Feritová anténa - degradace signálu v důsledku stárnutí ?

Zpráva

#31 Příspěvek od **Hill** » 10 črc 2021, 18:09

Ve Filharmonii jsou repráky s magnety AlNiCo, to bys musel s tou feritkou párkrát po tom magnetu přejet, abys ji zmagnetoval tak, že přestane fungovat. Tři čtyři centimetry vzdálenosti s ní neudělají nic.

#32 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 10 črc 2021, 18:17

To je sice pravda, ale já jsem vzal poměr zbytkového mg pole repráků vůči signálu a "rozladění" feritky, i když velmi malému.

Ale to byla jen taková úvaha. Třeba v případě, že by to někdo vykradl a někdo tam osadil klasický repráky, což je sice prasečina, ale zvenku to není vidět.

Crifodo · #33 Příspěvek od **Crifodo** » 10 črc 2021, 19:06

Feritky v lampových přijímačích 50.-60. let (hranaté) byly z odlišného materiálu než pozdější s kruhovým průřezem natož drážkované. Vf vlastnosti nevalné, velké ztráty, parametry nejspíš nedohledatelné.

#34 Příspěvek od **Hill** » 10 črc 2021, 20:27

Ty první feritky nezvládaly frekvence nad asi 6 MHz, ale to nebyl problém jen Prametu. Až mnohem později se Rusové vytahovali, že umí feritky až do 30 MHz a v časopise Radio někdy kolem roku 1970 popisovali přijímač na VKV s dvojicí feritových antén do 74 MHz.
Pamatuju jen, že jsme koncem šedesátých let počítali vinutí na tyčku 10x10 koeficientem AL kolem 20nH/z². Asi to mělo něco společného s označením hmoty N2, ze které je lisovali. S cívkou uprostřed to bylo víc, ale posunutím cívky ke konci tyčky se indukčnost "posadila", kam bylo třeba.
Totiž jakýsi první minikatalog šumperských feritů vyšel až v RK 1/1971, obě stránky přikládám.

Artaban001 · #35 Příspěvek od **Artaban001** » 10 črc 2021, 21:01

Nemůže náhodou degradovat "omáčka" kolem feritky, jako například kondenzátory?

#36 Příspěvek od **Bernard** » 10 črc 2021, 21:54

I samotný ferit uvnitř trochu degraduje s časem, a říká se tomu desakomodace D. Změří se počáteční permeabilita µi₁ v čase t₁ od úplného odmagnetování a µi₂ v čase t₂ od úplného odmagnetování. Potom D = (µi₁ - µi₂)/µi₁ ·100%.
Vzduchová mezera magn. obvodu tento vliv potlačuje, takže u anténní tyčky se těžko projeví. Spíš tedy ta omáčka.

#37 Příspěvek od **Hill** » 10 črc 2021, 21:55

Můžou, například slíďáky stárnou dost ochotně, loupou se a ztrácí kapacitu. Asi nikoho nenapadlo, že by měly vydržet 60 let.

Lojza1 · #38 Příspěvek od **Lojza1** » 01 úno 2022, 05:18

V nějakém feritovém katalogu, možná EPCOS, jsem se dočetl, že silné magnetické pole může nevratně změnit vlastnosti nikelnato zinečnatých feritů. To jsou ty s nízkou permeabilitou pro vysoké frekvence. Nic bližšího k tomu nepsali. Ani jak vážně to s tou nevratností myslí. Ale podle katalogů mají právě tyhle ferity hodně širokou hysterezní křivku, připomínající permanentní magnet. Při nulové intenzitě magnetického pole jde vnitřek hysterezní křivky málem od kladného k zápornému nasycení. Na rozdíl od manganato zinečnatých feritů. A na rozdíl od nich se také nepočítá s provozním sycením od dorazu k dorazu, protože to by při těch frekvencích ani moc nedávalo smysl.
Takže lze předpokládat, že permanentní zmagnetování až do podstatného snížení počáteční permeability je možné a nikelnato zinečnaté ferity se tedy zřejmě dodávají zásadně v odmagnetovaném stavu. Co to při podezření zkusit odmagnetovat třeba i trafopáječkou, ať už nahrubo přiblížením zboku, nebo jádro protáhnout nějakou speciální smyčkou?
Vedle běžných permanentních magnetů jsou některé nikelnato zinečnaté ferity nasycené už při zlomku jejich magnetické indukce. Takže zmagnetovat je může být nepříjemně snadné. Dokonce možná i při měření indukčnosti nevhodným měřidlem.
Předpokládám, že kdyby silné magnetické pole opravdu způsobilo něco trvalého a výrazného mimo hysterezní křivku, ani by tato nemohla být kompletně změřena a publikována pro bezvadný materiál. Možná něco mírou na úrovni desakomodace, ale vyvolaného zmagnetováním, by se stát mohlo.
Ta výše zmíněná desakomodace je objasněna v A Radiu 5/2010 (na str. 26), které mi teď nabídl Google, když jsem se o ni na ten podnět zajímal. U feritové antény asi významná není. Podle toho výkladu by v podstatě stačilo, aby se přijímač neslaďoval s právě vyrobenými ferity. Pokud se cokoliv s feritem znovu nastaví po desítkách let, už se to asi stárnutím nehne, ani kdyby to bylo na permeabilitě feritu závislé mnohem víc, než ta anténa.
U překročení Curiovy teploty předpokládám, a při tom bych rád ostal, že jde o změny zcela vratné při opětovném ochlazování. Ale překročení nějaké výrazně vyšší teploty ferit jistě nevratně změnit může (v minulosti jsem si k tomu poznamenal "většina feritů je stabilní do cca 600 st.C"). Nemyslím si, že ohřívání feritu například jeho střídavou magnetizací až ke ztrátě jeho feromagnetických vlastností by ho mohlo nevratně pozměnit. Možná v nějaké malé míře napoprvé, ale ne potom pokaždé o další kousek. To bych si snad představil spíš při nějakém obloukovém výboji a požáru ve vinutí. Nebo se mýlím?

Upraveno: Právě jsem se v A Radiu 2/2005 dočetl, že desakomodace nevyjadřuje změny permeability v čase po výrobě jádra, ale po jeho úplném odmagnetování. Mně to přijde věrohodnější. Ale věřte pak A Radiu. A popírá to některé moje dřívější úvahy zde.