Zaky píše:Ahoj, ten TL494 není drahý a je snadno dostupný, jestli se všechno kolem jeví OK, tak ho prostě vyměň a uvidíš. Pokud by byla pochybnost s tráfky, prohození by přineslo informaci, že by začaly hřát fety na druhé straně.
Michal
S tím prvním s tebou plně souhlasím a už jsem dříve ten TL494 koupil a mám jej doma. Jen nemám kvalitní zařízení na demontáž a montáž SMD brouků a tak to odkládám, nechci si zbytečně poničit tišťák.
To druhé s přehozením tráfek je slepá cesta. Trafa jsou zapojena na primáru paralelně a do můstku s těmi FEty. Vždy spínají současně FETy na pravé i levé straně tak, aby se v primáru obracel směr proudu. Takže vždy hřejí všechny FETy současně. Dvojice vpravo i vlevo jsou jen paralelně zapojené FETy kvůli proudovému zatížení. Takže není to tak že pravá dvojice spíná pravé trafo a levá levé trafo.
Již jsem psal, že trafa byla ověřena tak, že jsem vždy odpojil jedno z paralelních primárních vinutí a ošidil příslušnou kontrolu "nesvícení výbojek" v odpojené větvi. FETy hřejí i při provozu na kterékoliv jedno tráfko. Nevěřím tomu, že by byla obě tráfka vadná současně.
Ak sú už na výstupoch tej 494-ky také nesprávne impulzy, určite nebude chyba v trafách, ked sú oddelené bipolárnymi budičmi a spínacími fetmi...výstupy sú zapojené ako emitorový sledovač - nepomôže výstupy viac zaťažiť? aby bola zostupná hrana strmšia? jedine potom zistiť, čo môže takýto priebeh spôsobovať, odpojiť tie bipolárne budiče, či sa priebeh zmení na obdĺžnik alebo zostane deformovaný a chyba je v integráči...ísť na to po krokoch a dopátrať sa k príčine...ak nebudú všade správne impulzy so strmými hranami, tak to bude taviť vždy, to je jasné...
Tak jsem se vrátil z dovolené a zkusil z jistého zoufalství vyměnit ten řídící obvod 494.
Stalo se to, co jsem trochu očekával, a proč se mi do výměny té 494 nechtělo. Vše funguje, ale spínací FETy hřejí dále. Takže 494 nemůže způsobovat tu závadu a zkreslování měřených impulzů.
Momentálně nemám k dispozici ten půjčený osciloskop, tak teoretizuji nad nakresleným schématem.
Pomůže mi někdo z dobrých obvodářů analyzovat dále popsaný obvod kolem Q6 (Q5) pro buzení G1 FETů N-vodivosti kladnými pulzy?
Kladný pulz na R16 by měl projít přes C11 a D10 (SMD code diody je UF) až na gate Fetu. Na G1 by se mělo podle mne naměřit téměř plné napětí 12V. C11 musí mít dostatečnou kapacitu, aby nebyl spínací pulz derivován (zkrácen). Tranzistor Q6 musí být při kladném pulzu uzavřen. Po skončení kladného pulzu se + nabitého kondenzátoru spojí přes R16 na zem a záporným napětím by se měl otevřít tranzistor Q6 a přes něj by se měla rychle vybít kapacita gate G1, aby se FET rychle uzavřel. Ta vybíjecí křivka na horním průběhu by mělo být vybíjení C11 po skončení kladného pulzu. Uniká mi význam diody D11 (SMD code je 51), zejména její funkce po skončení budícího impulzu. Mohla by urychlovat vybíjení C11. Podle SMD code by to mohla být i ZD s napětím 5,1V. Pak by ale "zbytečně" omezovala budící napětí FETu.
Pokud se podíváte na měřené impulzy na G1, které znovu přikládám, je na G1 napětí jen asi 2,5V, což je podle mne na hranici nutné pro úplné sepnutí FETu. Kde se však to "tvrdé" budící napětí 12V z emitorového sledovače v 494-ce vytvořené na R16 sníží na 2,5 V na G1? Že by na katodě té diody D11, pokud je to zenerka??. To nedává logiku proč.
Možná ten obvod, jak ho popisuji výše, funguje jinak, a proto mi to nedává smysl a teorii toho, co může být vadné. Vím že Andrea, nebo jiní, často zde mají dobré logické uvažování na funkci obvodů. Jaký by byl její (jejich) popis toho budícího obvodu s Q6.
Pokud se podíváte na průběh napětí na "drajnech" FETů na obrázku dříve je vidět, že N-fety jsou dobře sepnuté jen asi 1/2 spínacího pulzu a pak se zavírají, jeden dokonce se zákmitem. Z toho bych téměř usoudil na významné snížení kapacity kondenzátorů C11 a C10. Je taková závada těch SMD kondů možná nebo pravděpodobná? A jaká by mohla být teoreticky jejich kapacita, je tam frekvence kolem 50 kHz? Zkusil bych k nim paralelně přiletovat nějakou 100k keramiku (nebo co myslíte jakou), zda to nebude mít vliv. Pokud by byl ten odhad správný, mohl kondenzátor pro pravou stranu odcházet dříve, a proto hřála nějakou dobu pravá strana (viz tmavší tišťák). Když začal odcházet ten kondík pro levou stranu, zvýšený proud přerušil pojistku.
Jsem zvědav zda se někdo připojí k těmto úvahám.
