elekronkovy zosilovac

Opravy a závady na MG, RMGF, CD, zesilovačů, receiverů, reprosoustav

Moderátor: Moderátoři

Zpráva
Autor
David2

#31 Příspěvek od David2 »

Dratak>møížkové pøedpìtí? Potenciometrem? Kde?

Uživatelský avatar
Hop377
Příspěvky: 439
Registrován: 19 čer 2004, 02:00

#32 Příspěvek od Hop377 »

Dratak ma pravdu, bolo by vhodne mriezku opriet o zem cez odpor a potenciometer oddelit kondenzatorom.

Uživatelský avatar
Dratak
Příspěvky: 837
Registrován: 03 zář 2005, 02:00

#33 Příspěvek od Dratak »

Ono se předpětí tím potenciometrem samozřejmě nereguluje, ale mřížkový obvod se přes něj stejnosměrně uzavírá-a tomu bych se radši vyhnul. Lepší by bylo použít klasický mřížkový svod-odpor cca 100K mezi G1 a zemí (vlastní mřížkové předpětí vzniká spádem na katodovém odporu) a potenciometr navázat kapacitně. I když "použitelnější" zapojení dosáhneš předřazením jednoho stupně s triodou jako předzesilovač. Potenciometr pak bude na vstupu. Citlivost stoupne z cca 5V (!!) budicího napětí na 200-500mV dle strmosti budicí triody. A to už můžeš budit z výstupu CD, rádia....
Jinak pravda, polské PCLky jsou zpravidla šmejd, i nepoužité. Velmi špatné byly PCL805, používané jako budič/konec vertikálu ve starých ČBTV. Docházelo u nich o odpařování emisní vrstvy, která se následně usazovala na mřížce-až vznikl mřížkový proud a oscilátor vyběhl ze synchronizace. V tu chvíli začal obraz vertikálně rolovat. Celá věc došla tak daleko, že v AR vycházely plánky na náhradu triodové části (ta právě zlobila) tranzistorem. V rámci tehdejšího RVHP byla výroba elektronek rozdělena mezi jednotlivé státy. PY88, DY87 vyrábělo RFT v NDR, PL504, PCF802 Tesla, PCL84, 805, 86 vyráběl POLAMP v Polsku. Některé typy se vyráběly ve více zemích (např. EL34, ECC). PCL dělala zpočátku Tesla taky, později už jenom Poláci-a jejich lampy za moc nestály. Takže možnost koupit špatně vyrobenou lampu od konkurence prakticky nebyla.
Co takhle ruská 6P14P-vynikající ruský přímý ekvivalent EL84?

Uživatelský avatar
Sendyx
Příspěvky: 12118
Registrován: 05 čer 2005, 02:00
Bydliště: Ostrava

#34 Příspěvek od Sendyx »

Jo, některé várky byly velmi, ale velmi podařené, některé nestály za nic. Jetých - pro mne nepoužitelných 6P14P mám krabici, já bohužel potřebuji extrémní kvalitu (Ua 390V).

David2

#35 Příspěvek od David2 »

Dratak> aha, už mi to došlo, já tam zapomìl nìco pøekreslit. Zdálo se mi že to mám nìjaký jednodušší než na papíøe. Hned to napravim...

Uživatelský avatar
Dratak
Příspěvky: 837
Registrován: 03 zář 2005, 02:00

#36 Příspěvek od Dratak »

Tak 390V je fakt hodně. Běžně nejdu s EL84 nad cca 270V. Většinou používám anodové vinutí 250V. Takhle trafo objednávám, většinou stejně dává o něco víc, takže na prvním ellytu mám při jmenovité zátěži necelých 300V. Na anodách EL84 pak je kolem 270V. Něco si sebere usměrňovačka (ta 5U4 i přes 20V), něco tlumivka a něco výstupák.

I když, taky jsem dal EL84 400V. Vydržela to, ale už jí pěkně žhavila anoda i G2. Ale to byl koncový stupeň vysílače pro pirátské rádio na středních vlnách. Bylo to postavené z toho, co šuplík dal, už si to ani moc nepamatuju. Oscilátor byla snad 6F31 na triodu, budič 6F36. Konec EL84, modulovaná do G2 přes EL95. Jako anténní ampérmetr sloužila žárovka od kola zapojená při ladění do série s napáječem antény. Ta byla drátová, jeden konec na střeše za stojánek vedení rozhlasu po drátě, druhý za strom u kolny, délka kolem 20m. Anténa se ladila výstupním pí-článkem, na nejsilnější svit žárovky a minimum žhavení anody koncové elky. Když se to dobře nastavilo, byl signál slyšet na běžných AM rádiích v okruhu 4-5 km. Modulaci zajišťoval polský kazeťák značky UNITRA.

