kotel na dřevo versus plyn

Zpráva

SimonHosa · #31 Příspěvek od **SimonHosa** » 23 zář 2015, 11:23

radioelectrum píše: Jinak použití elektrického vytápění je drahé, tepelné čerpadlo nebo generátor volné energie jsou příliš drahé na to nemám, a topit elektřinou ze solárů je podle mne naprostý nesmysl.

Mas navyber bud kurit cez el boiler alebo podlahovo dnes dostat aj rohože ktore podložiš pod plavajucu podlahu.Tie panely stal jeden ks 70€ vraj dade s talianska pred rokom tam vraj likvidovali solarnu farmu.Kebi som o tom vedel urcite bi som aspon 8 zobral.Ked pojdes do obchodu kukni sa kolko zozere el boiler.Dnes su super usporne.Zda sa mi ze ten ocou kolega mal 5KW nwviem musim sa spitat ale pohana tim este aj chladnicku na streche ma 10 panelou.Ale plyn je tiez nadherna vec =D.

#32 Příspěvek od **rnbw** » 23 zář 2015, 11:40

Raz si videl elektricky bojler a uz radis... Kurenie elektrinou je najdrahsie, preto je to vzdy az posledna moznost.

xsc · #33 Příspěvek od **xsc** » 23 zář 2015, 12:11

Celeron píše:...Nějak se zapomíná, že pokud má stoupačka 80, tak na teplopřenosových stěnách kotle se už voda začíná vařit a dělá bubliny páry. S oběhovým čerpadlem se začátek rámusu posune na vyšší teplotu ale rambajs bude taky.

U plynového kotle je ten rozdíl mezi tělesem a stoupačkou o dost nižší, to není litina ale jen pár plechů. V paneláčku u rodičů se kotle nastavují, aby vypínaly při těch 90°C, vody je 15m, havarijní termostat vypíná asi při 95°C. Když jsem topil na sídlišti, tak kotle běžně přejížděly přes 100°C, ale při tlaku v systému to nebyl problém.

Celeron · #34 Příspěvek od **Celeron** » 23 zář 2015, 14:29

SimonHosa píše: alebo podlahovo dnes dostat aj rohože ktore podložiš pod plavajucu podlahu.

Rohože né ale topný fólie co se dávají přímo mezi podkladový Starlon a desky lamina.

Celeron · #35 Příspěvek od **Celeron** » 23 zář 2015, 14:50

rnbw píše:Raz si videl elektricky bojler a uz radis... Kurenie elektrinou je najdrahsie, preto je to vzdy az posledna moznost.

Není, u dnešních nízkoenergetických, či dokonce téměř nulových domů, kde je ztráta kolem 2KW je topení elektrikou nastejno s plynem. Musíš do toho započítat taky investiční náklady, náklady na opravy, u pevných paliv časový náklady kotelníka. Vychází z toho, že pokud si takovej dům postavíš kolem 30 roku života, tak se ceny vyrovnají až ti bude 60. Pokud si sem tam pomůžeš krbovkama, tak až po tvý smrti. V těch nových domech se dělá převážně podlahovka nebo stropy. V elektrice se pořídí za 30 - 40 tisíc s dokonalou regulací, v plynu je podlahovka 4 x dražší, (stropy nerealizovatelný) a zcestná, protože topit plynovým nebo pevným kotlem na 1- 2 KW snad ani nejde.
To nejsou moje vejmysly, to hlásá na školeních šéf energetický katedry ČVUT. Třeba taky hlásá, že od roku 2020, kdy EU zakáže nové stavby které nesplní požadavky téměř nulových domů, nastane postupný zánik klasický vodní topenařiny.
Máme se na co těšit...

#36 Příspěvek od **rnbw** » 23 zář 2015, 15:13

Takze nech si radioelectrum zbura cely dom a postavi novy, ekologicky a s elektrickym kurenim.

