Kotúčové MGF- Konštrukcia B135 a zaujimavosti z kot. MGF

[AdamVarga]

No tak som zasa nejakú dobu tu neotravoval Musím prispieť, ešte niesom mrtvý a nevzdal som to.

Na začiatok musím povedať že návrh snímacieho zosilňovača ako je vidieť na obrázkoch je už teraz "obsolete"

Zistil som totiž že spínacie tranzistory vnášajú dosť drastické skreslenie do obvodu (až 5%) pri takto velkom zosilnení vzniká neúnosne vysoké harmonické skreslenie. Budú tam jazýčkové relátka. Nedá sa to nijak elektronicky vyriešiť len ak by som to riešil na viac stupňov (minimálne 2) čo nieje nutné. Jazýčkové relátka budú fajn.

Na čo by som sa teraz chcel zamerať je záznamová časť.

Najprv teda sa hrám a rozmýšlam s B115, známy problém prenikanie predmagnetizačného prúdu do záznamového zosilňovača. Tak mám v pláne spraviť tomu "bias stop" podobne ako na B73 akurát namiesto laditelnej cievky tam bude ladiaci kondenzátor(tie sa ešte dnes naštastie vyrábajú) a dám to do série s tým 2kOhm rezistorom na výstupe záznamového zesu. To by malo zamedziť prenikanie predmagnetizačného prúdu do záznamového zesu, to by mohlo uumožniť rozumnejšie nastavenie predmagnetizačného prúdu a nielen hladať a dúfať triafať najplochšiu frekvenčnú charakteristiku (ale už sa môžem riadiť datasheetom pásiek)

Čo som ďalej skúmal je že ako sú skonštruované záznamové cesty magnetofónov STUDER A80 A800 A820 A810, a všetky univerzálne majú mazací a predmagnetizačný oscilátor. Mazací beží na 70kHz približne a predmagnetizačný 210kHz. A spôsob akým ten predmagnetizačný prúd privádzajú na hlavu je skrz transformátor ktorý je zapojený do série s hlavou teda medzi hlavou a záznamovým zosilňovačom. Tento spôsob sa mi páči akurát si to žiada dosť nízku výstupnú impedanciu záznamového zosilňovačaa neviem ako by som vyriešil linearizáciu záznamového prúdu v hlave mimo nejakých korekcií už pred výstupom.

V revoxu A700 sa jedná o identický princíp zavedenia predmagnetizácie akurát tam beží aj mazací aj záznamový prúd na rovnakej frekvencií. Výhoda takéhoto zavedenia predmagnetizácie je teda to že nieje potreba odlaďovať žiadnej zádrže predmagnetizácie.. Je tam nejaká absurdne malá kapacita na výstupe záznamového zosilňovača ktorá zachytí všetok predmagnetizačného prúdu. Ale neviem nakoľko dobre toto funguje. Furt by som chcel hlavu priamo krmiť z operáku (aj keď teda nie z integráču ale z diskrétneho na väčší rozkmit napätia a tiež rýchlosť) ale toto zatiaľ vyzerá ako spôsob na hranie sa dokiaľ to nevyriešim presne podľa mojich predstáv,,alebo ako zbytočný upgrade pre B115 .

Uvidíme ako to dopadne. Zatial sa pohrám s B115 dám do nej zádrž na predmagnetizačný prúd a potom sa ďalej budem hrať. (Výmena záznamových a snímacích zesov a budem skúšať naďalej)

[Hill]

Měl jsi u obou hlav stejně nastavenou kolmost? Obvykle když mažeš pásek, zároveň na něj nahráváš i nějaký šum... ...Tak jestli ta ANH210 jen správně nesnímala zaznamenaný šum.

Kolmost na hlavách Revoxa A77 bola nastavená dokonale, na B115tke len tak ako to šlo vzhľadom na to že nemá už žiaden vodiaci prvok za snímacou hlavou iba kladku ktorá to dosť vychiluje.

