Stránka 3 z 5

Napsal: 16 zář 2018, 12:06
od Jenys
Pěkné kousky máte kluci a na tehdejší dobu a možnosti dobrý :aplause:

Tohle jsem předělával na vojně rok 1975 a vznikl tento bastlík, kolení práce :D Už nevím podle čeho jsem dělal, původně jsem to měl nacpané v nějaké, myslím, že krabičce od mýdla, ale jistotu nemám co to bylo za krabičku.
Dneska bych se za to skoro styděl :oops:
Ale světe div se, vono to pořád hraje :lol:

Napsal: 16 zář 2018, 12:35
od Crifodo
Dvě KF507 v roce 75, to ses praštil přes kapsu.
Dobrý hnízdo!

Napsal: 16 zář 2018, 12:55
od Jenys
A další rádio "Petra", už jsem i našel z kterého amára to bylo: AR 11/86 str. 425.
Taky po připojení na baterii 9V to pořád hraje a docela dobře.
Dneska bych to taky už dělal jinak a snad i lépe. Už si nepamatuju, proč je tam MBA915 a ne 915A, jen tak matne tipuji, že asi jiné neměli :?:

Napsal: 16 zář 2018, 13:14
od Jenys
Crifodo píše:Dvě KF507 v roce 75, to ses praštil přes kapsu.
Dobrý hnízdo!
Crifodo: Nepraštil, já i brácha jsme dělali ve vyzkumákách, takže to nebyl vůbec problém :D Jsou tam KF507 a 517.
Ani na materiál na DPS, dokonce v našem oddělení jsme měli svou tišťákarnu, jednu dobu jsem tam i pomáhal vyrábět, takže, když bylo klišé, plošňák byl snadno. Sice to byla primitivní a hlavně na jednostranné DPS, ale fungovalo to docela dobře. Dvoustranné se dělaly málo, ale dělaly. Emulze byla negativní a měli jsme na to použitý Vareg, na zemi byla vyšší nádobka, v ní emulze a z Varegu vedl provázek na desku a pomalu jí vytahoval nahoru, čímž byla tenká vrstva na desce. Pak už se to klasicky osvítilo z obou stran, jen vývojka byla jiná. Kvalita také závisela na dobrém sesazení obou klišé a na kvalitě klišé. Ty už byly většinou na filmové fólii. Takto to vydrželo asi do 1979, pak se již pořídil ADMAP na děrnou pásku. Umělo to jak kreslit, tak vyvrtat. To už zase bylo o něčem jiném, ale pořád dost jednoduché proti dnešku :lol:

Napsal: 17 zář 2018, 11:54
od jade
Též se mi zachovaly některé výtvory z mládí, v té dřevěné skříňce bylo rádio, co vyšlo myslím v AR pod názvem Minirádio Hvězda, nebo tak nějak. Bylo na sluchátka a 1,5V tužkovku, já jsem ale chtěl poslouchat nahlas, tak jsem přidal komplementární koncový stupeň podle knížky Od krystalky k modelům s tranzistory. Rádio bylo už dávno rozebráno na součástky.
Jak už psali jiní, materiál na tišťáky byl tehdy těžce nedostatkový (cca rok 1983).
Používal jsem tehdy s oblibou různé tišťáky z výprodeje, určené k čemusi zcela jinému a nějak to tam za pomoci propojek nabastlil.
Až později jsem objevil v Tesle Eltos šedivou krabičku, ve které byl vložený kousek kuprextitu, tím dostalo moje bastlení zcela jiné grády.
Dále tu mám jeden z prvních mých radioamatérských počinů, stavebnicové ruské/litevské rádio Poisk. Dodnes hraje, ale už toho moc nenaladí.

Napsal: 17 zář 2018, 12:47
od sinclair
To je asi první ruská stavebka, kde jsou jen Si tranzistory.

Napsal: 17 zář 2018, 13:18
od zdenoeddie
Osobne sa nemam cim pochvalit, co sa tyka prijimacov, ale mal by som na Vas, pamatnikov, jeden dotaz. Existovala v minulosti, stavebnica elektronkoveho (najlepsie asi superhetu) prijimaca, schopna ladit VKV/FM v stereo a HiFi kvalite? Uz nejaky ten rok zbieram kadejake napady, na stavbu takehoto prijimaca, ale z tych utrzkov zatial nie som schopny dat dokopy nieco co by to mohlo splnovat. Za kazde nakopnutie dakujem.

