Stabilní vf zesilovač

Zpráva

Milan · #31 Příspěvek od **Milan** » 05 čer 2018, 23:25

Všichni máte pravdu, ale já tu svou taky

.Díky za názory, raději bych v tom nepokračoval, neb praktický výsledek žádný a možnost nabuzení ke konfliktu veliká ....

Poznámka : Je to podobné diskuzím na ČT 24 . Otázka : Fungovalo to někdy někomu ? Odpověď : Nikdo to sice nezkoušel, ale
- děláš to blbě
- na to se to nehodí
- použiji něco jiného ......atd.
Sorry jako , na to jsem se ale neptal.

#32 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 05 čer 2018, 23:30

Škoda. Taková VF sonda k polyskopu chodila do 1GHz a nijak zvlášť problémy nedělala. Ovšem ta byla s detektorem, nikoliv s VF výstupem. To jen jako OT. Ale někdy je lepší snímat přes velký odpor, ne přes kapacitu...

Nakonec, proč Tě trápit. Co třeba toto: http://www.vaelektronik.cz/bastl/mer.html#sonda a samozřejmě další na té stránce...

#33 Příspěvek od **EKKAR** » 05 čer 2018, 23:48

Milan píše:Všichni máte pravdu, ale já tu svou taky .Díky za názory, raději bych v tom nepokračoval, neb praktický výsledek žádný a možnost nabuzení ke konfliktu veliká ....

Poznámka : Je to podobné diskuzím na ČT 24 . Otázka : Fungovalo to někdy někomu ? Odpověď : Nikdo to sice nezkoušel, ale
- děláš to blbě
- na to se to nehodí
- použiji něco jiného ......atd.
Sorry jako , na to jsem se ale neptal.

Víš, milej Sorry jako, vono tohle není takový, jak se říká "všichni odborníci říkali že to nejde, dokud nepřišel pitomec, kterej nevěděl že by to jít nemělo - a udělal to".

Tvůj problém je spíš typu "jde to udělat asi tak 10 různejma způsobama, stačí si vybrat" - ale už přitom není jasně naznačeno, kterej ten způsob je jak moc složitej a a jak moc technicky nebo konstrukčně náročnej.
A ty si jako na potforu sám musíš vybrat zrovna ten princip, kterej je nejvíc na 3,14ču, takže my se ti tady snažíme ukázat ty pro tebe určitě vhodnější cestičky, který BY SIS MOH VYBRAT - a to, kterou si vybereš, ti rozhodně nebude nikdo diktovat.

Včíl mudruj, ogare - a ber to tak, že tady se ti snaží poradit lidi s mnohdy desítkama let praxe. Kapišto?

Crifodo · #34 Příspěvek od **Crifodo** » 06 čer 2018, 00:38

i když to jeden na pokusný desce rozchodil s tranzistory těmi a těmi, není to vůbec záruka opakovatelnosti u takové konstrukce.
Co tak zkusit cmos hradlo v lineárním režimu? a posledním už to rovnou tvarovat pro čítač.
https://www.fairchildsemi.com/applicati ... /AN-88.pdf

Ivan_Ryger · #35 Příspěvek od **Ivan_Ryger** » 06 čer 2018, 06:34

Vstup máte zaťažený menovitou impedanciou? V článku som sa nedozvedel, koľko to má byť.
Taktiež pri takom vysokom spomínanom zosilnení by som očakával čo najkratšie spoje a všetko tienené.
Viete sem nahrať fotku vašej konštrukcie?
Predpokladám, že napájanie máte dobre blokované.

Aká je frekvencia tých oscilácií?

Pre začiatok by som skúsil tranzistory s malou betou.
čo sa týka tých relaxačných kmitov, tie práve môže spôsobovať ten LC člen v emitore T3. Môže pomôcť zaradiť malý odpor do série s tlmivkou. Pracovné rezistory R1 a R2 môžu mať veľký vplyv taktiež na tieto relaxačné kmity.

Osciloskopom by som sa pozrel, ako vyzerá priebeh oscilácií na kolektore T1 a živom konci kondenzátora C2.

Milan · #36 Příspěvek od **Milan** » 06 čer 2018, 06:51

Snad bych se ještě vrátil k techn.podstatě toho zesilovače. Domnívám se,
že pokud T1 a T2 nebudou prakticky stejné , tj. oba přímo na jednom povedeném čipu , nebude to nikdy pořádně fungovat. V kolektoru T1 (zanedbám-li ss odpor tlumivky) jsou natvrdo připojeny diody přechodů báze/emitor T1 a T2 . Proč by měl T1 vést proud, když povede T2 a naopak , budou-li přechody významně rozdílné ?
Tohle spolu s fázovými posuny v důsledku parazitních kapacit a indukčností
bude zřejmě důvod nestability tohoto "vysoce stabilního zapojení" . Nebo
je to jinak ?
Nedomnívám se totiž, že by ti autoři byli pitomci jen kvůli národnosti, nakonec ty rachejtle jim lítaj a trefujou se stejně dobře jako těm druhým,
a to bez elektroniky asi nelze .