Jestli ti kladka vychyluje pásek, nota bene "dosť", pak tu dráhu těžko seřídíš, aby vedení pásku bylo stabilní a na boční tuhosti pásku nezávislé. Napřed musíš zabránit tomu, aby kladka tahala pásek kamkoli jinam, než přímo dopředu k vodicímu sloupku.
Pokud jde o šum nahraný na pásku, k prověření, odkud to jde, stačí odpojit záznamovou hlavu, jak tu Kremik navrhoval.
To stále ale nevylučuje možnost, že záznamová nebo i snímací hlava nejsou stejnosměrně zmagnetované. Ale to by ti ten šum při každém přehrání trochu vzrostl, měřitelné to bývá tak to tří čtyř přehrání (bez toho, abys mezitím zařadil záznam). Pak už ta stejnosměrná magnetizace pásku jednoznačně zjistitelný nárůst šumu nezpůsobí.
Jiné potenciálně zmagnetovatelné prvky v kontaktu s páskem za mazací hlavou nejsou, čili nakonec zbývá mazací oscilátor - svod v kondenzátoru v sérii s mazací hlavou nebo fázově posunutá druhá harmonická mazacího kmitočtu. Ta také způsobuje nesymetrii průběhu, důsledkem je nenulová stejnosměrná magnetizace pásku a zvýšený šum.

A, jak tu byla řeč o zvlnění v hloubkách, dokud budeš používat pásky LP, budou se maxima a minima držet na celkem stálých kmitočtech při každé rychlosti, jen amplituda toho zvlnění bude na vyšších rychlostech větší, přesněji řečeno - stejné zvlnění naměříš s každou vyšší rychlostí vždy o oktávu výše. U pásků DP (a nejvíc u TP, ale ty asi používat nebudeš) už dochází k nepravidelnému "lepení" pásku k čelu snímací hlavy a ty kmitočty maxim a minim plavou podstatně víc, jestli neudržíš naprosto přesně tah v dráze.
Podotýkám, že jediný třímotorák, na kterém jsem to měřil, byl Akai GX620 někdy před 25 lety, ten vykazoval zvlnění menší, než Tesla B73, přičítám to tomu, že GX má hlavy se zostřeným průběhem pole před štěrbinou (Focussed Field). Stabilitu kmitočtů toho zvlnění jsem tehdy nesledoval, nenapadlo mě, že by to mohlo ještě někdy být důležité. Konečně i principy řízení tahu, potažmo přítlaku pásku k hlavám, mají ty stroje naprosto odlišné.

P.S.: musím tě ale pochválit - koukáš, jak to dělali jinde, a učíš se na tom příslušnou obvodovou techniku. To se u mnoha jiných moc často nevidí, vlastně je to dnes už spíše vzácný přístup. Díky.
Kéž by ke svým konstrukcím i ostatní přistupovali podobně... Ale to asi chci moc.

[AdamVarga]

Kolmost na hlavách Revoxa A77 bola nastavená dokonale, na B115tke len tak ako to šlo vzhľadom na to že nemá už žiaden vodiaci prvok za snímacou hlavou iba kladku ktorá to dosť vychiluje.

Jestli ti kladka vychyluje pásek, nota bene "dosť", pak tu dráhu těžko seřídíš, aby vedení pásku bylo stabilní a na boční tuhosti pásku nezávislé. Napřed musíš zabránit tomu, aby kladka tahala pásek kamkoli jinam, než přímo dopředu k vodicímu sloupku.
Pokud jde o šum nahraný na pásku, k prověření, odkud to jde, stačí odpojit záznamovou hlavu, jak tu Kremik navrhoval.
To stále ale nevylučuje možnost, že záznamová nebo i snímací hlava nejsou stejnosměrně zmagnetované. Ale to by ti ten šum při každém přehrání trochu vzrostl, měřitelné to bývá tak to tří čtyř přehrání (bez toho, abys mezitím zařadil záznam). Pak už ta stejnosměrná magnetizace pásku jednoznačně zjistitelný nárůst šumu nezpůsobí.
Jiné potenciálně zmagnetovatelné prvky v kontaktu s páskem za mazací hlavou nejsou, čili nakonec zbývá mazací oscilátor - svod v kondenzátoru v sérii s mazací hlavou nebo fázově posunutá druhá harmonická mazacího kmitočtu. Ta také způsobuje nesymetrii průběhu, důsledkem je nenulová stejnosměrná magnetizace pásku a zvýšený šum.

Takzdá sa mi že musím upresniť metodiku skúšania...
Pásková dráha sa ukazuje byť nenamagnetovaná.
Nahral som ticho na A77, ktoré bolo fakt ticho na ňom, a tú istú pásku som dal na moju najlepšiu B115, a šumelo to viacej ako A77. Nieje to nič horibilné že by to bola DC magnetizácia, ale šumí to no. Rovnako som nahral ticho na B115, znelo identicky zašumene ako ticho z A77, a keď som preniesol ticho nahraté z B115 na A77 tak šum bol rovnaký ako keby páska bola nahratá na A77.

