Otázky z úplných základů, aneb...
Moderátor: Moderátoři
Docital som to dalej ,kondenzator je limitovany rezonancnou frekvenciou,
nad ktorou sa sprava ako tlmivka,dalej je tam ESR odpor , paralelny ztratovy odpor ,vsetko zavisi na mnohych veciach.
Myslel som si ze cim vacsia kapacita a frekvencia ,tym mensi kapacitny
odpor a kondenzator sa viac nabije alebo prenesie vacsie napatie, ale
docital som sa ze kondenzator s velkou kapacitou neznasa rychle zmeny
naboja /frekvencie/.preto mu vyhovuju nizsie frekvencie ,kde sa nabije
na vacsie napatie a naboj. Skoda ze nenasiel som univerzalnu odpoved
frekvencia ,kapacita ---napatie.
nad ktorou sa sprava ako tlmivka,dalej je tam ESR odpor , paralelny ztratovy odpor ,vsetko zavisi na mnohych veciach.
Myslel som si ze cim vacsia kapacita a frekvencia ,tym mensi kapacitny
odpor a kondenzator sa viac nabije alebo prenesie vacsie napatie, ale
docital som sa ze kondenzator s velkou kapacitou neznasa rychle zmeny
naboja /frekvencie/.preto mu vyhovuju nizsie frekvencie ,kde sa nabije
na vacsie napatie a naboj. Skoda ze nenasiel som univerzalnu odpoved
frekvencia ,kapacita ---napatie.
ide ti o teoriu alebo prax?
cim nizsia frekvencia , tym vecsia kapacita - aby ti udrzala pozadovane napetie pocas dlheho vypadku medzi cyklami pri nizkej frekvencii
cim vyssia frekvencia, tym potrebujes teoreticky mensiu kapacitu na preklenutie vypadku napetia (neznamena ze neomozes dat velku, ale bude tam zbytocna), avsak pri vyssej frekvencii rastie esr , tkaze moja osobna skusenost , kondik 10mF, sice velmi pekne odfiltruje 50Hz, ale pri 10tkach kHz je nepouzitelny a napetie na nom lieta je blaznive. tu pomaha low ESR alebo zlozenie pozadovanej kapacity z viacerych mensich kondikov.
cim nizsia frekvencia , tym vecsia kapacita - aby ti udrzala pozadovane napetie pocas dlheho vypadku medzi cyklami pri nizkej frekvencii
cim vyssia frekvencia, tym potrebujes teoreticky mensiu kapacitu na preklenutie vypadku napetia (neznamena ze neomozes dat velku, ale bude tam zbytocna), avsak pri vyssej frekvencii rastie esr , tkaze moja osobna skusenost , kondik 10mF, sice velmi pekne odfiltruje 50Hz, ale pri 10tkach kHz je nepouzitelny a napetie na nom lieta je blaznive. tu pomaha low ESR alebo zlozenie pozadovanej kapacity z viacerych mensich kondikov.
No, zase jsi nečet všecko... Kondenzátor se nabíjí na maximální napětí, který v obvodu dostane - VŽDYCKY. Tohle napětí je omezený jen napětím zdroje a impedancema v obvodu. VŽDYCKY.julo245 píše:Docital som to dalej .... Skoda ze nenasiel som univerzalnu odpoved
frekvencia ,kapacita ---napatie.
Závislost kapacita - frekvence ... napětí existuje jen v rezonannčním obvodu, kde k tomu kondíku musíš mít indukčnost - ta se podílí na tý rezonanci, protože na ní se indukuje NAPĚTÍ. VŽDYCKY.
Samotnej kondík neovlivňuje v obvodu střídavýho proudu napětí - dokáže ovlivnit jen proud... VŽDYCKY...
Zato ty nečteš - NIKDY. Kdybys pořádně četl a zamyslel se nad tím, co vlastně takovej kondík dělá a jak, tak už bys dávno pochopil vztahy mezi jeho vlastnostma - kapacitou, svodovým odporem, vlastním kapacitním odporem i ESR v závislosti na frekvenci a dalších parametrech obvodu. Jenže ty NEČTEŠ. NIKDY... Protože je rozdíl, jestli máš kondík v sérii nebo paralelně - v každým případě se projevuje jinak. Ale to ty ZANEDBÁVÁŠ...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!kurna ze som si skor nevsimol ze sa jedna o pana "potencial" (nemoze mu niekto zmenit nick nech sa nepletieme?), to by som zbytocne nedral klavesnicu.
