[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Při maximálních otáčkách musí motorová cívka dávat jiskru několiksetkrát za sekundu. Uzavřené jádro má příliš velkou indukčnost, proud by stoupal tak pomalu, že by se potřebná energie nestihla naakumulovat.
Dokonce i automobilová cívka s otevřeným jádrem při nejvyšších otáčkách už nestíhá a energie jiskry tak klesá.

Několiksetkrát ? to snad ne ? Pokud na motoru nebude rozdělovač, což dnes již nenajdeš, tak by 300 Hz odpovídalo 36.000 otáček za minutu, to nemá ani F1. U dvoutaktu by těch 300 Hz bylo 18.000 což je taky asi mimo použití při běžném provozu.

Zbytečná citace celého předchozího příspěvku vymazána. Používej konečně tlačítko nad a pod vláknem!
Hill

Je to tak: dvoutakt jednoválec při 7500 otáčkách za minutu potřebuje hodit jiskru 125x za sekundu, to je rozestup mezi zápaly 8 ms. Za tu dobu se musí stihnout ustálit přechodové jevy (dokmitání), sepnout spínač a proud cívkou musí dostoupit hodnoty co nejbližší k maximálnímu možnému proudu, jinak nebude intenzita jiskry dostatečná.
Časová konstanta τ=L/R je daná přednostně indukčností primární části vinutí cívky a jejím vlastním ohmickým odporem, který omezuje maximální proud (jistě, lze do série s cívkou přidat odpor, tím se ustálení proudu cívkou urychlí, ale zase se proud ustálí na menší hodnotě, než jakou by měl bez toho odporu).
Maximální proud cívkou je žádoucí co nejvyšší, ale nesmí přitom způsobit přesycení jádra, při kterém indukčnost prudce klesne. Na to by měl v klidu a při volnoběhu ten proud dost času, ale to riziko přesycení se omezí právě tím, že je jádro otevřené a mezi póly magnetického obvodu je dlouhá vzduchová mezera.

Dobrý den přeji, mohl by mi někdo prosím vysvětlit, jak funguje zapalovací cívka u bezkontaktního zapalování jako třeba u motorových sekaček? Četl jsem, že okamžik zažehnutí jiskry je spouštěn pomocí hallovy sondy. Jinak cívka má primární a sekundární vinutí? Kde ta sonda je umístěna? Magnet na setrvačníku je dost velký a přesnost zážehu je určitě důležitá. Díky

U motorových sekaček, řetězových pil apod., jiskru vyrobí magneto. Prakticky cívka s železným jádrem, je blízko "setrvačníku" na klikovce. V setrvačníku je silný magnet. Ten, když míjí jádro magneta, vyvolá v jeho jádru magnetický tok. Ten se naindukuje do cívky jako vysokonapěťový impuls - "vybije" se přes svíčku.
Magneto má kromě vysokonapěťového vývodu ještě jeden, ten se zkratuje většinou na kostru vypínačem. Jiskra potom nepřeskočí a pila/sekačka se vypne.

Hallova sonda se používá v motorech, které mají vlastní elektrický zdroj- akumulátor, většinou na dobíjení i alternátor. Na výrobu jiskry je potom nutná další elektronika.

V obou případech záleží na vzájemné poloze magnetu na otočné části motoru a snímače (magneta, halovy sondy, popř.optického systému).
U některých motorů je poloha pevně daná, u některých jde mechanicky posunovat v malých mezích.
Jirka

Díky za vysvětlení, ale ještě bych potřeboval vědět, jak je to s tím zkratováním na kostru. Z cívky vede kromě kabelu k svíčce ještě jeden drát kterým se motor zkratováním na kostru vypíná. Odkud ten drát vede? Je tam snad ještě nějaké další vinutí?

Jak přesně je magneto to řešené, nevím. V principu to může být odbočka z vinutí nebo několik závitů ze silnějšího drátu.
Jirka

Z principu Ti stačí spínačem spojit kladívka na tvrdo. Nedojde k přerušení, nedojde k jiskře a taky nedojde k dalšímu zapálení směsi, takže se motor zastaví. Stejně je v takto zastavovaných motorech pouze magnetový generátor, který po zastavení motoru přestane vyrábět elektřinu. A těch pár sekund ta cívka vydrží "postupný dojezd"..
Jinak, co si pamatuju, tak pravý "magneto" mělo dvojitou cívku na generátoru. Primární vinutí bylo zkratováváno kladívkama, sekundár byl přímo VN výstup na svíčku. Chcípání viz pár řádků výše..
A bezkontaktní varianta funguje podobně. Kladívka nahrazuje spínací prvek a vačku magnet a cívka, nebo magnet a hall senzor.. Princip zůstává..

jiriS píše:Jak přesně je magneto to řešené, nevím. V principu to může být odbočka z vinutí nebo několik závitů ze silnějšího drátu.
Jirka

No to je vlastně jádro otázky, jestli je tam nějaké vinutí a pokud ano, jak to funguje.
Artaban 001: Funkce magnetového zapalování s kontakty je mi i s jeho vypínáním jasná.

Vinutí tam je, v principu je jedno, jestli s odbočkou anebo další vinutí spojené s prvním. Napětí se při vypnutí naindukuje do té cívky, která je vypínačem zkratovaná a nepřeskočí tedy jiskra na cívce.
Píšu o magnetu, tam není ani kladívko, ani jiný snímač (hallův, opto). Veškerou energii dodává rotující magnet. To je princip činnosti magneta, výše jsem to popsal. Možná, že ne úplně jasně, takže- čemu konkrétně nerozumíš?
Jirka

No, vedl jsem diskusi s kamarádem. Podle mně by tam stačila vysokonapěťová cívka, ve které by se pohybem magnetu naindukovalo napětí a přeskočila by jiskra. Problém by byl ale s vypínáním. Na té cívce je ovšem vývod do spínací skříňky, (u některých sekaček je to k brzdě), kdy se tento vývod při vypínání motoru spojí s kostrou a zhasne. Druhý vývod je připojen přímo na cívce na její kovovou část. Šlo mě o to, jaké je vnitřní zapojení v tomto případě, co a jak je tam namotáno.

Principálně ano, zkratováním plnící cívky (mezi +15 a kostrou) by se zamezil na stejném principu vznik jiskry. Ale mám obavu, že by cívka namísto magneta jiskru asi nedala.
Jirka

Magneto dáva jednosmerné napätie?
V ryclkosti ma napadajú dve diody - jedna do séries magnetom a druhé paralelne k cievke (rekuperačná dioda)

Ještě sem neviděl DC... vždy se poly magnetu střídají... nehrozí tak přesycení jader magneta DC složkou.

Na co cívku, když tam máš magneto? Magneto je přece taky cívka. Jen s jinými parametry.