Pod pojmom "dosť" som mal na mysli v porovnaní s A77. Na tento istý test so neskôr použil pásku SM911. 50um matroš ktorý sa neohýba. B115 ho viedla v rámci možností najlepšie rovno ako to len išlo, ale pri 10kHz 19cm/s to vychiluje solidných 10-15stupňov fázu. Oproti A77 ktorá ju vychýli o max 3stupne je to rozdieľ Neviem nakoľko je možné zoštelovať tú kladku k páskovej dráhe. Je tam až moc toho na nastavenie..Kolosť tónovej hriadeľe jak horizontálna tak vertikálna a rovnako aj pre kladku horizontálna a vertikálna kolmosť.. Nehovoriac že mechanika je robená tak že pokiaĽ kladka nieje vypuklá tak to pásku proste nevedie správne. A77 má dokonale plochú kladku ale je v mechanicky poddajnom uložení takže sa nasmeruje presne na hriadeľ. To sa o B115 nedá povedať kde je kladka fixne na kluku a čau...

A, jak tu byla řeč o zvlnění v hloubkách, dokud budeš používat pásky LP, budou se maxima a minima držet na celkem stálých kmitočtech při každé rychlosti, jen amplituda toho zvlnění bude na vyšších rychlostech větší, přesněji řečeno - stejné zvlnění naměříš s každou vyšší rychlostí vždy o oktávu výše. U pásků DP (a nejvíc u TP, ale ty asi používat nebudeš) už dochází k nepravidelnému "lepení" pásku k čelu snímací hlavy a ty kmitočty maxim a minim plavou podstatně víc, jestli neudržíš naprosto přesně tah v dráze.
Podotýkám, že jediný třímotorák, na kterém jsem to měřil, byl Akai GX620 někdy před 25 lety, ten vykazoval zvlnění menší, než Tesla B73, přičítám to tomu, že GX má hlavy se zostřeným průběhem pole před štěrbinou (Focussed Field). Stabilitu kmitočtů toho zvlnění jsem tehdy nesledoval, nenapadlo mě, že by to mohlo ještě někdy být důležité. Konečně i principy řízení tahu, potažmo přítlaku pásku k hlavám, mají ty stroje naprosto odlišné.

Tieto stroje ako aj B115 B73 GX620 majú ten tvar "hyperbolický" kým revox a studer sú všetko oblúkové hlavy. Fyzická dĺžka pólových nástavcov čo vidia na pásku a plocha opásania je hlavný vplyv na dolnofrekvenčnú charakteristiku..toto je opísané aj katalógu Nortronics. A ukazuje sa to byť pravdou, teda aspoň mojimi zisteniami.

P.S.: musím tě ale pochválit - koukáš, jak to dělali jinde, a učíš se na tom příslušnou obvodovou techniku. To se u mnoha jiných moc často nevidí, vlastně je to dnes už spíše vzácný přístup. Díky.
Kéž by ke svým konstrukcím i ostatní přistupovali podobně... Ale to asi chci moc.

Ďakujem, cením si to.
Teraz mám na stole nového krála mojej zbierky a to Fostex G24S. 24 stopý multitrack do štúdia na 1palcové pásky. Už som vymenil všetky 800+ elektrolytických kondenzátoro čo boli zlé (to trvalo sakra dlho) a bol som ho nakalibrovať poďla kalibračnej pásky v Novom Meste Nad Váhom vo firme Sepea Audio..prekvapivo ma nechali si to spraviť..
v pondelok mi príde SM900 a začne sa teda nastavovačka predmagnetizácie a záznamu...

Prečo Fostexa spomínam ? KOLOSÁLNE BLBO RIEŠENÝ MGF. nesymetrické napájanie a všade úplne všade elektrolytické kondenzátory..katastrofa... No ale po výmene funguje zatiaľ slubne s tým neznámim 1palcovým matrošom čo mám.

Inak v simulátore som už nejako ten oscilátor aj nasimuloval ostáva mi už len zistiť akú indukčnosť majú tie transformátory na predmagnetizáciu (tie čo predmagnetizáciu dostávajú k hlavám)

[konosuke]

Proč upadl projekt Tesla B135 ? asi proto že za jeden roční (průměrný)
plat se dala pořídit mašina třídy ReVoX, Teac nebo Akai. Dobový článek
a fotka je v amaru (AR) 10/1981.
No, v ty době se již o přízeň hlásily kazety syst. CC ale, Philips kotouče
vyráběl ještě chvíli dál.