Uživatelský avatar
right13
Příspěvky: 447
Registrován: 05 kvě 2006, 02:00

#37 Příspěvek od right13 »

dobre,takze mam zajst do nejakeho zberneho dvora,strcit spravcovi do vrecka flasku a ist rabovat? snad tam nieco vykutram.takze potrebujem nejaku zo spominanych elektroniek,tu co mam ja tu ECL82(da sa pouzit?) mam tam vstupne trafo nejake radio Orfeus a vystupak je nejake trafko velkosti 6x6x4cm a schemu.co napriklad mam napisat do googlu aby mi to vyhladalo? skusal som vselico ale bezuspechu...
Naposledy upravil(a) right13 dne 24 zář 2006, 17:20, celkem upraveno 3 x.

Uživatelský avatar
Sendyx
Příspěvky: 12118
Registrován: 05 čer 2005, 02:00
Bydliště: Ostrava

#38 Příspěvek od Sendyx »

To vypadá skoro jako třetí odboj :D

Uživatelský avatar
right13
Příspěvky: 447
Registrován: 05 kvě 2006, 02:00

#39 Příspěvek od right13 »

http://www.radiojournal.cz./schemata/ge080sch.gif takze toto by mohlo ist?miesto toho VK051 pojde vstup ze? bude stacit obycajny discman??este by ma zaujimalo,preco je kondik oznaceny ako 4k7,nie je to elyt,je to keramika alebo co sa tam dava?..na kolko maju by modifikovane tie kondy?kedze nie je udana "voltaz?"
Naposledy upravil(a) right13 dne 24 zář 2006, 18:17, celkem upraveno 1 x.

Uživatelský avatar
Sendyx
Příspěvky: 12118
Registrován: 05 čer 2005, 02:00
Bydliště: Ostrava

#40 Příspěvek od Sendyx »

VK051 je kupodivu vložka gramofonu, dost neobvyklá věc na schématu gramozesilovače :D
Tahat 300V ze sítě nezkoušej, už jen tím, že jsi vznesl takový dotaz, lze usuzovat, že by sis měl raději laborovat s tužkovými bateriemi a žárovčičkou :(

Uživatelský avatar
right13
Příspěvky: 447
Registrován: 05 kvě 2006, 02:00

#41 Příspěvek od right13 »

ja viem ze je to totalna kravina a ze sa to neda,ale zaujma ma ze preco sa to neda a baterky zo ziarovkou mam uz davno za sebou....ozaj,da a pouzit ako vystupne trafo vystupne trafo z AUJ637?mam doma totiz 4 tieto stupne a neviem ci este pojdu.je to dost vykonne a velke trafo

Uživatelský avatar
Dratak
Příspěvky: 837
Registrován: 03 zář 2005, 02:00

#42 Příspěvek od Dratak »

