Stavba transiwattu - prosím o radu.
Moderátor: Moderátoři
Mám celou dobu na mysli TW40B či "Junior", to je jedno. O té úplně první verzi z r. 73 nevím a nikdy jsem ji neviděl, neexistují ani žádné fotky, které by existenci a nějaké větší rozšíření potvrzovaly.
Opatření proti nestabilitě jsou navrhovaný myslím na úplně poslední /zadní/ straně stavebního návodu pro TW40 Junior z roku 1974.
Je tam myslím i zmiňováno, že uvedená nestabilita se může vyskytnout zvláště při Si PNP tranzistorech.
V novějším návodu pro TW120 už podobná poznámka ale chybí.
Po stavbě několikáté TW120 a s celo-Si osazením KD607/617 mi začalo dost vadit, že je celý, bezvadně sestavený zesilovač takový, řekněme "nervózní". Někdy stačilo jen přiblížit ruku k volnému vstupnímu konektoru a okamžitě to podle hořících výškáčů i BM370 šlo do silných vf kmitů. Tehdy ještě vysílala nedaleká Topolná, redukovaným výkonem jenom 2x650kW na 270kHz.
Vidlák s trafopájkou, PU120 a BM370 teda tenkrát zkušebně vzal malý keramický kondík 33pF, naletoval ho přímo mezi C-B prvního tranzistoru a bylo definitivně po jakékoliv nervozitě.
Od té doby jsem ten kondenzátor a se zcela stejnými účinky dával i do TW40, s jakýmkoliv osazením, jejichž majitelé-stavitelé si stěžovali na záhadně odcházející výškáče v bednách.
Podobný opatření /pár desítek pF mezi C-B/ se mi už předtím osvědčovala u různých variant předzesilovačů a zvlášť u ZV korekcí typu Baxandall.
Ten kondenzátor, zapojený na úplně stejném místě, se v hodnotě 22pF o několik let později objevil ve všech třech variantách TW140.
Bez něj všechny TW140 zdivočí dost podobně, jako jejich předchůdce, koncový TW120.
A i celkově je celá řada TW140 už líp zabezpečená proti indukci vf rušení a následnému rozkmitání, než kterýkoliv jiný model.
Zajímavý může také být, že v Auře Z1 ten kondenzátor už není a ani nikdy nebylo potřeba jej tam přidávat.
Ale Aura má úplně odlišnou topologii desky, všechny spoje v koncových stupních i mezi zdrojem a zemní spoje jsou na ní o dost kratší a širší, než na deskách TW40/TW120/TW140.
Opatření proti nestabilitě jsou navrhovaný myslím na úplně poslední /zadní/ straně stavebního návodu pro TW40 Junior z roku 1974.
Je tam myslím i zmiňováno, že uvedená nestabilita se může vyskytnout zvláště při Si PNP tranzistorech.
V novějším návodu pro TW120 už podobná poznámka ale chybí.
Po stavbě několikáté TW120 a s celo-Si osazením KD607/617 mi začalo dost vadit, že je celý, bezvadně sestavený zesilovač takový, řekněme "nervózní". Někdy stačilo jen přiblížit ruku k volnému vstupnímu konektoru a okamžitě to podle hořících výškáčů i BM370 šlo do silných vf kmitů. Tehdy ještě vysílala nedaleká Topolná, redukovaným výkonem jenom 2x650kW na 270kHz.
Vidlák s trafopájkou, PU120 a BM370 teda tenkrát zkušebně vzal malý keramický kondík 33pF, naletoval ho přímo mezi C-B prvního tranzistoru a bylo definitivně po jakékoliv nervozitě.
Od té doby jsem ten kondenzátor a se zcela stejnými účinky dával i do TW40, s jakýmkoliv osazením, jejichž majitelé-stavitelé si stěžovali na záhadně odcházející výškáče v bednách.
Podobný opatření /pár desítek pF mezi C-B/ se mi už předtím osvědčovala u různých variant předzesilovačů a zvlášť u ZV korekcí typu Baxandall.
Ten kondenzátor, zapojený na úplně stejném místě, se v hodnotě 22pF o několik let později objevil ve všech třech variantách TW140.
