[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Podle mě je blbost řešit dodatečně tímto způsobem tyto problémy. Odstranil bych problém rovnou tam, kde vzniká. Zrovna tak v koupelně. Pokud tam není větrání, tak tam bude vždycky plíseň. Proto se ty větráky do koupelen dávají, aby to tu vlhkost odsálo ven a ne aby tam někdo měřil teplotu, jestli tam nebude nějaký zázračný rosný bod. Pokud bude vytápět nějakou zeď kvůli "rosnému bodu", tak skončí tak, že ta zeď bude fakt teplá, ale přijde na buben nebo zmrzne 2 m od zdi, protože všechno teplo se rve do zdi.

Ach jaj. Komu není rady tomu není pomoci. Ja sa ti tu snažím vysvetliť že keď v tom mieste kde to je mokré vysekáš dieru aby sa to miesto vetralo tak sa v tom "studenom" mieste bude väčšie prúdenie vlhkého vzduchu a tá vlhkosť z neho sa vyzráža v tom chladom rohu a vzduch vyjde von "suchý". Samozrejme že to by bol ideálny ale nie pre nás dobrý stav. Na takomto princípe fungujú aj odvlhčovače. Teplý vlhký vzduch sa prehána okolo studeného výparníka na ktorom kondenzuje....

Já ti rozumím, ale to se musí stejně vidět na místě. V té koupelně taky luftuje jakýkoliv vzduch, ale odsaje se vlhkost někam ven. To je vidět prostě na zrcadlech. V té jejich kuchyni bych stejně na dálku nic doopravdy neradil, protože každá správná rada může být prostě nerealizovatelná.
Proto jsem psal, odsávat hned v místě vzniku páry. Vlhkost na zdi kvůli přechodu jedna (kuchyňská) zeď a jedna kamenná zeď se musí řešit zvlášť a bez toho přídavného ohřívání jedné zdi, protože za ty protopené prachy by si za chvíli postavil celou novou a izolovanou zeď.

Omlátit , ona se začíná oddouvat sama , tak hned v letě nato .

I to je správný názor. K čemu by tam byla vlastně omítka prožraná plísní?

Nechceš vyzkoušet Lukofob? Jeden známý s ním úspěšně odvhčil celou chalupu.
https://www.lucebni.cz/62-silikonove-in ... rofobizace

Jsem vůbec netušil, že existují popírači rosného bodu

Díky za podnětnou diskuzi.
I když jde o dům z 18. století, má překvapivě dobrou vlhkostní a tepelnou bilanci. V tomto specifickém případě je souhra bohužel hned několika nepříznivých činitelů: ochlazování zdi tou přilehlou zdí, špatné proudění vzduchu v koutě zastavěném linkou, zvýšená vlhkost kuchyňského vzduchu, nedostane se tam teplo.

Nikde jinde v kuchyni ani v koupelně se plíseň nevyskytuje. Větráme slušně, tedy hlavně manželka, ta je na to ras. Kontroluje si vše vlhkoměrem, měla totiž dřív nějakou alergii na roztoče, tak to nechce mít zase. Já topím a ona zase větrá, za to bych ji někdy...

Injektovat zeď zespodu nepomůže, do zdi vlhko nevzlíná. Jde o kondenzovanou vlhkost z místnosti, protože rosák.
Dům mám velmi dobře vyřešené dodatečně vestavěné ÚT - prakticky po celém obvodu obvodových zdí vedou trubky, které ohřívají zeď odspodu, tudíž ani v zimě nikde není vlhkost.
Bohužel v inkriminovaném místě ty trubky nejsou, radiátor v kuchyni je poslední v řadě.

Nucené proudění znamená mít tam trvale spuštěný nějaký např. PC větráček.

Výhledově plánuji přesunout radiátor pod okno (dřív tam byl, ale nějaký kouzelník přípojku zkrátil a umístil malinký radiátor, navíc vedle okna, což zhoršuje vytápění místnosti.
Nalevo je linka, napravo od linky je okno (bez radiátoru) a napravo od okna radiátorek. Kdybych dal radiátor pod okno, jak to dělají bílí heterácí, a dal pořádně výkonný, zlepšil bych i částečně situaci za linkou, protože topidlo by jí bylo blíže a vzduch by díky umístění radiátoru pod oknem lépe proudil v místnosti.

Jeden můj kámoš si vylepil sklepní vlhký byt polystyrénem, čímž zlepšil tepelnost a snížil vlhkost. Možná bych tam za linku mohl nalepit polystyrén?
Ten by tepelně izoloval, takže by se na něm už žádná vlhkost nesrážela a skrz něj by do zdi také neměla proniknout...

witt píše:Jsem vůbec netušil, že existují popírači rosného bodu

Jestli to je na mě, tak se hluboce mejlíš. Mně jen vadí, když někdo furt odborně omílá téma "rosný bod", které jsme řešili asi před pětatřiceti léty, ale přitom nenavrhne ani jedno realizovatelné řešení v daném místě. Osmdesát sám ví, co by asi pomohlo nejlépe a proto to taky shrnul do posledního příspěvku. A ten tvůj "originální" rosný bod taky nepopírá, ví o něm už dávno. Chtěl prostě nějaké jiné řešení než zbourání zdi, trvalé větrání to pro něho asi nebude, protože proto a trvalé vyhřívání zdi kvůli rosnému bodu už teprve ne.

