Stránka 3 z 4

Napsal: 17 lis 2010, 21:52
od tomasjedno
Cust píše: Krom toho už dnes výpočet modelu celého zařízení trvá 3e+8 krát delší dobu než je skutečný čas děje, takže výpočetní doba už by se neměla dále moc prodlužovat, abych se ještě letos dočkal nějakého výsledku
Pak je možná na místě zamyslet se nad algoritmem výpočtu.
(já vím, není čas brousit pilu, protože se musí furt řezat ) :D

Napsal: 17 lis 2010, 22:29
od Cust
trefil jsi to přesně :-)

no, je to řešení tisícovek diferenciálních ronic, a navíc potřebuju při výpočtu průběžně předávat data, takže to ideální nebude nikdy :-(

Napsal: 18 lis 2010, 09:16
od piitr
Tak to jo, váleček si netroufám odhadovat, tam nejspíš teče každý proud jinudy.

Napsal: 25 lis 2010, 15:02
od Cust
Tak jsem lehce poopravil výpočet a udělal simulaci žhavení katody bez připojení elektrického pole. Žhavící proud je v čase nula nulový a v čase 10 s se zmenší o dvě desetiny ampéru. Teplota je znázorněna ve výřezu, aby šla dobře vidět změna.
Takže to považuji za hotovku...

Napsal: 26 lis 2010, 08:58
od piitr
To vypadá rozumně.

Napsal: 26 lis 2010, 23:25
od tomasjedno
A jak to štimuje s realitou?

Napsal: 27 lis 2010, 10:52
od Cust
bohužel nevím jak měřit teplotu... takže nevím :?

během týdne to zakomponuju do celkového modelu a budu porovnávat emisní proud jako funkci teploty a elektrického pole, to už s realitou nějak srovnat půjde, absolutní hodnoty sice ne, ale derivace ano...

Napsal: 27 lis 2010, 23:17
od Cust
jestli bude stačit poslat průběh změny odporu, který by snad mohl být proporcionální k teplotě, tak to zítra pošlu...

EDIT: v pondělí - mám to na jiném počítači...

Napsal: 28 lis 2010, 11:29
od tomasjedno
Asi ten převod odpor/teplota nebude v takovém rozsahu (řádově 300..1100 K) moc lineární, ale to by se snad dalo nějak zkalibrovat, případně vyzískat info od výrobce.

Napsal: 28 lis 2010, 11:45
od Crifodo
Cust píše: během týdne to zakomponuju do celkového modelu a budu porovnávat emisní proud jako funkci teploty a elektrického pole, to už s realitou nějak srovnat půjde, absolutní hodnoty sice ne, ale derivace ano...
už se mi ani nechtělo věřit, že v tomhle korumpostánu ještě takoví lidi existujou :twisted:
založil bych nadaci, kdybych náhle zdědil nějaký emirát.

Napsal: 28 lis 2010, 16:59
od Cust
tomasjedno píše:Asi ten převod odpor/teplota nebude v takovém rozsahu (řádově 300..1100 K) moc lineární, ale to by se snad dalo nějak zkalibrovat, případně vyzískat info od výrobce.
jde mi hlavně o chování okolo té teploty 1600 K, což je zhruba pracovní "bod" - model mi tedy postačí linearizovaný
Výrobce? Částečně to vyrábí kolega a pracovní hodnoty mají rozptyl jako počasí v ČR :-), vlastní LaB6 krystal jsme koupili od ukrainců, kteří momentálně nereagují ani na další objednávky. :-(
Crifodo píše:už se mi ani nechtělo věřit, že v tomhle korumpostánu ještě takoví lidi existujou :twisted:
založil bych nadaci, kdybych náhle zdědil nějaký emirát.
Teď jsi nejsem jist jestli ti rozumím. To jakože by jsi financoval aparaturu na měření? :-)

PS: V modelu mám jednu základní botu - tepelná kapacita - ta podle výpočtu vyšla 5x větší než je uvedena v modelu - na simulačním schématu už je nastavena, tak aby chování bylo jak je zobrazeno v grafech. Vypočtená hodnota znamená 5x pomalejší dynamiku - ještě zkusím zakomponovat vyzařování držáku katody a třeba se to zlepší...

Napsal: 28 lis 2010, 17:19
od tomasjedno
Cust píše:
tomasjedno píše:Částečně to vyrábí kolega a pracovní hodnoty mají rozptyl jako počasí v ČR :-)
Tak snad to dělá furt ze stejného materiálu, takže ocejchovat převod odpor/teplota by neměl být problém, ne?
Cust píše:V modelu mám jednu základní botu - tepelná kapacita - ta podle výpočtu vyšla 5x větší než je uvedena v modelu - na simulačním schématu už je nastavena, tak aby chování bylo jak je zobrazeno v grafech. Vypočtená hodnota znamená 5x pomalejší dynamiku - ještě zkusím zakomponovat vyzařování držáku katody a třeba se to zlepší...
Jestli je tak důležité dynamické chování, tak zkus model dvojitého RC integračního článku. První článek je vlastní vlákno, a za něj navěšený druhý článek je odvod tepla držákem. Dvě různé časové konstanty, a ta držáková zřejmě 5x větší.

Napsal: 28 lis 2010, 22:05
od Cust
vyroba: no, ono to moc dobře vyrobit stejně nejde - ale to je fuk, mě stačí namodelovat jednu jedinou a při instalaci nové jen změřit nový pracovní proud... s tou teplotou je problém, který už jsem zmiňoval dříve - v danném uspořádání ji nejsem schopen měřit - musela by se vyrobit nějaká měřicí aparatura a na to bohužel teď není čas ani prostředky

dynamika: ha, máš pravdu - nechápu proč já vůl jsem se to narval do diferenciální rovnice prvního řádu (viz. simulace), když v pdf popisu píšu, že očekávaná dynamika je druhého řádu 8O hned to rozdělím
díky... (pokračovat ještě na tom tedy budu)

Napsal: 29 lis 2010, 12:40
od Cust
tady je naměřený odpor katody...
V čase 0 se na zdroji proudu změnila hodnota z 0 na 30 A. Podivný začátek bude způsobený nejspíše přechodovými ději a nenulovou dobou náběhu zdroje.

Odpor se dále nepatrně zvyšoval - pozvolný nárust teploty. Což je pravděpodobně způsobená ohřevem přívodních kabelů (jsou chlazené vodou) a tedy menším odváděným teplem kondukcí.

Napsal: 29 lis 2010, 14:50
od Cust
tak jsem se s tím modelem chvilku hrál a zjistil jsem, že mám buď špatnou hodnotu hustoty LaB6 nebo její měrnou tepelnou kapacitu - prostě mě vychází, že musí být násobek kapacity a hustoty 5,5 x menší než mám v pdf z předchozí stránky...

Tak po započtení konečné rychlosti šíření tepla a elektrického pole jsem se dostal na hodnoty:
2,8 x menší tepelná kapacita x hustota LaB6 než jsem sehnal údaje na netu
0,043 Ohm odpor katody
časová konstanta šíření tepla RC=0,3
T=1601,7 K při Iheat=30 A
To už snad odpovídá skutečnosti...