Otkundes · #37 Příspěvek od **Otkundes** » 23 zář 2015, 23:03

Správně, rnbw: Tazatel vznesl dotaz ze kterého vyplývá, že nemá úplně v pořádku přívod plynu a dosluhuje mu stávající plynový kotel. Ten starý kotel jistě nemá výkon pouhé 2 kW a jeho dům učitě nebyl postaven v úterý před týdnem. Pokud mu chceme poradit, neteoretizujme tady nad nízkoenergetickou či energeticky pasivní stavbou, ve které nebydlí!
A ještě se vrátím k tomu tepelnému spádu 90/70 °C. Tak byly přece standartně (podle státních norem) projekčně navrhovány systémy zásobování teplem v domech. Obdobným způsobem navrhují systémy vytápění i současní projektanti, i když někteří z nich navrhují u nových klasických instalací spád třeba 80/60 °C, a pod.
Jestli však někdo občas svůj kotel ve svém domě vyvaří, je snad vizitka jeho topičského neumění! Vždyť pokud je výška vodního sloupce nad kotlem 7,0 metrů, voda v kotli se uvede do varu při teplotě nad 110 °C (teoreticky 115 °C). Samozřejmě, že bubliny páry, vzniklé varem vody v kotli, pak vodní sloupec ve stoupačkách roztrhají. Statický tlak vody v kotli tím prudce klesne, což u samotíže (obvykle s expanzí pod střechou) vyvolá mohutný vývoj vodní páry. Pak se stoupačky, radiátory i jejich ventily opravdu můžou klepat (i před takovým topičem)...

helios · #38 Příspěvek od **helios** » 24 zář 2015, 02:04

Zaujímavé. Ja mám síce okruh kúrenia uzavretý, ale keď sa mi párkrát podarilo kotol prekúriť na 100°C (pri tlaku 2atm), žiadna para sa nekonala, akurát kotol vnútri ticho šumel. Je to kotol na drevo. Nemám ale samotiaž, lebo kotol je na rovnakom podlaží ako radiátory.
Predtým som inde mal aj kotol na drevo na samotiaž a 90°C mu nerobil problém. Ak u teba problém je, buď nemáš dostatočne dimenzované stúpačky (min. 1" lepšie 5/4"), alebo to máš málo vyspádované, prípadne je kotol zanesený vodným kameňom. Pri správnom návrhu samotiažneho UK nemôže k uvedenému javu dochádzať.

Lukas-Peca · #39 Příspěvek od **Lukas-Peca** » 24 zář 2015, 09:44

OT: Samotíž nemůže fungovat, pokud je vše v jednom podlaží? Zajímá mě to, protože jsem viděl, jak u systému se dvěma čerpadly (jedno do bytu, jedno do dílny) okruh s vypnutým čerpadlem dokázal protlačit teplo cca 20m dlouhými trubkami do dvou deskových radiátorů.

helios · #40 Příspěvek od **helios** » 24 zář 2015, 10:15

Samotiaž môže fungovať aj v rámci rovnakého poschodia, ale kotol musí byť na najnižšom mieste daného poschodia, aby termosifónový systém mohol fungovať.