Pokud budeš předělávat topení, tak je možnost tam zatáhnout přívodní trubku k radiátoru. Smyčku. Jít tam a zase zpět a pak teprve připojit k radiátoru.
Já jsem to tak vyřešil v ložnici. Zed za hlavou kamennocihelná, navic k sousedovi. Byl cítit neustálý chlad jak proudí směrem dolů. Ráno bolení hlavy. Tahle smyčka ten problém vyřešila.

Zvnútra polystirén nedávaj. Stena bude ešte chladnejšia. Cez polystirén ti vlhkosť prejde. Polystirén nie je parotesný.

Osmdesat píše: Jeden můj kámoš si vylepil sklepní vlhký byt polystyrénem, čímž zlepšil tepelnost a snížil vlhkost. Možná bych tam za linku mohl nalepit polystyrén?
Ten by tepelně izoloval, takže by se na něm už žádná vlhkost nesrážela a skrz něj by do zdi také neměla proniknout...

Nesmysl. Vodní pára polystyrénem proniká. Musel by jsi navrch dát parozábranu. Tlak vodní páry se odvíjí od gradientu teplot, respektive rozdílu relativních vlhkostí zeď/vzduchu v místnosti. Rozdíl v tlaku vodní páry vzduchu/zeď je v zimě tak velký, že pára projde i běžným igelitem.

Nerad otravuju s rosným bodem, ale bez něj se to trvale vyřešit nedá, protože jeho dosažení je příčinou (a nic jiného). A navíc řešení vyplývá z jeho definice:

1) zajist, aby teplota zdi nedosáhla rosného bodu
a) vnější izolace - asi nelze
b) vnitřní izolace + parozábrana + sádrokarton na povrch. Zdi asi moc nechybí, možná by stačilo toto:
http://www.dape.cz/tepelna-izolace-typ-aba
není to tak účinné, jak je deklarováno, ale na "ohřátí" zdi to stačí
c) cirkulace vzduchu, která zajistí ohřátí zdi teplým vzduchem v místnosti
d) zeď vyhřívat např. pod omítku máznout vyhřívací kabel, který se v zimě používá proti zamrzání trubek.

2) zvýšit hodnotu rosného bodu
a) protože s tlakem nic neuděláš, tak zbývá jen snížení relativní vlhkosti vzduchu = větrat. V té kuchyni je důležité, aby se větralo při vaření. Pokud zeď nevlhne, a stačí na to pár minut "v páře", tak to vysychá několik dní...Takže v kuchyni 3x denně větrat nestačí

3) kombinace 1) + 2)

A pak je ještě dočasné řešení, při kterém se neřeší rosný bod (tedy příčina) a to je plíseň samotná - můžeš použít nějaký protiplísňový nátěr - zeď bude sice mokrá, ale plesnivět nebude. Zpravidla vydrží rok, dva, záleží na podmínkách.

Už do toho nechci moc kecat, ale jak ti tady někdo radil, tak bych tam udělal pomocný ohřev z trubek k radiátorům a zároveň zajistil odvětrávání se snímačem vlhkosti. A to asi jen proto, že tam prostě nic jiného asi nemůžeš udělat.

@witt: celkem dobrý, ale trochu v tom máš zmatek

witt píše:Tlak vodní páry se odvíjí od gradientu teplot, respektive rozdílu relativních vlhkostí zeď/vzduchu v místnosti.

1) zajist, aby teplota zdi nedosáhla rosného bodu

2) zvýšit hodnotu rosného bodu

Tlak vodní páry se odvíjí od tlaku vodní páry, respektive rozdílu absolutních vlhkostí.

1) zajistit, aby teplota zdi byla nad rosným bodem vzduchu

3) snížit rosný bod vzduchu

A mimochodem, zvýšit teplotu povrchu zdi těsně nad rosný bod (resp. snížit rosný bod vzduchu těsně pod teplotu povrchu zdi) nestačí. Vodní pára difunduje do zdi a kondenzuje v hloubce zdiva. Když nemá kam na druhé straně zdi odcházet (je tam kamenná, pravděpodobně taky vlhká zeď), tak se zkondenzovaná vlhkost hromadí ve zdi, zhoršuje její tepelně izolační vlastnosti a postupuje k povrchu. Takže tu parozábranu na vnitřní straně zdi v každém případě (samozřejmě až po vysušení zdi). Pokud tedy zdrojem vlhkosti je vzduch v místnosti.
Pokud je zdrojem vlhkosti provlhlá přiléhající kamenná zeď nebo základy, pak by naopak byla parozábrana kontraproduktivní.

Máte nìkdo zkušenosti s použitím sádrových vnitøních omítek na špalety pøi zapravení novì instalovaných oken? U nás to chce realizaèní firma použít, asi to bìžnì používají a vychvalují to. Ale nìkteøí vlastníci bytù sádru nechtìjí, údajnì kvùli nasákavosti a problémù s tím spojených, takže se s oknaøskou firmou dohodli že si provedoui finální zapravení sami klasickou omítkou. Proto by mì zajímaly praktické zkušenosti jak to tedy v praxi je.