[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Celeron píše:Těhle 1W bezpaticovek bylo v palubovce Pažouta 405 asi 10 ks. Hroznej vopruz vyměnit prasklou, montážní práce na tak půl hodiny. Teď je mám asi 5W v osvětlení SPZ u C4. Když se pořádně práskne pátejma dveřma, tak buď praskne vlákno a nebo se uvolní v patici a nesvítí.

Bezpaticovky W2 s výkonem 1,2W a 2W měl v palubovce podsvícení a kontrolkách a ve všech prosvícenejch knoflíkách na palubce už fanouš/forman (šáde měla ještě Ba9 - 2W), felichčije dtto v bleděmodrým. Než každej měsíc rozkuchávat palubovku a měnit ty přerušený jsem radši s výjimkou kontrolky dobíjení (je přes ni buzenej regler alťasu) všecky járofky vyházel a do objímek napájel LEDky. Sice Ferda pak měl atypický zelinkavý podsvícení budíků, nad kterým i na STK kroutili hlavama (bílý LED tenkrát měli leda ve StarTreku - ale všecko fungovalo, tak museli držet pysk), ale zase po tom jednom doslova prosakrovaným a prokurwovaným dni (pájejte si do prostoru pro W2 žárovečku LEDku a předřadnej odpor aby nikde nic netrčelo kam nemá - a to jsem tam cpal miniaturní TR191... a pak uhlídejte u každý kontrolky správnou polaritu osazení, protože na můstek zajišťující univerzálnost už tam samozřejmě nemáte místo) jsme měli až do konce Ferdovejch let já i tatík naprostej klid od výměny palubkovejch žárovek ...

MetalGod píše:Jednak tam máš dost vysokou teplotu na udržení výboje, jednak máš v baňce buďto dusík, nebo argon, v nichž je výboj fialovej.
Kdyby tam došlo k oblouku, okamžitě vlivem prudkýho nárůstu teploty a tlaku v baňce exploduje.

Pokud dojde k oblouku jen mezi konci přerušeného vlákna, ne mezi přívodními elektrodami, tak k žádnému nárůstu výkonu nemůže dojít - pořád je v obvodu zapojeno celé vlákno, k němu v sérii i oblouk, takže maximální výkon musí být nižší než u zdravé žárovky.

EKKAR píše:Vidìl jsem dobrej "kindrsurprajz", když si cikán na chodbì baráku se sociálním bydlením vyšrouboval žárovku ze svítidla nad schodištìm a jaxitaxi mu nedošlo, že tam je správcovskou firmou právì kvùli trvalým krádežím nejen žárovek, ale i proudu pomocí objímek "zlodìjek" ze spoleènýho pøívodu naschvál nainstalovanej osvìtlovací rozvod 24V. Trafo bylo v rozvádìèi, žárovky byly skoro stejný jako na 240V - taky se závitem E27, tak si ji prostì vzal stejnì jako byl celej život zvyklej si brát všecko vostatní a našrouboval si ji doma do objímky nad stolem. Cvak vypínaèem a RÁNA .... a samozøejmì tma všude pøímo egyptská, protože nad takovým zkratovým proudem radostí vyletìl snad i hlavní deon ve vchodu ...

https://jansykora.blog.sme.sk/c/207261/ ... trinu.html

najdlhšie svietiaca žiarovka na svete, s niekoľkými krátkymi prestávkami od roku 1901
http://www.centennialbulb.org/
heh, a jaky je tu originál k téme ilustračný smajlík

Já zase z "nočního světla" vyjmul 24V žárovku, která nějak slabě svítila. když jsem ji spatřil, docela mě zaujala svým vzhledem. Baňka byla tak zakalená, že vypadala jako kulička z ložiska z bajonetovou paticí. To vlákno skrz baňku sotva "mžouralo". Světlo bylo jako noční osvětlení kupé - co při vypnutých zářivkách má slabě svítit kvůli orientaci ve tmě.

samec píše:najdlhšie svietiaca žiarovka na svete, s niekoľkými krátkymi prestávkami od roku 1901
http://www.centennialbulb.org/

Sice nejsem takovej rekordman, ale můj děda někdy po válce cca 1946 připojil na táblo zvonkovýho trafa na chodbě objímku s 9V žárovkou na noční přisvícení.
Podle jeho slov a mýho následnýho bydlení v domě se nikdy neměnila a svítila až do rekonstrukce roku 2003, takže necelých 60 let.

