Regulace proudu tranzistorem by měla smysl, kdyby napětí kolísalo v širokém rozmezí. Tady je napětí stabilní, takže odpory splní funkci stejně dobře a spolehlivěji.
Tohle notoricky uváděné zapojení 2 tranzistorů neoplývá nijak oslnivými stabilizačními účinky. A aby tranzistor (místo toho aby prostě spínal s minimálním úbytkem) mohl stabilizovat proud, sežere další desetiny voltu, které se nedostanou na diody a jejich vyrovnávací odpory.
Ale použít se to jistě dá a ztráty vyjdou skutečně nastejno.
Mně to prostě připadá zbytečná komplikace. Na to, že původní dotaz byl na základní zapojení tranzistoru jako spínače, se z toho dělá zbytečná věda.
Až mi tak trochu připadá, že si Dumitru z nás dělá prdelku.
Tranzistor BC546B pomoc s vypočtom
Moderátor: Moderátoři
-
ZdenekHQ
- Administrátor
- Příspěvky: 25593
- Registrován: 21 črc 2006, 02:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
No, pokud vím, byla snaha pomocí bázového proudu řídit kolektorový proud, takže žádný spínač. Ta verze se dvěma tranzistory je výrazně stabilnější než s jedním.
Druhá věc je, že třeba zjistí, že mu ten 5V stabilizátor při tom proudu všema ledkama doutná a bude chtít to připojit natvrdo na samotný napájecí zdroj.
Já se občas v myšlenkách předbíhám, to už je profesionální deformace...
Druhá věc je, že třeba zjistí, že mu ten 5V stabilizátor při tom proudu všema ledkama doutná a bude chtít to připojit natvrdo na samotný napájecí zdroj.
Já se občas v myšlenkách předbíhám, to už je profesionální deformace...
Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Když jsme u předbíhání, pak zase možná zjistí, že mu doutná regulační tranzistor, který, na rozdíl od stabilizátoru na 5V, nemá ochrany proti přetížení.
A na přiloženém obrázku na první straně není vidět žádná snaha o řízení proudu. Snaha je o naprosto primitivní rozsvícení ledek mechanickým spínačem nebo výstupem integráče. Takže spínač, žádné řízení proudu.
A kdyby bylo požadováno řízení proudu, pak zase navrhovaný dvoutranzistorový obvod proud z podstaty řídit neumí. Snaží se v rámci možností udržet jednu hodnotu.
A na přiloženém obrázku na první straně není vidět žádná snaha o řízení proudu. Snaha je o naprosto primitivní rozsvícení ledek mechanickým spínačem nebo výstupem integráče. Takže spínač, žádné řízení proudu.
A kdyby bylo požadováno řízení proudu, pak zase navrhovaný dvoutranzistorový obvod proud z podstaty řídit neumí. Snaží se v rámci možností udržet jednu hodnotu.
-
ZdenekHQ
- Administrátor
- Příspěvky: 25593
- Registrován: 21 črc 2006, 02:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
Pak se patrně k té hodnotě bázového odporu 13K dostal pouhým pohledem z okna... O saturaci tady určitě mluvit nelze.
Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
-
ZdenekHQ
- Administrátor
- Příspěvky: 25593
- Registrován: 21 črc 2006, 02:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
Tady jsou simulace pro proměnné napětí báze (buzení) při 5V a proměnné napájecí napětí při Ub=5V. Tranzistor BD139, úbytek na ledkách 3.6V, proud cca 100mA (5 párů po 20mA).
- Přílohy
-
- stab_i_napajeni.png
- (4.54 KiB) Staženo 25 x
-
- stab_i_buzeni.png
- (4.44 KiB) Staženo 19 x
Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Ale vždyť k odporu 13k se dopočítal z nedostatku zkušeností (pominu-li možnost, že je provokatér).ZdenekHQ píše:Pak se patrně k té hodnotě bázového odporu 13K dostal pouhým pohledem z okna... O saturaci tady určitě mluvit nelze.
O saturaci nelze mluvit proto, že použil blbou metodiku. Ale na počátku chtěl prostě sepnout tranzistor a rozsvítit ledky.
-
ZdenekHQ
- Administrátor
- Příspěvky: 25593
- Registrován: 21 črc 2006, 02:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
To by tam potom snad dal seriový odpor s ledkama a neuváděl ten výpočet?
Asi máme jiný způsob vnímání dotazu.
Asi máme jiný způsob vnímání dotazu.
Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
A provokater ocividne nie je, iba sa to potrebuje naucit a hlavne pochopit, ako funguju suciastky, zvysok uz potom bude schopny urobit aj sam 
Nie nie nie vôbec som neprovokoval len nemám s tranzistormi vôbec skúsenosti 
ale už som možno ako tak pochopil prečo pri BC546 to nefungovalo ako ma:
1. oblasť nasýtenia kedy všetky voľne elektróny, pripadne diery sa zúčastňujú na prenose prúdu (pretože Ic pri zvýšení Uc sa skoro nemení už nie sú voľne elektróny aby sa mohol prúd Ic zvýšiť) je ta lineárna časť , pri napätí 5V vidím že saturáciu dosiahnem pre Ib 50µ-250µ, pre 300-450µ nemôžem dosiahnuť saturáciu pri Uc 5V preto tam sa musí radovo zvýšiť Ib a to až skoro na 3mA, síce možno prúd 100mA aj dosiahnem pri Ib cca 600uA ale nebude v saturácii teda úplné otvorený a tým pádom na tranzistore vzniká úbytok napätia a preto tie led nemohli svietiť na plný výkon
2. ako určiť veľkosť tohto úbytku my ešte presne nie je jasne pretože Rvyst=Uc/Ic to asi nebude dočítal som sa že to je deltaUc/deltaIc pri konštantnom Ib teda pre príklad Ib = 150uA, pre Uc=6v je Ic cca 38mA a pre Uc 15V je 40mA teda Rvyst je 9/2mA=4,5k ale to my nesedí s tým Ucesat kde je úbytok na tranzistore len niekoľko mV čo pri takom vysokom odpore
, ale opäť sedí s tým že výstupný odpor tranzistora je veľký oproti vstupnému
možno nie je všetko prečo to nefungovalo úplne podľa správnosti keby niečo opravte
ale už som možno ako tak pochopil prečo pri BC546 to nefungovalo ako ma:1. oblasť nasýtenia kedy všetky voľne elektróny, pripadne diery sa zúčastňujú na prenose prúdu (pretože Ic pri zvýšení Uc sa skoro nemení už nie sú voľne elektróny aby sa mohol prúd Ic zvýšiť) je ta lineárna časť , pri napätí 5V vidím že saturáciu dosiahnem pre Ib 50µ-250µ, pre 300-450µ nemôžem dosiahnuť saturáciu pri Uc 5V preto tam sa musí radovo zvýšiť Ib a to až skoro na 3mA, síce možno prúd 100mA aj dosiahnem pri Ib cca 600uA ale nebude v saturácii teda úplné otvorený a tým pádom na tranzistore vzniká úbytok napätia a preto tie led nemohli svietiť na plný výkon
2. ako určiť veľkosť tohto úbytku my ešte presne nie je jasne pretože Rvyst=Uc/Ic to asi nebude dočítal som sa že to je deltaUc/deltaIc pri konštantnom Ib teda pre príklad Ib = 150uA, pre Uc=6v je Ic cca 38mA a pre Uc 15V je 40mA teda Rvyst je 9/2mA=4,5k ale to my nesedí s tým Ucesat kde je úbytok na tranzistore len niekoľko mV čo pri takom vysokom odpore
, ale opäť sedí s tým že výstupný odpor tranzistora je veľký oproti vstupnému možno nie je všetko prečo to nefungovalo úplne podľa správnosti keby niečo opravte
- Přílohy
-
- BC546.png
- (84.3 KiB) Staženo 28 x
V podstatě máš 2 možnosti, jak řídit tranzistor:
-- spínací režim, kdy je T úplně rozepnutý, nebo zcela sepnutý. Pro jeho sepnutí musíš do báze pustit proud min. Ic/β, ale raději cca 2x větší, aby byla jistota sepnutí, protože parametr β má velký rozptyl jak výrobní, tak v závislosti na ostatních podmínkách ( teplota, Ic, frevence atd). Zbylé napětí na sepnutém T ( saturační) je celkem malé, desetiny V.
--- "lineární režim" kde se pohybuje napětí Uce na T mimo saturaci. V tomto režimu se prakticky nedá zajistit správný pracovní bod bez zavedení záporné zpětné vazby. ( odpor v emitoru, odpor mezi B/E) Tedy těžko lze zajistit správný Ic pouhým výpočtem správného bázového odporu, jak ses snažil v začátku.
Spínací režim je daleko jednodušší na pochopení i v praktické aplikaci.
-- spínací režim, kdy je T úplně rozepnutý, nebo zcela sepnutý. Pro jeho sepnutí musíš do báze pustit proud min. Ic/β, ale raději cca 2x větší, aby byla jistota sepnutí, protože parametr β má velký rozptyl jak výrobní, tak v závislosti na ostatních podmínkách ( teplota, Ic, frevence atd). Zbylé napětí na sepnutém T ( saturační) je celkem malé, desetiny V.
--- "lineární režim" kde se pohybuje napětí Uce na T mimo saturaci. V tomto režimu se prakticky nedá zajistit správný pracovní bod bez zavedení záporné zpětné vazby. ( odpor v emitoru, odpor mezi B/E) Tedy těžko lze zajistit správný Ic pouhým výpočtem správného bázového odporu, jak ses snažil v začátku.
Spínací režim je daleko jednodušší na pochopení i v praktické aplikaci.