nový elektrorozvod v obývacím pokoji
Moderátor: Moderátoři
To by tam ten kabel museli zalejt už v panelárně. Také "panelák" je dost neurčitý pojem. Starší systém T-06 má osovou vzdálenost nosných stěn 3,6m. Novější T-08B a modernizovaný VVÚ-ETA mají rozpon 6,0m. Kromě toho byly v každém kraji nějaké odlišnosti v provádění i dalších konstrukcí. Ve středočeské verzi byl asi jen jeden panel s přípravou pro elektroinstalaci. Byl to stěnový panel šířky 2,4m , ve kterém byly dva svislé protupy a na každém dvě kostky z polystyrenu asi 10x10cm pro případné osazení krabice. Vypínač za vchodovými dveřmi byl na kovové liště od jističů pod stropem, a tou lištou vedly kabely do podlahy. V podlaze byl zásuvkový rozvod pro tento byt a světelný rozvod pro spodní byt. Vodorovné vedení v panelu nebylo žádné. Příčky mimo rastr 6,0m byly nejčastěji z orlenu (něco jako dřevotříska).Čiže len panel bez poteru..
Severočeskej, konkrétně v Mostě, byl ještě jinačí - tam byl každej kvartýr v podstatě jedna haluzna ohraničená nosnýma panelama s bytovým jádrem ne uprostřed, ale maličko vyoseným k jedný obvodový stěně, ve který byly i hlavní vchodový dveře do bytu - jádro se dalo obejít kolem dokola, na druhý straně než byl vchod byla kuchyňská linka. Zbylý místnosti tvořily Ytongový resp. sádrokartónový příčky "štorcky", do kterejch byly podle potřeby zavěšovaný další dveře. Každej kvartýr tak i přes v podstatě shodnou podlahovou plochu byl naprostej unikát, protože sice původně byl postavenej každej byt identicky jako prefabrikát, ale majitelé měli možnost si ho kdykoliv podle svejch představ předělat. A ne, není to Chánov (i když tam je možná použitej stejnej základní vzor konstrukce), ale jsou to paneláky v bytový zástavbě na sever od Velebudic (na sever od ulice Pražská) a na Skřivánčím vrchu. Bydlí tam manželčina příbuzenská větev, občas jsme tam byli na návštěvě. Takhle udělaný byty "v paneláku" mě docela fascinovaly svýma možnostma individualizace ...pepik9 píše:....Také "panelák" je dost neurčitý pojem. Starší systém T-06 má osovou vzdálenost nosných stěn 3,6m. Novější T-08B a modernizovaný VVÚ-ETA mají rozpon 6,0m. Kromě toho byly v každém kraji nějaké odlišnosti v provádění i dalších konstrukcí. Ve středočeské verzi byl asi jen jeden panel s přípravou pro elektroinstalaci. Byl to stěnový panel šířky 2,4m , ve kterém byly dva svislé protupy a na každém dvě kostky z polystyrenu asi 10x10cm pro případné osazení krabice. Vypínač za vchodovými dveřmi byl na kovové liště od jističů pod stropem, a tou lištou vedly kabely do podlahy. V podlaze byl zásuvkový rozvod pro tento byt a světelný rozvod pro spodní byt. Vodorovné vedení v panelu nebylo žádné. Příčky mimo rastr 6,0m byly nejčastěji z orlenu (něco jako dřevotříska).
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
Asi bych po takovém svérázném přístupu jaký zvolil tazatel, nebazíroval na dělení světelné/zásuvkové obvody a přizpůsobil to situaci.
Hlavně nevíme, jak je proveden bytový rozvaděč (nový), kolik vývodů, které přes chránič, průřezy atd.
Víc světelných okruhů a některé mimo chránič má ten smysl, aby při poruše nezhaslo všechno a bylo vidět na opravu. Čili ten obývák si celý dej natahat nově včetně světel, do "zásuvkově nových" místností bych se pro světla napojil, kde to jde. Pokud se to už nedělalo všechno naráz, každý způsob je problematický.
