Dosky z historických rádiostaníc TESLA - identifikácia
Moderátor: Moderátoři
-
- Příspěvky: 3886
- Registrován: 06 kvě 2007, 02:00
- Bydliště: Zlín
- Kontaktovat uživatele:
Slabina OC170/171 spočívala v důsledku výrobní technologie difuzí v malém průrazném napětí Ueb - v katalogu se sice uvádělo do 1 V, ale některé kusy nevydržely ani tolik, takže se s tím při návrhu muselo počítat a zajistit, aby se při zavření přechodu emitor-báze v žádném případě na něm nemohlo objevit napětí větší. Bastlilo se s nimi opatrně, protože se blbě sháněly a byly poměrně drahé.
Dokonce se vyplatilo koupit přijímač Orbita, nový sice stál tři stovky, ale v bazaru byl nehrající za stovku, přitom tranzistorům nebylo nic, navíc nadměrnou choulostivostí na Ueb netrpěly.
Stačilo vykanibalit dva tranzistory GT309A, na VKV vstupu přijímače Dolly slušně zvedly citlivost (byl tam ještě jeden GT309G, ten vyhověl jako náhrada OC170 i do prvního stupně mf zesilovače v Dolly a taky o nějaký ten decibel citlivost vylepšil hlavně na FM, v druhém, před detektory, nezkoušeno). Jestli by to vyšlo pokaždé, taky nevím. Ale ten jeden kus Dolly pak chodil líp, než z fabriky.
Dokonce se vyplatilo koupit přijímač Orbita, nový sice stál tři stovky, ale v bazaru byl nehrající za stovku, přitom tranzistorům nebylo nic, navíc nadměrnou choulostivostí na Ueb netrpěly.
Stačilo vykanibalit dva tranzistory GT309A, na VKV vstupu přijímače Dolly slušně zvedly citlivost (byl tam ještě jeden GT309G, ten vyhověl jako náhrada OC170 i do prvního stupně mf zesilovače v Dolly a taky o nějaký ten decibel citlivost vylepšil hlavně na FM, v druhém, před detektory, nezkoušeno). Jestli by to vyšlo pokaždé, taky nevím. Ale ten jeden kus Dolly pak chodil líp, než z fabriky.
jj MP měly na futrálu báziKremik píše:MP měly na futrálu bázi.
ale GT měly na futrálu kolektor . . .
https://www.5v.ru/ds/trnz/gt309.htm
S tou dostupností GF v půlce šedesátek, no nevím, jak bych pochodil v Elektře, asi jako se všude válely kanálový voliče s AF139. Naštěstí se tím amatéři nedali odradit, tak jako v podstatě celým sortimentem. Ono to bylo markantní na různých soutěžích a konkursech, podle použitých součástek jaká fabrika nebo technologie byla "v pozadí". Ti ostatní ještě pěkně prodrátovali patice k QQE, ECC, EL...ok1hga píše: samotné OC170 dávaly výkon jen do 20mW, když byl potřeba větší výkon obvykle se použil už tehdy taky dostupný GF502.
s tím to už mohlo dávat i 200mW.
-
- Příspěvky: 3886
- Registrován: 06 kvě 2007, 02:00
- Bydliště: Zlín
- Kontaktovat uživatele:
"v katalogu se sice uvádělo do 1 V, ale některé kusy nevydržely ani tolik"
Uff, to mi pripomenulo, ako som si nedávno skonštruoval AM generátor a osadil som tam svoj najlepší kus OC170 - jediný nový, ktorý mám. Ostatné mám len so škaredými vyletovanými pahýlmi.
http://www.ebastlirna.cz/modules/Forums ... 01_134.jpg
Presne podľa očakávania som to v panickej nedočkavosti pripojil na 9V baterku opačne! Našťastie to zapojenie je trottelfest. Odpor v kolektore 27k zastavil lavínu a OC170 prežil.
Stále mi vŕta v hlave tá vec, že frekvencia toho oscilátora je taká, akoby bol v LC obvode pripojený paralelný parazitný kondenzátor 50 pF. To som zistil meraním a potom výpočtom (zo samostatne zmeraných hodnôt použitej L a ladiaceho C). Bude to vytransformovaná kapacita zo vstupu OC170. Na internete som vypátral katalógový list Philips, kde sa uvádza, že zmeraná vstupná kapacita je 65 pF!! Cin = 65 pF, pri 10,7 MHz.
Je možné, že je vstupná kapacita OC170 taká šialená? Alebo nerozumiem, ako to merali? Neviem teraz, aká je závislosť kapacity tranzistora od frekvencie (oscilátor mám naladený do pásma SV), ale keby sa 65 pF vytransformovalo hore, dávalo by to aj 10-násobnú kapacitu (pri pomere závitov 1:3).
Uff, to mi pripomenulo, ako som si nedávno skonštruoval AM generátor a osadil som tam svoj najlepší kus OC170 - jediný nový, ktorý mám. Ostatné mám len so škaredými vyletovanými pahýlmi.
http://www.ebastlirna.cz/modules/Forums ... 01_134.jpg
Presne podľa očakávania som to v panickej nedočkavosti pripojil na 9V baterku opačne! Našťastie to zapojenie je trottelfest. Odpor v kolektore 27k zastavil lavínu a OC170 prežil.
