Nefunkční korekce Tesla B 73

Opravy a závady na MG, RMGF, CD, zesilovačů, receiverů, reprosoustav

Moderátor: Moderátoři

Odpovědět
Zpráva
Autor
Uživatelský avatar
ronoda
Příspěvky: 769
Registrován: 12 pro 2017, 01:00
Bydliště: Pardubice

#31 Příspěvek od ronoda »

Odborně se zapojit do diskuze nemůžu, jen chci připomenout, že absolutní výsledky měření je krásná věc, ale podstatné je co slyšíme. A věřte že slyšíme podstatně hůř než si myslíme.
-Chodili jsme pravidelně na poctivé lékařské vyšetření kde součástí bylo i vyšetření sluchu nejen na intenzitu ale i na citlivost na různé kmitočty. A nejhůře dopadli "hifisti" Ti co často a hodně poslouchali hudbu. Ten nejlépe slyšící z nich končil na 11,5kHz. Na hluk a šum nás sice neměřili, ale všechno souvisí se vším :-)
Naposledy upravil(a) ronoda dne 22 pro 2019, 12:55, celkem upraveno 1 x.

Uživatelský avatar
sinclair
Příspěvky: 9882
Registrován: 02 úno 2005, 01:00
Bydliště: Luhačovice

#32 Příspěvek od sinclair »

Rono, nejméně my dva tohle víme a furt si to uvědomujeme.
Pozapomínají na to jenom ti z nás, co mají rypáky až tak nahoře, že si na ně už nevidí.

Uživatelský avatar
Hill
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 18898
Registrován: 10 zář 2004, 02:00
Bydliště: Jičín, Český ráj

#33 Příspěvek od Hill »

Nejlepší na tom je, že, je-li už rozdíl slyšitelný, nejsou na změření potřeba žádné extra přesné, nota bene kalibrované, přístroje.
Teď budu trochu kacíř, ale jen do mě: například na kontrolu předmagnetizace pomocí dvou kmitočtů úplně stačí usměrňovač a indikátor úrovně z jakéhokoli magnetofonu Tesla, ba i ten bez stupnice, hlavně, když má aspoň nějaké rysky. Jestli z generátoru leze určitě sinusovka, pak je jedno, zda indikátor je zapojený, jako špičkový, nebo ukazuje střední hodnotu.
Zrovna tak nechápu, proč měnit všechny kapacity v korekcích, aniž by některá z nich byla pozitivně vyhodnocená za vadnou, jen proto, že má příslušný typ součástky špatnou pověst (důvodně či pověrečně). Osazením nekontrolované součástky místo původní se často natropí víc škody, než užitku.
Pamatuji výrobu řady B4 v Pardubicích - součástky ovlivňující frekvenční průběh se vybíraly v toleranci "zelené pole", vůbec si nevzpomínám, jestli na těch stupnicích bylo nějaké číslo, ale všechno se vybíralo na toleranci tuším ±2,5 %, pro stereo se ještě pak párovaly na ještě užší tolerance, součástky těsně mimo toleranci se ale nevyhazovaly. Nedal bych ruku do ohně za to, že se nepoužily v případě, kdy docházely skladové zásoby, ty příděly součástek byly v některých letech hodně koktavé, a bylo třeba splnit plán..., ale to nebylo zase tak často..
Bavíme se přece pořád o analogovém záznamu, podléhajícímu snad tisícovce vlivů, vyžadujících zvolit nějaké kompromisy, přičemž ty se podařilo do značné míry svázat normami, aby byly záznamy pro výměnu mezi přístroji co nejšíře kompatibilní.
Dostanete-li se k těm normám, zjistíte, že prakticky každý hlavní parametr určující kvalitu záznamu má uvedenou nějakou toleranci či toleranční pole. Samozřejmě, čím přesněji se parametry dodrží, potažmo čím dále bude příslušný parametr od obou limitů, tím lépe, ale přírodní zákony platí pro všechny a nedovolí prakticky zrealizovat teoretický ideál či simulaci. Prostě analog je především umění možného.