PS pan "potencial" , ked ti to nejde, tak sa na to vybodni. V praci sme mali na technickej pozicii 5 rokov netechnika, nejak sme to prezivali a technicke veci doriesilo jeho okolie. On nestasty, my nestastny..... Teraz robi casnika a je vysmiaty...., odporucam aj Tebe zacat s niecim comu rozumies (islo mu aj karaoke
)
PS pan "potencial" , ked ti to nejde, tak sa na to vybodni. V praci sme mali na technickej pozicii 5 rokov netechnika, nejak sme to prezivali a technicke veci doriesilo jeho okolie. On nestasty, my nestastny..... Teraz robi casnika a je vysmiaty...., odporucam aj Tebe zacat s niecim comu rozumies (islo mu aj karaoke
)
Julo, jistě sis všiml, jak se vyhýbám termínu "potenciál": především je definovaný napětím, tak radši použiju termín "napětí". Ve všem, nač ses zatím ptal, je totiž jedno, jestli je řeč o rozdílu dvou potenciálů nebo rozdílu napětí mezi dvěma uzly zapojení. A slovo "napětí" má méně písmenek, tak se líp píše.
Na výsledku to ale nic nemění.
S těmi kondenzátory to taky vidíš zbytečně komplikovaně. Ano, skutečný kondenzátor má vedle kapacity také nějaký svodový odpor, nějaký sériový odpor, ba i nějakou indukčnost.
Ale pro konkrétní zapojení se vybere druh, u kterého ty parazitní vlastnosti nevadí, protože jsou ve srovnání s hlavním parametrem, tedy kapacitou, jsou naprosto zanedbatelné. Například vlastní indukčnost nebo sériový odpor se začne projevovat až od frekvence 100x a víckrát vyšší, než je maximální frekvence, pro jakou ten kondenzátor používáme.
Proto v obvodu střídavého proudu počítáme jen s jeho kapacitou.
Ekkar to napsal správně - kondenzátor se prostě v obvodu nabíjí na maximální napětí, které daný obvod dovolí, a dál už ne. Proud jím přestane téci. Střídavým napětím se nabije na jednu polaritu, pak vybije a nabije se na polaritu opačnou, pak se zase vybije... a tak pořád dokola. Proto se stoupající frekvencí dojde až k tomu, že se v jedné půlperiodě nestihne nabít na plné napětí, dokud tam to napětí je, a už je tam opačná půlperioda a aby se zase vybíjel. Tedy nabíjecí proud přestane být omezený kapacitou, ale vnitřním odporem obvodu, v němž je kondenzátor zapojený.
Na výsledku to ale nic nemění.
S těmi kondenzátory to taky vidíš zbytečně komplikovaně. Ano, skutečný kondenzátor má vedle kapacity také nějaký svodový odpor, nějaký sériový odpor, ba i nějakou indukčnost.
Ale pro konkrétní zapojení se vybere druh, u kterého ty parazitní vlastnosti nevadí, protože jsou ve srovnání s hlavním parametrem, tedy kapacitou, jsou naprosto zanedbatelné. Například vlastní indukčnost nebo sériový odpor se začne projevovat až od frekvence 100x a víckrát vyšší, než je maximální frekvence, pro jakou ten kondenzátor používáme.
Proto v obvodu střídavého proudu počítáme jen s jeho kapacitou.
Ekkar to napsal správně - kondenzátor se prostě v obvodu nabíjí na maximální napětí, které daný obvod dovolí, a dál už ne. Proud jím přestane téci. Střídavým napětím se nabije na jednu polaritu, pak vybije a nabije se na polaritu opačnou, pak se zase vybije... a tak pořád dokola. Proto se stoupající frekvencí dojde až k tomu, že se v jedné půlperiodě nestihne nabít na plné napětí, dokud tam to napětí je, a už je tam opačná půlperioda a aby se zase vybíjel. Tedy nabíjecí proud přestane být omezený kapacitou, ale vnitřním odporem obvodu, v němž je kondenzátor zapojený.
