pritiahnutie blesku

Zpráva

Maskot · #31 Příspěvek od **Maskot** » 14 zář 2010, 09:19

Pokud si prohlednes obrazky je videt ze zrejme vystupem toho pohonu.Kridelka vypadaji ze jsou napevno.

#32 Příspěvek od **Hill** » 14 zář 2010, 09:45

Zpět k tématu o blesku:

bastliar píše:Uvažoval som logicky o použití VN generatora s polaritou opačnej blesku...

To přece už existuje, říká se tomu "aktivní jímač" a je to docela dobrý byznys, když se to umí prodat, ale výsledek je stejný, jako s dobře udělaným normálním jímačem za desetinových pořizovacích a setinových údržbových nákladů.

Ostatně Jiří Kohutka od FCC public m.j. píše:
1. klasický (Franklinův, resp. Divišův) „pasivní“ hromosvod,
2. aktivní hromosvod – na technickém principu založený jímač, který vysíláním pulsů vytváří preferenční cestu pro „svedení“ případného blesku.

Princip klasického hromosvodu
Při bouřce (nebo obdobných atmosférických podmínkách) se vzrůstající intenzitou elektrického pole mezi zemí a mrakem a za narůstajícího rozdílu potenciálů je základním úkolem klasického hromosvodu spolehlivé svedení přímého úderu blesku do země tak, aby se zamezily nebezpečné přeskoky na vodivé části v objektu. Jímací systém a svody vyrovnávají potenciál všech vodivých stavebních částí a technologických zařízení objektu jejich připojením na společnou uzemňovací soustavu.

Princip aktivního hromosvodu
Aktivní hromosvod funguje na principu nabíjení kondenzátoru a násobiče napětí. Pomocí napájecího zařízení vysílá do okolí vysokonapěťový signál s určitou frekvencí, amplitudou a s opačnou polaritou, než je polarita mraku. Tím „nabízí“ vzestupnou cestu k sestupné dráze úderu blesku (tzv. urychlené vyvolání vstřícného výboje, ESE – Early Streamer Emission).
Aktivní hromosvod získává energii pro vytvoření vysokonapěťových signálů z elektromagnetického pole, které se při bouřkách vytváří automaticky (mezi 10 a 20kV/m).

Účinnost
Stoprocentní účinnost nezajišťuje žádné technické zařízení. Je tomu tak i v případě hromosvodní ochrany v přírodních podmínkách. Ani v laboratorních podmínkách nelze vytvořit předpoklady pro dostatečnou analýzu intenzity elektrického pole za bouřkového počasí v parametrech odpovídajících přírodě. Proto u obou systémů existuje vždy určitá míra zbytkového rizika.
Tvrzení, že aktivní hromosvod je natolik účinný, že údajně dokáže „přitáhnout blesk“, zvednout tak bod úderu blesku výše nad chráněnou stavbu a zvětšit rádius ochranné plochy, než jakou poskytují standardní hromosvody, nebylo dosud jednoznačně prokázáno.
Není však možné se ve světě s aktivními hromosvody nesetkat. Již v roce 1914 navrhl maďarský fyzik L. Szallard jímací tyč hromosvodu s radioaktivním hrotem a různé varianty ionizujících hromosvodů byly za desítky let instalovány v mnoha zemích světa.
Stále však neexistuje dostatečná teoretická analýza (rychlost šíření streamerů, časy a průběh výboje ad.) ani pozorování v přírodě, které by potvrdily lepší účinnost aktivních hromosvodů oproti klasickým. V tomto ohledu se zdá být nejslibnější varianta laserového hromosvodu, který však zatím také nemá hmatatelné výsledky výzkumu a navíc je ekonomicky náročný.

Legislativa
...Elektrotechnická komise CIGRÉ (Conseil International des Grands Réseaux Électriques, Mezinárodní rada pro velké elektrotechnické sítě) se staví k řešení aktivního hromosvodu značně skepticky...

fredis · #33 Příspěvek od **fredis** » 14 zář 2010, 10:28

Raketa nerotovala, ani vzhledem ke stabilizačním ploškám (křidélkům)nemohla....Jak taky,že?!

Olchor · #34 Příspěvek od **Olchor** » 15 zář 2010, 16:58

Kokun píše : Dostřel: 3000m (tedy toho lanka tam bylo s rezervou o něco více). Lanko bylo navinuto (v několika vrstvách - jako vinutí na trafu) pod pláštěm rakety a odvíjelo se "sesmekáváním". Křidélka rakety byla vychýlena tak (tuším o 15°), aby rakela za letu rotovala (ve směru hod. ručiček?) a kromě toho, že měla stabilnější let (jak střela z pušky), tak napomáhala k odvíjení lanka.
A on u toho byl. Ovládání výstupu trysky ovšem otázku rotace neřeší.

pajosek2 · #35 Příspěvek od **pajosek2** » 15 zář 2010, 22:38

popopepe píše:Někde jsem našel, že pro "průměrný blesk" je jeho napětí cca 10 milionů voltů, a proud výboje kolem 200 kA.