Uživatelský avatar
sinclair
Příspěvky: 9882
Registrován: 02 úno 2005, 01:00
Bydliště: Luhačovice

#34 Příspěvek od sinclair »

To je jistě případ od případu a proto měl již zmiňovaný Revox výsledky, jaké měl.
Nechtěl jsem, aby ty tolerance součástek vyzněly jako univerzální recept, nedejbože jako návod na překopávání kdečeho. Však jsem přece psal, že se v dané věci sčítají i další vlivy.
Pokud ale při rutinní kontrole 25 let starého aparátu zjistím, že na polystyrenovém svitku korekcí 33nF naměřím přes 39nF, no tak začínám být ostražitý i na ostatní - už potom bez ohledů na dobrou/špatnou pověst toho či onoho typu součástky. Nebo na to, jak se subjektivně přístroj chová.
Je bez diskuse, že plnění plánů a prémie ve výplatě, byly přímo závislé na stavech skladů materiálu.
Mohu se stokrát domnívat či dokonce věřit, že výrobce přeci nemohl být až takové hovado:
Ale mohl a také byl, pokud byly ohroženy zmíněné plány a prémie.
Zejména pak vedoucích pracovníků - pak šly všecky ohledy a možné dopady stranou. Kusy-metry-hodiny.
Takové Vráble mne v tomto názoru jenom utvrzovaly. Až příliš často na to, abych věřil na nějaké náhody.

Uživatelský avatar
Hill
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 18898
Registrován: 10 zář 2004, 02:00
Bydliště: Jičín, Český ráj

#35 Příspěvek od Hill »

Nemůžeš Teslu srovnávat s Revoxy. To jsou stroje, magnetofony "selbst an sich", jinak řečeno "opravdový magnetofone, tvé jméno je ReVox".
Rozdíl je v tom, že Tesly vznikaly jako "společensky nedůležitý produkt" v podmínkách centrálně plánovaného hospodářství, kde bylo nejen dáno, na kolik lidí se tento kvartál dostane, ale také někdo zcela neznalý určil, jaké materiály na to Tesla nedostane, i kdyby se konstruktéři k cirkusu dali a na visuté hrazdě rudou hvězdu udělali. A trh stále nebyl nasycený, což umožnilo Tesle přežít s cívkami v lvalite "na takové to domácí žvýkání" Studery o pár let déle.
Pan Studer nebyl levný, ale mohl si to dovolit, přinejmenším tenkrát - práce od něj byla ve švýcarské kvalitě z materiálů, jaké si sám zvolil a vyzkoušel. V takových legendách, jako A77 Mk-II, není jediná náhražka, která by omezila kvalitu, spolehlivost, či dokonce životnost. Ale jemu do toho nikdo úsporně nekecal, tehdy své zákazníky našel, v marketingu byl zprvu šikovný, později ani nemusel, ale trvalo to jen do roku 1987, to už mezitím (západo)evropský trh převálcovali Japonci a stejně šli zákazníci už po digitálu...

Uživatelský avatar
konosuke
Příspěvky: 9483
Registrován: 18 pro 2006, 01:00
Bydliště: Český Těšín tam v pohraničí

#36 Příspěvek od konosuke »

na sklonku epochy cívkáčů (B73, B113, CM130...) nastal výrazný deficit a nedostatek pásků z dovozu - cenné a omezené devizy šly na jiné důležitější výrobky a investice pro tahoun hospodářství což byl těžký průmysl...
k tomu ReVoXu: Marantz měl reklamní slogan: not for casual customer
Co se může pokazit to se taky pokazí. Co se nemůže pokazit to se pokazí taky. (Murphy)

Uživatelský avatar
sinclair
Příspěvky: 9882
Registrován: 02 úno 2005, 01:00
Bydliště: Luhačovice

#37 Příspěvek od sinclair »

Kono, asi jak kde. Určitě i podle toho, jak se který/která vedoucí z DP Elektro uměli "starat".
V "éře" B113-B116 a na sklonku prodeje tuzexových Revoxů/Akaiů, byl tady na východní Moravě cívkových pásů celkem dostatek.
Maxell UD25 a Basf DP26LH až do 18cm se vždycky nějaký našel, semtam nějaká ta 15cm Agfa a 3M.
Ale při nástupu CM130-CM160 už cívkové pásy citelně chyběly, to je pravda. Už to na celé čáře válcovala poptávka po kazetách.
Čeho byl ale vždy chronický nedostatek, byly finance na takové množství záznamových materiálů, co by jeden chtěl nahrát :D
Bylo vždycky z čeho, ale nebylo na co :D

Uživatelský avatar
konosuke
Příspěvky: 9483
Registrován: 18 pro 2006, 01:00
Bydliště: Český Těšín tam v pohraničí

