Stránka 3 z 3

Napsal: 23 bře 2018, 04:05
od dracekvo
Hromosvod nemáme.
Je pouze na ulici hlavní přívod + hlavní jistič. Potom o cca 4 metry dál je rozvadeč kde jsou hodiny a jističe.
Dojde k přerušení vodiče od hodin k rozvodnici pro jističe a mezi to příjdou pomocí cca 4 metrů kabelu zapojit invertory(nebo jeden
3f invertor). Cena okolo 100 tis.
Takže jestli dám za ochrany 2 nebo 6 tis. Nehraje roli.
Jde mi o to, abych minimalizoval možnost, že se k nim dostane nějaká špička ze sítě, ale zároveň nechci vyhazovat peníze na něco co nefunguje.

Panely mají vlastní přepěťovku.

Napsal: 23 bře 2018, 11:44
od ZdenekHQ
Hlavně to zapoj tak (= na správné místo), aby to chránilo primárně Tvoje zařízení, nikoliv venkovní rozvody.

Napsal: 23 bře 2018, 11:51
od TAKJAN
A nějaké uzemění? MET? Pokud mají panely svoje přepěťovky, kde jsou spojeny se zemí? Jenom přes PEN? Pak je to takové nanicovaté.
Pokud je rozvod sítě kabelový, v zemi, nebude to s přepětím zas tak hrozné, přímý úder blesku nehrozí, možná do VN a trafa. Takže to bude ošetřeno hlavně kvůli špičkám. B do rozvaděče, ten přívodní kabel smotat pár závitů a schovat do zdi. A pak C. Ale když to přijde z panelů...

Napsal: 23 bře 2018, 16:51
od dj_rizek
dracekvo píše:abych minimalizoval možnost, že se k nim dostane nějaká špička ze sítě
Hmm, tak to přepěťovkám docela věříš, koukni do katalogu při jakých napětích se proráží.

Ať si každej montuje co chce, jediná dobrá věc na tom je že při průrazu jím teče takovej proud že vyhodí předřazenej jistič a díky tomu neshoří domácnost od požáru rozstřelenejch spínanejch zdrojů a podobně v různý elektronice.

Napsal: 23 bře 2018, 17:13
od ZdenekHQ
dj_rizek píše:..jediná dobrá věc na tom je že při průrazu jím teče takovej proud že vyhodí předřazenej jistič a díky tomu neshoří domácnost od požáru...
Ty jsi studoval zahradnicku školu nebo jsi vyučený řezník?

Napsal: 23 bře 2018, 18:38
od dj_rizek
Ne jen víc jak 10 let jsem dělal kontrolu ve výrobě prěpěťovek takže vím co to dělá z čeho se to dělá a jak se zkouší včetně zátěžovejch testů v laboratořích,zpracovávání reklamací atd. ale jinak skoro řezník.

Dál už to řešit nebudu, nastudováno tu máte dost tak přeju štěstí :D

Napsal: 23 bře 2018, 18:41
od ZdenekHQ
Já se neptal na praxi, ale na teorii. A ta je katastrofální. Ale taky toho nechám, dokážu pochopit dnešní ojebávky.

Napsal: 23 bře 2018, 19:16
od weed_smoker
U žlutýho HAKELu může bejt ten předřazenej (nejbližší) jistič až B16.U červený 3F DEHNVENTIL TNC to jsou 63A nožovky.Pokud je vyšší proud,dostane přepěťovka svý nožovky do 63A a využije se signalizační relé na pomocný svorkovnici tý přepěťovky(pokud je má) nebo signalizace přepálení těch nožovek.Ten PE vývod se spojuje nejen s PEN,ale i s pásovinovym pospojenim skříně,ke kterýmu se dává blíž než k tomu PEN(pokud to jde)Ten PE vývod má stejnej průřez jako vstupy,občas dvojnásobnej.

Napsal: 23 bře 2018, 19:27
od ZdenekHQ
Ale to jsou často pořád svodiče přepětí, ty nepatří do rozvodny rovnou na přívodní kabel. Tam patří svodič proudu, když už, a to jsou bleskojistky jak prase a docela drahý. Uvědomte si, co to vlastně chrání a na jaké impedanci.

Jestli se to dnes takto prasí, tak teda hůl do ruky.

PS. Ten 3F DEHNVENTIL TNC uvádí info i jako svodič proudu, pak nechápu to předřazení nožovkama - to je nějaká dnešní norma, že se jistí svodič bleskového proudu? Nás to neučili, bleskojistka a hotovo... Na rozdíl od pochybného varistoru zvládne i deset či dvacet pořádných přeskoků, než ji to zlikviduje. Navíc kombinovaná ochrana na těch pár cm² se díky možnému přeskoku zdá nějak divná. Teď konečně chápu názor uživatele dj_rizek, nás to učili jnak...

Napsal: 23 bře 2018, 19:53
od weed_smoker
Tak proti přímáku jsou ty A-čkový bleskojistky,který to omezej na max.6kV.Ty už na hlavní rozvodně obvykle jsou.Tohle jsou ochrany B,který to dál snižujou na 2.5kV a C na těch obvykle 270-280V každej vstup proti PE,jsou i kombinovaný BC.Ten konkrétní s těma nožovkama má chytat zpětný špice ze stroje a když to vybaví,má to zablokovat ten stroj,dokud se ten modul nevymění.Na ochranu před bleskem to samozřejmě nestačí,ta rána z něj obvykle překlene i vypnutej jistič,blesk mívá 10-90MV podle typu a indukuje od 100kV(zdálky) až po 5MV(nablízko). Ten přímák může mít i víc.

Napsal: 23 bře 2018, 20:04
od ZdenekHQ
Správný B na vstupu rozvaděče má mít test na bleskový proud (10/350 µs) ideálně 100kA, s odřenýma ušima 25kA. Pořád je to svodič proudu, to áčko je na rozvodech venku, to nic nezaručuje. Ani nevíš, kde to je. Napětí se moc neřeší.

Pokud to nelze zajistit, tak raději žádnej svodič proudu, raději po cca 10m rozvodů dát klasický bleskojistky = svodiče přepětí.

Rozvody fungují jako zpožďovací vedení + impedance (protože následné ochrany bývají rychlejší než ty "tvrdé" předchozí). Takže energie se ideálně vyzáří na impedanci, a nevyrazí to žádnou ochranu. Navíc impedance vedení jakožto dolní propust roztáhne puls do šířky a sníží jeho amplitudu. A z 10us jehly je třeba najednou 1000x širší puls s 1000x menší amplitudou, protože energie se bohužel musí zachovat. A taky někde vyzářit, aby to neschytal spotřebič.

Největší energii má blesk CG+. Naštěstí je jich relativně málo. A na blesk (kromě přímého kanálu, co vám zboří komín) je potřeba se dívat jako na VF děj, už kvůli časům řádově mikrosekundy. Pak člověk pochopí i ten uzel na kabelu, co údajně brání poškození přístrojů...