Ono ne že se to nedá, tohle se přímo dělalo. Původně u rádií. Vyráběly se elektronky řady U (UCH21, UBL21, UY1NS apod.) se žhavicím proudem 100mA a tomu úměrným vyšším žhavicím napětím a taky dobrou izolací mezi katodou a vláknem. Žhavicí vlákna se pospojovala do série a napájela přes srážecí odpor a stupnicové žárovky (které navíc plnily funkci pojistky) přímo ze sítě. Jako anodové napětí se použila jednocestně usměrněná síť. Takto zapojený přístroj pracoval na střídavou i stejnosměrnou (i to se tehdy občas vyskytovalo) síť, na napětí 120 i 220V. Při provozu na 120V se žhavení elektronek pomocí přepínače přeskupilo na sérioparalelní. Anodové napětí bylo samozřejmě úměrně nižší, přístroj měl nižší výstupní výkon. Takové přístroje se jmenovaly UNIVERZÁLNÍ.
Kromě prvního typu TESLA 4001A (ta měla trafo) byly této konstrukce všechny naše elektronkové televizory. Vzhledem k podstatně většímu počtu elektronek byl zvolen žhavicí proud 300mA a úměrně nižší žhavicí napětí. Žhavení zůstalo sériové, jako anodové napětí se používala jednocestně usměrněná síť.
Obrovským problémem takových přístrojů je jejich BEZPEČNOST. Při jedné poloze síťové vidlice v zásuvce je NA KOSTŘE PLNÉ NAPĚTÍ SÍTĚ PROTI ZEMI. Polaritu zástrčky neuhlídáš!! (Rozdvojky apod., navíc podle nových norem už nemusí být fáze vlevo, pouze v celém objektu stejně). Pokud použiješ můstkové usměrnění bude kostra přístroje bez ohledu na polaritu zástrčky trvale pod napětím. Všechny ovládací prvky, vstupy a výstupy takových přístrojů musí být provedeny s ohledem na bezpečnost. Žádné šroubky venku, utahovací červíky knoflíků hluboko zapuštěné a ještě zatmelené, izolační pouzdra kolem hřídelek, anténní vstup oddělen bezpečnostními kondenzátory na 1600V provozního napětí. Výstup pro nahrávání oddělen transformátorkem zkoušeným na 2000V. Tohle v amatérských podmínkách nesplníš. Proto byly i ve starší literatuře různá upozornění, aby ZAČÍNAJÍCÍ ELEKTRONICI UNIVERZÁLNÍ PŘÍSTROJE NESTAVĚLI.
Protože ale na něčem se začít muselo, stavěli začátečníci často nejdřív přístroje s BATERIOVÝMI ELEKTRONKAMI. To jsou zvláštní, přímožhavené elektronky s velmi malou spotřebou. Jako žhavicí zdroj se používá normální monočlánek 1,5V, odběr jedné elektronky je 25-100mA podle typu a účelu (koncové pentody samozřejmě berou nejvíc). Anodové napětí dodávala tzv. anodová baterie, minimální použitelné napětí je 45V, vyráběly se baterie 45V, 67,5V, 90V a 120V. Tak si mohl začínající elektronik vyzkoušet různá zapojení bez manipulace se sítí a bez nějakého velkého nebezpečí. Pokud se mu ovšem podařilo tyto nedostupné elektronky sehnat (většinu jich odebírala armáda). VÝSTUPNÍ VÝKON BATERIOVÝCH PŘÍSTROJŮ VE VŠAK MALÝ, pohybuje se v desetinách wattu. To s ohledem na životnost hlavně anodové baterie.

Ve Tvém případě máš napájení pro ECL82 vyřešeno-máš přece síťové trafo z rádia. Anodové vinutí to má, zřejmě jednoduché, použiješ tedy můstkový usměrňovač s diodami např. 1N4007. U dvojitého vinutí bych asi přece jen použil k usměrnění elektronku EZ80.

Uživatelský avatar
right13
Příspěvky: 447
Registrován: 05 kvě 2006, 02:00

#43 Příspěvek od right13 »

nasiel som tuto schemu,a zistil som ze na experiment by mohla uplne stacit nie ? http://www.bonavolta.ch/hobby/en/audio/ecl82_4.htm je to podla mna jednoduche,snad to pojde...co na to hovorite?

Uživatelský avatar
Dratak
Příspěvky: 837
Registrován: 03 zář 2005, 02:00

#44 Příspěvek od Dratak »

Velmi netypicky namalované, fungovalo by to, jen ten mřížkový odpor u triody. 10M je moc-to je tak pro bateriovou 1AF33. Pro triodu ECL82 dej 470K-1M.
Ale zas to máš galvanicky spojené se sítí-anodové napětí získáváš přes autotransformátor tvořený primárním vinutím doplněným na 250V. Opět můžeš mít fázi na kostře, stačí otočit vidlici v zásuvce.

Použij trafo z rádia, místo vývodu označeném 250V zapojíš anodové vinutí. Druhý konec na kostru. Lepší bude ale nahradit původní jednocestné usměrnění můstkovým.

Uživatelský avatar
Sendyx
Příspěvky: 12118
Registrován: 05 čer 2005, 02:00
Bydliště: Ostrava

#45 Příspěvek od Sendyx »

U nových, čerstvých ECL82 mám vyzkoušeno, že i těch 10M může být akorát, ale dost závisí na kvalitě a opotřebení. Raději bych dal odpor do katody, přemostěný elytem.

Odpovědět

Zpět na „Audiotechnika“