[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

pepik9 píše:1 , 2..

velmi zajímavé čtení,
zvláštní je, že oba experimenty proběhly až po shození bomb na Hirošimu a Nagasaki . . .
. . . už přeci věděli co to může udělat a přesto si s tím "hráli" dál a stálo je to život.

Little Boy taky nebyl implozní a křápnul asi 13 kilotunama. U štěpný nálože se celkovej výkon odvozuje od doby, po kterou dokáže futrál udržet štěpný jádro pohromadě. Lehký pouzdro pukne dřív a jádro se rozlítne místo aby dělalo práci. Je to v principu stejný, jako u konvenční výbušniny, volně odpálená udělá jen rambajz a hovno z toho ...

https://youtu.be/VE8FnsnWz48

https://youtu.be/6mV8K9rN9Iw

Mě hlavně fascinuje, že se dopracovali k úspěšnému testu bez předchozích zkušeností, s logárama a mechanickejma kalkulačkama. A když si vzpomenu, že Mayové počítali pohyby hvězd na tisíce let dopředu, připadám si jako naprostej ..

Jak bez předchozích zkušeností? Vždyť testovali každej větší krok.

pepik9 píše:Mě hlavně fascinuje, že se dopracovali k úspěšnému testu bez předchozích zkušeností, s logárama a mechanickejma kalkulačkama. A když si vzpomenu, že Mayové počítali pohyby hvězd na tisíce let dopředu, připadám si jako naprostej ..

To byla právě doba, kdy si až do okamžiku samotnýho výbuchu nikdo nebyl jistej, jestli to opravdu bouchne a pokud to bouchne, tak s jakou silou. Výbuchy sloužily k ověřování vypočítanejch a navrženejch konstrukcí podobně, jako se dělají crash-testy u aut. Přechod k počítačový simulaci místo fyzickýho experimentu se odehrál až někdy na konci 80. let minulýho století, kdy mašinám natolik narost výpočetní výkon, že se o tom vůbec dalo začít uvažovat. Do tý doby by výpočty průběhu jedinýho výbuchu zabraly stovky let výpočetního času mechanickejch a elektromechanickejch počítadel...

Jo, ještě začátkem 90. let nebylo možné koupit 486, bylo na ní embargo, neboť již měla dostatečný výkon na tyto výpočty.

A v podstatě teprve právě tím, že se přešlo na počítačový simulace se dalo technicky vyřešit bez dalšího postupnýho bouchání s rostoucím zamořením třeba to, jak zminiaturizovat nálož - aby pořád ještě bouchla, ale aby se na ni spotřebovalo co nejmíň štěpnýho materiálu, takže když už to křápne, zreaguje se co největší podíl výchozí hmotnosti a na spad zbyde menší část. Zároveň se tím výsledná zbraň prudce zlevní, protože cena vojenskýho štěpnýho materiálu s velkým % obohacení je astronomická a je určitě cenově výhodnější si nejdřív a s dostatečně vysokou pravděpodobností vypočítat, jestli, za jakejch podmínek a s jakým výkonem exploduje nálož s počáteční váhou půl kila, než se ke stejnýmu výsledku "probouchat" postupným ověřováním zmenšování do zbraně vloženýho "kritu". Výsledkem jsou spolehlivější nálože o menší váze, což zvedlo dostřel veškerejch používanejch nosičů respektive to zvedlo kapacitu co se týče počtu samostatně naveditelnejch hlavic při zachování jejich vlastností = nebylo potřeba stavět komplet celý zbraňový systémy, stačilo jen inovovat hlavice a upravit ovládání. Kdo tyhle možnosti výpočetní simulace neměl, ten se holt musel k výsledku "prostřílet" na jaderný střelnici ...

pepik9 píše:Mě hlavně fascinuje, že se dopracovali k úspěšnému testu bez předchozích zkušeností, s logárama a mechanickejma kalkulačkama.

To mi připomnělo celkem nedávný (2016) film Skrytá čísla.
Je sice genderově i rasově vysoce moderní, ale má to reálný základ.
Přestože si ho nepochybně tvůrci efektně upravili, manuální výpočty v NASA pro první suborbitální lety zřejmě byly, pokud jde o to zesměšňování počátků IBM, nedokážu posoudit.
Ještě jedna věc je tam do očí bijící: jak byla ostrá rasová segregace ve výsledku pro černou rasu motivující a jak je pro ni pozitivní diskriminace naopak paralyzující (volně zobecnitelné pro jiná etnika a doby).

Na to netřeba pozitivní diskriminaci, na to stačí moderní školství. Já k maturitě z matiky musel znát i velkou násobilku zpaměti, nebo umět rychle násobit i dělit "pod sebou" na papíře. Kalkulačku nám povolili až těsně před maturitama a nesměla bejt programovatelná.
Dnešní mládež k maturitě nepotřebuje znát nazpaměť málem ani násobilku malou ...