alvr: dost záleží na tom, co si představuješ pod pojmem "prostor" a "vzduch". Když vezmu v úvahu, že se běžně říká "tlumivka bez jádra", tak si myslím, že tohle dohadování je o ničem.
pajosek2: teoretické využití mě napadá - např. "běžně" jako elektromagnet. I v těch zdrojích by to mělo využití, kdyby byl činný odpor nulový (netopilo by to tolik).
vykon vzduchove civky
Moderátor: Moderátoři
Ten elektromagnet je poněkud diskutabilní,zase by jsi proud musel něčím omezit a tím by i absolutní supravodivost pozbývala smyslu. S tím menším zahříváním sériových tlumivek samozřejmě souhlassím.
Naposledy upravil(a) pajosek2 dne 12 pro 2010, 17:17, celkem upraveno 1 x.
To,že někdo dělá věci jinak než by jsi je dělal Ty ještě neznamená,že to dělá špatně.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
pajosek2: ukáž na nejaký ideálny základný prvok (RLC) používaný v praktickej elektrotechnike. Načo si spomenieš je vždy sério-paralelnou kombináciou všetkých. K ideálu sa dá priblížiť iba za určitých podmienok, aby tie parazitné zložky nemali buď význam, prípadne sa musí s nimi počítať.
A je to jedno či je to indukčnosť, kapacitor prípadne odporník.
A je to jedno či je to indukčnosť, kapacitor prípadne odporník.
Ano,ale jsme v sekci "teorie" proto si dovoluji takhle teoretizovat.procesor píše:pajosek2: ukáž na nejaký ideálny základný prvok (RLC) používaný v praktickej elektrotechnike. Načo si spomenieš je vždy sério-paralelnou kombináciou všetkých. K ideálu sa dá priblížiť iba za určitých podmienok, aby tie parazitné zložky nemali buď význam, prípadne sa musí s nimi počítať.
A je to jedno či je to indukčnosť, kapacitor prípadne odporník.
To,že někdo dělá věci jinak než by jsi je dělal Ty ještě neznamená,že to dělá špatně.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Někde u Káhiry klidně...Andrea píše:Přece vysílací antény na DV a SV nevypadaly jako válcová cívka nebo jo?
http://www.hbci.com/~wenonah/cfa/
Jejda možná si nerozumíme ,tak jak by jsme měli. Ještě jednou Supravodivá cívka s nulovým činým odporem v obvodu stejnosměrného proudu.Vtěchhle cívkách je přece proud daný pouze napětím a činným odporem .Pokud je činný odpor nula(teoreticky),tak je na cívce napětí nula a proud nekonečný. Jen mne napadlo,že neznám praktické využití. U střídavých proudů je mi to jasné,ale tady ne.
To procesor: Jak chceš tohle řídit? Buď tam zapojíš do série odpor a supravodivost je bezpředmětná nebo to řídíš pulzně ,ale pak nejde o stejnosměrný proud.
Vím,že se nějak využívá supravodivých cívek u vlaků na magnetickém polštáři,ale nevím jak je to provedeno.
To procesor: Jak chceš tohle řídit? Buď tam zapojíš do série odpor a supravodivost je bezpředmětná nebo to řídíš pulzně ,ale pak nejde o stejnosměrný proud.
Vím,že se nějak využívá supravodivých cívek u vlaků na magnetickém polštáři,ale nevím jak je to provedeno.
To,že někdo dělá věci jinak než by jsi je dělal Ty ještě neznamená,že to dělá špatně.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Proud cívkou je integrál z napětí na cívce, když je na cívce nulové napětí, teče jí konstantni proud. Nevím co máš pořád s tím nekonečnem, v NMR i v urychlovačích jsou ty cívky v ss obvodu a žádný nekonečný proud tam neteče, teče tam takový proud, jaký je potřeba a supravodivost (téměř) eliminuje vodivostní ztráty v cívce.
Co jak se řídí, proud cívkou? No napětím, proud je integrál z napětí. Připojím na ní takové napětí na takovou dobu, aby proud dolezl na požadovanou hodnotu a pak ji sezkratuju a proud tam bude vesele běhat dál, pokud je supravodivá. V reálu je samozřejmě jen skoro supravodivá a proud pomalu klesá a tak je ji potřeba občas přibudit. Když chci proud zvýšit, připojím na patřičnou dobu kladné napětí, když snížit, připojím záporné napětí.
Ten prúd indukčnosti dodá ľúbovoľný zdroj napätia. V okamihu požadovanej hodnoty sa napätie nastaví na U=0. Cievkou si potečie naveky tento prúd.
Je to tak ako v mechanike, keď hmotné teleso účinkom sily F postupne zvyšuje rýchlosť (zrýchľuje), ak tá sila prestane na teleso pôsobiť, teleso sa bude ďalej pohybovať ustálenou rýchlosťou a ak na to teleso nebudú pôsobiť ani iné sily, bude sa takto pohybovať nekonečne dlho(neviem či sa to dá v tomto vesmíre niekde realizovať
).
Analógiou tu je:
L...hmotnosť M
u...sila f
i.....rýchlosť v
Je to tak ako v mechanike, keď hmotné teleso účinkom sily F postupne zvyšuje rýchlosť (zrýchľuje), ak tá sila prestane na teleso pôsobiť, teleso sa bude ďalej pohybovať ustálenou rýchlosťou a ak na to teleso nebudú pôsobiť ani iné sily, bude sa takto pohybovať nekonečne dlho(neviem či sa to dá v tomto vesmíre niekde realizovať
).Analógiou tu je:
L...hmotnosť M
u...sila f
i.....rýchlosť v
Andreo,tak to jsem chtěl vědět,neměl jsem v tom jasno. Věděl jsem,že se u supravodivých cívek zkratuje vstup,ale nenapadlo mne,že se tak učiní ve vhodný okamžik,když se dosáhne požadovaného výkonu. Tím se mi to vyjasnilo. Díky
To,že někdo dělá věci jinak než by jsi je dělal Ty ještě neznamená,že to dělá špatně.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Jen pro upřesnění terminologie, výkon asi není ta veličina, která se nastavuje. Výkon je práce (= změna energie) za čas, čím kratší čas, tím větší výkon. A tak je nárůst proudu v cívce doprovázen vzrůstem energie magnetického pole, a čas toho "nabíjení" souvisí s výkonem, jakého se dosáhlo. A jak se proud postupně snižuje, tak i magnetické pole a jeho energie, takže i ta supra-cívka teď vykonává nějakou práci a dosahuje při ní určitého (nejlépe co nejmenšího) výkonu.
To už nemá nic společného s běháním jalové energie sem a tam, si tady přehodil výhybku.
To už nemá nic společného s běháním jalové energie sem a tam, si tady přehodil výhybku.