[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

alvr: dost záleží na tom, co si představuješ pod pojmem "prostor" a "vzduch". Když vezmu v úvahu, že se běžně říká "tlumivka bez jádra", tak si myslím, že tohle dohadování je o ničem.

pajosek2: teoretické využití mě napadá - např. "běžně" jako elektromagnet. I v těch zdrojích by to mělo využití, kdyby byl činný odpor nulový (netopilo by to tolik).

Ten elektromagnet je poněkud diskutabilní,zase by jsi proud musel něčím omezit a tím by i absolutní supravodivost pozbývala smyslu. S tím menším zahříváním sériových tlumivek samozřejmě souhlassím.

pajosek2: ukáž na nejaký ideálny základný prvok (RLC) používaný v praktickej elektrotechnike. Načo si spomenieš je vždy sério-paralelnou kombináciou všetkých. K ideálu sa dá priblížiť iba za určitých podmienok, aby tie parazitné zložky nemali buď význam, prípadne sa musí s nimi počítať.
A je to jedno či je to indukčnosť, kapacitor prípadne odporník.

procesor píše:pajosek2: ukáž na nejaký ideálny základný prvok (RLC) používaný v praktickej elektrotechnike. Načo si spomenieš je vždy sério-paralelnou kombináciou všetkých. K ideálu sa dá priblížiť iba za určitých podmienok, aby tie parazitné zložky nemali buď význam, prípadne sa musí s nimi počítať.
A je to jedno či je to indukčnosť, kapacitor prípadne odporník.

Ano,ale jsme v sekci "teorie" proto si dovoluji takhle teoretizovat.

A proč by musela být supravodivost vázaná na nekonečný proud? Supravodivá cívka je cívka bez vodivostních ztrát, je jedno jestli skrz ní teče 10A neo 10kA. Supravodivé cívky se používají, třeba v urychlovačích nebo v NMR a nekonečný proud tam rozhodně neteče.

pajosek2: O riadení prúdu v indukčnosti ti chýbajú asi teoretické podklady. Takže, šup-šup do študovne, aby si tu mohol aj teoretizovať.

Andrea píše:Přece vysílací antény na DV a SV nevypadaly jako válcová cívka nebo jo?

Někde u Káhiry klidně...
http://www.hbci.com/~wenonah/cfa/

Jejda možná si nerozumíme ,tak jak by jsme měli. Ještě jednou Supravodivá cívka s nulovým činým odporem v obvodu stejnosměrného proudu.Vtěchhle cívkách je přece proud daný pouze napětím a činným odporem .Pokud je činný odpor nula(teoreticky),tak je na cívce napětí nula a proud nekonečný. Jen mne napadlo,že neznám praktické využití. U střídavých proudů je mi to jasné,ale tady ne.

To procesor: Jak chceš tohle řídit? Buď tam zapojíš do série odpor a supravodivost je bezpředmětná nebo to řídíš pulzně ,ale pak nejde o stejnosměrný proud.
Vím,že se nějak využívá supravodivých cívek u vlaků na magnetickém polštáři,ale nevím jak je to provedeno.

Proud I=U/R = 0/0 = ?. Výsledek nemusí být nekonečno, může to být cokoliv. A ten proud cívkou může být omezen jinde, mimo tu cívku.

Proud cívkou je integrál z napětí na cívce, když je na cívce nulové napětí, teče jí konstantni proud. Nevím co máš pořád s tím nekonečnem, v NMR i v urychlovačích jsou ty cívky v ss obvodu a žádný nekonečný proud tam neteče, teče tam takový proud, jaký je potřeba a supravodivost (téměř) eliminuje vodivostní ztráty v cívce.

Jak se to řídí?

Co jak se řídí, proud cívkou? No napětím, proud je integrál z napětí. Připojím na ní takové napětí na takovou dobu, aby proud dolezl na požadovanou hodnotu a pak ji sezkratuju a proud tam bude vesele běhat dál, pokud je supravodivá. V reálu je samozřejmě jen skoro supravodivá a proud pomalu klesá a tak je ji potřeba občas přibudit. Když chci proud zvýšit, připojím na patřičnou dobu kladné napětí, když snížit, připojím záporné napětí.

Ten prúd indukčnosti dodá ľúbovoľný zdroj napätia. V okamihu požadovanej hodnoty sa napätie nastaví na U=0. Cievkou si potečie naveky tento prúd.

Je to tak ako v mechanike, keď hmotné teleso účinkom sily F postupne zvyšuje rýchlosť (zrýchľuje), ak tá sila prestane na teleso pôsobiť, teleso sa bude ďalej pohybovať ustálenou rýchlosťou a ak na to teleso nebudú pôsobiť ani iné sily, bude sa takto pohybovať nekonečne dlho(neviem či sa to dá v tomto vesmíre niekde realizovať ).

Analógiou tu je:
L...hmotnosť M
u...sila f
i.....rýchlosť v

Andreo,tak to jsem chtěl vědět,neměl jsem v tom jasno. Věděl jsem,že se u supravodivých cívek zkratuje vstup,ale nenapadlo mne,že se tak učiní ve vhodný okamžik,když se dosáhne požadovaného výkonu. Tím se mi to vyjasnilo. Díky

Jen pro upřesnění terminologie, výkon asi není ta veličina, která se nastavuje. Výkon je práce (= změna energie) za čas, čím kratší čas, tím větší výkon. A tak je nárůst proudu v cívce doprovázen vzrůstem energie magnetického pole, a čas toho "nabíjení" souvisí s výkonem, jakého se dosáhlo. A jak se proud postupně snižuje, tak i magnetické pole a jeho energie, takže i ta supra-cívka teď vykonává nějakou práci a dosahuje při ní určitého (nejlépe co nejmenšího) výkonu.

To už nemá nic společného s běháním jalové energie sem a tam, si tady přehodil výhybku.