[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

No mě spíš překvapuje, že lítaj polární dráhu. To je přeci Paid load dost nevýhodný. Myslel jsem, že kosmodrom postavili na východě aby mohli startovat nad Tichej oceán a mohli používat přídavnou rychlost rotace Země. I když Vostočny je celkem hodně daleko od rovníku a ta přídavná rychlost je největší na rovníku. Hledal jsem jestli někde není kolik vyveze stejnej Sajuz2 z Vostočnýho a nebo Korou na rovníku a nikde nic. Někde jsem četl, že z Korou proti Canaveralu to je 25%. Teď jsem našel, že Canaveral je 28 st s.š. a Vostočný 52 st s.š. takže to bude ještě mnohem větší rozdíl, možná až 40%.

Když si vzpomenu o víkendu, naskenuju sem vzorečky korekce nosnosti a zeměpisný polohy kosmodromů Cap Canaveral, Bajkonur-Tjuratam, Vostočnyj a Kourou (Fr.Guayana) - včil se mně do toho kurwa nechce ...

EKKAR píše:Když si vzpomenu o víkendu, naskenuju sem vzorečky korekce nosnosti a zeměpisný polohy kosmodromů Cap Canaveral, Bajkonur-Tjuratam, Vostočnyj a Kourou (Fr.Guayana) - včil se mně do toho kurwa nechce ...

Myslíš Vzr = 465 . cos(fí) . sin A ?

To je jestli se nemejlím korekce nosnosti v závislosti na sklonu dráhy k rovníku, ne vzhledem k zeměpisný šířce startoviště ... Já snad přemůžu toho hnusa Lenoru a tu knížku z knihovny vytáhnu ...

Celeron píše:No mě spíš překvapuje, že lítaj polární dráhu. To je přeci Paid load dost nevýhodný.

To nejde říct obecně. Záleží na tom, k čemu je ta vynášená družice určená. Tahle ke sledování Země a u nich se polární dráha používá často, protože tak postupně proskenuje celý povrch.
U téhle se uvádí: Orbital inclination: Sun-synchronous (97.362 - 98 degrees), Orbiting the Earth from pole to pole, the spacecraft will hunt for ultraviolet light radiating from the atmosphere on the night side of the Earth and for sources of gamma radiation in the sky.
Jinak údaje o nosnosti na nízkou a geostacionární dráhu jsou tady:
http://www.russianspaceweb.com/soyuz2_lv.html
Uvádějí tam, že na nízkou orbitu Sojuz vynese z Bajkonuru 8250kg a z Kourou 9200kg. Na geostacionární je rozdíl ještě vyšší, i když pro tu se Sojuz moc nepoužíval. Bajkonur 500kg, Kourou 1360kg, i když se nejedná o zcela shodné verze Sojuzu - pro každý kosmodrom mají mírnou modifikaci.

Bajkonur-Tjuratam: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kosmodrom_Bajkonur
Vostočnyj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kosmodrom_Vostočnyj
Plesseck: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kosmodrom_Pleseck
Kourou: https://cs.wikipedia.org/wiki/Guyanské_kosmické_centrum
Cap Canaveral/Cap Kennedy (Eastern Test Range): https://cs.wikipedia.org/wiki/Kennedyho ... _středisko
Vandenberg Air Force Base (Western Test Range): https://cs.wikipedia.org/wiki/Vandenber ... á_základna

Aliens on the Moon ... ale som z toho volajaný zmatěný

Viděl jsem jeden díl v TV. Kdyby to sestříhali na 1/4, pořád by tam bylo všechno. Celé to působí amatérsky. Tím nechci říkat, že tam nic není. Třeba když říkali, že raketu při startu sledovala jiná loď, viděl jsem jen odhozený první stupeň. Nejpitoměji působí, když říkají, že tam pořád ještě jsou a k tomu ukazují tisíce let staré rozvaliny. Napalo mě, že jestli tam nějaké trosky jsou, nejspíš jsou z dob, o kterých se píše ve starých indických eposech.

celé to nápadně připomíná filmovou sci-fi báchorku Moontrap (1989) ale ta se netvaří že je to celé pravda
http://www.csfd.cz/film/2490-mesicni-past/prehled/
nejlepší scéna je nafukovací fóliový stan na povrchu Měsíce a sex astronauta s tou mimozemskou Mirou, bez nepřístojných detailů ovšem
stejně nevím či výsadkový modul Eagle měl autodestrukčí výbušný systém pro nouzový případ, na tom snímku ano

EKKAR píše:To je jestli se nemejlím korekce nosnosti v závislosti na sklonu dráhy k rovníku, ne vzhledem k zeměpisný šířce startoviště ..

Ano, je to jak píšeš. Ale stejně platí, že čím větší je sklon, tím míň vytáhnou nahoru. Nakonec proč se asi ty různý mořský plošiny, třeba San Marco instalovaly poblíž rovníku.
to xsc: u toho geostacionáru čím je větší sklon dráhy (tedy i zeměpisná šířka startovacího místa) tak tím víc by potřebovali "zatočit" a proto je převedení na geostacionár energeticky náročnější. Někde jsem četl že z Plesecku to se Sajuzem nejde, nemá na to..

Je to tak, Sojuz má na to malou nosnost. I těch 500kg na geostacionární dráhu z Bajkonuru je málo, proto používají Proton.

konosuke píše:http://tn.nova.cz/clanek/video-nasa-zve ... ign=detail

Někde jsem četl, že je to podvod. Tohle jsou optický záběry a ty se na Plutu nedají pořídit, neb tam je tma jak v prd...i
Tak nevím, nebyl jsem tam.

Kamera s dlouhou expoziční dobou, vysoce citlivý CCD nebo CMOS snímače, optika s velkou světelností - a máš fotky jako na Zemi ve dne ...

Celeron: jo, též mě to napadlo, 39 a.j. od Slunce tam musí bejt tma jako v pytli a venku mráz že zamrzá i vodka stolična, lépe o tom nemluvit

Hele, stačí vzít obyčejnej digitální foťák, vypnout si u něj blesk, nastavit automatiku na osvit s preferencí pevnýho clonovýho čísla (polomanuální řízení), nacvakat tam clonu 5,6 nebo ještě menší a foťákem upevněným na stativu vyfotit na metrovou vzdálenost stránku novin osvětlenou ze 3-4 metrů svíčkou. Vy pouhým okem nerozlišíte na stránce nic, jen místa, kde jsou titulky - ale už je nepřečtete, kdežto na tý fotce naprosto regulérně přečtete i menší podtitulky a drobnější text. To samý docílíte, když použijete nějakej objektiv s vysokou světelností - prostě ten foťák sesbírá daleko víc fotonů, než lidský oko a dokáže s nima pracovat ve "sběrným" režimu ... Na nepohyblivým nebo extrémně pomalu se pohybujícím objektu, když navíc konstruktéři předem do ovládání pohybu kamer zavedli kompenzaci vzájemnýho pohybu sondy a planety (ten pohyb předem změří radarem nebo IR dálkoměrem - klidně i laserovým) pak není takový zobrazení žádnej zázrak. Jen špičková technika ...