[Hill]

...Pod pojmom "dosť" som mal na mysli v porovnaní s A77. Na tento istý test so neskôr použil pásku SM911. 50um matroš ktorý sa neohýba. B115 ho viedla v rámci možností najlepšie rovno ako to len išlo, ale pri 10kHz 19cm/s to vychiluje solidných 10-15stupňov fázu. Oproti A77 ktorá ju vychýli o max 3stupne je to rozdieľ ...

Mám tomu rozumět tak, že záznam mezi horní a dolní stopou má fázový posuv 0°, ale snímaný signál cestuje na 10 kHz o ±15°?
U čtvrtstopého záznamu (rozteč středů stop 4,6 mm) to dělá "předbíhání" jedné stopy před druhou až o 0,7 µm, to je chyba menší, než výrobně podmíněný rozptyl štěrbin i u nejlepších hlav.
Mimochodem: záznamové hlavy můžou mít štěrbinu širší, než snímací, přičemž rozptyl, tedy horizontálmí chyba, se u záznamové projevuje na hraně odběžného pólového nástavce, zatímco u snímací v ose štěrbiny, to také hraje roli.
Jestli je ta chyba konstantní, pak ji srovnáš azimutem, přitom budeš muset oželet něco malinko z kolmosti (o 0°00'33"), což ti posune křivku štěrbinových ztrát o sotva 1% níž (že se při devatenáctce rychlosti posune první minimum z například 52 kHz na 51,5 kHz), to snad ani naměřit nejde.
Nebo necháš kolmost nastavenou na stejné maximum v obou kanálech (mezi maximy jedné a druhé stopy) a do signálové cesty přidáš fázovací články s kmitočtově závislým fázovým posuvem, elektricky jimi vykompenzuješ fázi mezi kanály navzájem v celém rozsahu. Podmínkou je samozřejmě naprosto stejný fázový posuv mezi kanály způsobený v zesilovačích korekcemi, ať už v záznamové, nebo snímací, cestě. Tuto kompenzaci kvůli rozptylu štěrbin hlav používaly v audiotechnice třeba tříhlavé decky Nakamichi nebo čtyř- a vícestopé studiové stroje: jedním fázovacím členem se natočila fáze o -45° při 12,5 kHz, druhý byl nastavitelný v rozsahu +30° až +60° (u studiových strojů stačil menší rozsah), tím se to doladilo na nulu. Fáze se seřizovala na nulu jak v záznamové cestě (aby výsledek na pásku souhlasil s celostopým záznamem), tak ve snímací cestě (aby to na všech stopách přečetlo celostopý záznam se stejnou fází).
U vícerychlostního stroje ale musíš počítat s tím, že rozptyl štěrbin způsobí dvojnásobnou chybu fáze na stejném kmitočtu při poloviční rychlosti, takže to už se pohybujeme v extrémních požadavcích.
Asi ta chyba moc cestovat nebude, to by se sklon pásku v dráze musel měnit o stejný úhel, čili by se na hlavě řekněme 8 cm od levého vodicího sloupku musel pásek naklánět o ±0,12 mm nahoru nebo dolů. To mi na pásek 50 µm připadá nemožné, a je to opravdu moc i na LP pásky.
Jestli ale o tolik cestuje periodicky, pak nezbude, než přesně přebrousit přítlačnou kladku a znovu ji seřídit. A pak si vypomoci přidanou vodicí vidličkou nebo výškově nastavitelným sloupkem mezi záznamovou a snímací hlavou.

[AdamVarga]

Proč upadl projekt Tesla B135 ? asi proto že za jeden roční (průměrný)
plat se dala pořídit mašina třídy ReVoX, Teac nebo Akai. Dobový článek
a fotka je v amaru (AR) 10/1981.
No, v ty době se již o přízeň hlásily kazety syst. CC ale, Philips kotouče
vyráběl ještě chvíli dál.

toto fakt nemá nič spoločného s témou...buzer koment? ešte to baví ?