#38 Příspěvek od konosuke »

může být
kámo sloužil na vojně v Maránskejch lázních (1982-83) a cestou na vopušťák či dovolenku mi párkrát dovezl špulky Agfa PE49 tenkrát platily za lepší matroš...
deficit u nás byl vyvolán spíš řízenou distribuci a vyšší kupní silou horníků a hutníků co tu houfně pracovali...
no nestěžoval si, měli jsme za řekou Polsko, pásy Stilon a Orwo
Co se může pokazit to se taky pokazí. Co se nemůže pokazit to se pokazí taky. (Murphy)

Uživatelský avatar
Hill
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 18898
Registrován: 10 zář 2004, 02:00
Bydliště: Jičín, Český ráj

#39 Příspěvek od Hill »

Tehdy jsem jezdil dělat do Lubů, a skutečně v Chebu byly obchody zásobené daleko lépe, než ve VČ kraji. Jenže, jak trefně poznamenal Leoš, chronický nedostatek financí vedl k tomu, že jsem tam pásky nekupoval, radši jsem magneťáky přeškoloval na Emgetony, Schotchky, těch u nás tehdy bylo dost, někdy byly i Basfky ve vesnických Elektrách a kvalita některých šarží Emgetonek už byla akceptovatelná.
Místo toho jsem každý čtvrtek večer nastupoval v Chebu do libereckého rychlíku, montbrašnu a dvě tašky plné nejrůznějších pracích prášků, protože u nás na ně už půl roku byly fronty, příděl po jedné krabici a stejně se na všechny nedostalo, nekdy je nepřivezli vůbec a lidi si pak v lepším případě nesli domů mýdlové vločky nebo mýdlo s jelenem. Nevozil jsem prášky na šmelinu, ale z potřeby. Zásoboval jsem rodiny naši a kámošů, a taky , zrovna bylo v práci mezi kolegyněmi nějak úrodno a nebylo v čem prát plíny... v Turnově v nádražní čekárně od jedné do čtyř ráno, než mi jela zrychlenka přes Jičín na Hradec, jsem se bál usnout, čekárna voněla Tixem, Batulem, Biomatem a jak se ty prášky všechny jmenovaly. Ale nikdo mě kvůli nim nerohnul, třeba v Turnově zrovna byly...
Promiňte OT, ale k tomu nerovnoměrnému zásobování jsem si to nemohl odpustit. Prostě i to byla realita sedmdesátek a osmdesátek...

Uživatelský avatar
sinclair
Příspěvky: 9882
Registrován: 02 úno 2005, 01:00
Bydliště: Luhačovice

#40 Příspěvek od sinclair »

No dyť jo, Jardo.
Já nějakou dobu fungoval jako převozník peněz mezi UH - LU a nazpátek s páskama, za což jsem odměnou za službu fasoval extratřídní matroš z Mesitu..
Protože už v tom, relativně nedalekém UH, prostě pásky nebyly. Ani pod pultem a už vůbec na něm.
Asi v r. 1988, možná 1989, jsem se stavil ve firemní prodejně Filmových Laboratoří ve Zlíně, jestli tam náhodou nejsou nějaké normálnější kazety. Občas tam totiž bývaly k dostání kazety Agfa.
Čumím jak puk - v regálu normálně nasáčkované, "konkurenční" osmnáctky Maxell UD25-120. Neměl jsem peníze...!

Kremik
Příspěvky: 3467
Registrován: 30 bře 2012, 02:00
Bydliště: Havířov

#41 Příspěvek od Kremik »

ronoda píše:Chodili jsme pravidelně na poctivé lékařské vyšetření kde součástí bylo i vyšetření sluchu nejen na intenzitu ale i na citlivost na různé kmitočty. A nejhůře dopadli "hifisti" Ti co často a hodně poslouchali hudbu. Ten nejlépe slyšící z nich končil na 11,5kHz.
Kam jste to prosímtě chodili? Párkrát jsem na audiu byl a měřili jen do 8kHz. Kdysi to bylo aspoň v komoře, teď posledně na férovku rovnou u stolu ze zvukovky PC. Všechno už to dělá SW. Ten doktor ani nevěděl, do kolika to měří, 5 minut se hrabal v PC, než mi těch 8kHz potvrdil. Slyším dle intenzity do 12 až 13 kHz a jsem z toho lehce nervózní. Dlouhá léta (od té doby, co jsem to poprvé skoušel) jsem se držel na 13,5 až 14.
Zajímavé je, že třeba ráno po vstanutí slyším méně než třeba odpoledne. Čekal bych to spíš naopak...

