[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

V mém vydání z roku 1959 není o podobné opravě žádná zmínka. Akumulátory byly údajně olověné a vydržely až do záchrany, protože náhradní se při shozu z letadla poškodily.

Schmidt v dané době žádné problémy neměl. Nakonec pouze předal zprávu tehdejšímu Svazu radiomatérů v Moskvě a dál už to řešily státní instituce. Záchranná akce se naopak sovětům propagandisticky hodila.

sinclair píše: jak by se dal funkční kondenzátor, třeba 1000pF, vyrobit na severním pólu.

1000 pF by se vyrobit nedal
a ani by ho nevyráběli, protože ho nepotřebovali.
V těchto zapojeních Hartleye se takto velký kondík ani nevyskytoval.
Pokud něco vyráběli, tak to mohla být hodnota kolem cca 100pF.
(podle starého označení cca 100cm)

Tak pokud by to byl vazebák, tak možná by to namotat šlo. Pokud byl ale někde v rezonáku, tak jakou měl asi kapacitu? Protože pokud bude mít dost jinou, tak by se Biagi dovolal nejspíš kam? No přeci do pérdele.

Určitě nešlo o 1000 pF, tipnul bych to na anodový kondenzátor u lampy, která pracuje na 9 MHz, se bude jednat o desítky pF a stovky voltů.


Celeron: Ty tomu teda ale rozumíš. Měli přece přijímač a vysílali vedle kmitočtu časového normálu na eifelovce

Biagi jistojistě nebyl blbý uživatel a uměl jak praxi, tak improvizaci. Vedle měl samostatný funkční přijímač a pokud by mu při toleranci +-100% frekvence uhnula, tak se doladí. Ostatně tehdy se nesedělo napevno na nějaké frekvenci se 100 Hz šířkou pásma.

Crifodo píše:Genosse Schmidt měl navíc i nevhodné příjmení.

Šmidta zlikvidovali, jak praví wikipedie, v Tbilisi. Gruzie, zdivočelí komouši, koho mi to kur.va připomíná.

To je zajímavý, https://cs.wikipedia.org/wiki/Nikolaj_R ... 8D_Schmidt samej zmatek, jmenoval se jinak než píšeš a zlikvidovali ho taky jinde, v Taškentu. Tam nejsou gruzínci ale uzbeci.

Ale čemu se divit, v Rusku bylo vždy vše jinak. Třeba říjnová revoluce proběhla v listopadu a pod.

microlan píše: Celeron: Ty tomu teda ale rozumíš. Měli přece přijímač a vysílali vedle kmitočtu časového normálu na eifelovce

No nikde jsem se nedočetl, že ten přijímač měl stejnej rozsah jako ten nouzovej vysílač. A na takovýmhle jednoduchým vysílači to stříkalo na krátkou vzdálenost úplně všude a na všech harmonikách.

Ještě že jsi tam tenkrát nebyl místo Biagiho ty.

Můžeme klidně udělat soutěž, komu se povede z vysloveně odpadních materiálů, které tehdy byly na kře k dispozici, vyrobit funkční kondík třeba 100pF, který se neprošvihne třeba 400 volty.

Jo, Šmidtovi moc nepomohlo ani příjmení, ani to otečestvo. Je dobrý si uvědomit, že to byl zrovna Němec, kdo SSSR napadl.
Myslím, že tehdy nebyl čas řešit, kdo je kdo...

Tabulka čokolády s obalem, 10 cm drátu, kousek špagátu.

//Ti movitější mohou postavit celý vysílač

www.ebay.com

všem zájemcům doporučuji si prostudovat knížečku od Daneše Za tajemstvím étéru,
zvláště pak strany 99 až 102, kde je popisován právě přelet vzducholodi nad Svitávkou i s popisem komunikace s okolím.
Mám tuto knížku přečtenou odpředu i odzadu a několikrát . . .
jsou tam velice zajímavé věci i z historie rádia jako takového.

microlan píše:Ti movitější mohou postavit celý vysílač

. . . proč jen "movitější" ?
při použití jakékoliv triody to bude fungovat,
jen je potřeba o tom "něco" vědět . . .
google

Leoši teď jsem si upamatoval, kde jsem tu domácí výrobu kondenzátorů viděl . . .
Danyk vyrobil snad všechno . . .

Jakási OK1ZKR měla před 3 lety při výročí letu přednášku o Biagiho stanici, takže asi o tom Hartleym věděla víc.
https://www.italia-90.cz/?page_id=5
http://www.ntm.cz/aktualita/90-let-od-z ... trosecniku
pikantní že předloni pátrací loď, která se snažila najít trosky Italie, zachraňovali taky.
Opět nefungovalo profesionální spojení a opět se dovolali přes radioamatéry.
Loď Mea Lux se dostala před Špicberky do silné bouře, vlny vysoké 6 metrů loď těžce poškodily a dovnitř se dostala voda. Satelitní spojení INMARSAT už nefungovalo kvůli silnému houpání a skutečnosti, že v polární oblasti dává jen slabé signály. Tak spojení z amatérské stanice umožnilo informovat norskou pobřežní stráž, která zachránila posádku vrtulníkem.

Kdysi jsem něco podobného zkoušel a byl jsem překvapen, jak se na staniol od čokolády dá dobře pájet. Chytalo to samo. Dobře pájitelné byly i šňůrky z figurek z kolekce, které se věšely na vánoční stromky. Kdysi jsem jich pár použil jako náhradu přerušených přívodů ke kmitačkám menších repráčků.
Dnes už to nejde, pozlátka jsou nahrazeny nějakým plastem. Pájitelnost dnešních staniolů už jsem dlouho nezkoušel. Když jsem však nedávno potřeboval takový tenký pásek na přemostění přerušené části membránové klávesnice, "staniol" byl z jedné strany pokovený plast. Nebo poplastovaný staniol? Nevím, nezkoumal jsem. Pro zamýšlený účel posloužil dobře.