[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

rnbw píše:Tak to si nameral peknu blbost. Mam 20W usporku v stolnej lampe s minimalnym vetranim a ked sa jej dotknem, tak sa nepopalim.

Nevím jak ty, ale já koukám na svět přes 4 oči a víc očí víc vidí .
Napřed jsem to měřil levným digitálním teploměrem s rozsahem do 80°C. Když jsem viděl, že začíná ukazovat přes 90° a pořád to leze nahoru, raději jsem jej sundal a začal měřit multimetrem, no a ten po nějaké chvíli vylezl na 124°C.
Teplota byla na trubici a úsporka svítila už cca 2 hodiny.
Samozřejmě, že přesnost měření teploty je dle výrobce ±(0.75%+3), ale stejně to znamená, že tam bylo mezi 120-130°C.
Kdo nevěří, ať to zkusí .

Tak jsem to zkusil, světlo s 9W točenými úsporkami jsem nechal svítit 10 minut (nebo 2 hodiny, to je snad stejné). Po 3 minutách nahoře vlažné, ale nedalo se to stisknout, šlo z toho horko. Po 10 minutách bych si při delším dotyku (2-3 s) už spálil prsty. Takže tipuji, že teplota byla větší jak 70°C.

Tak jsem schválně znovu provedl měření teploty a výsledek dopadl stejně, viz. fotky.
Hodně je důležité, kde je čidlo umístěno. Stačí kousíček uhnout z trubice a teplota okamžitě padá pod 100°C. Při doteku se mi na chvilku objevilo i 126, ale vyfotil jsem "jen" 124°C.
Jedná se o stojací lampu s výškou cca 160cm s otvorem stínidla přímo z vrchu.

Celkový pohled na právě zapnutý multimetr s čidlem, umístění čidla a naměřená hodnota:

Nemoze sa nieco naindukovat z VF? Na prave zapnutej je to ok

Taky se mi to nezdá, 126°C bych bral u klasické žárovky.

Atlan píše:Nemoze sa nieco naindukovat z VF?

Tiez by som povedal, ze je to tym.

Vcera som skusil chytat tu 20W usporku, plast je horuci, ale da chytit tak na sekundu - takze tipujem tak 60-70 stupnov.

Jestli se naindukuje nebo ne nevím, ale pokud jsem s čidlem uhnul jen o 1-2mm z doteku trubice, teplota začala padat až pod 80°C - evidentně začala měřit teplotu okolního vzduchu.
Na googlu jsem se dozvěděl, že klasická 40W žárovka má 140°C při možnosti ochlazování volně proudícím vzduchem. Standardně umístěná má 250°C a při zhruba 50% zakrytí povrchu baňky tepelně izolujícím materiálem dochází za stejných podmínek k nárůstu teploty až na 320°C.
Což nepovažuji za moc vysoké teploty vzhledem k tomu, že wolframová spirála má okolo 2800°C.

Ahoj,
abych nemusel zakládat nové tema, mám dotaz na výběr multimetru v částce 600-1000,-kč
Mám starý krám asi za 100,-kč a při měření dobíjení a napětí aku háže dost velké nesmysly, proto bych potřeboval automobilový multimetr, stáčí základní měřící veličny + teplotu popř. otáčky motoru. (proud 10 či 20A)
Poradíte?
přemýšlel jsem o UNI-T UT107 .Hledám přesný v dané cenové hladině. Díky

V částce 600-1000,-kč žádnýho Agilenta nekoupíš. Klidně pořiď toho Unitrenda. Jejich multimetry jsou v pohodě. Jinak s tím UT107 zkušenosti nemám. Ale bál bych se nevhodně umístěné pojistky, která se bude blbě vyměňovat. Poptej se na to v prodejně gme.cz.
Jinak když si připlatíš, můžeš mít tento: http://www.gme.cz/digitalni-multimetry- ... -p722-051/

A jak je na tom s přesností měření? viděl jsem nějaké multimetry s funkcí RLC(to by mělo být na měření součástek?)
Jde mi o měření veličin na autě, motorce, proměřování.
nebo
UNI-T UT108
http://www.tipa.eu/cz/multimetr-uni-t-ut108/d-116168/

UT107
http://www.tipa.eu/cz/multimetr-uni-t-ut107/d-84029/

nebo doporučíte jinou značku?

To nikdo neví.

Neviem mne ten kram za 5E na meranie veci v aute staci, navyse sa nemusim bat to hodit do kufra z naradim, a zeby som nameral nieco ine neviem je tam vsade jednosmerne napatie. Inak objednal som si UT203 kliestovy ampermeter na DC prud, meria napetie a odpor akurat cena je troska inde, i ked v cine za 30E maju.

Ten UT203 jsem si objednal asi před dvěma měsíci,nic moc ten klešťák na stejnosměrný proud. Čísla tam skáčou podle počasí asi. Co jsem se bavil s kolegy co ho mají tak ho taky moc nechválili.

Myslím, že většina bastlířů nepotřebuje vědět, zda v síti je právě 231,145V, nebo snad dokonce o 37mV více. Ani že tranzistorem teď protéká proud 45,189 mA, při napětí zdroje 12,816V, přičemž poslední dva řády otravně na displeji problikávají. Přesnost měření bývá jedním z parametrů kvality každého měřícího přístroje. Avšak, jestliže mají diskrétní součástky tolerance třeba 10 až 20%, (polovodiče i více), měřidlo od výroby již nikdy nebylo ověřeno (zkalibrováno), nejsou při měření zohledňovány vlastnosti měřících kabelů, jejich koncovek, ani vlastní spotřeba a úbytek napětí na přístroji při měření, snad není v třeba šílet, kolem přesnosti?
Na většinu měření pak postačí přístroj třídy přesnosti 1,5 nebo třeba i 2,5 pod podmínkou, že měřidlo bude spolehlivé a stabilní. Vůbec se proto neostýchám vzít do ruky třeba stařičký analogový avomet, nebo místo digitálu, zapnout elektronkový voltmetr a potrápit si mozek přepočtem dílků, na změřenou veličinu.
Jiná situace je jistě u technika, který se baví třeba výrobou a seřizováním měřících přístrojů a přípravků...

Taky mne překvapuje ten hon za přesností. Aby pak bylo možno přesně porovnat, o kolik se rozchází skutečnost s výpočtem:-)