Jak už tu bylo řečeno není ekonomické smysluplné používat tč pro radiátory s otopnou vodou nad 50st, u vzduchvého tč tím tuplem, to už pak provozně výjde lépe plyn.
Za prvé je nutno spočítat TZ vytápěného objektu , výsledná hodnota se pak může dosadit do kalkulátoru nákladů na tzb-info, kde to vyplyvne přibližné roční náklady pro různé technologie vytápění. Pak se můžete rozhodovat pro různé technologie podle jejich provozní a investiční nákladovosti.
Technologie tč samozřejmě funguje(mám s tč a termikou roční náklady 7000kč na topení a 700kč na TUV v RD s TZ-7kwh v 5lidech), ale je třeba důkladně vše nezávisle ověřit, tedy pozor na nabídky řešení realiz.firem, jejich sliby zní zázračně, ale je to tím, že "zapomínají" na externality a další náklady. Spolu s vytápěním je nutno řešit zároven i TUV.
Tepelné čerpadlo vzduch - voda
Moderátor: Moderátoři
-
hafca
- Příspěvky: 4401
- Registrován: 27 črc 2004, 02:00
- Bydliště: 25km na západ od Prahy
- Kontaktovat uživatele:
Asi ti tu elektriku někdo krade nebo máš blbej tarif. Já platím ve 2+1 16000.-Kč. Ob den jde myčka, občas pračka, 42" plasma TV, vařím a peču na elektrice, mám 280l lednici, 16 hodin denně mi jde notebook a velké PC a stejně dlouho receiver jako zvuková kulisa. A to jsem určitě na něco zapoměl.
Kdyby Edison nevynalezl elektřinu, do teď se díváme na televizi při svíčkách.
-
scorpions-cz
- Příspěvky: 1760
- Registrován: 19 bře 2011, 01:00
- Bydliště: Jižní Čechy Dačicko
Protože mám TČ od Semechnice vzduch voda a teď pozor! který jede do starýho topnýho systému s litinovejma radiátorama už od roku 1996, tak o tom, jaký to má vlastnosti a co to šetří vím svý.
1/ Na maximum, tedy 46 st vracečky (51 stoupačky) to vytáhnu ještě při venkovní teplotě -12 st, pak zapíná 1. bivalence elektrokotle 1,5 KW. Při -19 zapíná 2. stupeň, dohromady 3KW. TČ se vypíná při -24 a pak zapne elektrokotel 7KW. To se stalo za celou dobu co to mám 1x. Za poslední 2 roky jsem bivalenci měl zcela vypnutou. Topím 6-22 hodin na 21 st a přes noc na útlum 18.
2/ TČ vytápím RD z roku 1936 po rekonstrukci s 5 místnostma + příslušenstvím. Před rekonstrukcí si RD vzal poctivých 100 metráků uhlí za rok. Dále vytápím kabelovou podlahovkou stranou stojící objekt 2 místnosti. Protože mám na tom objektu podružák, tak vím, že poměr spotřeby je 60% RD s TČ a 40% objekt s podružákem a kabelovou podlahovkou. Ve spotřebách je naprosto vše, žádný další zdroj energie (plyn) nemám. Pouze pro sichr jsem ponechal původní uhelnej kotel, ale neprovozuju ho.
Pro představu, podle statistiky regulace při teplotě -5 st C TČ běží ráno kolem 4 hodin a večer 2,5 hodiny
3/ Měsíční zálohu na elektriku jsem platil největší v roce 2012 3020,- V půli roku 2013 jsem nainstaloval 5KW solár a od tý doby platím zálohu 1980,- Přeplatek či nedoplatek se vždy vešel do +-1000,-
4/ Za celou dobu tedy 19 let odešel venkovní ventilátor za cca 4800,- Vyměnil jsem si ho sám.
5/ S hlučností jsem nikdy neměl problém. Jsem v městský zástavbě, nejbližší soused je 15m. Jak jsem psal, v noci vypínám a navíc se dá nastavit od - do na větrácích pomaloběh za cenu snížení účinnosti asi 10%.
