[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Máš v tom stále hokej . Neplatí , že se zvyšujícím přenosem výkonu se jádro více zahřívá-zahřívají se vinutí , ale se zvyšujícím se přenosem měrného výkonu-sycení se jádro více zahřívá.

Jádro není bezztrátové, zahřívá se taky.

pajosek2 píše:Já to jádro chápu jako vodič magnetické energie. Elmag energie z cívky se naukumuluje do jádra a sekundár si ji vycucne.

Lepší označení by bylo spíše "soustřeďovač" siločar. Primární cívka prostě vytvoří jeden magnetický tok, sekundární cívka druhý tok opačného znaménka. Tok v jádře je rozdílem těchto dvou toků a je v ideálním případě pořád stejný nezávisle na zatížení. V reálu to tak úplně není, protože vinutí má odpor, na kterém při zatížení vzniká napěťový úbytek. O tento úbytek se pak zmenší indukované napětí, takže dojde k drobnému odbuzení trafa. Protože tok je integrálem z tohoto napětí. S drobným poklesem indukce se taky zmenší plocha hysterezní smyčky, takže ztráty v jádře klesnou. Vzrostou ale Jouleovy ztráty ve vinutí.

Jádro trafa je obvykle ze "železa" a má tedy nějaký měrný elektrický odpor. V materiálu jádra vznikají za provozu trafa vířivé proudy, které na odporu materiálu samotného jádra vytváří teplo. Právě aby se tyto vířivé proudy omezily, je jádro složeno z tenkých, navzájem izolovaných plechů, do jejichž materiálu se pro zvýšení měrného elektrického odporu při výrobě přidávají přísady (kdysi to byl křemík).

Ano, máš pravdu. V důsledku střídavé magnetizace vznikají i hysterezní ztráty. Ty jsou úměrné ploše hysterezní smyčky a kmitočtu. Plocha hysterezní smyčky závisí na použitém materiálu a zvolené magnetické indukci.

pajosek2: Jestli se chceš dovědět více o této problematice, tak tady je pěkný seriál, který docela čtivě přeložil zdejší bernard.

https://www.zirafoviny.cz/modules/news/ ... 107&page=0

//Ekare, ty to nečti, ať je tu tak veselo jak dosud.

Děkuji prostuduji si to.

Takže se pokusím to shrnout
1.Výkon je přenášen indukční vazbou primár- sekundár
2.Feromagnetické (železné) jádro se používá,kvůli ekonomičnosti konstrukce.
3.Výkon je druhou mocninou průřezu,protože jde v podstatě o součin plochy mědi a jádra a ty bývají přibližně stejné,proto na druhou.
4. Nejefektivněji je navinuté trafo tak,aby bylo plné okno pro vinutí.
5 Vhodnou konstrukcí lze tarfem přenášet větší výkon než je průřez jádra na druhou.

Profesor Hrbolek by se nad tím shrnutím asi hodně "kyselil". A nejen on...
Nejlepší je to feferonmagnetické jádro.

Průřez jádra na druhou je hodně přibližný empirický vztah pro síťové transformátory.

Právě proto jsem se na to ptal.

Protože při zátěži se zvětší i zatížení primáru, to vyvolá určitý úbytek napájení a o to se sníží sycení jádra
Největší sycení jádra je při běhu naprázdno.

Nekecej , že chceš naznačovat .

Co plácá na svym blogísku nějakej eletrotechnickej kkretén mě vůbec nezajímá

Měl jsem, teda ještě mám, dvě kluba káblů. Tří a pětivodičové. Na jednom klubu (už nevím kterém) jsem propojil vodiče do série a připojil na síť. To druhé jsem na něj položil. Napětí se nějaké naindukovalo, proudově to bylo slabé. Kdybych vodiče stejného kluba použil pro primár i sekundár, vazba by byla mnohem těsnější, to už by nějaký výkon přeneslo. Přestože v klubu nebylo žádné jádro, nijak moc se nehřálo.
Mohl bych to někdy zkusit...