Uživatelský avatar
ronoda
Příspěvky: 769
Registrován: 12 pro 2017, 01:00
Bydliště: Pardubice

#42 Příspěvek od ronoda »

Kremik napsal: Zajímavé je, že třeba ráno po vstanutí slyším méně než třeba odpoledne. Čekal bych to spíš naopak...
-To je normální, lidské funkce jsou v noci utlumené. po probuzení málo vidíš, málo slyšíš, srdce ti tluče nejpomaleji z celého dne. Z tohodle se lidé dostávají tak 5 až 50 minut dle intenzity 4. stupně spánku a únavy.
- k tomu měření uší ještě napíši, ale je to na delší psaní:-)

Uživatelský avatar
Osmdesat
Příspěvky: 1497
Registrován: 19 led 2016, 01:00
Bydliště: Liberecko

#43 Příspěvek od Osmdesat »

ronoda píše:Odborně se zapojit do diskuze nemůžu, jen chci připomenout, že absolutní výsledky měření je krásná věc, ale podstatné je co slyšíme. A věřte že slyšíme podstatně hůř než si myslíme.
-Chodili jsme pravidelně na poctivé lékařské vyšetření kde součástí bylo i vyšetření sluchu nejen na intenzitu ale i na citlivost na různé kmitočty. A nejhůře dopadli "hifisti" Ti co často a hodně poslouchali hudbu. Ten nejlépe slyšící z nich končil na 11,5kHz. Na hluk a šum nás sice neměřili, ale všechno souvisí se vším :-)
příčetný hifista si nebude odrovnávat sluch 100 decibely v obýváku. Je známý fakt, že při hlasitostech poškozujících sluch je vlastní zkreslení ucha tak velké, že žádné hifi se už nekoná. Spíš půjde o časté návštěvníky různých koncertů a "fesťáků" a "hudebníky" na nich hrající. Tyto produkce ale také nemají s hifi nic společného.
Jinak i já potvrzuji, že do mě na ORL pouštěli max 8 kHz. Slyším sice objektivně podprůměrně (to ale není dáno tím, že bych poslouchal hudbu nahlas), ale v rámci toho, co slyším, jsem dosti "mlsný"...
Slyšení, i když je v horním pásmu poškozené, ale nekončí na konkrétní kmitočtu a nad ním je hluchota. Je tam postupný pokles. To koneckonců i u zdravého ucha. Proto i na těchto kmitočtech je dobrý přenos důležitý.

Uživatelský avatar
sinclair
Příspěvky: 9882
Registrován: 02 úno 2005, 01:00
Bydliště: Luhačovice

#44 Příspěvek od sinclair »

Tuším, jak jsi to asi myslel.
Radši ale upřesním, že ve skutečnosti není akustický tlak 100dB vůbec žádný velký kravál.
Je to úplně běžná, jenom mírně zesílená a pořád obýváková úroveň, doslova při pár wattech na kanál, třeba 2m od beden.
100dB na dištanc 1m umí například průměrný kytarový reprák při příkonu pouhý 1W.
Studia běžně míchají při průměrných hladinách dost nad 110dB.
Podle Tvé teorie už by všichni studioví zvukaři tedy museli mít poškozený sluch, když jsou tomu vystaveni s přestávkami třeba 10 hodin.
Připouštím, že někteří, podle jeiich výsledků, nahluchlí už asi jsou :D
Ale to budou ty výjimky z pravidla.
Koncertní zvukaři a desítky kW z aparátů, to je samostatná třída..

Uživatelský avatar
Osmdesat
Příspěvky: 1497
Registrován: 19 led 2016, 01:00
Bydliště: Liberecko

#45 Příspěvek od Osmdesat »

Jak to chodí ve studiích, netuším. Jestli je to tak, tak těpéro. Ale pokud si tam pouštějí 110 dB, pak asi nahluchlí už budou :D Na nedoslýchavého přece taky musíš mluvit nahlas, aby tě slyšel zřetelně... Prostě kompenzace ztráty sluchu zvýšenou hlasitostí... Dlouhodobá expozice nad 80 dB způsobuje poškození sluchu. Ale ten úbytek sluchu není samozřejmě náhlý, je to postupná záležitost, a u každého jinak...
Ale platí prý obecně, že pracovníci se zvukem, muzikanti mívají často problémy se sluchem, i když o tom nemluví.
Jestli někdo poslouchá i doma přes 100 dB, je to jeho věc. Já to asi nebudu, protože pokud 100 dB má motorová pila, kterou opravdu nesnesu (hlukově), pak si tohle doma nejspíš nepouštím.

https://www.auris-audio.cz/kolik-decibelu-skodi
https://magazin.disk.cz/cs/ztlum-si-to

Odpovědět

Zpět na „Audiotechnika“