6/ náročnost odmazování. Nad +3 st se odmrazuje pouze doběhem ventilátorů, vzduch námrazu rozmrazí sám. To je pár set Wattů asi 10-15 minut 2-3x za den. V rozsahu teplot +3 až -6 se odmrazuje 1x za 180 minut běhu kompresoru. Nikdy to netrvá dýl než 8 minut. A navíc Semechnice má výparník se svislými žebry, takže stačí málo a namrzlý led se uvolní a spadne na zem a voda odkape. Pak při zapnutí normálního chodu se počká, až se energie nacpaná do výparníku zase vrátí zpět do domu a teprve potom se zapnou větráky. Ty různý systémy, co se dělají teď mají s nepochopitelných důvodů vodorovný žebra kde se musí led zcela roztát a voda která neodkape zase znova zmrzne.
U odmrazování se počítá s tím, že čím je větší zima, tím je menší vzdušná vlhkost. Já mám pod -12 odmražování zcela vypnutý, není potřeba.
Za mě tedy +. Co jsem počítal, tak se mi investice vrátila za 13 let. Ovšem to mělo svá specifika, tenkrát se to dalo pořídit za 145 tausen, vše jsem si nainataloval sám včetně zapájení trubek, pouze chlaďař vakuoval a plnil. Jak je to dnes jsem nezkoumal.
Obecně platilo a platí, že TČ je dobrý na vytápění větších objektů nebo na větší tepelnou ztrýtu. U dnešních nízkoenergetických domečků se ztrátou do 4KW z pořizovacích a provozních nákladů je kabelová nebo fóliová elektrika nejlepší volba. Když ne dnes, tak určitě od roku 2020 kdy se budou vydávat stavebních povolení pouze na tzv "téměř nulových domů" (zase Brusel) zcela určitě. Podle rozborů ČVUT to pravděpodobně polede k útlumu klasický vodní topenařiny a plynovýho vytápění RD, protože jakýkoliv vodní topný systém s výkonem kolem instalovaných 1-2 KW je prostě ekonomickej nesmysl.
Jirka
1/ Na maximum, tedy 46 st vracečky (51 stoupačky) to vytáhnu ještě při venkovní teplotě -12 st, pak zapíná 1. bivalence elektrokotle 1,5 KW. Při -19 zapíná 2. stupeň, dohromady 3KW. TČ se vypíná při -24 a pak zapne elektrokotel 7KW. To se stalo za celou dobu co to mám 1x. Za poslední 2 roky jsem bivalenci měl zcela vypnutou. Topím 6-22 hodin na 21 st a přes noc na útlum 18.
2/ TČ vytápím RD z roku 1936 po rekonstrukci s 5 místnostma + příslušenstvím. Před rekonstrukcí si RD vzal poctivých 100 metráků uhlí za rok. Dále vytápím kabelovou podlahovkou stranou stojící objekt 2 místnosti. Protože mám na tom objektu podružák, tak vím, že poměr spotřeby je 60% RD s TČ a 40% objekt s podružákem a kabelovou podlahovkou. Ve spotřebách je naprosto vše, žádný další zdroj energie (plyn) nemám. Pouze pro sichr jsem ponechal původní uhelnej kotel, ale neprovozuju ho.
Pro představu, podle statistiky regulace při teplotě -5 st C TČ běží ráno kolem 4 hodin a večer 2,5 hodiny
3/ Měsíční zálohu na elektriku jsem platil největší v roce 2012 3020,- V půli roku 2013 jsem nainstaloval 5KW solár a od tý doby platím zálohu 1980,- Přeplatek či nedoplatek se vždy vešel do +-1000,-
4/ Za celou dobu tedy 19 let odešel venkovní ventilátor za cca 4800,- Vyměnil jsem si ho sám.
5/ S hlučností jsem nikdy neměl problém. Jsem v městský zástavbě, nejbližší soused je 15m. Jak jsem psal, v noci vypínám a navíc se dá nastavit od - do na větrácích pomaloběh za cenu snížení účinnosti asi 10%.