[AdamVarga]

@hill

jedná sa o kolísanie fáze, nie konštantnú odchylku. ja by som sa nestrachoval že by to bolo niečo extrémne náročné s výrobnými toleranciami. zatiaľ každá nová aj doleštená hlava ktorú som mal parádne fachali. Fázová chyba hláv je tak zanedbatelná ani fostex ani studer ani otari nerieši tento "problém".. Bavíme sa o rychlostiach posuvu minimálne 4x tak rýchle ako u kazeťáku nakamichi nehovoriac že priestor nieje prémium keďže nemáme limit vopchať hlavu do maličkého priestoru otvoru kazety.. Zrejme sa výrobcovia Fostex STUDER Otari zhodli že je to nepodstatný problém, a myslím že majú pravdu. Pri štelovaní môjho Fostexa G24S som nastavoval kolmosť /azimuth stopy 3 a 21 medzi sebou. Fázu pri 1kHz z kalibračnej celostopej pásky som stabilne dostal do rozsahu 1stupňa a pri 10khz sa bavíme o chybe max 1 stupeň medzi všetkými stopami medzi sebou a je ich tam 24 na jednopalcový matroš takže keby sa mali ukázať výrobné limity hláv, tak zrovna 24stopá hlava na jednopalec by sa mala ukázať ako príklad tohoto problému.

Ono do tej B115 fakt mohli dať jeden finálny vodiaci prvok pred kladku za snímaciu hlavu presne ako to má A77 z mosadze. Myslím že nejaký vodiaci prvok aj vyrobím medzi ne a vložím.. Pripisujem problém s fázovaním azimuthom atd páskovej dráhe. Nevidel som ešte žiadny polepšejší magneťák ktorý by nemal jeden finálny vodiaci prvok pred kladkou. Či môj Fostex G24S, Revox A77 alebo hociaký studer aj Revox G36 aj blbý SONY TC377 a aj iné magiče s hlavami v oblúku alebo nie...nedať tam vodiaci prvok bola fušerina na xtú za účelom ušetriť každý halier na výrobe. Rozumiem tomu, ale to nezmení môj názor na to že to bolo velice zlé rozhodnutie..

Vyrobiť vypuklé gumené obloženie kladky je drahé, značne drahšie ako plochá guma (dnes pre mňa pri oprave) nehovoriac že vypuklá geometria pôsobí inými silami na pásku v strede pásky a na krajoch čím sa vyťahuje páska v dosť zaujimavom tvare po riadnom množstve prehraní čo v konečnom dôsledku spôsobuje blbý kontakt vnútornej stopy na páske voči hlave.

Chcel by som spomenúť aj sonetíka, ktorý má najmäkšiu kladku čo som kedy v živote videl. Potom čo som očistil kladku riedidlom C6006 ostala nádherne čierna, mäkká, a povrch tak skvelo adhézny že keby omylom niekto zavadí o kotúč a na ňom je najhrubšia páska sveta tak ho zožere jak nič. A predsa vedie krásne pásku.

Ja som doma plnohodnotne prešiel na LPR90 LPR35 SM900 SM911 Takže LP alebo SP najvyššej triedy. Mám zopár DP kotúčov ako pekné krabičky a pekné kotúče ale používať ten materiál už nepoužívam. Predávam všetko čo mám 15cm špulky tých 300+kotúčov AGFA PE41 PE46 BASF DP26 DP26LH (scotche som daroval do viniču viazať) a kupujem z toho SMká LPRká.... Predám 7kotúčov DP26tky mám dva kotúče LPR90.

[Hill]

Jestli máš 1" nastavovací pásek, abys prověřil celostopým záznamem rozptyl štěrbin proti jediné linii, je úžasné, žes nenaměřil větší chybu, než 1°. Ale ani větší by normálně nevadila, protože ten stroj má vedle mazací jen jedinou kombinovanou hlavu. Kam ta hlava do které stopy nahraje signál, tam ho taky při snímání najde, chyba způsobená rozptylem štěrbin se navzájem vykompenzuje bez ohledu na rychlost posuvu. Ven tedy vylezou signály s téměř nulovým vzájemným fázovým posuvem i při nejvyšších kmitočtech. Naměřená fázová chyba proto spíše vznikne v některém záznamovém nebo snímacím zesilovači.
Potřeboval bys ty stroje dva, na jednom pásek nahrát a na druhém snímat, abys pak zjistil rozdíl větší.