Bez něj všechny TW140 zdivočí dost podobně, jako jejich předchůdce, koncový TW120.
A i celkově je celá řada TW140 už líp zabezpečená proti indukci vf rušení a následnému rozkmitání, než kterýkoliv jiný model.
Zajímavý může také být, že v Auře Z1 ten kondenzátor už není a ani nikdy nebylo potřeba jej tam přidávat.
Ale Aura má úplně odlišnou topologii desky, všechny spoje v koncových stupních i mezi zdrojem a zemní spoje jsou na ní o dost kratší a širší, než na deskách TW40/TW120/TW140.
Z hlediska aplikačních zapojení je také docela zajímavý RCA katalog z roku 1978.
Celkově 42MB, kromě kompletních DS tehdejší výroby RCA a náhrad nevyráběných typů, to začíná být zajímavý zhruba od strany 300 z celkových asi 670.
Zapojení výkonových zesilovačů od cca 70W až do 300W, vše samozřejmě do běžných americko/japonských 8 ohm. Jak kvazi, tak už plně komplementární.
Tady:
https://uloz.to/file/g96MNMB7Gyt8/rca-p ... k-1978-pdf
Celkově 42MB, kromě kompletních DS tehdejší výroby RCA a náhrad nevyráběných typů, to začíná být zajímavý zhruba od strany 300 z celkových asi 670.
Zapojení výkonových zesilovačů od cca 70W až do 300W, vše samozřejmě do běžných americko/japonských 8 ohm. Jak kvazi, tak už plně komplementární.
Tady:
https://uloz.to/file/g96MNMB7Gyt8/rca-p ... k-1978-pdf
No, jak bývá u mě dobrým zvykem, takže o něčem jiném.
Germaniové tranzistory v zesilovačích mají dlouhé nožičky, dokonce tak dlouhé, že se tranzistory ohýbají, aby nečněly moc vysoko. Samozřejmě se na nožičky navlékají bužírky, aby nedošlo ke zkratům. Naopak křemíkové tranzistory mají krátké nožičky, dokonce už z výroby. Sinclair a další říkají, že je to kvůli nestabilitě, já si to myslím taky. A už slyším o rozdílných mezních kmitočtech Ge a Si.
Co by robátku bastlířskému a dalším nám odborný učitel v roce 70 dovezl igelitový pytlík plný tranzistorů KC14x.Samozřejmě neoznačených, z Rožnova. Dej mu pámbů věčné nebíčko. Parametry těchto tranzistorů měly obrovský rozptyl. Co si matně pamatuji zesílení h21e od 5 po 750, Ucb od 10V po asi 90V. Nicméně jeden z nich byl pozoruhodný. Při proudu báze 10uA proud kolektoru 7mA, při přiblížení dlaně 12mA. Prostě čidlo u dveří jako když najdeš. No a rozptyl parametrů, ne už tak velký, mě trápil ještě v 80átých letech. Že by KD61x uměli rožnovští ogaři udělat na první pokus?
Na průmce jsme počítali zpětné vazby u elektronek jak mourovatí, ale u tranzistoru jsme zůstali na y a z parametrech SB, SE jednoho zesilovacího stupně. Jinak vazba stejnosměrná, kondenzátorová a transformátorová. ??? Darlington, diferenciální zapojení, zrcadla.... ??? A to byla výtěrová škola. Kdo už měl tehdy nějaké zkušenosti se zesilovači s křemíkovými tranzistory nevím, ale my vidláci to nebyli. Jó stabilita, to je mrška. Darmo se u nás neříkalo: Stavíš zesilovač a máš oscilátor, stavíš stabilizátor a máš zesilovač, stavíš oscilátor a máš ... (něco na nic).
Nevyčítejte panu Jandovi jeho případné omyly. Nebýt jeho, české bastlířské kraje by byly poloprázdné. Nedáte si raději fofolu než ty hezké invektivy?
A zahraniční prameny elektromouder? Ruská kniha. Rusové téměř online překládali kde co a ty knihy byly levnější než většina tranzistorů. Pouze, a to byl ten problém, jste museli znát jejich název.
