Audiofilní debata - Tesla vs. zbytek audiosvěta

[Radovan_79]

Uklidni se. Chtěl jsi proti mně použít něco, co mám na stránkách, ale jaksi to nevyšlo, poněvadž si nijak neprotiřečím.

[fredis]

Já jsem klidný! Hlavně se uklidni ty Od takovýho starýho a hlavně zkušenýho kozáka se nechám rád poučit . Ať nám svítí sluníčko.

[Radovan_79]

Ano, jak typické. Nemáme pevný argument, tak druhého počastujeme nějakým pejorativním adjektivem... Tak hlavní je, že si připadáš na výši a jak jsi mi to "nandal". Mysli si to, já ti to brát nebudu.

[xsc]

Ano, slyšel. Také jsem jich dost opravoval. Jednu 430 měla sestra. Opravdu příšerný zaduněný zvuk. Ale na vině nebyly jen reproduktory, ale spíš ten zvukový modul s MDA4290V. Vycházel z TV C416, modul měl označení 6PN 053 31. Největším problémem byl m.j. obvod fyziologické regulace hlasitosti, jehož charakteristika byla na hony vzdálená té, kterou doporučovali pánové Fletcher, Munsen a další.

Zrovna ta 4290 je blbý příklad. Tu Tesla okopírovala i s hodnotama okolních součástek. Takže stejně blbě s ní musela hrát jak Tesla, tak Philipsy, Grundigy a čert ví co, kde byla taky použita.

[Syron]

UFF! To jsem píchl do vosího hnízda! Už před pár dny jsem se rozmýšlel, jestli mám pokračovat v psaní. Ale nemyslím, že by ty pejorativní narážky přestaly. Někteří pisatelé se tu chovají jako bych se tím prvním příspěvkem a vyjádřením názoru pokusil snad o vraždu. Vždyť jsem uveřejnil jen své zkušenosti a názory. Je to snad diskusní fórum, a diskuse je od slova diskutovat, ne? No a další mé příspěvky situaci jen zhoršují a vyostřují. Ale mám se nechat urážet? Nebo někoho urážím já tím, že na urážky odpovídám argumenty? Kluci a pánové, pokusme se respektovat názory druhých, a než se začneme čertit, zkusme se napřed zamyslet, zjistit si fakta, napočítat do tisíce, a pak psát. Vždyť se už hádáte mezi sebou, nejen se mnou! Fredis, s meoclub 16 mám v něčem podobný názor, třeba s těmi gramofony, a některé další, v něčem naopak nesouhlasím, ale proto ještě necítím potřebu ho napadat. Nebo ho snad umlčet Určitě tu svou sbírku nashromáždil s láskou, a z každého exponátu měl patřičnou radost. Dokonce mu fandím. jen se trochu bojím, aby za pár let nebyl v podobné situaci jako dnes já.
Ta 4290, S tím souhlasím, až na nějaké výhrady. Spousta např. Grundigů, včetně těch, které opraváři vozili v kufříku ve formě hliníkových krabičkových modulů, tento IO používali. Tesla ale zapojení těch zvukových modulů okopírovala nedůsledně, asi je chtěla "vylepšit", a dopadlo to tak, jak dopadlo. Hlavně ale německé reproduktory měly úplně jiné parametry. Používalo se několik typů oválných, které se lišily na pohled hlavně magnety, a na poslech nebo měření také elektroakustickými vlastnostmi. Do některých typů TV se dávaly malé plastové reprobedny, s velmi povedeným čtyřpalcovým basáčkem s rezonančním kmitočtem asi 40 nebo 60Hz, 100 procentně mechanicky záměnné. Že ta bedýnka stála cca 100DM, o něčem svědčí. Snad jen ty bedýnky měly mít větší objem.
A Radovan, prosím Tě, můžeš mi, moc Tě prosím, vysvětlit, čím Tě ten Dexon tak pobavil? rád bych se taky zasmál a poučil. Nerad bych umřel blbý. A co mají znamenat Ty narážky na absolutorium a moudrost? Rudolfo, tím zkreslením, které mi vadí nejvíc, není ani tak zkreslení lineární, pro informaci např. amplitudové nebo fázové, ale velmi rušivé je nelineární zkreslení, zejména intermodulační! A to Vaše měření, výrobci používají speciální bezodrazové místnosti dost velkých rozměrů a splňující velmi náročné požadavky, a příslušné měřící přístroje a postupy. Návrh reproduktoru vždy vyžaduje kompromis spousty protichůdných požadavků, bez složité techniky, počítačů a progranů je návrh a výroba dobrého reproduktou prakticky nemožná. A pak následují ještě praktické zkoušky a náročná měření. Ale toto všechno j všeobecně známé. Pochybuji, že tato vybavení ve Valmezu, navíc v té době, měli.
Děkuji za pochvalu, snad první, a zrovna od Vás. Ale myslel jsem, že si děláte legraci. Opravdu musím komentovat každý, promiňte mi, nesmysl? ART481 Byl tak vynikající reprák, a světový unikát, že dodnes Tesla vydělává obrovské množství dolarů a eur za prodané licence od výrobců, kteří těmito špičkovými výrobky dodnes zaplavují svět. Ale teď vážně: určitě potěšil mnohé hudební skupiny a provozovatele kin. Ale snad největším, nebo alespoň vážným problém byla jeho impedance, která vyžadovala trafo pro zvýšení impedance. Vyrobit opravdu kvalitní trafo je téměř nemožné. Přinejmenším alespoň v příslušné době. Také ten "trychtýř" nebo jak to nazvat, vlivem mnohonásobných odrazů, totálně zdevastoval fázové poměry. Proč se tedy, podle Vás nepoužívají jako ozvučnice reproduktorů trouby jako u mechanických gramofonů? Navíc u zmíněného ART časem trouba upadla a skřípla kmitačku. A ten konkurent měl být český, nebo ostatní. Český žádný, americké si najděte na netu. V té době, možná o pár let později se vyvíjely kalotové reproduktory, které měly nesrovnatelně lepší parametry. Tím nemyslím ten kaloťák z Tesly. Jedná se v podstatě také o tlakové reproduktory. A snad na úplný závěr, když byly Tesly tak vynikající, proč nám je imperialisté netrhali i s rukama? Jen doufám, že to nebylo z politických důvodů. F.

