[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Přesně tak: i řada MP40, MP80 a MP120 vznikla v době předplotterové a stupnice se kreslily ručně. ZPA dokonce braly z Metry měřidla bez stupnic, protože se stejný systém dal použít jak do vlhkoměru, teploměru, otáčkoměru tak třeba pH-metru nebo jiného měřiče neelektrických veličin. Ty stupnice snad nikdy neměly lineární průběh.
Nahrubo bíle nastříkané nosiče stupnice se musely vyhladit pod vodou pomocí vodovzdorného smirkového plátna postupně zrnitostí 240, 480 a nakonec tuším 600 (jestli si to dobře pamatuji; nesměl na ploše zůstat žádný důlek). Nakonec se opláchly demineralizovanou vodou a nechaly uschnout. Pak se přebraly, který je potřeba ještě přebrousit, a který může jít na potisk.
Mezitím se kreslila stupnice v měřítku obvykle 8:1, Pěkně kružítko, pravítko, tuš a rýsovací pera. Nakonec došlo na trubičák a šablonu na popisy, typ písma jednotný, velikost různá, šablonka byla i na symboly přesnosti, systému, odolnosti atd. Průměr trubičáku se samozřejmě volil takový, aby prošel šablonkou.
Výkres samozřejmě musel mít ořezové značky a značky montážních otvorů.
Stupnice se pak přefotila velkoformátovým foťákem objektivem s maximálně potlačeným tvarovým zkreslením (jo, Meopta je uměla taky, menší byly ve zvětšovácích). Na pérový film (to je takový, co mezi černou a bílou neumí skoro žádné šedé, prostrě film na kopie předloh kreslených perem) se udělaly tak čtyři snímky s nepatrně změněnou objektovou vzdáleností, vyvolaly se a z nich se vybral ten, který nejpřesněji "sedl na podložku".
Kontaktním kopírováním se pak exponovala tisková šablona, osvětlená místa se odleptala a jimi se pak při sítotisku nanáčela barva na ten vybroušený suchý podklad.
Já vím, doba si trhla, dnes už na to ani plotter nepotřebuješ, takovou stupnici umí kdejaká laserovka. Nakonec i obyčejné skenery dnes mají tak zanedbatelné tvarové zkreslení, že přesnost čtení na stupnici nezhorší. Větší chybu způsobí teplotní závislost předřadníku nebo bočníku, nelinearita usměrňovače a dalších prvků zapojení.

samec píše: Neviem, či je to dané normou, alebo nejakým módnym trendom.

Technické písmo pro výkresy/dokumentaci normované bylo a za celou dobu se změnilo minimálně. Ale pak byly i šablony pro netechnické obory v podstatě s různými fonty.
Jinak Arial je až název z Windows, dřív se takové bezpatkové písmo označovalo jako helvetica podle jednoho z původních fontů. V technice se dost často používala písma odvozená od těch navržených v Německu ve 30. letech pro dopravní funkce. Tam už se při návrhu dbalo na jejich dobrou čitelnost, německý dopravní font se od té doby moc nezměnil. Ten náš socialistický byl širší a hůř čitelný, v 90. letech se přešlo na jiný font, ale ne ten německý.

Co bylo příčinou že podkladová barva některých stupnic měřících přístrojů METRA celoplošně popraskala, někdy až do úplného opadání - až na holý plech - a některé stupnice jsou stále jako nové?
Díky.

Nejspíš záleželo na tom, jak vyzrálá byla podkladová vrstva, když na ni přišel potisk, natož ochranný transparentní lak. Pnutí v důsledku různé smrštivosti laků dělá svoje. A vzhledem ke změnám technologie výroby těch laků se dalo těžko odhadnout, jak spolu budou vrstvy kamarádit po 30 a více letech.
A to u nás nebyly tak velké potíže se zajištěním rovnoměrné kvality, Takové měřáky z VEB MGW Zwönitz, hlavně galvanometry v můstkách, na tom byly ještě hůř. Jestli se měl plnit plán, brali barvu, která byla. Některé pak drhly už po 10 letech.

Dal jsem do skeneru stupnici z MP80 a poměřil základní rozměry pro nakreslení stupnice ke standardní ploché ručce s krátkým nožem. To by už mělo k vytvoření libovolné stupnice stačit.
A koukám, že ta stupnice, již přikládám, už nebyla popisovaná podle šablony, ale suchými obtisky Propisot®, řez písma Gill polotučný...

Nechtělo se mi dělat nic, už mě nebaví to teoretizování, jak udělat stupnici, tři strany o stupnici která není v ničem speciální, tak jsem aspoň nechal proběhnout starý počítač a udělal ji.
TOPuji vlákno.

