MBA810 jinak
Moderátor: Moderátoři
OK, díkyProtože tam je záporná zv z výstupu.
To ale není podstatné, jen opravuji sinclairovy nesmysly a časovou RC konstantu určuje výstupní odpor předchozího stupně.
A důležité je, že si můžeš dovolit točení fáze jen pár stupňů, jinak narůstá překmit kolem 15Hz na frekvenční charakteristice.
Takže zvyšuješ hodonotu tohoto kondu, až nemá větší hodnota význam.
Ale velká časová konstanta má také význam při zapnutí, aby pomalu nabíhalo napětí na výstupním kondu a tím byl omezeno houpnutí membrány.
To ale není podstatné, jen opravuji sinclairovy nesmysly a časovou RC konstantu určuje výstupní odpor předchozího stupně.
A důležité je, že si můžeš dovolit točení fáze jen pár stupňů, jinak narůstá překmit kolem 15Hz na frekvenční charakteristice.
Takže zvyšuješ hodonotu tohoto kondu, až nemá větší hodnota význam.
Ale velká časová konstanta má také význam při zapnutí, aby pomalu nabíhalo napětí na výstupním kondu a tím byl omezeno houpnutí membrány.
Svojho času som sa díval na riešenie väzbových obvodov v knihe Škrovánek, Príručka nf techniky. Tam na str. 505 je posúdenie hodnoty väzbového kondenzátora. Je to ale v zapojení s elektrónkami. Zaujalo ma, že hlavný dôraz je venovaný fázovému prenosu (aby bol minimálny posun) a hraničná frekvencia im vyšla asi 1 Hz.
V obou knížkách od lidí z Elektroakustiky Bratislava /Jurkovič, Škrovánek, Felix, Nebeský, Zodl, Tekely/ je kvanta naprosto přesně vysvětlených věcí, právě a hlavně z oboru nf. Když procházím plachty schémat profi techniky, co tam dělali, tak je to tam kuva vidět.
Prostí vidláci pro emitorový sledovač s Rvst=0,8MΩ a Rvýst=1k potřebují jen 1T, 2R, 1C 33nF a 1C asi 220pF.
Sledovač z Elektroakustiky, má Rvst=2,5MΩ, Rvýst=200Ω, 1T, 4R, 1C asi 10nF, 1C asi 100pF a 1C 10uF.
Ale hlavně měřitelně šumí tak čtvrtinou až pětinou toho, co vidlákův i Jandův.
No jasně, teď se zeptej, proč jsem ty knížky nečetl, pičusu
Prostí vidláci pro emitorový sledovač s Rvst=0,8MΩ a Rvýst=1k potřebují jen 1T, 2R, 1C 33nF a 1C asi 220pF.
Sledovač z Elektroakustiky, má Rvst=2,5MΩ, Rvýst=200Ω, 1T, 4R, 1C asi 10nF, 1C asi 100pF a 1C 10uF.
Ale hlavně měřitelně šumí tak čtvrtinou až pětinou toho, co vidlákův i Jandův.
No jasně, teď se zeptej, proč jsem ty knížky nečetl, pičusu
Z jakých aparátků, kterých je moc, by se daly vytěžit řádné chladiče na MBA810, aby pasovaly na modul z AP50?
Místo pro chladič, je asi 20x45mm. Po naletování 2x2 elytů na stranu spojů, by vešel chladič s půdorysem až 40x45.
Ty měděný festovní, z fotky TW070 Pionýr, si půjčit nemůžu. Nevešly by ani po přemístění elytů.
Jak vypadaly původní ruský chladiče na K147UN7 z BTV? Ty bych někde měl mít, ale nepamatuju, jak byly velký.
Mmch., ta jindy proklínaná zelenina: Ta, co je na tomto modulu /100-10, 200-6 a 20-15/ je všecka v supr stavu.
Doformováno asi půlhodinku. Svod největších 200uF je do 3µA, kapacita měřená proudem, je furt +50 až +60%.
200uF-6V má cca 300uF, při 3,18V/50Hz jím teče 310mA, Zi bude v pohodě. Stejně tak růženky TE982 a TE984, doformovaný půl hoďky, mají až +70% kapacity. Výstupní kyblíky 1G/10V mají oba reálných cca 1,7G, měřený stejným způsobem.
AP50 byl asi málo používán a ve voze, při 60-70°C asi nebýval dlouho. To by kyblíky vypadaly úplně jinak.
Z čeho by šel použít ten chladič? Vystřihovat a vypilovat dole packy, to snad až úplně naposled. Frézku dremelku bohužel už nemám, byla mi ukradena při návštěvě jednoho zjeba.
Místo pro chladič, je asi 20x45mm. Po naletování 2x2 elytů na stranu spojů, by vešel chladič s půdorysem až 40x45.
Ty měděný festovní, z fotky TW070 Pionýr, si půjčit nemůžu. Nevešly by ani po přemístění elytů.
Jak vypadaly původní ruský chladiče na K147UN7 z BTV? Ty bych někde měl mít, ale nepamatuju, jak byly velký.
Mmch., ta jindy proklínaná zelenina: Ta, co je na tomto modulu /100-10, 200-6 a 20-15/ je všecka v supr stavu.
Doformováno asi půlhodinku. Svod největších 200uF je do 3µA, kapacita měřená proudem, je furt +50 až +60%.
200uF-6V má cca 300uF, při 3,18V/50Hz jím teče 310mA, Zi bude v pohodě. Stejně tak růženky TE982 a TE984, doformovaný půl hoďky, mají až +70% kapacity. Výstupní kyblíky 1G/10V mají oba reálných cca 1,7G, měřený stejným způsobem.
AP50 byl asi málo používán a ve voze, při 60-70°C asi nebýval dlouho. To by kyblíky vypadaly úplně jinak.
Z čeho by šel použít ten chladič? Vystřihovat a vypilovat dole packy, to snad až úplně naposled. Frézku dremelku bohužel už nemám, byla mi ukradena při návštěvě jednoho zjeba.
Naposledy upravil(a) sinclair dne 22 říj 2020, 14:17, celkem upraveno 1 x.