Dík za opravy, připomínky a upřímná slovíčka na mou adresu naší hvězné skvadry.
Germaniové tranzistory v zesilovačích mají dlouhé nožičky, dokonce tak dlouhé, že se tranzistory ohýbají, aby nečněly moc vysoko. Samozřejmě se na nožičky navlékají bužírky, aby nedošlo ke zkratům. Naopak křemíkové tranzistory mají krátké nožičky, dokonce už z výroby. Sinclair a další říkají, že je to kvůli nestabilitě, já si to myslím taky. A už slyším o rozdílných mezních kmitočtech Ge a Si.
Co by robátku bastlířskému a dalším nám odborný učitel v roce 70 dovezl igelitový pytlík plný tranzistorů KC14x.Samozřejmě neoznačených, z Rožnova. Dej mu pámbů věčné nebíčko. Parametry těchto tranzistorů měly obrovský rozptyl. Co si matně pamatuji zesílení h21e od 5 po 750, Ucb od 10V po asi 90V. Nicméně jeden z nich byl pozoruhodný. Při proudu báze 10uA proud kolektoru 7mA, při přiblížení dlaně 12mA. Prostě čidlo u dveří jako když najdeš. No a rozptyl parametrů, ne už tak velký, mě trápil ještě v 80átých letech. Že by KD61x uměli rožnovští ogaři udělat na první pokus?
Na průmce jsme počítali zpětné vazby u elektronek jak mourovatí, ale u tranzistoru jsme zůstali na y a z parametrech SB, SE jednoho zesilovacího stupně. Jinak vazba stejnosměrná, kondenzátorová a transformátorová. ??? Darlington, diferenciální zapojení, zrcadla.... ??? A to byla výtěrová škola. Kdo už měl tehdy nějaké zkušenosti se zesilovači s křemíkovými tranzistory nevím, ale my vidláci to nebyli. Jó stabilita, to je mrška. Darmo se u nás neříkalo: Stavíš zesilovač a máš oscilátor, stavíš stabilizátor a máš zesilovač, stavíš oscilátor a máš ... (něco na nic).
Nevyčítejte panu Jandovi jeho případné omyly. Nebýt jeho, české bastlířské kraje by byly poloprázdné. Nedáte si raději fofolu než ty hezké invektivy?
A zahraniční prameny elektromouder? Ruská kniha. Rusové téměř online překládali kde co a ty knihy byly levnější než většina tranzistorů. Pouze, a to byl ten problém, jste museli znát jejich název.
Dík za opravy, připomínky a upřímná slovíčka na mou adresu naší hvězné skvadry.
Většinou komentuji AuRa Z1, což je stav vědění Jandy po cca 20-ti letech.rudolf02 píše: Nevyčítejte panu Jandovi jeho případné omyly.
Pokud je někdo tak blbej, že na své omyly nepřijde ani po 20-ti letch, tak je to zapotřebí komentovat.
Zvláště když má nohsledy, kteří jeho moudra se svojí blbostí šíří dále.
Už mě vážně serete
Ano a ten kondenzátor je tam principiálně blbě, protože supluje "tvrdost" zdroje pro bázi, protože zpětná vazba pracuje při Společné Bázi vstupního tranzistoru.sinclair píše: Ten kondenzátor, zapojený na úplně stejném místě, se v hodnotě 22pF o několik let později objevil ve všech třech variantách TW140.
Měl by tamm být 100-470pF přímo na zem, aby to mělo dobrý účinek na celkovou zpětnou vazbu.
Pohled na provedení vstupu konce TW140 je důvod k poblití
- Přílohy
-
Vzpomínám si jen na jednu, která vyšla i v českém překladu, Volin: Parazitní vazby a přenosy, SNTL 1970, ruský originál byl o 5 let mladší. Byla to poměrně útlá knížka, ale plná jednoduché matematiky a praktických informací. Ani nevím, kam se mi poděla.rudolf02 píše:...A zahraniční prameny elektromouder? Ruská kniha....