Jenže průměrná doba výboje činí cca 0,0001sec. Takže ta energie opravdu není až tak závratná jak to vypadá. V jedné staré literatuře mám ty parametry popsány,ale nehce se mi to teď hledat.

#36 Příspěvek od **Cust** » 15 zář 2010, 22:54

V případě 10 MV, 0.2 MA, 0.1 ms dostávám 200 MJ. Tomu říkáš nezávratná energie? Já tomu říkám nepředstavitelná energie.

Andrea · #37 Příspěvek od **Andrea** » 15 zář 2010, 23:02

Ale ono to tolik není.

Edit: Dejme tomu, že je to energie potřebná na vypaření 10l vody, to je celkem představitelné.

#38 Příspěvek od **Cust** » 15 zář 2010, 23:16

Četl jsem něco o 30 MJ.

EDIT: Vypařený kýbl vody za 0.1 ms si moc představit nedokážu.

Andrea · #39 Příspěvek od **Andrea** » 16 zář 2010, 08:45

Takže si nedovedeš představit ten výkon, nikoliv energii.

#40 Příspěvek od **tomasjedno** » 16 zář 2010, 10:08

Cust píše:V případě 10 MV, 0.2 MA, 0.1 ms dostávám 200 MJ.

To je hodně hrubý odhad.
Pro účely testování různých svodičů bleskového proudu se používá model 10/350 mikrosekund, tzn. nejdřív náběžná hrana dlouhá 10 mikrosekund, a pak exponenciální pokles na poloviční hodnotu za 350 mikrosekund.

Když si to představíme jako kondenzátor nabitý na 10 MV, s vrcholovou hodnotou proudu 200 kA, a budem předpokládat konstantní hodnotu vybíjecího odporu, tak vyjdou hodnoty C=10 mikroF a E=500 MJ.
To je energie potřebná na vypaření 200 l vody z pokojové teploty.

Někde jsem četl, že typická energie bleskového výboje je v rozmezí 50-500 MJ. Ovšem blesky 200 kA jsou v našich krajích poměrně vzácné, počítá se spíš do 100 kA - při stejném modelu RC obvodu to pak dá 125 MJ aneb vyvařit 50 l vody.

pajosek2 · #41 Příspěvek od **pajosek2** » 16 zář 2010, 10:35

Cust píše:V případě 10 MV, 0.2 MA, 0.1 ms dostávám 200 MJ. Tomu říkáš nezávratná energie? Já tomu říkám nepředstavitelná energie.

No ono je to dost relativní.Lidé si představují,že v blesku je energie na 10let pro celou republiku a podobně,takže pak se skutečnost zdá mizerná.Záleží na úhlu pohledu.
Zajímavé může být srovnání energie blesku v MJ s přísunem potravy jednoho člověka.Za jak dlouho prožerem blesk?

EDIT: pro představu:
http://www.kaloricketabulky.cz/veprovy-smazeny-rizek/
Takže teoreticky stačí při bouřce stát někde na kopci s otevřenou hubou směrem k nebi a pokud to vyjde,tak přiletí pár kilo řízků.

#42 Příspěvek od **tomasjedno** » 16 zář 2010, 10:46

Za předpokladu 30% účinnosti pohonu by jeden 100kA blesk poháněl jednoho člověka 4 dny.

#43 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 16 zář 2010, 11:17

Na moji máti to pophánění asi fungovalo i na dálku, protože jak se začalo blýskat, začala běhat po domě. Většinou jsme ji pak našli pod peřinou nebo v peřiňáku, to asi, jak ta energie došla...

#44 Příspěvek od **Cust** » 16 zář 2010, 12:41

tomasjedno píše:
Cust píše:V případě 10 MV, 0.2 MA, 0.1 ms dostávám 200 MJ.
To je hodně hrubý odhad.

Ne, je to předpoklad. Pokud také předpokládám, že jsou to střední hodnoty, tak je to naprosto přesné. Jinak by to ani spočítat nešlo...

#45 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 16 zář 2010, 13:06

Někde jsem četl, že celkovou energii atmosféry vyrobí pozemské elektrárny za 1 den či kolik to bylo, takže žádný velký kšeft se z "bleskových" elektráren očekávat nedá. Zas by nám jen zvedli poplatek za OZE.