[AdamVarga]

ano merali sme to pomocou agfa celostopej kalibračnej pásky. Stroj beží na 38cm/ss ekvalizáciou IEC1 (35us) bez spodnej konštanty. Je to až neuveriteľných 38kg magneťáku... Kupoval som ho za nemalu čiastku len o niečo drahšie ako trhová cena revoxa B77 a dúfal som že sa nikto nechytal ekvalizácie a snímacej hladiny lebo kalibračná 1palcová páska teda iba 4 minuty jej stojí 350dolárov bez postovného... Prvé peniaze čo zarobím pôjdu na kúpu 1/4palcovej kalibračnej pásky pre IEC1 19cm/s 38cm/s 320nWb/m a 1palec IEC1 38cm/s aby som už nenadával na to že nemám sa od čoho odraziť a furt nahrávam vzorové záznamy na mojej najlepšie zoštelovanej B115... Nieže by to bolo zlé ale B115 nieje celostopá. Okrem toho mám ešte tie hlavy čo som naposledy sem na fórum posieal, tak sa snažím vyrobiť nejaký setup na nahrávanie 1/4palcového kalibračného záznami s nimi. (Ten starý teslácky hlavový blok čo inak vyzerá parádne a á fungel nové hlavy)

Ten Fostex je inak celkom skvelo znejúci magneťák. Je to v podstate môj prvý štúdiák a na tej 38mičke je to diametrálny rozdiel od 19tky. B115 mi hrala uchometricky lepšie ako revox A77 ale Fotex všetko čo som aj poupravoval poslal doprdele napriek tomu že tie stopy sú užšie ako na 1/4stope 1/4 palec. Predsa je to 24stopák a stopy sú o polovicu užšie ako na 1/4palcovej 1/4stope. On hrá až fascinujúco skvelo s kompletnou hudbou. Dolby S je tak trocha, no nepoužiteľný. Ano, zredukuje to šum na ďalekých 87dB ale spôsobuje artefakty v zázname, čo je pochopiteľné keď vieme ako funguje Dolby S NR. Uvidíme ako sa bude chovať dolbyčko pri trackovaní bicích vokálu atd...

Vzhľadom na veľkosť pólových nástavcov magnetických systémov hlavy a hyperbolického tvaru čela hlavy som čakal že basy budú rozhádzané doprdele pod 200Hz, ale vôbec. Urobil som také rýchle meranie artou predtým ako som spravil komplet generálku (bojoval som s magičom lebo som nevedel nastaviť hornú ekvalizáciu záznamu pre tú 25um pásku kým som si nepovedal že to vezmem na kalibráciu riadne tak som to zmeral)

Čo ma tak trocha trápi s týmto strojom že predmagnetizácia ja 100kHz. Na 38mičke je už počuť rozdieľ na páske ktorá bola predmagnetovaná 100kHz a 200kHz (studer). Až solidných 3-5dB menej DC šumu je na páske, takže na 38mičku nestačí 100kHz ak chceme ísť na limit spotrebného materiálu..

[AdamVarga]

Takže som nakreslil taký polepšejší stále jednoduchý oscilátor 210kHz.

Nieje amplitudovo stabilizovaný ale je stabilný že pokiaľ sa záťaž nezmení tak je všetko v pohode. Myslím že nahrávať mono nebudem na mojej B115 nikdy takže toto je fajn.

Je to urobené tak že to priamo funguje z 24V napájania a nieje to tak náročné na výkon (10tky mA).

Zhotovenie je jednoduché. Čo môže odradiť/vystrašiť je ten transformátor. Uviedol som ale všetky potrebné informácie k nemu takže nieje to vôbec tak hrozné, a že na čo to navinúť ?

Ferity s AL do 150nH (čiže so vzduchovou medzerou)

Ja som sa rozhodol pre konkrétne toto

https://www.tme.eu/sk/details/b66358g10 ... dra/epcos/
https://www.tme.eu/sk/details/we-3657h/ ... o/weisser/
https://www.tme.eu/sk/details/we-250/ko ... o/weisser/

Kompletka netreba špekulovať.

AL 124nH (Indukčnosť na jeden závit)
Permeabilita 91(doplnková informácia ak máme AL)

Primárne vinutia:
11 Závitov (oba)
Spätnoväzobné vinutia
2 závity (oba)

Sekundár:
65 Závitov

Rezonančný kondenzátor bude musieť byť menší v realite pretože indukčnosť transformátor vyjde o trocha väčšia. R3 R5 tiež možno väčšie ale to je minimum.

Výstupná amplitúda teda výkon do jadra sa reguluje zmenou napätia označené ako "BIAS"
Idea je v tom že sa vyšteluje rozdiel medzi oba systémami hláv pomocou trimrov na doske, a potom sa nastavuje celková amplitúda oscilátora pre zmenu predmagnetizačného prúdu.

