[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Sorry, už jsem tu hrubku opravil .

Nepotečie tými KD-čkami striedavý prúd ak sa diódou oddelí napájanie pre LM-ko s druhou kapacitou?

Možná jsem trochu konzervativní, ale nechápu, proč se pořád vymýšlejí takové, s odpuštěním, ptákoviny, které hřejí jak kamna a navíc jsou náchylné k odprásknutí. Nestačí něco v duchu přiloženého obrázku? Takových elegantních řešení, které naprosto vyhoví, je v literetuře hafo. Vzal jsem první knížku, co mi přišla pod ruku.

Jo,a integrované stabilizátory se obvykle posilují jinak.

Pane kolego, jen jsme řešili funkci prvotním tazatelem naneseného schématu - to že se nabíjení dá daleko elegantněji řídit a regulovat tyristorem je stará věc... Dost možná jsme mu hned na začátku měli jeho dotaz smést ze stolu a doporučit mu ten tyristor. Jenže takové už jsou diskuse na Bastlírně...

Ano, to jste řešili poměrně detailně a tak jsem sovy do Atén již nosit nechtěl, jen to ideové schema o posílení stabilizátoru. Ale když zkušený elektronik, jako třeba vy, vidí, že by to šlo řešit jinak -lépe a jednodušeji, neměl by si to nechat pro sebe.

Ta nabíječka s tyristorem je opravdu elegantní.
Zkusil bych to vylepšit- místo té zenerky bych dal TL431 (k ní antiparalelně diodu) a odpory u TL431 nastavil přesně žádanou hodnotu napětí.

Pánové ta původní schéma funguje skvěle akorát mně trápi to nemilé značné zahřívání KD čka na chladiči, přidal jsem mezi výstupem LM317T a bázi KD503ky ještě odpor 100j/2W ale nic se nezměnilo.

Dá se ta schéma nějak elegantenjic upravit tak aby se to tolik nezahřívalo? Ještě chvíli by jsem to nechal nabíjet a mohu si na tom postavit na kafe....

Tranzistor topí výkonem rovným součinu UcexIc(přibližně). Když chceš, aby méně topil, musíš snížit buď Uce nebo Ic nebo obojí. Jinak musíš použít regulaci PWM nebo fázovou regulaci triaku nebo tyristoru. Co je elegantnější?

p.s. Proud tranzistorem (tedy Ic) snížit nemá význam, protože to je zároveň proud nabíjecí a ten snížit nechceme. Zmenšit ztrátový výkon tedy můžeme pouze snížením napětí před stabilizátorem, tedy napětí na sekundáru trafa a to tak, aby při nabíjení téměř nabitého akumulátoru bylo napětí Uce minimální, ale ještě byl zachován proudový regulační rozsah .

p.s. Jinak řečeno, nemůžeš chtít, aby jeden ze sériově zapojených vařičů topil a druhý ne.

Tak tu regulovatelnou nabíječku s tím KDčkem jsem zavrhl protože topí jak rychlovarka . Začal jsem tedy že zkusím postavit tu s tyristorovou regulací ta schéma vypadá opravdu lehce a elegantně ale je tam použito trafo s výstupem 25V/6A a 25V/0,1A no ja mám k dispozici jen 2x17V/10A zkoušel jsem to aplikovat ale regulace funguje jen na začátku potenciometru a pak v něm něco ruplo a místo 2,2k ma 48M. Jo jinak ten kond 10M je jako 10nF ? nebo 10uF ? použil jsem 8,2 nF.. ale i tak to nejde

To tyristorové schéma je rozhodně elegantnější, než nějaký lineár - i třeba tím, že díky fázové regulaci umí spínat nabíjecí proud tak, že ani špičkové napětí nepřesáhne zvolenou mez. Ten potenciometr zahoď, je asi spálená dráha. Kondík 10M je 10 MIKRO, takže 10uF...

ja sem to hovoril ze na zimu to bude fajne...

10 uF a na kolik voltu ? počítam že to bude asi keramickej.. jo a bude ta regulace s tyristorem fungovat i na těch 2x17V místo těch 2x25V

Tak to asi počítáš špatně. Budeš muset koupit nějaký foliový kondenzátor na napětí min. 40V~ . Pokud už jsi zkoušel nějaký elektrolyt, tak se nediv, že odešel potenciometr. V GEMu si můžeš vybrat např. 1x 10M nebo 3x 3M3, popř. použít nějaký starší krabicový, pokud se ti vleze do konstrukce.
Na těch 2x17V~ to bude chodit také, ale počítej s tím, že bude nabíjecí proud nižší hlavně v závěru nabíjení 12V akumulátoru.

Co se týká nabíjecího proudu, byl bych v klidu - stejně proud do akumulátoru teče jen v momentě, kdy je jeho OKAMŽITÁ hodnota napětí na sekundáru trafa vyšší než součet momentálního elektromotorického napětí akumulátoru a úbytků napětí v obvodu. Vrcholová hodnota napětí na trafu s Usek = 17Vef je asi 24V, přičemž nejvyšší napětí, které lze dosáhnout na olověném akumulátoru při nabíjení je necelých 17V u čistě olověné technologie a jen o málo víc u technologie olovo-vápník nebo olovo-železo-fosfát. A i při dvojcestném usměrnění (symetrické trafo k tomu přímo vybízí) nebude úbytek na polovodičích v cestě proudu větší, než asi 1,5-2V (0,6V diody a zbytek otevřený tyristor) - takže stále ještě zbyde dostatečný napěťový rozdíl, který zajistí nabíjecí proud.