Houmr požádal o pokračování v tomto vláknu a povedlo se mi vyhovět tak důkladně, že ten jeho dotaz zmizel, takže tady to teď bude vypadat, jako OT:

při vyřezávání sloupků v bočníku stejně neplatí trojčlenka o tom, že vyříznutím sloupků v celočíselném poměru by se ve stejném poměru zvýšila citlivost měřidla.
Když ze tří sloupků odřízneš dva, sice téměř třikrát stoupne citlivost, ale jen téměř: skutečná citlivost bude nakonec o nějaké to procento horší. A to ještě nevíme, jak moc stejný odpor mají jednotlivé sloupky, tady hraje roli i miliohm.
Musíš proto počítat s tím, že tam místo posledního sloupku můžou zbýt nakonec dva - ten předposlední sloupek budeš muset opatrně odbrušovat za současné kontroly citlivosti, kterou mezitím musíš kontrolovat podle jiného měřidla. A citlivost si zvolit v daném rozmezí libovolně.

Mně se celkově nelíbí myšlenka vyříznutí sloupků z bočníku.
Raději bych se v takovém případě pokusil sehnat jiný, vhodnější.

S kalibrací podle jiného měřidla počítám, buď pak půjdu cestou broušení, nebo přizpůsobím stupnici, kterou stejně budu muset nakreslit. Můžu vědět, proč se to vyříznutí sloupků nelíbí?
Měřidlo má citlivost 60mV, předpoládám, že je to úbytek při těch původních 100A. Já tam budu honit do 20A, tzn. buď bych musel sehnat budík s menší citlivostí nebo jiný bočník. Snažím se ale pracovat s tím co mám, nechci do toho vrážet peníze. Mám tu ještě nějaké další MP80, ty jsou ale s rozsahy 40Vss s přizpůsobením již v měřidle, nebo 250V st, což bude mít zřejmi úplně jiný systém, tam by úprava byla komplikovanější.
Proto mi vyříznutí dvou sloupků přijde jako nejsnazší cesta.

Je fakt, že střídavým ubrušováním a nařezáváním všech tří sloupků bočníku se dá jeho odpor nastavit o dost přesněji. Velká chladicí plocha zase přispěje k dlouhodobé teplotní stabilitě. Proto se přidám k Habesanovi, i když pohled na cenu bočníku 20 A / 60 mV mi říká, abych si to ještě rozmyslel...

houmr píše:...Můžu vědět, proč se to vyříznutí sloupků nelíbí?
... Proto mi vyříznutí dvou sloupků přijde jako nejsnazší cesta.

Je prostě trochu barbarství, ničit hotový bočník. Ale zase je zbytečné kupovat draho nový když starý (je zadarmo) ti bude doma ležet k ničemu.

Jestli to správně chápu, bočník má teď odpor 0,6mΩ (60mV/100A/6W) a tři tyčky. Jedna tyčka má zhruba 1,8mΩ a ztrátový výkon 2W.

Ty potřebuješ odpor 3mΩ (60mV/20A). Takže zbylou tyčku musíš ještě dost zbrousit z 1,8mΩ na 3,0mΩ. Ztráta bude 1,2W. Takže to půjde. Dvě tyčky bys musel zbrousit poměrně drasticky, aby daly 3mΩ.
Je dobré brousit po celé délce a stejně hluboko, aby se místo s případným hlubším zářezem lokálně nepřehřívalo.

Čo to máš za budík? Pozri dnu, či tam nie je ešte predradený odpor. Napríklad minule som vyrábal bočník pre R074A 91C4 panelový MP 10A (75mV) Hadex s.r.o bez bočniku. Vnútri bol v sérii 3,3Ω rezistor. Samotný systém mal 1,9Ω a citlivosť cca 26mV. Vyhodením rezistora mi stačil bočník s menším odporom a tretinovou výkonovou stratou.

Bočník som vyrobil z plechu z konzervy asi 10cm dlžka, 2,5cm šírka, 0,3mm hrúbka. Na konce som prispájkoval hrubé prívodné vodiče a pustil 10A z regulovateľného zdroja. Posúvaním prívodov od meracieho prístroja po plechu som potom našiel výchylku 10A a tam som ich prispájkoval. Štvrť watu na tak veľkej ploche nespôsobilo výraznú zmenu teploty a teda ani zásadnú zmenu presnosti. Šlo len o orientačné meranie k solárnym panelom.

Těch 60 mV byla typická citlivost ampérmetrů od 60 mA nahoru řady MP40/MP80 z Metry.
Ať stím bočníkem uděláš cokoli, tady máš stupnici pro laserovou tiskárnu v rozlišení 600 dpi. Podle měřicího rozsahu předpokládám, že požaduješ čitelnost na první pohled a bez zkoumání z těsné blízkosti při jiné činnosti, tak jsem ji udělal výraznější.

Ano přesně tak, je ti to pro odběr z akumulátoru dobíjeného ze slunečního panelu. Moc děkuji jsem ti tímto zavázán.