Skin effect je pri frekvencií 200kHz až 0,145mm, takže na navíjanie ideálne použiť 0.3mm drôt (ja mám 0.26mm)

v celku sa jedná o "plug and play" vec, takže uvidíme ako sa to bude chovať keď to objednám natočím a aplikujem.

200kHz pre ANH hlavy je už ale celkom slušne vysoká frekvencia. Straty hláv budú už celkom značné predpokladám takže sa do nich bude posielať dosť veľký výkon. Avšak mazacia hlava ANH 150kHz pri zachovaní mazacieho prúdu hreje mierne, záznamová hlava pri 150kHz predmagnetizácií ešte nehreje skoro vôbec. Čo ma akurát straší je to napätie potrebné prehnať 1,5mA RMS skrz tú hlavu pri 200kHz. (očakávam že so stratami to bude asi až 2.2mA) Až 45V RMS (to sú riadne špičky) a bojím sa aby som náhodou neprestrelil vinutia hlavy, to by bola ukrutná škoda.. Tiež mám pocit že linearizačný rezistor bude slušne kúriť za záznamovými zosilňovačmi A to oscilátor dokáže vynaložiť až 85V RMS takže takže to bude sranda Asi sa bez bloku predmagnetizačného prúdu nezaobídem.


Napadla ma dodatočná hovadina, tým že je tam napätím riaditeľný oscilátor tak môžem implementovať HX Pro do B115 Len náhodný nezmyselný nápad. HX Pro je ďalšia forma zlepšováku záznamu. Znižuje to predmagnetizačný prúd keď je zvukový signál intenzívny na vyšších frekvenciách a teda sa chová ako prídavná predmagnetizácia.. Trocha to lepší chovanie basov, natiahne frekvenčnú charakteristiku ale s ním aj skreslenie. Takže za mňa nič moc.

Čo sa nepoužívalo v štúdiách ma nezaujíma, takže jedine Dolby A, Dolby SR, DBX Compander sú mne zaujímavé

[AdamVarga]

Mám trocha vela času dnes, tak sa zamýšlam aj nad mojou SM261 - téma trocha odveci od kotúčakov ale stále je to magnetický záznam

Pred nedávom som kúpil SM261, a mimo toho že kladka je kaput a zháňam novú lebo sa mi vyrábať fakt nechce, tak ešte spomeniem do minulosti na skúsenosti s kažeťákmi SM260.

Fascinuje ma šum týchto magičov. Je to až vtipné ako blízko je hlasitosť šumu v pauze a hlasitosť šumu keď sa reálne hýbe páska v mechanike . Kebyže mám lepšiu pásku v magiči tak dozaista šum magneťáku prekričí šum z lepšejšej pásky.

Zopár SM260 som už poservisoval jedna z nich slúži u nás v štúdiu na nahrávanie kaziet, ale rozmýšlam čím môže byť ten šum toho magiča? Pracuje to až s moc nízkymi hladinami zvuku, za snímacom a korekčnom zosilňovači v manuáli píšu 33mV čo je, no čo by som čakal tak z elektretového mikrofónu. 33mV leze do dolby modulu a 700mV z nej leze von.

Ja teraz netuším, či je za vinu predzosilňovač hlavy s korekciami alebo dolby modul.

Ten dolby modul má zosilnenie solidných 26dB čo akože nieje hrozne moc ale je to dosť. Na druhej strane hlavový predzes má zosilnenie pri 315Hz solidných 57dB. Chcel by som sa pohrať aj s tou mojou SM261 tak aby mala najmenej vlastného šumu. Len zatiaľ netuším ktorým smerom sa vydať, či dolby modul alebo nie, a či ho úplne neodstrániť a urobiť predzes hlav z fakt dobrého operáku ako chcem aj pre kotúčaky s OPA1656, alebo či sa dá znížiť zosilnenie dolby modulu alebo či bude stačiť prerobiť predzes na hlavy... no netuším. Zatiaľ.

[AdamVarga]

Tak mám odpovede na niektoré moje otázky.

V SM261 a SM260 určite nešumí tak drasticky práve dolby integráč. Preštudoval som datasheet toho integráču a prišiel som k záveru že nachádza sa v tom dolbi integráči jeden predzes už ako samotný s fixným zosilnením. Toho výstup ide do MPX filtru. Následne, do ďalšieho zoilňovača s fixným zosilnením, a ž potom putuje do kompresora. Obídením MPX filtru (dnes už zbytočnosť), je možné z toho integráču vytrieskať nižší vnútorný šum, to avšak nieje ani zďaleka problém toho magiča, ale práve ten predzes.

