Otázky z úplných základů, aneb...
Moderátor: Moderátoři
HILL :ako pomeram priebeh napatia na sekundary osciloskopom, ked
skutocny priebeh napaty ,su dva krivky /obrazok/a osciloskop ukazuje len jednu krivku ?moze sa poskodit osciloskop ked ho propojim na sekundar?
skutocny priebeh napaty ,su dva krivky /obrazok/a osciloskop ukazuje len jednu krivku ?moze sa poskodit osciloskop ked ho propojim na sekundar?
- Přílohy
-
- Obrázek 3.png
- (35.35 KiB) Staženo 35 x
Zase jsme u toho: jeden vývod sekundáru zvolíš jako referenční a prohlásíš ho za kostru. Který to bude, to přece záleží na tom, co a jak se k tomu sekundáru bude připojovat později.
Zkrátka sondu osciloskopu (má dva vývody) připojíš mezi vývody sekundáru.
Pochopitelně citlivost osciloskopu je třeba přepnout tak, aby celý rozkmit byl na obrazovce. Když se bude zobrazovat podstatně vyšší (špoičku budou mimo stínítko), přepneš na nižší citlivost.
Samozřejmě nebudeš připojovat sondu osciloskopu s nastavenou citlivostí 1V/dílek k vinutí trafa, na kterém se dá čekat napětí 400 V, prostě přepni osciloskop napřed na 100 V/dílek. Když to bude slabé, přepni na vyšší citlivost.
Na obrazovce pochopitelně uvidíš jen jeden z těch průběhů.
Tímto způsobem se postupuje obecně u každého měřidla, když nevíš, co vlastně můžeš očekávat za velikost měřené veličiny.
Zkrátka sondu osciloskopu (má dva vývody) připojíš mezi vývody sekundáru.
Pochopitelně citlivost osciloskopu je třeba přepnout tak, aby celý rozkmit byl na obrazovce. Když se bude zobrazovat podstatně vyšší (špoičku budou mimo stínítko), přepneš na nižší citlivost.
Samozřejmě nebudeš připojovat sondu osciloskopu s nastavenou citlivostí 1V/dílek k vinutí trafa, na kterém se dá čekat napětí 400 V, prostě přepni osciloskop napřed na 100 V/dílek. Když to bude slabé, přepni na vyšší citlivost.
Na obrazovce pochopitelně uvidíš jen jeden z těch průběhů.
Tímto způsobem se postupuje obecně u každého měřidla, když nevíš, co vlastně můžeš očekávat za velikost měřené veličiny.
Zem je vztažný potenciál, ke kterému se vztahují ostatní potenciály. Někomu pomáhá v chápaní fce obvodu napěto (rozdíl dvou potenciálů/bodů) a někomu právě potenciál nebo napětí vůči zemi. Zem se většinou považuje, že je 0 V.
jen taková věc, kterou si je třeba uvědomit. Máš dva různý zdroje napětí a každej z nich má svůj "GND". Kdybys ale měřil rozdíl mezi oběma zeměma, tak bys mohl naměřit velmi velké rozdíly napětí. Dejme tomu že oba zdroje dávaj 10 V. A rozdíl naměřils 30 V. Takže první zdroj třeba považuješ jeho GND za 0 V, druhý zdroj má GND 30 V a jeho "+" je o 10 voltů větší tedy 40 V.
(1 zdroj "+" 10 V "-" 0 V
-mezi oběma "-" si naměřil napětí 30 V (třeba od 1. k 2. toe ted pro priklad jedno)
2. zdroj "+" 40 V "-" 30 V
Jsou prostě odděleny od sebe. Tím že spojíš + prvního a - druhého zdroje vlastně vyatvoříš vztažnej bod (potencial) a zbývající vývody musej vůči nim zachovat napětí, které měli předtím.
Takže budeš mít tři svorky. Ta spojená ze dvou bude mít pro představu zase 0 V a "+" bude mít vůči němu +10 V a druhá svorka "-" bude mít -10 V vůči GND. Získal si tak souměrný zdroj, kde můžeš použít zápornej potenciál vůči GND
_________________
jen taková věc, kterou si je třeba uvědomit. Máš dva různý zdroje napětí a každej z nich má svůj "GND". Kdybys ale měřil rozdíl mezi oběma zeměma, tak bys mohl naměřit velmi velké rozdíly napětí. Dejme tomu že oba zdroje dávaj 10 V. A rozdíl naměřils 30 V. Takže první zdroj třeba považuješ jeho GND za 0 V, druhý zdroj má GND 30 V a jeho "+" je o 10 voltů větší tedy 40 V.
(1 zdroj "+" 10 V "-" 0 V
-mezi oběma "-" si naměřil napětí 30 V (třeba od 1. k 2. toe ted pro priklad jedno)
2. zdroj "+" 40 V "-" 30 V
Jsou prostě odděleny od sebe. Tím že spojíš + prvního a - druhého zdroje vlastně vyatvoříš vztažnej bod (potencial) a zbývající vývody musej vůči nim zachovat napětí, které měli předtím.
Takže budeš mít tři svorky. Ta spojená ze dvou bude mít pro představu zase 0 V a "+" bude mít vůči němu +10 V a druhá svorka "-" bude mít -10 V vůči GND. Získal si tak souměrný zdroj, kde můžeš použít zápornej potenciál vůči GND
_________________
Výsledok je správny. V prípade B tečie aj vyrovnávací prúd, a súčet všetkých napätí v tej slučke je nula (spomeň si na Kirchhoffov zákon).
- Přílohy
-
- Julo-vysledok.png
- (9.85 KiB) Staženo 116 x
Gnd1 znamená 0V len za predpokladu, že ten bod považuješ za referenčný pre napätia iných bodov. V tom prípade má zdroj_1 napätie 10V, bod gnd2 má napätie 30V a kladný bod Zdroj_2 má napätie 40V. Ak si ale povieš, že bod gnd2 bude referenčný, potom ten (sám oproti sebe) bude mať 0V, gnd1 bude mať -30V, Zdroj_2 bude mať 10V a zdroj_1 bude mať -20V.julo245 píše:prvy obrazok chapem gnd1-0v
Iba ak Gnd1 považuješ za referenčný.julo245 píše: gnd 2-30v.
Áno.julo245 píše: gnd3,4-0v a tych 30 sa odcita od 40v?
Býva zvykom zvoliť si pre elektrický obvod jeden uzol za referenčný nastálo, a tomu hovoriť zem alebo kostra, aj keď v skutočnosti nemusí byť spojený so zemeguľou alebo kostrou zariadenia, je to taký slang. Výhodné je zvoliť si taký uzol, do ktorého sa pripája najviac vetiev, a to býva zvyčajne jeden z pólov napájacieho zdroja.
Šípky sa zvyčajne kreslia so smerom od bodu (uzlu), v ktorom ťa zaujíma napätie, smerom k uzlu, voči ktorému to napätie zisťuješ. Ak si šípku nakreslíš opačne, zmení sa znamienko napätia, aké prináleží tej šípke. Na R2 som zvolil smer šípky tak, aby napätie na odpore malo kladnú hodnotu.julo245 píše:preco su sipky napatia30a 40v opacne?preco sa na R2 objavilo40v?
V tom zelenom okruhu tečie prúd (30V + 10V)/10k = 4 mA. Preto na R2 vznikne úbytok 4 mA x 10 kΩ = 40 V. Podľa zákona p. Ohma.