Vie mi niekdo vysvetli ked mam zapojeny kondenzator na zdroj striedaveho napatia ,tak podla obrazka je napatie kondenzatora a zdroja
posunute o 180 stupnov je v protifaze .Ked dam svorky meraca na kondenzator budemi to merat napatie kondenzatora a ked dam na zdroj
bude mi to ukazovat napatie zdroja ,lebo su to dve rozne napatia ? Ked su v protifaze . Nebude mi to ukazovat jedno a to iste napatie na tych dvoch roznych miestach? Apreco sa pri vypoctoch fazormy na grafe
nepouziva nikde Uzdroja ale len Uc a Ic ,ked na obrazku je aj napatie Uk
napatie zdroja?
posunute o 180 stupnov je v protifaze .Ked dam svorky meraca na kondenzator budemi to merat napatie kondenzatora a ked dam na zdroj
bude mi to ukazovat napatie zdroja ,lebo su to dve rozne napatia ? Ked su v protifaze . Nebude mi to ukazovat jedno a to iste napatie na tych dvoch roznych miestach? Apreco sa pri vypoctoch fazormy na grafe
nepouziva nikde Uzdroja ale len Uc a Ic ,ked na obrazku je aj napatie Uk
napatie zdroja?
Zase to nechápeš: když na vybitý kondenzátor připojím například vinutí transformátoru a na něm se zrovna objeví i jen malé napětí, tváří se kondenzátor jako zkrat, protože se snaží na to napětí nabít.
Když napětí sinusového průběhu přestane stoupat, bude kondenzátor nabitý a proud jím přestává téci.
Když napětí sinusového průběhu začne klesat z nejvyšší kladné hodnoty, kondenzátor se zase vybíjí, největší vybíjecí proud poteče v okamžiku, kdy je změna napětí nejrychlejší, to je v průchodu napětí nulou.
Jinak řečeno - průběh proudu tekoucího ideálním kondenzátorem z ideálního zdroje napětí je první derivací průběhu toho napětí. A ještě jinak - proud kondenzátorem předbíhá napětí na něm o 90°.
Proč?
No protože napřed musí do kondenzátoru ten proud přinést nějaký ten náboj, aby na kondenzátoru bylo napětí.
Protože ale ve skutečném životě jsou kolem kapacity kondenzátoru vždycky nějaké jiné impedance, nejčastěji odpory, už se musí počítat s jiným fázovým posuvem atd.
Ale těch 180° je pro mě už dost vysoká teorie, myslím, že to někdo poněkud přehnal s tím dvojím fázovým posuvem...
Když napětí sinusového průběhu přestane stoupat, bude kondenzátor nabitý a proud jím přestává téci.
Když napětí sinusového průběhu začne klesat z nejvyšší kladné hodnoty, kondenzátor se zase vybíjí, největší vybíjecí proud poteče v okamžiku, kdy je změna napětí nejrychlejší, to je v průchodu napětí nulou.
Jinak řečeno - průběh proudu tekoucího ideálním kondenzátorem z ideálního zdroje napětí je první derivací průběhu toho napětí. A ještě jinak - proud kondenzátorem předbíhá napětí na něm o 90°.
Proč?
No protože napřed musí do kondenzátoru ten proud přinést nějaký ten náboj, aby na kondenzátoru bylo napětí.
Protože ale ve skutečném životě jsou kolem kapacity kondenzátoru vždycky nějaké jiné impedance, nejčastěji odpory, už se musí počítat s jiným fázovým posuvem atd.
Ale těch 180° je pro mě už dost vysoká teorie, myslím, že to někdo poněkud přehnal s tím dvojím fázovým posuvem...
http://www.outech-havirov.cz/skola/file ... ce_d16.pdf
Uč se raději z knížky, ne z internetovských výcuců pro peníze školám.
Uč se raději z knížky, ne z internetovských výcuců pro peníze školám.