Stále mi vŕta v hlave tá vec, že frekvencia toho oscilátora je taká, akoby bol v LC obvode pripojený paralelný parazitný kondenzátor 50 pF. To som zistil meraním a potom výpočtom (zo samostatne zmeraných hodnôt použitej L a ladiaceho C). Bude to vytransformovaná kapacita zo vstupu OC170. Na internete som vypátral katalógový list Philips, kde sa uvádza, že zmeraná vstupná kapacita je 65 pF!! Cin = 65 pF, pri 10,7 MHz.
Je možné, že je vstupná kapacita OC170 taká šialená? Alebo nerozumiem, ako to merali? Neviem teraz, aká je závislosť kapacity tranzistora od frekvencie (oscilátor mám naladený do pásma SV), ale keby sa 65 pF vytransformovalo hore, dávalo by to aj 10-násobnú kapacitu (pri pomere závitov 1:3).
Ta vstupní kapacita je součet skutečné kapacity přechodu a vynásobené kapacity mezi kolektorem a bází. Ta je závislá na zesílení stupně, proto se uvádí různá v různých zapojeních (v mezifrekvenci pro AM to dělá až ke 100 pF!). Pro oscilátor na nižší frekvence se hodí zapojení se společným kolektorem (Clapp), protože kapacita báze je paralelně k relativně velké kapacitě děliče a vlastně je její součástí, ale hlavně - zpětný přenos z kolektoru není. Pro vysoké frekvence je lepší Colpitts v zapojení SB. A pak existuje ještě pár vhodných zapojení oscilátorů s OC170/171, volba závisí m.j. i na požadovaném rozsahu přeladění, stabilitě atd..., ale to už si najdeš.
A taky proto se v zesilovačích vstup OC170 v zapojení SE zapojoval z vazebního vinutí o malém počtu závitů nebo z odbočky, aby se tato kapacita projevila na celém obvodu co nejméně. V oscilátoru se s tím prostě muselo počítat.
V zesilovacích stupních, které pracovaly s proměnnými kmitočty o řád a více nižšími, než jejich mezní kmitočet, se často používala unilateralizace, kdy tranzistor byl buzený z nižší a pracoval rovněž do nižší impedance, než jaké by odpovídaly výkonovému přizpůsobení. Ale na kmitočtech blízkých meznímu kmitočtu se OC170 zapojoval v zapojení SB,které takové opatření nepotřebuje.
Na nižších frekvencích (v mf stupních pracujících na jednom nebo dvou kmitočtech) se častěji využívala neutralizace, kterou se potlačoval jen vliv CCB, protože ten byl vždy mnohem vyšší, než reálná složka zpětného přenosu. Ta sice zvýšila stabilitu stupně i jeho zesílení, ale to platilo jen pro úzké pásmo kmitočtů, rozhodně nic pro přelaďování.
A taky proto se v zesilovačích vstup OC170 v zapojení SE zapojoval z vazebního vinutí o malém počtu závitů nebo z odbočky, aby se tato kapacita projevila na celém obvodu co nejméně. V oscilátoru se s tím prostě muselo počítat.
V zesilovacích stupních, které pracovaly s proměnnými kmitočty o řád a více nižšími, než jejich mezní kmitočet, se často používala unilateralizace, kdy tranzistor byl buzený z nižší a pracoval rovněž do nižší impedance, než jaké by odpovídaly výkonovému přizpůsobení. Ale na kmitočtech blízkých meznímu kmitočtu se OC170 zapojoval v zapojení SB,které takové opatření nepotřebuje.
Na nižších frekvencích (v mf stupních pracujících na jednom nebo dvou kmitočtech) se častěji využívala neutralizace, kterou se potlačoval jen vliv CCB, protože ten byl vždy mnohem vyšší, než reálná složka zpětného přenosu. Ta sice zvýšila stabilitu stupně i jeho zesílení, ale to platilo jen pro úzké pásmo kmitočtů, rozhodně nic pro přelaďování.
zajimavý dokument o Tesle Rožnov
Kód: Vybrat vše
V této době hrála TESLA Rožnov roli průkopníka nové techniky v Československu a ve spolupráci výzkumných ústavů, vysokoškolských pracovišť
a podnikového útvaru výzkumu a vývoje se dařilo udržovat technickou úroveň srovnatelnou se světem.
Větší problémy ovšem způsoboval nedostatek germania. Státní úkol, vyhlášený na vyřešení způsobu získávání germania z tuzemských zdrojů
elektrárenského popílku, se nepodařilo akademii věd a výzkumným ústavům splnit. Vyrobené monokrystalické germanium nebylo pro výrobu
polovodičových součástek použitelné. Státní úkol byl zrušen a germanium se, i přes embargo, celou dobu výroby germaniových součástek
dováželo ze západní Evropy
- Přílohy
-
- TESLA_Historie germaniových součástek.pdf
- (281.03 KiB) Staženo 55 x