Kdepak, těch výrobců, kteří se pustili do tangenciálních ramínek, bylo víc. Univerzální bylo Rabco SL, které se prodávalo samostatně, dalo se použít na různé gramofony mnoha výrobců.EKKAR píše:..."tangenciální ramínko", což je extra spešl technika, kterou vymysleli tuším Japíci a sériově ji vyráběl co já vím jenom na přelomu 70. a 80. let Technics. Přenoska je vedená suvně strunou vedenou paralelně s poloměrem desky, takže tangenta k bodu dotyku s drážkou má trvale shodnej směr. Je to vymakaný, ale choulostivý na seřízení...
Naopak v tom levnějším segmentu byly například gramofony JVC nebo Sharp ve věžích, ty neměly posuv raménka strunou ani řetízkem, v nich radiální posuv raménka zajišťoval trvale otáčející se váleček, po něm se odvalovala "přítlačná kladka". Využívalo to stejného jevu, který je nežádoucí u magnetofonů - nerovnoběžnost osy válečku (v roli tónového hřídele) a osy pogumované kladky (v roli přítlačné kladky) způsobovala, že kladka po válečku ujížděla do strany. Při správně zvolené obvodové rychlosti válečku to udržovalo vodorovný snímací úhel ve stejně úzkých mezích, jako raménko se servopohonem.
Ale toto vlákno je o přeskakování přenosky v zalomeném raménku po dopadu na desku.
A dejme tomu i o antiskatingu.