Václave, tak prosím nějakým způsobem dokaž, že TW40A vůbec existoval.
O všem ostatním, co pan Janda kdy vytvořil, jsou důkazy a většinou i fyzické.
Stejně tak bych pěkně prosil přesněji vysvětlit funkci toho přidaného 33pF kondenzátoru mezi bází a kolektorem T301.
Jakou že to supluje "tvrdost" zdroje pro bázi? A proč tím prokazatelně zvýší celkovou stabilitu celého koncového zesilovače i odolnost proti vf?
A zda čistě náhodou, místo těch Tvých tvrdostí bázových zdrojů, ten malý kondenzátor jen nezavádí lokální nfb pro hodně vysoké kmitočty ve stupni s T301.
A protože je celý koncový zesilovač obtažený smyčkou hlavní nfb, co končí v emitoru T301, tak jestli náhodou stabilita stupně s T301 nezvyšuje i stabilitu koncového zesilovače jako celku.
A taky to, proč ten kondenzátor v TW40, TW120 není, v TW140 už ano a zase v Auře ne.
Zapojení jsou principiálně i funkčně úplně stejná, liší se čistě jen topologií plošných spojů a pár nepodstatnými detaily.
Přestaň laskavě všechny nazývat hlupáky a vysvětluj.
Tady je jedna chuťovka přímo pro Tebe, je z AR5/77 z rubriky R15, tedy pro ty nejmladší, zde konkrétně pro děcka od 12 let:
https://uloz.to/file/ofKt2hMIG7WA/tw-ar577-r15-pdf
Zbytek jsem si půjčil ze strany 4 tohoto tématu.
Zvláště působivá je varianta 2x150W, kterou inzeroval v kterémsi modrém PE pan Vlček.
Díla neznámých mistrů jsou podobně zajímavá, zvláště ta s KD602 na budiči.
O všem ostatním, co pan Janda kdy vytvořil, jsou důkazy a většinou i fyzické.
Stejně tak bych pěkně prosil přesněji vysvětlit funkci toho přidaného 33pF kondenzátoru mezi bází a kolektorem T301.
Jakou že to supluje "tvrdost" zdroje pro bázi? A proč tím prokazatelně zvýší celkovou stabilitu celého koncového zesilovače i odolnost proti vf?
A zda čistě náhodou, místo těch Tvých tvrdostí bázových zdrojů, ten malý kondenzátor jen nezavádí lokální nfb pro hodně vysoké kmitočty ve stupni s T301.
A protože je celý koncový zesilovač obtažený smyčkou hlavní nfb, co končí v emitoru T301, tak jestli náhodou stabilita stupně s T301 nezvyšuje i stabilitu koncového zesilovače jako celku.
A taky to, proč ten kondenzátor v TW40, TW120 není, v TW140 už ano a zase v Auře ne.
Zapojení jsou principiálně i funkčně úplně stejná, liší se čistě jen topologií plošných spojů a pár nepodstatnými detaily.
Přestaň laskavě všechny nazývat hlupáky a vysvětluj.
Tady je jedna chuťovka přímo pro Tebe, je z AR5/77 z rubriky R15, tedy pro ty nejmladší, zde konkrétně pro děcka od 12 let:
https://uloz.to/file/ofKt2hMIG7WA/tw-ar577-r15-pdf
Zbytek jsem si půjčil ze strany 4 tohoto tématu.
Zvláště působivá je varianta 2x150W, kterou inzeroval v kterémsi modrém PE pan Vlček.
Díla neznámých mistrů jsou podobně zajímavá, zvláště ta s KD602 na budiči.
- Přílohy
-
-
-
- neznamy mistr_01.gif
- (22.63 KiB) Staženo 102 x
A zase jsme u téhož.
Všichni jsou jenom hňupi a blbci, co nic nepochopili, ničemu nerozuměli, nic neuměli, z výsledků jejich práce je Ti Václave na blití.
Cos udělal Ty osobně - pro ty desítky tisíc amatérů, co kupovali AR, RK a stavěli podle nich, případně podle návodů od pana Jandy?
