný velkosériový křáp, ale ztratí možnost zaměstnání, nedostane se včas kam by chtěl pro nekonečné kamiony a ještě ho stát podojí na daních aby bylo z čeho platit udržování dálnic. Země jako Kocourkov navíc ztratí i ty zbytky nároků na to, aby jim někdo podle kdysi zákonných norem poskytl výrobek s návodem a s menu v jejich jazyce. Ze suverénní průmyslové země okrajový banánistán.

A navic.

Cena vyrobku dnes nema temer nic spolecne s vyrobnimi naklady.

Cena je mnozstvi penez, ktere je zakaznik ochoten nebo donucen za danou sluzbu zaplatit. A jedine co plati s jistotou je, ze cena > naklady...

Kdyby vetsina spotrebitelu mela byt jen mlhavou predstavu, co ve skutecnosti stoji treba ten fotoaparat nebo telefon nekde v Pekingu nebo na Taiwanu, nerozdycha to.

Znackovy notebook v konfiguraci, ve ktere bude u nas k dostani tak mozna k vanocum a za 50 tisic jej tam stal asi 15 tisicovek...

je to pravda ale si uvědom přes kolik mezičlánků a meziskladů obchodního řetězce noťas (nebo fotoaparát) cestuje z Pekingu do Horní Plané...deset ? dvacet ? ne-li víc. a každej si přirazí marži aspoň 7-8% své "přidané hodnoty" (nebo raděj trochu víc)...výsledek je potom vidět na pultové ceně v marketu. obchoduji s ocelí, vyrobí se v MITTALU Ostrava a udělá okruh 2000 km po Evropě přes Polsko, Slovensko zpět do ČR a prodá se na stavbě 1000m od...MITTALU. není to legrace-globalizace ?

Zaujimavy je aj fakt, ze v USA je skoro vsetko lacnejsie ako v Europe.

konosuke píše:je to pravda ale si uvědom přes kolik mezičlánků a meziskladů obchodního řetězce noťas (nebo fotoaparát) cestuje z Pekingu do Horní Plané...deset ? dvacet ? ne-li víc. a každej si přirazí marži aspoň 7-8% své "přidané hodnoty" (nebo raděj trochu víc)...výsledek je potom vidět na pultové ceně v marketu. obchoduji s ocelí, vyrobí se v MITTALU Ostrava a udělá okruh 2000 km po Evropě přes Polsko, Slovensko zpět do ČR a prodá se na stavbě 1000m od...MITTALU. není to legrace-globalizace ?

Nedávno jsem kupoval notebook v Czechcomputeru kde jsem objednával dvě věci. Přišlo to ve velký krabici kterou zabalili v czc a notebook byl v menší krabici na který nálepka s adresama: odesílatel - Shangai a příjemce - czc, byl jsem hodně překvapenej, že to objednávaj takhle přímo

Hill píše: Schaub-Lorenz nebo Metz už delší dobu nejsou zprávy...

Podle mě Metz stále vyrábí televizory. Ale ceny jsou nelidové. http://www.metz.de/en/company.html

Vlákno 3 a půl roku starý.

nevím jak to dělají, ale:
vemu DVD, napojím ho do videa a z videa do TVP (TVP s jedním scartem)
nepustím si nic. de jen zvuk z DVD. v návodu: "DVD nelze napojit do videorekordéru aby se zamezilo kopírování nosičů"
jak to dělají?
vlezl jsem do dílny, a spáchal redukci z tří cinch konektorů na scart a použil kompozitní videovýstup DVDčka. všechno funguje.
videokazety jsem běžně kopíroval přez onen kompozitní videosignál, a vždycky se dílo zdařilo.
a kdyby se nezdařilo, tak se to dá i přez koaxiální kabel

jenže jaká je potom kvalita obrazu a zvuku? Ale to už se ubíráme uplně mimo tohle téma...