Potvrzuju že paneláky byly občas těžká prasárna řemesla jednak při odchylkách od projektu, jednak následně ještě lemplovstvím vohnoutů konkrétně, stylem "schází mi kolečko malty, nacpu tam plechovku od paštiky a noviny a přeštukuju to". Z horního bytu přístupné kabely které měřením patří pro spodní byt je taková třešnička. Taky jsem viděl díru pro instalační krabici 68 mm pro TV propojující sousední byty.
Faktická úroveň v některých případech snad přesahovala námi vysmívanou úroveň sovětských instalací.
Před časem se vyráběly ultraploché kabely podobné CYKYLO, tam nebyla potřeba nijak hluboká drážka.
Stropy by asi řešilo jen přisazení sádrokartonu rovnou na panel, aspoň by to zakrylo některé prapodivné spáry.
Hlavně nevíme, jak je proveden bytový rozvaděč (nový), kolik vývodů, které přes chránič, průřezy atd.
Víc světelných okruhů a některé mimo chránič má ten smysl, aby při poruše nezhaslo všechno a bylo vidět na opravu. Čili ten obývák si celý dej natahat nově včetně světel, do "zásuvkově nových" místností bych se pro světla napojil, kde to jde. Pokud se to už nedělalo všechno naráz, každý způsob je problematický.
Potvrzuju že paneláky byly občas těžká prasárna řemesla jednak při odchylkách od projektu, jednak následně ještě lemplovstvím vohnoutů konkrétně, stylem "schází mi kolečko malty, nacpu tam plechovku od paštiky a noviny a přeštukuju to". Z horního bytu přístupné kabely které měřením patří pro spodní byt je taková třešnička. Taky jsem viděl díru pro instalační krabici 68 mm pro TV propojující sousední byty.
Faktická úroveň v některých případech snad přesahovala námi vysmívanou úroveň sovětských instalací.
Když jsem pár let pronajímal byt po otci a bylo třeba rekonstruovat, poslal jsem nájemníky na 14 dní na dovolenou a dělala se rekonstrukce bytového jádra, oken, podlahy, tapety atd., proti tomu jsou kabely selanka.rnbw píše:Neda sa robit cely byt naraz, ked v nom byvas.
Před časem se vyráběly ultraploché kabely podobné CYKYLO, tam nebyla potřeba nijak hluboká drážka.
Stropy by asi řešilo jen přisazení sádrokartonu rovnou na panel, aspoň by to zakrylo některé prapodivné spáry.
Byty se za provozu rekonstruovaly zcela běžně. Postup záleží na místní situaci a dohodě s nájemníky. Například se předem uvolní jedna místnost, udělá na hotovo a přívody zvenku připojí provizorně. Odpoledne si domácí uklidí, přestěhují se a uvolní další. Většinou jde jenom o pár smyčkovaných zásuvek a světlo, takže stačí vyškrabat úzké drážky a hned zapravit štukem s trochou sádry. Pokud odpoledne nastoupí malíř, je místnost hotová definitivně, jinak se musí stěhování opakovat. Třípokojové byty se dělaly ve dvou tak 5 dní, u jednoduchých místností stačilo dopoledne a závěr v hospodě.rnbw píše:Neda sa robit cely byt naraz, ked v nom byvas.
Pro domácí je to sice otravná záležitost, ale pár dní se dá vydržet. Když byla oprava nařízená od OPBH, nájemníci stejně nic nenadělali.
To byly bezmůstkové vodiče CYKYLs. Na rozdíl od plochého kabelu CYKYL0 měla každá žíla samostatný plášť. Ovšem rozdělené žíly nebyly určené k volnému uložení do omítky. To umožňovaly pouze můstkové vodiče AYKYL, CYKYL, nebo AGY. Pod názvem "ploché vodiče" se vyráběly CYM (plné jádro), nebo CYR (slaněné).Crifodo píše:Před časem se vyráběly ultraploché kabely podobné CYKYLO, tam nebyla potřeba nijak hluboká drážka.