Otkundes · #41 Příspěvek od **Otkundes** » 24 zář 2015, 10:26

Pokud si Radioelectrum pořídí nový plynový kotel, nemusí se vyvaření kotle vůbec obávat. Plyn je velice snadno regulovatelný. Součástí povinné minimální výbavy plynového kotle, bude též provozní termostat a havarijní termostat. Obdobně jako u el.boileru.
Při atmosférickém tlaku 1 Bar (100 kPa) voda, třeba v otevřeném hrnci, vře při teplotě 100 °C. Jestli má někdo uzavřený topný systém, kotel má instalován v nejnižším místě a v něm vodu pod absolutním tlakem 3 Bary, tedy manometr mu ukáže 2 bary + 1 bar je tlak atmosférický, voda se mu začne v kotli vařit při teplotě přibližně 135 °C. Pokud je výška vodního sloupce třeba 9,0 metrů, pak v nejvyšším bodě soustavy, je absolutní tlak roven 3 - 0,9 = 2,1 Baru. Tomuto tlaku odpovídá bod varu asi 120 °C. Jestliže se do nejvyššího bodu soustavy dostane stoupačkou voda teplejší než je těch 120 °C, následkem sníženého tlaku, takto přehřátá voda vzpění za vývinu páry a tlakových rázů v potrubí. Jenže, to jsou již provozní stavy a teploty, na které nejsou teplovodní kotel, radiátory, ani regulační ventily vůbec stavěny. To šumění (zpívání) kotle při nižších teplotách, je obdoba šumu v otevřeném hrnci s vodou na sporáku, když teplota vody překračuje hranici cca 60 °C. To ještě není var.
Stejně jako v silové elektrotechnice, i v topenařině platí, že výkon zdroje (kotle), musí být za provozu v rovnováze s výkonem tepelných spotřebičů (radiátorů a potrubí). Pokud hrozí přetopení kotle na pevná paliva, je třeba omezit přísun paliva a spalovacího vzduchu do spalovací komory kotle a otevřít naplno kouřovou klapku a všechny radiátory. Pozor na používání termostatických ventilů u kotlů na pevná paliva! Ty po natopení místností v domě, postupně přiškrcují a uzavírají radiátory. Pokud soustava není vybavena akumulační nádobou, tepelný výkon pak není z kotle odebírán a teplota vody v kotli letí nahoru.
Na závěr bych ještě tazateli doporučil, aby se před svým konečným rozhodnutím podíval do sekce Vytápění, na serveru tzb-info.cz, který pojednává o tepelném zásobování budov.

p32 · #42 Příspěvek od **p32** » 24 zář 2015, 11:43

Je to trošku mimo. Pokud je na ohřívání teplé vody elektrický bojler a dvě sazby (N1, N2) a tento se odmontuje a nahradí novým plynovým kotlem pro topení s ohřevem teplé vody, tak sazby N1 a N2 zůstávají nebo se to musí zrušit ? Jedná se zároveň o 25A hlavní jistič.
Jde o to, jestli by se potom dalo využít znovu elektrického bojleru (znovuinstalací) pro ohřev v létě nebo kdyby atd. atd.

Otkundes · #43 Příspěvek od **Otkundes** » 24 zář 2015, 14:31

Hm, a kdo z energetiků Vám přijde domů kontrolovat, zda v nízkém tarifu používáte el. boiler, nebo třeba pračku, myčku, či jiný spotřebič? Pokud již máte doma dvojtarif, jistě najdete vhodný způsob jeho využití...

p32 · #44 Příspěvek od **p32** » 24 zář 2015, 20:11

Ne, jde o to, jestli tam není nějaká závazná podmínka. Bylo to tam zřízeno kvůli elektrickému bojleru kdysi.

Otkundes · #45 Příspěvek od **Otkundes** » 25 zář 2015, 21:54

Podmínky pro dvojtarif (třeba D25d) stanovuje závazně pro distributory i pro odběratele Energetický regulační úřad ve svém Věstníku - Cenovém rozhodnutí takto (kopíruji ze strany č.23, CR č.3/2014 ze dne 25.11.2014):

1. Časové vymezení doby platnosti nízkého tarifu je provedeno distributorem v celkové
délce minimálně 8 hodin denně. V průběhu dne může distributor dobu platnosti nízkého
tarifu operativně měnit.
2. Časové vymezení těchto pásem nemusí být stejné pro všechny odběratele a jednotlivé dny
a ani nemusí být v souvislé délce.
3. Pokud je osmihodinové pásmo platnosti nízkého tarifu rozděleno během dne do více
časových úseků, nejvíce však do tří, žádný z nich nesmí být kratší než jedna hodina. Na
žádost odběratele rozdělí distributor osmihodinové pásmo platnosti nízkého tarifu do dvou
úseků, z nichž žádný nesmí být kratší než tři hodiny.
4. V odběrném místě musí být řádně instalován elektrický akumulační spotřebič pro vytápění
objektu nebo elektrický akumulační spotřebič pro ohřev užitkové vody.
5. Odběratel musí zajistit technické blokování elektrických akumulačních spotřebičů
v dobách platnosti vysokého tarifu.

Takže ano, pokud máte přiznánu sazbu D25d, musíte mít někde v odběrném místě instalován boiler. Jestli ho budete používat, jestli bude viset třeba ve sklepě, jestli bude vypínačem trvale vypnut, mít třeba i přepálenou spirálu ... již není důležité...
Stačí?