Napsal: 17 zář 2018, 14:08
od Crifodo
Jenys píše:já i brácha jsme dělali ve vyzkumákách, takže to nebyl vůbec problém :D
jo, to už signalizuje ten tantal a cermetový trimr, to nebyly věci které by se vyskytovaly na pultu pro usoplený školáky k bastlení. Sice jsem se taky ještě krátce před vojnou dostal na pracoviště, kde to bylo, ale nějak jsem tou dobou už neměl myšlenky na nějaké kutilství.
zdenoeddie: na 99.99999...% ne, to co popisuješ bylo v dobách elektronek dost velký organizační problém i pro velký, defacto monopolní výrobní podnik. nějaká stavebnice superhetu na VHF pro amatéry, nemyslitelné. Nenastavil by to, nepostavil by to aby to mělo parametry v mezích, vlastně elektronkový dekodér ani nebyl, až kočkopes TSD3A s tranzistory přes srážecí odpor. Hodně schopní amatéři-koncesionáři s tunou zkušeností, to je něco jinýho.
Už jenom ladicí triál na VKV, tehdy zázrak, nebo komplikovaná konstrukce s laděním jader v cívkách lankem.
Stavbou elektronkových tunerů se zabývá kniha Borovička: Přijímače a adaptory VKV, SNTL 1967 (adaptorem se tehdy nazýval tuner bez nf výkonových stupňů). Špičkový přijímač s umlčováním šumu, indikací vyladění atd. má 14 elektronek, většinou dvojitých triod, plus stereodekodér s dalšími. Ladicí kond je vyráběný, šest sekcí, délka 240 mm. Pochybuju že to tehdy postavilo víc než deset lidí.

Napsal: 17 zář 2018, 20:52
od Hozd
A já jsem zřejmě jeden z těch 10-ti, který zhruba v roce 1975 podle knihy Přijímače a adaptory pro VKV (SNTL 1967), tento tuner na obě pásma postavil. Jak je vidět tak i ten ladící triál byl vyroben amatérsky a pásma se přepínala přídavným kondenzátorem. Kupodivu to i fungovalo tehdy do těch 100MHz. Už si ale zas tak nepamatuju, neboť tuner přestože ho stále mám již 40 let nebyl v provozu. Na vstupu je tuším E88CC a v mezifrekvenci EF80. Jako dekodér tehdy dobře dostupný v bazarech TSD3A. Takže to fungovalo i ve stereu. Stavba byla motivovaná poslechem zahraničních stanic zejména německých a to pro nahrávání na magnetofon. Povedlo se nahrát zhruba 20 čtyřstopých pásů, i když později již s tranzistorovými superhety též amatérsky vyráběnými (mohu je sem postupně též dát). Takže ta kniha je asi jediné dobré vodítko v elektronkových přijímačích, pokud ovšem něco nebude v AR těch let (to jsem nezjišťoval). Pár fotek v příloze (víc mě to nevzalo). A tu značku neberte vážně.

Napsal: 17 zář 2018, 21:09
od Crifodo
To je unikát, klobouk dolů!
nádhera.

co se tak tehdy hrálo na Němcích? to by mě docela zajímalo. ty pásky taky pořád existujou?
někdy o rok později jsem dělal podle Klabala tuner s plošnými cívkami a mf s MAA661, což bylo zoufalství. Někde to zmizelo v propadlišti.

Napsal: 17 zář 2018, 21:13
od ok1hga
gratulace !!!
moc pěkný kousek, to muselo být hodně večerů práce !
. . . já jsem dělal stereo až podle nápadů pana Klabala . . .

Napsal: 17 zář 2018, 22:52
od Celeron
Jó Klabal, to byly jen nahodile fungující konstrukce. Nejlepší ovšem byly na ty jeho konstrukce chybný opravy oprav vždy o pár čísel později.
Jedinná konstrukce VKV z AR co mi opravdu velice dobře fungovala byl vstup, mezule, dekodér a stupnice od Jirky? Němce někdy rok 1978 nebo 1979. A ještě mnohem lepší na příjem Rakouska byl vstup Rourofón s čtyřma 30 cm dlouhejma rezonátorama v měděnejch trubkách a fetama řady Exxx.

Napsal: 17 zář 2018, 23:07
od xsc
Já na rakušáky používal jen přeladěný Europhon doplněný o jeden MF stupeň a fungovalo to vcelku slušně. Původně byl mono, pak jsem si k němu dobastlil stereodekodér.

Napsal: 27 zář 2018, 20:17
od fredis
Klabala s plošnýma cívkama jsem stavěl s kámošem. Chodily nějak oba, ale každý jinak a ani jeden pořádně.. :lol: To se mu prostě nepovedlo.

Napsal: 28 zář 2018, 21:15
od jade
Ještě jsem zapomněl na jeden projekt, započatý cca v roce 1986 a později několikrát upravovaný, tedy už ne z dětství, ale asi z nějakých 16-17-ti let, ačkoliv mám přístroj na nočním stolku a stále ho používám.
Holt pod svícnem je největší tma :) .
Bylo to původně středovlnné rádio podle knížky Amatérské součástky a stavba tranzistorových přijímačů. Jakmile jsem objevil stavebnici FM přijímače s IO, původní přijímač šel hned ven, původní zůstal jen zesilovač s elektronkou ECL82 myslím...
Byla to moje první konstrukce s elektronkou a vzpomínám si, že byly docela problémy s zakmitáváním konce.

Šásko, včetně patice na elku, pochází z automatického kotle, asi to byla Destila, si myslím.