Tak se zdá, že moje úvaha byla správná. Nevydržel jsem to, nečekal na Vaše názory, a provizorně připojil paralelně k C10 a C11 kondenzátory 68 k a 100 k, které jsem vyhrabal někde v šuplíku (viz foto, děs a hrůza co jsem tam dočasně na zkoušku naletoval). Nastal zázrak:
- Jas výbojek okamžitě stoupl.
- Zpětnovazební napětí na špičkách 1 a 16 TL494 vzrostlo na očekávaných 2,53 V (referenční napětí je 2,5 V).
- Spínače FET jsou vlahé. Subjektivně mám pocit, že strana, kde je těch 68k, je nepatrně teplejší. Tak pohledám co bude v GES nebo v GM a dám tam co největší kapacitu, tak 100k až 200k.
Zdá se, že ty kondíky patří mezi klasické "kurvítka", po záruce odejdou. Asi preventivně posílím i C2 a C13 pro buzení P-FETů. Na pohled vypadají ty SMD C11, C10 a C2 a C13 stejně, takže mohou mít stejnou původní kapacitu a časem i stejnou ztrátu kapacity. Už si ani nebudu půjčovat ten osciloskop na ověření průběhů. Zdá se, že je to jasné. Pulzy by měly být jako z partesu.
Ak to nie je problém, asi by som si znovu požičal osciloskop, odpojil C11 a C2 a sledoval priebehy naspäť až k U1. Ak kecám, tak to ignorujte. Či je U1 ZD, zistíš jednoducho, pomocou vyššieho externého napätia a odporu.
Nechápem, prečo je G2 budené z Q4 a G1 ináč, ani významu tých dvoch kondenzátorov.
Edit, tak nič.
SMD kurvítka. A ja som si myslel, že tie vedia mať zvod, vedia sa zoskratovať, ale toto som nečakal.
Duvsan píše:...Či je U1 ZD, zistíš jednoducho, pomocou vyššieho externého napätia a odporu.......SMD kurvítka. Ja som si myslel, že tie vedia mať zvod, vedia sa zoskratovať, ale toto som nečakal.
To s tím ověřením ZD máš samozřejmě pravdu, ale dostávám "osipky" jen při pomyšlení, že budu SMD odletovávat z tišťáku jen abych zjistil co je zač, a pak ho tam vracet zpět. Vyrostl jsem ještě na elektronkách.
Do dnes jsem si také myslel, že keramiky mají svod nebo zkrat (často nepravidelně). Zdá se, že je vše jinak.
Není čas zajet do Ostravy pro kondenzátory a monitor dokončit. Tak jsem alespoň ověřil ty diody D11 a D8. Jsou to opravdu zenerky s napětím kolem 5,1 V.
Po výměně kondenzátorů změřím průběhy napětí na G1, G2, D1 a D2 obou Fetů a průběhy na výstupech E1 a E2 obvodu 494 v normálním funkčním stavu. Průběhy a konečné (snad platné) schéma tady zveřejním.
Invertor pro monitor opraven.
Závada byla v postupné ztrátě kapacity vazebních kondenzátorů C11 a C10. Pojistka F1 asi odešla jako důsledek většího proudu invertoru při snižující se účinnosti a snaze regulace udržet proud výbojek. Nyní je tam pojistka T 2,5A.
Preventivně jsem naletoval běžné keramické kondenzátory (modré terčíky) 150n paralelně ke všem čtyřem vazebním kondenzátorům C11, C10, C13 a C2. Použitý tišťák na invertoru je velmi nekvalitní a zjevně se nepočítá s výměnou součástek. Při minimálním zahřátí se již spoje odlupují, proto jsem volil paralelní připojení před výměnou uvedených kondenzátorů.
Řídící obvod TL494 jsem měnil zbytečně ze "zoufalství", když jsem nemohl přijít na příčinu přehřívání FETů. Jeden FET mi odešel hned v počátku opravy, když jsem původní pojistku neznámé hodnoty nahradil pojistkou 4A. Když se výbojky rozběhly, nesledoval jsem teplotu FETů až jeden odešel.
Dík pro Andreu, že mně vyhecovala k nakreslení schématu.
V příloze je konečné schéma zdroje s doplněnými údaji některých napětí, a několik oscilogramů opraveného invertoru.
Konečný náčrt schéma invertoru pro ty, kteří budou hledat závadu na shodném nebo podobném invertoru s řídícím obvodem TL494. Neurčena zůstala jen součástka Q14 se SMD kódem "WB". Z funkce mi vyplývá, že to bude asi NPN darlington.
Pro spínání P kanálů ve FETech jsou určující záporné pulzy z 12 V. Z průběhů vyplývá, že v době kdy je uzavřen N kanál jsou přes P kanál na 12 V připojeny oba konce trafa (záporné pulzy se překrývají).
Napětí na G1 je drženo na hodnotě cca 5V vlivem ZD D11 (D8). Šířka kladného pulzu na G1 je určující pro dobu sepnutí FETů. N hradlo FETů spojuje primár trafa s kostrou.
Pulzy na emitorových sledovačích se střídají. Při sepnutí spínače je na výstupu 12V, při uzavření spínače se udržuje na odporu 5,1k napětí asi 5 V přes kondenzátor C11 (C10).
Hm ale je to nejaký "strelený" zdroj.
Obdivujem tvoju trpezlivosť, že si si s tým dal tú "záverečnú" prácu. Ja by som naflákal tie kondy a viac to nechcel vidieť.
A ja som si myslel, že tie vedia mať zvod, vedia sa zoskratovať, ale toto som nečakal. 