Národní technické muzeum

Zpráva

#46 Příspěvek od **EKKAR** » 21 črc 2022, 14:07

Vona byl celej ten proudžekt jak pěst na voko. Vymyslel si ho ve 30. létech minulýho století nějakej óbrchytroušek z NSDAP, aby se zavděčil Ádovi Čalouníkovi, bo chtěl ze střední Evropy udělat podobnou vodní dopravní síť, jakou má díky svý malý průměrný nadmořský vejšce a dostatku vodnatejch a pomalu tekoucích řek a říček celá západní Evropa. Jenomže mezi požadavkama na splavnost tehdá a dneska a hlavně mezi klimatickýma a vodohospodářskýma podmínkama tenkrát a dneska jsou vesmírný rozdíly. V celý střední Evropě na takovej vejmysl prostě není dost srážkový vody ani v úhrnu vícero let - a tím končej veškerý úvahy. Kde nic není, ani kmotra Smrt nebere. Teď už zbejvá jediný - doufat a modlit se za to, aby se co možná nejdřív zrušily ty historický a dneska výslovně rozvoji bránící stavební uzávěry a aby se ty změny stihly zase co nejdřív zaznamenat do územních plánů dotyčnejch katastrálních území. Bez toho se nic a nikdo dál zase nepohne.

#47 Příspěvek od **Hill** » 21 črc 2022, 16:26

ZdenekHQ píše:
EKKAR píše:Stavět kanál na akvaduktech by nebyl zas až takovej problém...
On to problém je. Když se podíváš, kde to chtěli stavět, tak je to jak pěst na oko. To už tam může rovnou jezdit metro.

Nebo naopak: vybetonované koryto řeky, kterým tahají z a do Mayerovy loděnice v Papenburgu i takovéto nebo ještě větší puclíky a pod tím žlabem napříč 945 m dlouhý dálniční Emstunnel.
Bohužel na dálnici jaksi není dobré čekat, až tam bude loď celá, a ještě se bude usmívat...

Kremik · #48 Příspěvek od **Kremik** » 21 črc 2022, 18:10

EKKAR píše:
Kremik píše:
Bernard píše:Těleso do vody ponořené nenadnáší ta voda, která je okolo tělesa, ale ta, která tam není, protože jí zabralo prostor to těleso.
Těleso nadnáší voda, která tam není. Tak to je paráda!
Ale ona to je pravda. Těleso nadlehčuje síla rovná tíze kapaliny, která při stejný hladině v komoře neni = nadnášený těleso ji vytlačilo ...

Archimédův zákon známe, neboj. Ale voda, která někde není, tam nemůže nic nadnášet

#49 Příspěvek od **Bernard** » 21 črc 2022, 18:59

Ono se to tu řešilo už dávno:
Archimedův zákon.
Tenkrát mne to inspirovalo, abych vnukovi doporučil ročníkový projekt, byl na ZŠ asi v 5.-6. třídě. Dva kelímky, v jednom balast (šroubky a matice), ve druhém frťánek vody, a fungovalo to.

Kremik · #50 Příspěvek od **Kremik** » 21 črc 2022, 22:46

Vida, jak hezké vláknu tu je, a ještě to někdo napíše blbě.
Tak já to ještě více zamotám:
Voda, ve které těleso plave, ho nenadnáší všechna. Část vody vytváří sílu, která těleso nadnáší, ale nenadnáší těleso.
Druhá část vody tuto sílu nevytváří, ale nadnáší těleso silou vytvořenou první částí vody.
(Předpokládejme těleso se svislými stěnami, třeba nějakou bednu)

Tak, a teď jsem zvědav, kdo to rozmotá

Nápověda pro Bernarda a Ekkara: Voda, která tam není, se toho nijak neúčastní.

#51 Příspěvek od **EKKAR** » 22 črc 2022, 05:10

Nj, pokud to chceš skládat vektorově. Jenomže jseš vedle jak ta sosna - v kapallině se tlak a to i vztlak šíří všesměrově.

samec · #52 Příspěvek od **samec** » 22 črc 2022, 09:03

Sila je tlak krát plocha a tlak je vodný stlpec od hladiny po miesto, kde pôsobí na ponorené teleso. A je jedno, aký je ten vodný stlpec široký. Pod hektolitrami vody v mori bude v rovnakej výške pod hladinou rovnaký tlak, ako v polcoľovej trubke. (Teda ak voda v trubke bude tiež slaná.)

Archimedov zákon nehovorí, že tá voda, čo tam nie je, nadnáša ponorené teleso, ale že sila, ktorou okolitá voda nadnáša ponorené teleso je náhodou(alebo zámerne?) presne taká, akú by mala tiaž tá voda, čo tam nie je.

