Stránka 3 z 3

Napsal: 28 led 2020, 07:22
od vacek11
Dobré ráno.

Jaksi jsem se v tom zorientoval. Přidám seriový odpor do žhavícího obvodu někde k trafu a hotovo. Nebudu se v tom dál šťourat. Se zvukem preampu jsem spokojený. Chtěl jsem jen srazit nějaký ten voltík dolů, aby elektronky nešly po pár měsících do kytek. Děkuji všem za podněty a rady!!

Napsal: 28 led 2020, 14:26
od ZdenekHQ
I když některé reakce vzbuzují dojem uražené ješitnosti mistrů, dovolím si ještě jednu otázku.

Kolik máš na sekundáru toho druhého trafa a co tam máš za trafa? Dík.

Napsal: 28 led 2020, 18:27
od vacek11
BVEI60210141 KS193,12/KS21 193,12Transformátor:zalévaný;28VA;230VAC;12V;2334mA

A druhy:
BVEI54011431 KS112,31/KS21 112,31Transformátor:zalévaný;12VA;230VAC;12V;1000mA

Pokud si dobre vzpominam, tak tam bylo 195VAC.

M.

Napsal: 01 úno 2020, 21:16
od h_honza
Vlákno je dlouhé, ale stejně tu nejsou podstatné věci. Viděl jsem to diskutovat jinde. Ono je to o čtení katalogových listů. U elektronek pro paralalní žhavení říká výrobce: Když to budeš žhavit 6,3V±5%, tak já zaručuju životnost... parametry... Kolik to žhavení bere? No asi tak 300mA. U elektronek pro sériové žhavení se záruka týká nastaveného proudu, sekundární je napětí. To je asi známé. Zmatek působí elektronky jako 12AX7A, která v JCM800 původně byla. Tam platí _obě_ možnosti, což plete.
Pokud mám 6n2p (paralelní), tak na žhavení musí být 6,3V±5% při nominálním napětí v síti. Jak toho dosáhnu, je jedno, dynamo na kliku, sérioparalelní odpory... . Symetrie je nezajímavá. Já bych asi udělal ss žhavení (nejlépe originál MA7805 v plechu s obvodem okolo), nastavil 6,30V a měl bych pokoj od datasheetu i od brumu.

Honza[/b]

Napsal: 02 úno 2020, 01:05
od masar
Nic proti tomu. Je to jen další pohled, zohledňující odpovědnost výrobce za udávaný parametr. U 6N2P výrobce musí ručit i za to, že při napětí 6,3V nesmí proud překročit hranice 340±35mA, což odpovídá i dovolenému rozsahu napětí 5,7÷6,9V. Pokud budeme "pedantsky" trvat na napěťovém vyrovnání, musíme použít korekční odpory dva, přičemž tím fakticky zajistíme stejné toleranční pásmo, jako při použití pouze jednoho odporu při proudovém vyrovnání.
Jedině, že bychom chtěli zajistit lepší shodu (stejné výkony) než zaručuje shoda proudů nebo shoda napětí (viz příspěvek ZdenekHQ), měly by dva korekční odpory své opodstatnění.
Snad vlákno touto problematikou nebudeme zbytečně natahovat.
:wink: