NZC 300
Moderátor: Moderátoři
No, já si myslím, že odpor paralelně k běžci potenciometru zvýší nepříjemný stejnosměrný proud (podpoří chrastění), na druhé straně zvýrazní logaritmický průběh zesílení. Takže bych potřeboval vysvětlit, proč by měl chrastění omezit.
Je-li dráha potenciometru vyčištěná a neporušená, pružina (co skutečně pruží) má dobrý uhlíkový kontaktní roubík, pak není důvod, aby potenciometr chrastil (pokud není dráha pokrytá nějakou emulzí, na kterou se nalepí prach). Nakonec ty lepší potenciometry typu Tesla TP28x měli otvor chráněný kouskem průhledné folie.
Ještě mě napadá přechodový odpor mezi konci uhlíkové dráhy a kontakty.
Je-li dráha potenciometru vyčištěná a neporušená, pružina (co skutečně pruží) má dobrý uhlíkový kontaktní roubík, pak není důvod, aby potenciometr chrastil (pokud není dráha pokrytá nějakou emulzí, na kterou se nalepí prach). Nakonec ty lepší potenciometry typu Tesla TP28x měli otvor chráněný kouskem průhledné folie.
Ještě mě napadá přechodový odpor mezi konci uhlíkové dráhy a kontakty.
Moc logaritmovat nebude, protože ten paralelní odpor má dost vysokou hodnotu. Pokud dojde k přerušení mezi sběračem a drahou tak kondenzátor bude na zhruba stejném potenciálu díky paralelním odporu a rušivé efekty budou menší. Pokud je tam keramika tak vyměnit za svitek např. Wimu. Keramiky M1 mají velké svody, obzvláště z materiálu co je vyráběla Tesla a ještě zkresluji. Pokud jsou keramiky i v korekcich, taky vyměnit za svitky.
Když jsou kondenzátory bez svodu, může odpor mezi běžcem a zemí omezit proud běžcem jen při zapnutí a vypnutí (nabíjecí proud se rozdělí v poměru vodivostí), ale vliv přidaného odporu je z tohoto pohledu nezajímavý. Vlastně to neřeší.
Na průběh samozřejmě vliv má.
Kde je použitý potenciometr s odbočkou, nebo odbočkami, použitými pro fyziologickou změnu kmitočtového průběhu, může ten zatěžovací odpor charakteristiku i vážně nabourat, jestli se s ním nepočítalo už z výroby.
To u NZC300 nehrozí, fyziologii nemá.
Nepřidával bych tam žádný odpor.
Na průběh samozřejmě vliv má.
Kde je použitý potenciometr s odbočkou, nebo odbočkami, použitými pro fyziologickou změnu kmitočtového průběhu, může ten zatěžovací odpor charakteristiku i vážně nabourat, jestli se s ním nepočítalo už z výroby.
To u NZC300 nehrozí, fyziologii nemá.
Nepřidával bych tam žádný odpor.
Ony ty bezsvodove kondenzatory jsou dost iluzorni. Potřeboval jsem vybrat foliovy kondenzátor 1u do měřicího zesilovače s co nejnižším svodem. Neboť pracoval do impedance 50M a za ním JFET. Predpeti pro stabilizaci vyrábí fotovoltaicky optoclen a má funkci serva. Proudy 00 nic. Bylo celkem fuška něco fyzicky vybrat, co by vyhovělo. Ale to jsem uvedl extrémní případ.
Co jsem popsal mám dlouhodobě odzkoušené. Ani na fyziologii to valný vliv nemá. Vždyť pod odbočkou má ten potenciometr cca 20% z celkový hodnoty, a součásti kolem fyziologie mají impedanci ještě menší. Ono stačí se podívat na zapojení volume u většiny zesilovačů. Potenciometr 100k s odbočkou a za tím vstupní impedance 50k i míň.
Bezsvodový kondenzátor samozřejmě neexistuje, ale proti vyšeptalýmu elytu z Ostravy bude i ta nejlevnější svitková Čína učiněnej zázrak. A to nemluvím o slavných různobarevných plastových elytech, co jimi Tesla svoje výrobky prasila v osmdesátých letech.
Bezsvodový kondenzátor samozřejmě neexistuje, ale proti vyšeptalýmu elytu z Ostravy bude i ta nejlevnější svitková Čína učiněnej zázrak. A to nemluvím o slavných různobarevných plastových elytech, co jimi Tesla svoje výrobky prasila v osmdesátých letech.
Tak jsem to nemyslel, nebo ti nerozumím: jestli má poťák ve třetině dráhy 10% odporu (obvyklá hodnota na odbočce u poťáků Y), pak tam pro 100k/Y nemá smysl použít odpor 10k: bude-li běžec přímo u odbočky, svodový proud se rozdělí na poloviny - půlka toho proudu poteče stejně dál běžcem na zem. Ve všech polohách od odbočky "dolů" bude podíl ze svodového proudu běžcem větší. Tedy proti chrastění ten odpor nijak významně nepomůže, ale průběh regulace změní.