Měla amatérská a HiFi komunita v 70. až 90. letech nějaký prokazatelný užitek ze Tvé konstruktérské geniality?
Geniálním konstruktérem zřejmě budeš, když už si teda dovoluješ skoro všecky ostatní, co něco udělali pro jiné, nazývat blbci a hlupáky, kteří vůbec nic nepochopili a všecko jenom okopírovali? A ještě to při tom kopírování zmatlali?
Máš aspoň rámcové tušení, kolik se všech těch úplně zmatlaných Transiwattů postavilo?
A kolik jich dodneška chodí, pětačtyřicet roků od vydání návodu na TW40 Junior?
Já Ti nevím Václave, ale mně je na blití z Tebe.
Všichni jsou jenom hňupi a blbci, co nic nepochopili, ničemu nerozuměli, nic neuměli, z výsledků jejich práce je Ti Václave na blití.
Cos udělal Ty osobně - pro ty desítky tisíc amatérů, co kupovali AR, RK a stavěli podle nich, případně podle návodů od pana Jandy?
Měla amatérská a HiFi komunita v 70. až 90. letech nějaký prokazatelný užitek ze Tvé konstruktérské geniality?
Geniálním konstruktérem zřejmě budeš, když už si teda dovoluješ skoro všecky ostatní, co něco udělali pro jiné, nazývat blbci a hlupáky, kteří vůbec nic nepochopili a všecko jenom okopírovali? A ještě to při tom kopírování zmatlali?
Máš aspoň rámcové tušení, kolik se všech těch úplně zmatlaných Transiwattů postavilo?
A kolik jich dodneška chodí, pětačtyřicet roků od vydání návodu na TW40 Junior?
Já Ti nevím Václave, ale mně je na blití z Tebe.
Tohle jsou, sinclaire, od tebe "podpásovky". Je třeba oddělovat technickou problematiku od osobních vztahů, sympatií a antipatií...sinclair píše:...Cos udělal Ty osobně - pro ty desítky tisíc amatérů, co kupovali AR, RK a stavěli podle nich, případně podle návodů od pana Jandy?
Měla amatérská a HiFi komunita v 70. až 90. letech nějaký prokazatelný užitek ze Tvé konstruktérské geniality?...
Pokud má např. danhard pravdu v hodnocení úlohy rezistoru R314 (a já si myslím, že ji má) a prosazuje ji, tak je to bezesporu zásluha, jejíž význam ocení nejprve ti, kteří ho pochopí a ztotožní se s ním. Lpění na jiném fyzikálním výkladu jenom proto, že ho prosazovaly slavné "autority", je výsledkem pohodlnosti nebo neschopnosti vytvořit si vlastní názor a v historii vedl ke tmářství.
To, že danhard neumí svoje poznatky a znalosti "prodat" jiným způsobem, než jemu vlastním, tedy neskromným a pohrdavým k nositelům jiných názorů, je věc jiná.
Tyto věci je tedy třeba oddělovat, jinak se nedohodneme ani na Ohmově zákoně.
R313.
Na začátku tematu jsou moje simulace, kde jsem postupně vylepšoval nedostatky TW40B a jejich vliv na zkreslení.
Proč bych vysvětloval význam tvrdosti zdroje signálu hovadu, které ani nezavětří, když napíšu, že vstupní tranzistor pracuje pro zpětnou vazbu v SB režimu ?
Ptám se tedy sinclaira, co dělal v r. 1973, když tyto zesilovače vznikaly ?
Já jsem chodil do prodejny Ve Smečkách a konzultoval s Jandou své výtvory a třeba i ten R313.
Na začátku tematu jsou moje simulace, kde jsem postupně vylepšoval nedostatky TW40B a jejich vliv na zkreslení.
Proč bych vysvětloval význam tvrdosti zdroje signálu hovadu, které ani nezavětří, když napíšu, že vstupní tranzistor pracuje pro zpětnou vazbu v SB režimu ?
Ptám se tedy sinclaira, co dělal v r. 1973, když tyto zesilovače vznikaly ?
Já jsem chodil do prodejny Ve Smečkách a konzultoval s Jandou své výtvory a třeba i ten R313.