Makám na tom pilně. Obden. Jeden den dělám vysílač pro klienty a druhý zase čítačCeleron píše:Co máš na vstupu za děličku? 74S74 nebo 74S112? Taky jsem kdysi laboroval s podobným čítačem. Podle mých pokusů 74S74 120MHz nedá. Mám tady pár 74F74 ale nikdy jsem nezkoušel jak vysoko chodí. Zajímavý je, že 74S112 chodila o cca 10 MHz výš než 74S74 i když podle datašítu to má být naopak.
Jako druhou děličku jsem musel dát 74190, 7490 na kmitočtu kolem 30 MHz blbla. Vše to byly MH od Tesly.
Neuvažuješ že by vstupní dělička byl samostatnej modul aby tam šla dát třeba ECL-ka?
Možná bych měl zájem o plošák podle toho, jak to máš poskládaný na vstupu.
Bude deska na ZM1080T? (drátový, boční pohled)
Takže momentální situace: Komplet hotový zdroj. Konstrukce bude takto:
- základní deska s TTL obvody, převážně z šuplíku (99%), čímž součíástky vyjdou za "babku" (obvody tak do 300 Kč, spíš méně).
- deska displeje, bude samostatná. Zastrčí se do konektoru na základní desce. Tím pádem budou moci být různé displeje. LED (se spol. anodou nebo katodou, různě velké, různě barevné), digitronové, fluorescenční, třeba ty zelené z ruských kalkulaček. Co kdo bude chtít. Nějaké verze udělám. Minimálněš pro LED, dále pro ruské digitrony, které mám v šupleti a pro ruské dluorescenční displeje, také mám v šupleti.
- dvě "patch" desky se vstupními zesilovači a přepínací logikou pro vstupní kanály (čítač má 2 kanály, aby mohl měřit také poměry mezi dvěmi signály). Destičky se nastrkují do dutinkových lišt na základní desku. Výhoda bude v tom, že destičky se budou moci měnit. Tyhle destičky budou rozměrově malé.
A nakonec zdroj. Musí dávat +5V, +/-12V minimálně.
Klíčové jsou ty patch destičky. Ta nejjednoduší, již odzkoušená (kreslím DPS) mi chodí do 125 MHz, mám tam synchronní BCD čítač v řadě 74AS.
Mám navrženou také verzi v ECL (v pozitivní ECL), která by měla fungovat do 500-700 MHz. Nemám vyzkoušenou. Mám ale součástky, takže musím namalovat desičku, vyrobit a uvidí se zda to bude jenom 500 MHz nebo 600 Mhz nebo ještě více.... To se nedá testovat na nepájivém poli, ani simulovat.
Pan Kubica v Praze prodává ruskou verzi ECL BCD čítače. Ta je ale v negativní logice. Je to starý obvod z 80tých let, ruský pajc Motoroly nebo Fairchilda. Chce za ni Kč 50. Uvažuju zda koupit a otestovat jak vysoko to rusákům fungovalo
A pak mám vymyšlenou (v hlavě
) 3.variantu s ECL čítačem do 2200 MHz. Obvody na to mám. Jenže to má řadu "háčků". Největší problém je jak přepočítat výstup binárního čítače na BCD číslo a to bez chyby. Bude to chtít mikropočítač, ne žádný 8-biťák. Pokud se tu najde někdo, kdo zvládne takový program udělat (přepočet dlouhého binárního čísla na BCD), nechť se ozve. Bude vítán a když se povede, bude úplně nový čítač který čítá do 2200 Mhz bez předděličky. Ten program má totiž také řadu potíží. Není to snadné.Pokud jde o předděličky - z dřívějška mám hotovou ECL předděličku 1:8 do 16 GHz. Nějaké, neprodané, mám ještě skladem v šupleti. Mohu vyrobit další, jenže nemám materiál na krabičky (bronzový jekl).
Předděličky obecně mají nedostatek v tom, že buďto se musí prodloužit hradlovací doba, pokud se má zachovat rozlišení čítače nebo při zachování doby měření (hradlovací doby) se sníží rozlišení čítače.
Příklad: budu měřit Fx bez předděličky s hradlovací dobou 1 sec. Dostanu rozlišení 1 Hz (pomíjím chybu +/-1 digit). Když použiju předděličku 1:8 a zachovám hradlovací dobu 1 sec, dostanu rozlišení 8 Hz.
Nebo , chci-li rozlišení 1 Hz, pak musím prodloužit hradlovací dobu na 8 Hz.
Takže děličky, ano, ale pouze pokud nelze jinak, přímým měřením a když už tak určitě ne velké dělící poměry, maxmálně 1:16.
Další věc, tak k předděličkám je potřebný vstupní zesilovač a ten bývá s rostoucími kmitočty celkem náročný.
74S112 versus 74S74 - Ano 74S112 chodí výše než 74S74, protože 74S112 je JK klopný obvod, kdežto 74S74 je D-klopný obvod. To je standardní věc. Totéž je ve srovnání 7472 versus 7474. Doporučuji vyzkoušet.
74190 versus 7490 - Ano, 74190 funguje výše než 7490, protože 74190 je synchronní čítač, kdežto 7490 je asynchronní čítač. U mého čítače mám v první dekádě (ale na patch destičce) synchronní BCD čítač v AS provedení. Takže to je maximum 120-130 Mhz. Kdybych použil binární synchronní čítač, dostal bych se o kousek výše, na nějakých 140 MHz... Jenže bych musel převádět binární kód na BCD.
Dalším řešením je udělat celou čítací dekádu z binárních čítačů, jenže pak už se musí převádět dlouhé binární číslo na BCD. To lze buď hardwarově (nedostatek: rychle roste počet obvodů, pouzder) nebo softwarově (nutno použít mikropočítač, s rizikem chyby převodu). A pak už to nebude levný, malý čítač "na doma", ze starých šuplíkových zásob.
Snažím se vyhnout mikropočítači, protože, nechci strávit dlouhé týdny psaním programu pro mikropočítač. Nemám na to čas, za chvíli bude jaro a budu se muset vrátit k zedničení
Chci čítač dodělat do jara. A za další, jakmile je v přístroji mikropočítač a přístroj se porouchá, už to není snadno opravitelné. Dokud budou v mém čítači jen TTL obvody a na vstupu klasické tranzistory, operáky, tak i po 20 letech, když se porouchá, stačí logická sonda a "něco v hlavě", aby se přístroj opravil. Viz staré přístroje Hewlett Packard. Není problém je opravit. Nové přístroje made in china dnes nikdo neopraví (ani se to nečeká).
Mimochodem, mám logický analyzátor Hewlett Packard, HP1663. Nefunguje, protože mu odešel zdroj. Vše v logickém analyzátoru je od HP, made in USA. Je k tomu dokumentace, schémata. Jenže deska zdroje je made in China, bez dokumentace. Tím je analyzátor odepsaný, leda bych někde sehnal ještě jeden funkční, odměřl čínskou desku zdroje a dokázal pak porouchanou opravit.
[/b]
kvůli Brexitu. 