[Radovan_79]

Syron: Dexon mě pobavil proto,protože jsem myslel,že myslíš tu českou firmu. Pokud jde o jinou, tak tu neznám. Narážky, no byly míněné s nadsázkou, i ta má v diskusi místo.
A stránky meoclub16 jsou moje, proto jsem reagoval já,když zde byl uveden odtamtud výrok bez další souvislosti.
Takže tak.

[Pikofarad]

On je ještě nějaký jiný Dexon co prodává repráky?Pošli odkaz na www,asi neumím hledat

[Syron]

Radovan, vysvětlení beru, trochu jsem si myslel, že jde o nedorozumění s tím Dexon Czech. Pikofarad, informace o Dexon jsou na internetu. Má několik poboček po světě. Ty moje pocházejí asi z Německa, nehodlám je vytahovat z auta. Byly na nich tech. údaje a odkaz v angličtině týkající se USA. Vymontoval jsem je z Golfa, který jezdil v Německu. Tipoval bych je tedy na americkou výrobu. A s těmi odkazy na internetu, zkoušel jsi i zahraniční? No a pokud jde o kvalitní, opravdu kvalitní výrobky, zboží, nebo třeba nahrávky, atd, těm už odzvonilo. Pokud jde o HIFI, norma je stará cca 50 let, už je dávno překonána. Nyní používaná HIGH END je v podstatě k ničemu nezavazující obchodní označení, za které se ukryje cokoli. Nebo aspoň nevím o žádné normě nebo předpisu určujícím nějaké požadavky na kvalitativní parametry. Konkrétní zkušenosti mám třeba s NAD, kdy u výrobků v cenách řádu desítek tisíc korun dokážou paralyzovat nepravidelnými, obtížně "přistihnutelnými" závadami výrobek součástky-šunty v ceně desítek korun. Nejčastěji stabilizátory napětí. Nebo u AV Receiverů DVD mechaniky stejné, které jsou používané v přehrávačích za pětistovku. Ale to už odbočuji. Jen pro objasnění, že podobné kvalitě se dnes nevyhnou ani některé třeba i ty reproduktory.