Normálne zbíjačkou. Potom tam nasúkali popod roxory ten kábal a nakoniec zamazaly tou záplatou, čo ti zostala prilepená na linoleu.rnbw píše:Dost ma prekvapilo, ked som to videl - netusim, ako to urobili. Kabel je pod vystuzou.
No asi preto, že to nie je poter.pepik9 píše:Svařovaná síť v potěru. Těžkej nadstandard, ve STČ kraji se v 80-tých letech nedávala.
Teraz ma napadlo, že to môže byť liata podlaha. To sa robilo koncom 80tých rokov. Zrejme ako dôsledok pádu paneláku v Anglicku, ktorý odhalil štrukturálnu nestabilitu takých stavieb, ak sa poškodí čo len jeden nosný panel na nižšom podlaží. Preto v posledných panelákoch boli panelové len steny a podlaha z liateho betónu vcelku v celom podlaží.
No a tam zrejme zabudli položiť kábel pri betónovaní, tak ho tam dali dodatočne.
To s tím nesouviselo, ten strukturální problém anglického paneláku měl jinou příčinu. Oni je nesvařovali, navíc tam chyběla vzájemná provázanost více dílů. A stalo se to už koncem 60. let, reakcí na to byly i u nás změny v konstrukčních soustavách v 70. letech.
Dům, který by měl monolitickou podlahu a nosné panely, jsem nepotkal. Pokud byl dům z litého betonu, tak měl takový komplet nosný systém a panely se používaly jako fasádové. Ale to už není panelák.
Dům, který by měl monolitickou podlahu a nosné panely, jsem nepotkal. Pokud byl dům z litého betonu, tak měl takový komplet nosný systém a panely se používaly jako fasádové. Ale to už není panelák.
Horní strana panelů měla v té době vždy horší kvalitu než spodní, jednak kvůli technologii ve výrobě a druhak proto, že se nikdy nepočítalo s tím, že by se nepoužila další krycí vrstva. A jak by se asi napojovaly po každém 1,2m ve výrobě zabetonované kabely napříč panelem? To je naprostá blbost, spíš by tam zabetonovali trubky pro potažení kabelů na stavbě, ale nic takového se nedělalo. Kdyby vedle toho kabelu na obrázku kutal 5-6cm do hloubky, narazí na mnohem tvrdší beton, skutečný panel.
- Behemot
- Pod dozorem moderátorů
- Příspěvky: 1598
- Registrován: 01 lis 2013, 01:00
- Kontaktovat uživatele:
Potíž dlouho dělanejch rekonstrukcí po kouskách je taky ta, že mezitím sou v normách stále větší kraviny a než to dotáhneš do konce, už musíš revidovat podle té aktuálně platné - a pokud se zrovna změnilo něco zásadního, tak problém.
Už sou mimochodem povinný separátní chrániče pro každej světelnej okruh. Kravina nebetyčná vůbec dávat povinně na světla, ale tak normotvůrci si žijou ve vlastním světě![Rolling Eyes :roll:](./images/smilies/icon_rolleyes.gif)
Už sou mimochodem povinný separátní chrániče pro každej světelnej okruh. Kravina nebetyčná vůbec dávat povinně na světla, ale tak normotvůrci si žijou ve vlastním světě
![Rolling Eyes :roll:](./images/smilies/icon_rolleyes.gif)
Našel jsem schéma původních rozvodů.
Nevím ale v jaké výšce jsou od podlahy. Dá se předpokládat, že ve výšce zásuvek a krabic pod vypínači. Jak se obcházeli zárubně kolem do kola nebo v podlaze?
Nevím ale v jaké výšce jsou od podlahy. Dá se předpokládat, že ve výšce zásuvek a krabic pod vypínači. Jak se obcházeli zárubně kolem do kola nebo v podlaze?
- Přílohy
-
- elektrorozvod 2. pok. byt.pdf
- (137.97 KiB) Staženo 260 x