6/ náročnost odmazování. Nad +3 st se odmrazuje pouze doběhem ventilátorů, vzduch námrazu rozmrazí sám. To je pár set Wattů asi 10-15 minut 2-3x za den. V rozsahu teplot +3 až -6 se odmrazuje 1x za 180 minut běhu kompresoru. Nikdy to netrvá dýl než 8 minut. A navíc Semechnice má výparník se svislými žebry, takže stačí málo a namrzlý led se uvolní a spadne na zem a voda odkape. Pak při zapnutí normálního chodu se počká, až se energie nacpaná do výparníku zase vrátí zpět do domu a teprve potom se zapnou větráky. Ty různý systémy, co se dělají teď mají s nepochopitelných důvodů vodorovný žebra kde se musí led zcela roztát a voda která neodkape zase znova zmrzne.
U odmrazování se počítá s tím, že čím je větší zima, tím je menší vzdušná vlhkost. Já mám pod -12 odmražování zcela vypnutý, není potřeba.
Za mě tedy +. Co jsem počítal, tak se mi investice vrátila za 13 let. Ovšem to mělo svá specifika, tenkrát se to dalo pořídit za 145 tausen, vše jsem si nainataloval sám včetně zapájení trubek, pouze chlaďař vakuoval a plnil. Jak je to dnes jsem nezkoumal.
Obecně platilo a platí, že TČ je dobrý na vytápění větších objektů nebo na větší tepelnou ztrýtu. U dnešních nízkoenergetických domečků se ztrátou do 4KW z pořizovacích a provozních nákladů je kabelová nebo fóliová elektrika nejlepší volba. Když ne dnes, tak určitě od roku 2020 kdy se budou vydávat stavebních povolení pouze na tzv "téměř nulových domů" (zase Brusel) zcela určitě. Podle rozborů ČVUT to pravděpodobně polede k útlumu klasický vodní topenařiny a plynovýho vytápění RD, protože jakýkoliv vodní topný systém s výkonem kolem instalovaných 1-2 KW je prostě ekonomickej nesmysl.
Jirka
Ani jednou. A proč by měl být těsně před smrtí? V Norsku a Švédsku jedou zcela běžně Scrool Copelandy nainstalovaný počátkem 80 let. A s hermeťákama tam jedou TČ voda/voda i 40 let. Tenkrát se ještě prvoplánově nevyráběly sračky dnešního ražení "vydrž záruku a po mě potopa" . Kromě kompresoru, větráků a čtyřcesťáku v chlazení se tam nic nehejbe a měď a hliník nerezaťí. Jedinný, co se mi začíná sypat je zvuková izolace skříně vnitřní jednotky (takovej ten molitán alá plato na vejce). V podstatě prkotina. No a venkovní jednotka sem tam někde povolil komaxit ale pod ním je ještě zinkování. Co vydrží bez natírání 20 let na venkovním prostředí? Někdy prostě budu muset vzít štětku. Elektronika je na průmyslový Motorole s lineárníma zdrojema, to půjde navěky. Nemám naprosto žádnou obavu, ýe mě to zrujnuje při opravě.
Jirka
Jirka
No tak možná vzhledem k roku výroby to ještě nebylo ošuleno. Teď jsem se díval na toho dodavatele, no je to pro mne sci-fi. I když postupně se lepením mých experimentů dostanu taky na slušnou částku, ale to tak nebolí jelikož je to postupně.
Dnes je to všechno o životnosti a ceně. Já mám "neplnotučné TČ" jak se hanlivě říká, a určitě mi 20let nevydrží. Ale když to vezmu, tak před pár lety jsem za podobné peníze pořídil krbové kamna.
Tak ať to dál funguje.
Jsem pesimista. Přicházím denodenně roky do styku s průmyslovými komponenty (hlavně různé řídící systémy,měniče,PLC,snímače...) a sere se to dneska čím dál víc. A když se náhodou dá něco relativně snadno servisovat, tak se prozměnu zkomplikuje dodávka ND.
Dnes je to všechno o životnosti a ceně. Já mám "neplnotučné TČ" jak se hanlivě říká, a určitě mi 20let nevydrží. Ale když to vezmu, tak před pár lety jsem za podobné peníze pořídil krbové kamna.
Tak ať to dál funguje.
Jsem pesimista. Přicházím denodenně roky do styku s průmyslovými komponenty (hlavně různé řídící systémy,měniče,PLC,snímače...) a sere se to dneska čím dál víc. A když se náhodou dá něco relativně snadno servisovat, tak se prozměnu zkomplikuje dodávka ND.