[Radovan_79]

Ono, abychom vůči Dexon (CZ) nebyli nespravedliví. Oni vyrábějí i nějaké sloupovky jako do domácnosti a v testu S&V to dopadlo celkem slušně. Verdikt ve zkratce zněl, za ty prachy více než slušný výsledek. Jasně, jen bloud by to připojoval ke komponentům Mark Levinson nebo McIntosh za statisíce...
V "hlavním" hifi mi doma hrají sloupy AQ 611 (dvoupásmové), osazené středobasy TVM (2×) a výškami Vifa (prý dánské) a? V roce někdy 2001-03 to obsadilo pozici vítěze testu v časopise HIFI. Kdo ty časopisy tehdy četl, tak ví, jací lidé tam psali a že hned tak něco neodpouštěli.
Taky jsem si myslel, že až tak nezáleží na zesilovači... A ono jo. Nejprve je krmil receiver Denon (řekněme ze spodních pater nabídky, sám plast to byl, výkonově 2×40W při 8Ω), pak zesilovač Technics (což byl posun, oproti tomu Denonu, výkonově totéž) a nyní, asi pět let, je krmím zesilovačem Sony TA-F570ES (rok cca 1992, 14 kilo těžká kovová věc, 2×110W při 8Ω; google napoví) a to byl hodně velký posun.

[Sendyx]

Jo, na tem Dexonu je napsané cosi emericky, tak to dělají v tej Emerice . Taky dobrý Dežo z Amstrdamu to je (v originále doslova DJ).

http://dj.beatport.com/djdexon

[rudolf02]

K Valmezu:
Impérijalisti ruky netrhali, lébrž bylo nutno privatisovat, ať to stojí co to stojí. No a privatisátoři (dá se dohledat kolik a kteří) snad vsadili na autorepra, které neuměli a tudíž skončili. Jenže fabrika jako taková, kde by se proháněl vítr mezi opuštěnými stroji nezůstala, stroje údajně odvezla automobilka do nejmenované země nikoli východní, ale světe div se - západní evropy. Takže další Fénix jako v Litovli, Kolíně či jinde se nekoná.
Jinak každá fabrika vyrábí šunty ale i vlajkové lodě.
K zesíkům.
Připojovat zesík se jmenovitým výkonem vyšším než příkon beden na tyto bedny se všeobecně a zcela oprávněně nedoporučuje. Ale při značné opatrnosti (regulace hlasitosti je silně přiškrcená) připojit zesilovač s výkonem přes 100VA na "malovýkonné" bedny (nikoli do PA), dynamika a basy jsou zcela o něčem jiném. Radost poslouchat.

[Thales]

Syrone nezlob se, ale ač jsem si dobře vědom technických limitů a nedostatků audiotechniky Tesla, tak to co tu píšeš je mimo. Nemám sílu po tom všem cos tu napsal se s tebou nějak hádat ač bych ti v řadě tvých doměnek dokázal ve všem argumentačně podloženě oponovat. Jsem však schopen prezentovat výsledky toho, co dokáží některé audiokomponenty Tesla když se jim dostane patřičné péče.

Ve Valmezu měli tehdy dostatečné vybavení na to, aby dokázali totéž co zahraniční výrobci, jen jaksi nebyla vůle k používání novějších znalostí a návrhových postupů.

Na kvalitní návrh reprobeden skutečně dnes není třeba bezodrazová místnost. Jsou na to opět potřeba znalosti, s generátorem a výpočty si fakt nevystačíš jak jsi psal na předchozí straně.

ART481 v době svého vzniku (rok 1965) nebyl vůbec špatný reproduktor. Pokud je s ním zacházeno správně a je v dobrém technickém stavu, tak i dnes běžného posluchače nijak neurazí, byť dnes už existují mnohem lepší reproduktory. Trafo sice byla komplikace, ale s tehdejší úrovní techniky ne zas tak dramatická. Každopádně i dnes se u některých typů výškových reproduktorů používají transformátory (typicky páskové měniče), jen jsou vestavěné přímo do jejich krytů. Mohu tě ubezpečit že napříč transformátorům je lze považovat za špičkové výrobky. Mimochodem první kalotové reproduktory (značně nedokonalé) se v zahraničí začaly objevovat až o 10 let později a i v té době to byla rarita. V nějak zajímavé míře až o ještě dalších 5 let více.

Zvukovod u ART481 fázové poměry nijak "nedevastoval, pouze bylo třeba s tím počítat při návrhu výhybky a bedny jako celku. To je ale třeba u jakéhokoliv reproduktoru, taže to nepředstavuje žádnou komplikaci navíc. Dobře navržená výhybka s tím nemá problém. Zvukovody se dnes používají běžně a v čím dále tím větší míře. U ART481 se někdy stávalo, že se zvukovod ulomil v tenkém krčku (obvykle při nevhodném uchycení), ale za skřípnutí kmitací cívky mohlo něco jiného.