Ivan_Ryger · #37 Příspěvek od **Ivan_Ryger** » 06 čer 2018, 06:57

Prejdime od domnienok k jednoduchej analýze. Ako už Lesana napísala, ten obvod nápadne pripomína Wilsonovo prúdové zrkadlo.
Opomeňme preto nachvíľu frekvenčne závislé prvky, neuvažujme nič pripojené na vstupe ani na výstupe. Takto sa ten obvod musí správať stabilne.

Dá sa spočítať pracovný bod a odhadnúť strmosť tranzistora T3, ako aj T1 a T2.

Potom sa môžu postupne pridávať reaktívne prvky, a uvidíme, čo sa bude diať.

Poprosím fotku vrabčieho hniezda

JiriTom · #38 Příspěvek od **JiriTom** » 06 čer 2018, 07:43

ZdenekHQ píše:@pánové G.Utočkin, I.Gončarenko - Rusové tranzistory uměli. Nevím, v jaké kvalitě, zda to byla kopie či vlastní výzkum, ale znám je. Je někde popsáno, co u tohoto používali a jestli to byla jejich výroba, nebo kopie? I když krade se všude, viz AK

Milan píše:…..Nedomnívám se totiž, že by ti autoři byli pitomci jen kvůli národnosti, nakonec ty rachejtle jim lítaj a trefujou se stejně dobře jako těm druhým,
a to bez elektroniky asi nelze .

Na ta jména jsem odkazoval ne proto, že bych je a nedejbože všechny rusy považoval za pitomce.

Ale proto, že je třeba vzít v úvahu, že to vzniklo nejspíše v laboratorních podmínkách a pro účely získání patentu, A kdo to zažil, dobře ví, jaké pí.oviny se mnohdy konstruovaly i u nás v tzv. zlepšovatelském hnutí. No a takové zapojení "rozchodit" bude vyžadovat nejméně stejně úsilí, jaké vynaložili oba pánové...
Jinak např. v oblasti elektroakustiky byli rusové hodně dobří.
Akorát dvoukilová jablka a hrušky se mičurincům nepodařilo uvést do praxe a "poručíme větru dešti" zatím také ne...

Milan: Na pokusy s vf zesilovači bych si vybral méně "alchymistické" zapojení...

Crifodo · #39 Příspěvek od **Crifodo** » 11 kvě 2019, 06:45

Tak jak to dopadlo?

#40 Příspěvek od **Hill** » 11 kvě 2019, 08:45

K tomuto zapojení jsem se dostal poměrně pozdě, vlastně v době, kdy jsem běžně používal tetrodové FETy KF907 a BF981se zesílením řízeným Ug₂, což se dalo řešit u anténních předzesíků změnou napájecího napětí. V FM tuneru to není třeba, řídicí napětí dostalo vlastní drát... A zrovna jsem žádný řízený zesilovač nepotřeboval, takže vyzkoušeno nemám.
Přesto si dovolím dopustit se návrhu: na prkýnku bych to ani nezkoušel, a to sni s feritovými perlami navlečenými na kolektorové vývody tranzistorů nebo odpory řádu desítek Ω v sérii s každým kolektorem. Rovnou by to šlo do stínicí plechové krabičky s přepážkou, skrz kterou projde jen vývod báze T2. A napájení 12 V se mi taky zdá moc velké, i když v tom plechu by to ani při něm tak ochotně kmitat nemuselo.

Crifodo · #41 Příspěvek od **Crifodo** » 11 kvě 2019, 14:32

Hill píše:napájení 12 V se mi taky zdá moc velké, i když v tom plechu by to ani při něm tak ochotně kmitat nemuselo.

Napájecí napětí by asi mělo být co možná nejvyšší, aby v požadovaném pracovním bodě bylo signálové napětí proti napájecím zanedbatelně malé.
Např. pro zmiňované tranzistory BFRxx se uvádí pracovní bod
BFR90 10V/14 mA
BFR96 10V/50 mA
pro dosažení IP3 37 dBm a nebo 500 mV Uvýst při odstupu -60 dB dvojtónovým intermodulačním testem.
Tak vysoké požadavky ale asi tazatel pro specifický účel / tvarovač k čítači/ asi neměl.

#42 Příspěvek od **Hill** » 11 kvě 2019, 16:18

Jasně, Ivo, a čím širokopásmovější vstup, tím kritičtější je udržet odolnost proti křížové modulaci. Z tohoto pohledu má co nejvyšší napájecí napětí logiku.
Ale v tomto případě bych raději šel cestou kapacitního děliče na vstupu (co nejmenší kapacitní zátěž zdroje signálu, ale současně větší kapacitou zatížený vstup za cenu úrovňové ztráty a zhoršení odstupu S/N).
Jestli to má být nějaká sonda k čítači, pak tudy také jedna cesta vede.