Kremik · #53 Příspěvek od **Kremik** » 22 črc 2022, 15:14

Tak zatím nikdo...

workhard · #54 Příspěvek od **workhard** » 23 črc 2022, 00:41

Co na tom chceš rozmotávat, voda nemá žádné části, voda je prostě voda. Těleso je nadnášeno silou, která je shodná s tíhou vody, která by tam normálně byla, ale teď tam není, protože je tam vražené těleso. Jaké jsou stěny, jestli kolmé, šikmé nebo jinak šišaté je jedno, objem vody, ve které je to těleso je taky jedno. To je celé.

Kremik · #55 Příspěvek od **Kremik** » 23 črc 2022, 09:15

Dobře, takže nikdo. Co je na tom tak těžkého??
Voda je přitahována k Zemi, takže tlačí na vodu pod sebou. Ta je ovšem k Zemi taky přitahována, tlak vody tedy směrem ke dnu vzrůstá a o dno se opírá. Tohle ví snad každý.

Nás však v tuto chvíli zajímá tlak vody, vztahující se k plovoucímu tělesu. Tento tlak vytváří pouze ta voda, která se nachází ve větší výšce, než je dno tělesa. Veškerá voda, která je níže, tlak na těleso nevytváří, ovšem přenáší na dno tělesa tlak vytvořený "horní" vodou. "Horní" voda se o těleso se svislými stěnami pouze opírá, nijak ho tím ovšem nenadnáší. Svislé stěny jsem zvolil jen proto, aby to šlo jednoduše popsat.

Že nezáleží na množství "horní" vody, pouze na její výšce, je snad taky jasné. Čím hlouběji se těleso ponoří, tím má "horní" voda větší výšku, tím větším tlakem působí na vodu "spodní", která tento tlak roznáší všemi směry - tedy i na dno tělesa - a tím ho nadnáší.

Při určitém ponoru se tlak dna tělesa na vodu vyrovná tlaku kterým voda působí na dno a těleso pak v této výšce na vodě plave.

Těleso je ponořené do vody částí svého objemu. Tento objem vody musel tělesu někam "uhnout", aby se těleso mohlo ponořit. Archimédés tento objen vody nazval "vytlačená voda". Tento objem vody má stejnou hmotnost jaká je hmotnost celého tělesa, tedy i té jeho části, která se nachází nad hladinou. No a o tom to celé je.
Je úplně jedno, jestli tato vytlačená voda při nějakém pokusu přetekla přes okraj kýble, nebo nepatrně zvedla hladinu rybníka. Pokud však utekla z kýblu, je mimo hru, nadnášení tělesa se již neúčastní. Protože tím však v kýblu ubylo vody, bude těleso plavat o něco níže. Poměry ve vodě se tím ale nijak nezmění.
Je to stejné, jako byste těleso z kýblu vytáhli a znovu ponořili. Žádná voda již neuteče, pouze se její hladina zvedne až k jeho okraji (kýble) a těleso bude plavat ve stejné výšce jako při prvním ponoření.

P.S: Ekkar nám určitě rád vysvětlí, jak se ve vodě šíří vztlak

samec · #56 Příspěvek od **samec** » 23 črc 2022, 12:26

Čiže teleso, ktoré je vysoké a úzke, teda siaha do väčšej hĺbky, bude nadnašané veľkým hhydrostatickým tlakom a teleso, ktoré je široké a nízke bude pri rovnakom objeme vytlačenej vody nadášané nízkym hydrostatickým tlakom.

workhard · #57 Příspěvek od **workhard** » 23 črc 2022, 13:03

Takže když budu mít dostatečně dlouhou kovovou tyč, tak se potopí jenom částečně? Ale no tak

Hubert_79 · #58 Příspěvek od **Hubert_79** » 23 črc 2022, 13:16

Škoda, že už mezi námi není Kolesa. Ten by nám to teprve vysvětlil

DukeNuke · #59 Příspěvek od **DukeNuke** » 23 črc 2022, 13:32

workhard píše:Takže když budu mít dostatečně dlouhou kovovou tyč, tak se potopí jenom částečně? Ale no tak

Přesně. Ale musí to být trubka a horní konec ucpanej

PotPalo · #60 Příspěvek od **PotPalo** » 23 črc 2022, 15:31

Čo to tu zasa riešite. Teleso nadnáša si pôsobiaca vertikálne. Teda z dna telesa (voda sa snaží dostať pod teleso a tým ho nadnáša). A čim je dno väčšie pri rovnakom objeme ponorenia, tým sa táto sila rozloží na väčšiu plochu a teda je menšia na cm².

Iná vec je povrchové napätie vody, ktoré využívajú vodné pavúky na svoje korčuľovanie po hladine.