[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Moc se omlouvám že jsem upozornil na možnost třeba půlzávitu.Je to technicky absolutně správné a může to tazatel někdy v životě potřebovat.Týká se to vinutí na transformátorech.Není to konina typu:"Jaké zesílení má odpor"?

Ne není to absolutně správné. Takový půlzávit je půlzávit jen teoreticky bez zatížení. Jakmile jím teče proud, klade mg. toku odpor a tak se tok začne odklánět do druhé poloviny jádra a rázem je po půlzávitu (má nezanedbatelný rozptyl). Aby se tomu zabránilo, musí se použít vyrovnávací závity nakrátko a tím se to celé zesložiťuje a velikost potřebné "dírky" roste. Navíc provrtáním jádra složeného z izolovaných plechů přijde izolace vniveč, takže vzrostou ztráty, je to tedy použitelné tak možná pro prachová jádra. Takže jak jsem napsala, teorie je to hezká, ale praktické využití je mizivé.

Andreo u měřících transformátorů které bývají třídy 0.2 nebo 0.1 jsou tvrdé podmínky.Tedy přesnost na promile.Úhel fázové chyby je max 5minut.Ty jsi náš nejlepší teoretik a máš teoretickou pravdu.Pracoval jsem jako elev na měřících transformátorech pod vedením Dr.Hanuše.Praxe nesouhlasí s teorií.
Praxe je špatná.

A co že tím chtěl pan učitel říct?

Vidím to na společné ANO. A žehnám. Vrtat - bych to nevrtal. A proč? A vrtat se v tom? A proč? Proto. Tak žehnám.

Andrea píše:A co že tím chtěl pan učitel říct?

Asi tolik: ŠEDÁ JE TEORIE, ZELENÝ VŠAK STROM ŽIVOTA. Vystrč občas ňufák mezi NETEORETICKÝ lid a nebudeš překvapována podobně jako jsou překvapení naši politici, že na někoho z nich někdo v davu vytáhnul (byť plastikovou) pistoli...

Jojo. Miluju technicky erudované příspěvky mířící přímo k věci jako je EKKARův. Hodně mi pomohl pochopit problematiku polovičních závitů.

Přitom je to jen nedorozumění. Feryact nám chtěl v dobrém úmyslu rozšířit obzory(bez ironie). Jen k tomu vybral špatný příklad navinutého a zaizolovaného toroidu, kam se dírka vrtá fakt těžko.

Je škoda, že to dospělo to až do stádia, kdy se vytahují autority jako je Dr. Hanuš, což mě vadí. Není to záruka, že se genialita Dr.Hanuše přenesla dál.

Přiznám se, že sláva Dr. Hanuše se vyhla mému povědomí. Ve snaze to napravit jsem se optal Googla, ale i ten nabídl jen nějaké chemiky, bylinkáře, kněze a pár doktorů - mezi nimi i jednoho psychiatra, ale to určitě nebude ten zmíněný.

Když tu Andrea nastíní, že teoretický půlzávit není nutně praktický půlzávit, hned je nařčena z pouhého teoretizování, jako kdyby tvrdila opak. Někteří oponenti jsou dost zaslepení.

Jinak jsou jádra netoroidní, které dírku mají, a dokonce ne jednu, ale čtyři, se kterými se dají dělat štvrtzávity. Žeby to využíval i dr. Hanuš?

PavelFF píše:... Feryact nám chtěl v dobrém úmyslu rozšířit obzory(bez ironie). Jen k tomu vybral špatný příklad navinutého a zaizolovaného toroidu, kam se dírka vrtá fakt těžko ...

To jedna věc, já to tak taky vidím. Ale háček je i v tom, že vzpomínané měřící transformátory (předpokládám napětové) pracují naprázdno. A pak se na půlzávitu skutečně indukuje poloviční napětí. U silového trafa jsou poměry odlišné.
Pro vylepšení by ještě někdo mohl analyzovat, jak to bude, když uděláme půlzávit na primáru a trafo zatížíme

Bernard píše:Jinak jsou jádra netoroidní, které dírku mají, a dokonce ne jednu, ale čtyři, se kterými se dají dělat štvrtzávity. Žeby to využíval i dr. Hanuš?

S EE (EI) jádrem se dají udělat třeba i 3/7 závitu.
Kdyby se někdo nudil www.ti.com/lit/ml/slup200/slup200.pdf

Tak to je fakt zajímavý, třeba 3/7 závitu a bez dírky! Co všechno lidi nevymyslej. Třeba bych to i zkusil nasimulovat, ale v poslední době se zase až tak nenudím. Uvidím.