[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

workhard píše:Makám ve fabrice s různými stroji a můžu zodpovědně prohlásit, že čím to má víc obrazovek, displejů a funkcí, tím hůř se s tím pracuje.

S timhle mam problem predevsim u starsich zamestnancu kteri ty stare manualni stroje meli "v ruce" a vsechy kolecka, packy apod. si nastavovali rucne. Mimo to, ze aby tohle novy zamestnanec zvladl, trvalo silene dlouho nez dostal ty spravne navyky a naucil se vsechny niance stroje, kdyz jednou za tyden udelal chybu, znicil matros. Coz se u masin rizenym pocitacem nedeje, ta odjede treba vzdalenost vzdy spravne. Samozrejme tim netvrdim, ze nejsou stroje ktere navrhoval magor a ktere maji ovladani nahovno.

Když to má při 12V brát 0.5A, tak tam něco bude znát. Ale neříkám, že musí měřit napětí na motoru, aby nahradil případný koncáky, když napětí klesne pod určitou mez. Každopádně pět a půl tranzistoru není žádnej orloj.

Jak píše masar . Normal trandový most se zdrojem s omezením proudu . Dával jsem to sm tak před deseti lety . Neumím nejen zde hledat .

Dokonce jsem vyhrabal i originál .
http://bobblick.com/techref/projects/hb ... ridge.html

termit256 píše:Tak ono je otazka, jestli je jednodussi naucit se tech 100 instrukci
...
nebo to jak pracuji soucastky typu tranzistor aby z nich dokazal takovou vec navrhnout a rozumel presne tomu co se v analogovem zapojeni deje.

znalost funkce základních součástek je podmnožina nutných znalostí i v procesorovým řešení, obyčejně se procesor nezapojuje z jedný strany do sítě a ke druhý motor nebo ventil.
Občas se vyskytne nabuzenej programátor, co intenzivně shání radu jak zapojit tlačítko k procesoru a jak se určí odpor před LEDku, ale není to úplně dobře.
A pak jsou tu ještě situace typu vf rušení, kdy se poblíž nečekaně někdo projde s KV vysílačkou a to flexibilní řešení vytuhne nebo sepne takovou kombinaci, jaká by nikoho nenapadla.

Dyť tam může dát 4 MOSFETy, nebo půlku L293 (do 600mA, pro vyšší proud obě půlky paralelně), nemusí kvůli půlampéru dělat takovou tranzistoriádu.

Nejsem Masar

Pokud se vrtá v elektronice , tak ty díly najde v šuplíku .

Mě by zajímalo to brždění motoru pomocí nějakých IO (BD62130). I u obyčejný dětský čtyřkolky jsem musel zkratovat/brzdit motor přes odpor, nikoliv natvrdo, jinak se děly velký věci. Hlavně převodovka byla "nadšená".

Však pokud máš zdroj proudu , tak jako taháš , tak brzdíš omezeně-nastavitelně . U obráběcích strojů se běžně užívá brždění protiproudem .

U toho driveru co jsem hodil do schematu to brzdi nejspis zkratovanim motoru mustkem natvrdo. (zas tak podrobne jsem DS nestudoval) ale driver ma nejakou nadproudovou ochranu, pripadne je mozne to brzdeni jednoduse (pri pouziti mcu) naredit pomoci PWM, pokud by to bylo moc.

Z toho jsem měl strach, to bude parádní rušička.

Prakticky vsechny lepsi drivery krokovych motoru jsou rizeny vicemene pomoci pwm (jsou to proudove zdroje) a nemaji s tim problem ani v 3d tiskarnach kde jich je nekolik a kde borci co to stavi nemaji o emc ani potuchy a podle toho konstrukce vypadaji. Zmineny driver by mel zvladat frekvenci do 100kHz, nevidel bych v tom na prvni pohled problem

S něčím podobným jsem dělal, ale tam byl externí odpor. Pak není co řešit. Tvrdý zkratování je docela něco jinýho.

U motoru z kolobezky bych to asi takto neresil, ale on ma 6W motorek, ten moc proudu neda. U tech driveru krokovych motoru se to tak dela v rezimu slow decay, kdy se po prepnuti civky na chvili mustkem vyzkratuje. Jsou tam sice menice typu chopper ktere reguluji proud, ale snimaci odpor je spolecny pro cely mustek, takze menic nema jak zjistit jaky proud tece v tomto pripade civkou a ta jde to do tvrdeho zkratu, nez mustek prepne opacnou polaritu, kde uz proud zase hlida. V rezimu fast decay se prepina polarita civek prakticky okamzite, a taky to nijak nerusi. I kdyz tady uz menic hlida maximalni proud. Spis nez ruseni z motoru v tomto rezimu casto lezou zvuky jako kdyz skrabes nehty o tabuli

Tedy, když zde studuju všechny vědecké přístupy k poměrně jednoduchému ovládání tak se začínám stydět, že jsem ovládání rotátoru na docela velkou anténní soustavu poháněnou třífázovým motorkem 3 x 220 V (100 W) dokázal navrhnout a realizovat naprosto bez elektroniky. V ovládací skříňce mám jen dva kombinované průmyslové tlačítkové přepínače a na půdě u šnekové převodovky také dva. Když u převodovky najede tlačný element na jedno tlačítko tak vypne všechny tři vodiče k motoru a přepne na dálku kondenzátor na druhý vodič. Je to zároveň určení severu. Jedinou možností, jak motor znovu rozjet je pak tlačítko pro druhý směr otáčení v ovládací skříňce..
Jen pro zajímavost - konkrétní momentální směr natočení byl dříve jen určen tabulkou měřením odporu nějakého drátového potenciometru. Před pár léty jsem začal používat převod el. odporu na kruhovou stupnici ze třicetišesti (+jedna střed) LED diod.
Takže, pokud by se v daném případě použil motorek se samosvornou šnekovou převodovkou, tak by asi mohl odpadnout problém "delay" před přepnutím směru otáčení.