Používám na to VN zdroj s napájením 12V.Ty klasický na 230V jsou fialový nebo žlutý,obvykle jenom "blesky" mezi přívodama ale někdy to udělá "mlhovinu" přes celej vnitřek.Ty na 24V maj obvykle růžový až purpurový světlo,autožárovky bílý,modrý a světlezelený.Halogenky jsou bílý,chovaj se jako bleskojistka(klesá napětí,roste proud).Můj zdroj nejvíc rozsvítí 4ks E27 v sérii,při více kusech už dá jen slabou koronu viditelnou jen v naprostý tmě.Efekt je to pěknej,ale účinnost mizerná a spotřeba vysoká.

Ja mám doma už dve trochu inak paranormálne žiarovky - vlákno majú v poriadku, len nechcú svietiť. Najprv som podozrieval kontakt v pätici, po podrobnejšom skúmaní som našiel odpálené prívodné drôty v sklenenom krčku, vedúce ku vláknu. Viem, že kedysi sa dávali do prívodov slabšie drôty, fungujúce ako poistky, ale aby sa odpálili aj bez poškodenia vlákna, to je pre mňa čosi nové.

Odpálí se hned prvním zapnutím. To proto, aby sis šel koupit nový - dělají to totiž jen některý.

xsc píše:

MetalGod píše:Jednak tam máš dost vysokou teplotu na udržení výboje, jednak máš v baňce buďto dusík, nebo argon, v nichž je výboj fialovej.
Kdyby tam došlo k oblouku, okamžitě vlivem prudkýho nárůstu teploty a tlaku v baňce exploduje.

Pokud dojde k oblouku jen mezi konci přerušeného vlákna, ne mezi přívodními elektrodami, tak k žádnému nárůstu výkonu nemůže dojít - pořád je v obvodu zapojeno celé vlákno, k němu v sérii i oblouk, takže maximální výkon musí být nižší než u zdravé žárovky.

Pokud dojde k oblouku, konce vlakna se postupne vyparuji az dosahne oblouk k tem privodnim dratum na kterych visi vlakno. Nasledne dojde ke skokovemu narustu proudu, vypareni tech privodu a roztrzeni banky a vyhozeni jistice. Cele je to ale velice rychle, pokud to svitilo delsi dobu, videl bych to na neco ve stylu doutnavky. Kdovi co to bylo za zarovku a prohorenim vlakna se taky mohlo neco do banky uvolnit tak, ze vznikly podminky pro vznik toho vyboje.

Včera jsem měnil halogenovou trubku asi 100 nebo 125W ve venkovním reflektoru, kde svítila asi 15 let. Vlákno bylo prosedlý ve směru gravitace a bylo z poloviny zatavený do skla trubky. Netušil jsem, že se vlákno halogenky tak rozpálí, že dokáže roztavit křemičitý sklo z kterýho je trubka vyfouknutá.

To prohnutí, zapečení do skla a následný spálení jsou 3 fáze procesu. Nejdřív se vlákno jen prohejbá. Postupně, pomaličku, ale furt. Pak přijde fáze, kdy se největší provis dotkne skla. Tam se začne okrutně víc chladit, než zbytek vlákna = odvodem tepla do křemene, kterej je tepelně vodivější než obyčejný sklo. Pro vlákno to má ale ten následek, že díky poklesu teploty v jeho části na tý chlazený dýlce KLESNE odpor a tím se zvýší proud tekoucí vláknem - následně se ty nechlazený části začnou víc ohřejvat. Vlákno se prohejbá víc a víc a zároveň ty víc nažhavovaný části víc natavujou sklo trubice. Ve finále se část spirálky vůbec nenažhavuje, protože už je zatavená do skla a ten zbytek je tak přetíženej, že přehoří ...

To vlakno ma provozni teplotu o cca 1000C vyssi nez je teplota taveni kremiciteho skla.

Plus to horko venku a už to jede.

Filmaři ty 1-2kW trubky, co mají 3000°K ve vanách otáčejí...