U fyziologické korekce pochopitelně záleží na tom, na jaké výstupní impedanci frekvenčně závislého členu je připojená ta odbočka potenciometru.
To už je lepší zajistit, aby rozdíl stejnosměrných potenciálů na pólech vazebního kondenzátoru byl pokud možno nulový. Samozřejmě u elektrolytů by to bylo kontraproduktivní, ty polarizační napětí potřebují a bez svodového proudu to nejde, ale u svitků a keramik to cesta je.
U fyziologické korekce pochopitelně záleží na tom, na jaké výstupní impedanci frekvenčně závislého členu je připojená ta odbočka potenciometru.
To už je lepší zajistit, aby rozdíl stejnosměrných potenciálů na pólech vazebního kondenzátoru byl pokud možno nulový. Samozřejmě u elektrolytů by to bylo kontraproduktivní, ty polarizační napětí potřebují a bez svodového proudu to nejde, ale u svitků a keramik to cesta je.
Jo. Jenomže pokud má běžec potenciometru velký přechodový odpor, který se nahodile a skokově mění při pohybu (či dokonce přerušuje), a pokud je to zároveň jediné místo, kudy může protéct svodový proud špatného kondenzátoru (což tady v tom zapojení je konkrétně u potenciometru hlasitosti), ten paralelní rezistor sice neodstraní praskání, ale zabrání aspoň tomu, aby vylítly repráky z beden. To harašení v obvodu může totiž mít klidně větší amplitudu než samotný nf signál. Je to osvědčené opatření, aby to po vyčištění/výměně potenciometru a výměně kondenzátorů omezilo (ne odstranilo) podobné kratochvíle do budoucnosti.
Pokud má potenciometr 100k, mezi jeho běžec a zem zapojíš rezistor dejme tomu 220k. Změna průběhu regulace i naladění fyziologie je pak marginální. Tím méně když už je potenciometr zatížený 22kOhm vstupem následného stupně. Musím to kreslit a dokládat výpočty?
Pokud má potenciometr 100k, mezi jeho běžec a zem zapojíš rezistor dejme tomu 220k. Změna průběhu regulace i naladění fyziologie je pak marginální. Tím méně když už je potenciometr zatížený 22kOhm vstupem následného stupně. Musím to kreslit a dokládat výpočty?
Připojím se do vlákna s dalším problémem tohoto podivuhodného gramofonu, neřešil někdo nastavení správné výšky řadicí vidličky pro přesmykování řemínku na 33/45?
V exempláři co jsem dostal na opravu, patrně vlivem dlouhých let používání se obrousil plast kluzné kulisy po které jezdí páka řazení. Páka je svérázný dlouhý kus drátu vzhledu výpletu bicyklu, zohýbaný do patřičného tvaru, jeden kus jezdí po zmíněné kulise, na druhé straně je neseříditelně vražen (zalisován) do plastové vidlice která šmrdlá s řemínkem. Po opotřebení byla horní strana vidlice tak vysoko, že škrtala o plechový talíř. Dosti laciná prasečina. Tenhle odfláknutý gramofon mě moc nemotivuje, takže jsem to vyřešil jen nasunutím smršťovacích bužírek na část, která jezdí po kulise a namazáním vazelínou. Výrobce koneckonců nemohl předpokládat, že tento přístroj bude někdo chtít držet v chodu 40+ let.
To umístění konektorů v polovině hloubky spodního krytu, tak 250 mm od zadní strany, je neskutečné. Co asi kouřili designéři?
V exempláři co jsem dostal na opravu, patrně vlivem dlouhých let používání se obrousil plast kluzné kulisy po které jezdí páka řazení. Páka je svérázný dlouhý kus drátu vzhledu výpletu bicyklu, zohýbaný do patřičného tvaru, jeden kus jezdí po zmíněné kulise, na druhé straně je neseříditelně vražen (zalisován) do plastové vidlice která šmrdlá s řemínkem. Po opotřebení byla horní strana vidlice tak vysoko, že škrtala o plechový talíř. Dosti laciná prasečina. Tenhle odfláknutý gramofon mě moc nemotivuje, takže jsem to vyřešil jen nasunutím smršťovacích bužírek na část, která jezdí po kulise a namazáním vazelínou. Výrobce koneckonců nemohl předpokládat, že tento přístroj bude někdo chtít držet v chodu 40+ let.
To umístění konektorů v polovině hloubky spodního krytu, tak 250 mm od zadní strany, je neskutečné. Co asi kouřili designéři?
Ale jo, ten řemínek je opravdu placatý.
Mimochodem - v servisním manuálu ten dorazový výlisek taky není.
Mimochodem - v servisním manuálu ten dorazový výlisek taky není.