To, co popsal Celeron je fakt dobré a věřím tomu. Je to platné samozřejmě pro daný barák, místo, dobu atd., ale prostě to funguje. Pro hodně čtenářů by ale bylo daleko zajímavější ekonomická rozvaha toho samého pro jeden barák při pořízení dnes a to určitě i s tím, že si plno práce udělá každý sám.
To samé ale nemůže fungovat pro 12 nezávislých bytů s ohřevem teplé vody kdykoliv atd. U baráku bych do toho šel i tak hned, u toho paneláku bych se toho sakra bál.
To samé ale nemůže fungovat pro 12 nezávislých bytů s ohřevem teplé vody kdykoliv atd. U baráku bych do toho šel i tak hned, u toho paneláku bych se toho sakra bál.
V Opočně vím o jedný bytovce 3 patra, 3 vchody, každej vchod společný TČ 35KW. Asi nějaký sdružení vlastníků s poměrovým měřením, nebo podobná organizace. Samostatný byty s TČ v bytovce je nesmysl.
Pokud nemáš RD se ztrátou nad 8 KW, tak TČ nemá návratnost. Rovněž nemá návratnost TČ integrovaný do bojléru, u něj shnije nádoba dřív, než si na sebe vydělá. Naprosto nenávratná je i centrální rekuperace (centrální potrubní systém. Levná rekuperační lokálka (koupelna, kuchyň) ale vychází docela dobře. Tož tak, mám za sebou pár projektanskejch školení, kde se tyhle věci řešily.
Jirka
Pokud nemáš RD se ztrátou nad 8 KW, tak TČ nemá návratnost. Rovněž nemá návratnost TČ integrovaný do bojléru, u něj shnije nádoba dřív, než si na sebe vydělá. Naprosto nenávratná je i centrální rekuperace (centrální potrubní systém. Levná rekuperační lokálka (koupelna, kuchyň) ale vychází docela dobře. Tož tak, mám za sebou pár projektanskejch školení, kde se tyhle věci řešily.
Jirka
"Samostatný byty s TČ v bytovce je nesmysl."
Já samozřejmě myslel to, že jsou ty byty nezávislé tak, že si teplou vodu budou pouštět kdykoliv y jakkoliv bez diskuse a dohody s druhými.
"Pokud nemáš RD se ztrátou nad 8 KW, tak TČ nemá návratnost."
Ano, to je přesně případ jako instalace LPG do auta se spotřebou 4,5 l/100 km, kde je návratnost v nedohlednu i když je to úsporné o polovinu ceny PHM. U paneláku se to dá dělat tak, že se investice dělá se souhlasem banky, která na to poskytne úvěr a ten se potom splácí z fondu na opravu a údržbu. Tím potom v jednom možném případě vznikne to, že se to nepočítá do těch nákladů, protože se to počítá do té údržby, která se musí stejně každý měsic hradit a nikdy se tam na nic nenašetří, protože si to někdo rozkrade. Rozdíl je právě v tom, že se splácí a už v tom žije než obráceně, splácelo a čekalo se na dražší investici či opravu.
Já samozřejmě myslel to, že jsou ty byty nezávislé tak, že si teplou vodu budou pouštět kdykoliv y jakkoliv bez diskuse a dohody s druhými.
"Pokud nemáš RD se ztrátou nad 8 KW, tak TČ nemá návratnost."
Ano, to je přesně případ jako instalace LPG do auta se spotřebou 4,5 l/100 km, kde je návratnost v nedohlednu i když je to úsporné o polovinu ceny PHM. U paneláku se to dá dělat tak, že se investice dělá se souhlasem banky, která na to poskytne úvěr a ten se potom splácí z fondu na opravu a údržbu. Tím potom v jednom možném případě vznikne to, že se to nepočítá do těch nákladů, protože se to počítá do té údržby, která se musí stejně každý měsic hradit a nikdy se tam na nic nenašetří, protože si to někdo rozkrade. Rozdíl je právě v tom, že se splácí a už v tom žije než obráceně, splácelo a čekalo se na dražší investici či opravu.