Výrobky Tesly se vozily i na západ (např. do Anglie).

JBL dělalo leccos - dobré i šatné věci. Stejně jako každá jiná firma. nebude problém najít bednu založenou na Tesla repro, která přehraje s přehledem nějakou JBL bednu stejně jako naopak. To co jsi zkusil s Dexonem je směšné.

Nevím čím vším sis v životě prošel, ale je mi líto že jsi zapšklý a uzavřený novým poznatkům.




>rudolf02
Stroje z Valmezu skončily komplet ve šrotu.
Já naopak doporučuju použít podstatně silnější zesilovač a to kvůli kvalitě. poruchovost při tom nijak nestoupne, bedny se dají stejně dobře odprásnout i slabším zesilovačem, takže nemá smysl nad tím moc dumat.


>Radovan_79
Vifa je dobrý výrobce, ale ne když je dostane do ruou AQ. Byl bych hrozně rád, kdybych mohl říci že jsem na tohoto českého výrobce hrdý, ale bohužel mě opakovaně nepřesvědčili, spíše naopak.

[Radovan_79]

Thales: Já si myslím, že AQ patří v odpovídající kategorii většinou k tomu lepšímu, co lze dostat. Slyšel a viděl jsem již dost, abych měl srovnání...
Někdy mi přijde, že i někteří "renomovaní" výrobci odebírají materiál na konstrukci ozvučnic od stejného dodavatele, jako letečtí modeláři a šetří, kde se dá... O zvonkových drátech uvnitř ani nehovořím. Nebo o onom známém piezo výškáči v bednách Pioneer. A to si řekneš, že je to přece super značka.
Kamarád má bedny (sloupy) HECO za asi dvacet tisíc, no, nehrálo to mým uším zle, ale získal jsem povědomí o pojmu "německá vana". Hřmění na dolním konci spektra a zlověstné syčení na tom opačném, mezi tím se krčily utopené středy... Nee, fakt ne. Tloušťka stěn poloviční, co u mých AQ a hmotnost dtto.
Jasně, nebavíme se o hiendu za šesti a sedmimístné ceny.

[Thales]

Pioneer je obyčejná spotřebka, to se ani nepočítá mezi dospělé HiFi. To nemyslím nijak pohrdlivě, jen konstatuju.

Ano, AQ mohu pochválit za to že bedny nešidí tolik jako jiní ve stejné cenovce, ale nemůžu je pochválit za to jak hrají. Není tam pravda ta vana jako u Heco (a ani mi její nepřítomnost nevadí), spíše mám pocit že to nemá kompaktní zvuk a že si každý ten reprák hraje jak chce. Něco jako u starých beden, které se "ladily" jen pomocí generátoru bez moderních poznatků a postupů. Lépe to asi nedokážu popsat, nepotrpím si na vznosná vyjádření ala HiFi plátky. Prostě mi nesedí jejich styl ladění výhybek a není to jen můj dojem. Chápu ale že pokud to někdo porovnává se spotřebkou tak se mu to zdá dobré (není myšleno nijak shazovačně). Člověk časem roste a proto je dobré porovnávat a ne stagnovat.

[Radovan_79]

Člověk časem roste a proto je dobré porovnávat a ne stagnovat.

Člověk hlavně postupem času a věku hluchne, což jde trochu proti tomu, co jsi chtěl naznačit; že se má postupovat "výše".
Dovolím si nesouhlasit. Znám spoustu lidí, kteří trpí nemocí "Audiophilia nervosa", to jest když se někde něco nového (dražšího, lepšího...) objeví, tak to hned musejí mít, mění kabely (samozřejmě směrové, opletené opletem z vlny andských lam), stráví půl dne šoupáním bednami dva tři centimetry sem a tam a experimenty se směrováním os. Samozřejmě, odfláknout nejde ani zahořování, ideálně za pomoci k tomu určených CD. To je přesně to, co nechci a nemíním dělat.
Naopak, když ti něco vyhovuje, jsi s tím spokojen (mluvíme o nějaké "lepší" úrovni, ne poslechu hudby přes TV nebo minisystému za pět tisíc), tak proč to měnit? Řešit to, či ono?