Mimochodom tá schéma toho predzesu sa až príliž moc podobá práve na schému predzesu hlav revoxov A77 B77

Raz sa tu už odomňa ukázal návrh predzosilňovača na MGF hlavy, tak zas a znova sa upravujem že je aj lepšie, podstatne lepšie riešenie ako tá schéma.

Jeden raz Hill poslal schému predzosilňovača hlav ANH do vlákna "TESLA B115" kde sme už začali rozoberať témy ďaleko nad rozmer vlákna.
V tomto vlákne Hill poslal schému ktorá obsahovala jednoduchý jednotranzistorový predzes a výstup z neho putoval do operačného zosilňovača NE5532. Vôbec to nieje zlý nápad, ale mám pocit že asi mám o troška lepší.

Doteraz moje riešenie bolo poslať hlavy priamo do operačného zosilňovača s Jfet vstupom. Toto je lepší nápad ako dávať operačné zosilňovače ako NE5532 priamo na hlavy, hlavne kvoli vysokému prúdu ktorý si ten operák na vstupe pošle do nášho zdroja signálu - hlavy, ktorým ho DC zmagnetuje. Toto samozrejme nieje vôbec dobré.

Pred nedávnom som ale narazil na dve super súčiastky z katalógu TI a tiež na zaujímavý dokument od nich popisujúc "ultranízkošumový predzosilňovač".

Jedná sa teda o súčiastky JFE150 a OPA1612.

OPA1612 je doposiaľ naj lepší operačný zosilňovač čo sa týka šumu v audio spektre, za rozumnú cenu (4.80eur/kus od TI priamo). Jedná sa o relatívne rýchly operák (27V/us) ktorému TI špecifikuje THD 0,000015% (pod ich testovacími podmienkami) čo je relativisticky značne lepšie ako moja OPA1656. Nehovoriac o tom že tento operák je fakt extrémne nízkošumový, až teda 1,1nV/1kHz. To je sakra dobrý operák, ovšem je to BJT operák, čiže nemá až tak úžasné vstupné parametre. Je to furt značne lepšie ako NE5532 čo sa týka vstupného prúdu (offset/bias) ale nie je to úplne dostačujúce na hlavy. https://www.ti.com/lit/ds/symlink/opa1612.pdf

Tu prichádza ďalšia tiež adekvátne psycho súčiastka a to nízkošumový Jfet JFE150 od TI. Tento Jfet má vysokú vstupnú impedanciu, a zároveň je fakt extrémne nízkošumový. 0,9nV/1kHz.
Na jeho product page som našiel jeden zaujímavý dokument : https://www.ti.com/lit/an/slpa018/slpa018.pdf

Tu sa ukázala schéma nízkošumového zosilňovača s jedným Jfetom JFE150 a operačným zosilňovačom. Jfet ako súčiastka je priamo súčasťou väzby operačného zosilňovača. Zaujala ma lebo rieši rovno problém vysokého vstupného prúdu tranzistorových operákov, a teda pomáha dosiahnuť fakt nízkeho šumu. A tiež nestojí nejak extrémnu sumu..(+/- 2eur)

Tak ma teda napadlo skombinovať OPA1612 a JFE150 do takejto schémy.

Kombinácia asi zrejme najdrahšieho a najlepšieho operáku od TI (zdá sa mi že vôbec najlepší na trhu) a Jfetu JFE150 čo je skutočne super Jfet.
Na šum vyberané tranzistory v SM261/260 sú úplne hovno oproti tomuto, teda zatiaľ na papieri. Je to ale nákladné riešenie, ale vzhľadom na jednoduchosť to vyzerá byť rozumné riešenie, a ani nie je až tak predražené (Na dva kanály len v aktívnych súčiastkách to vychádza na 9eur). Je mi jasné že toto je už preháňanie až za úplný extrém. Samotná kazetová páska nebude lepšia ako -50dB v šume, a pólstopý stereo magneťák tiež nebude o moc lepšie ako -65/-70dB, ale nie je to až tak extrémne nákladné aby som to proste neskúsil.

Ešte som rozmýšľal nad použitím dvojitej varianty JFE2140 (v podstate dva JFE150 v jednom púzre) a postaviť Jfetový diferák, ktorý by potom následne putoval do operáku. Toto riešenie by ale asi bolo lepšie pre symetricky napájané zariadenia...ani B115, ani SM261/260 nimi nie sú. Ale v mojom magiči o tom pouvažujem. Možno to nebude nutné.

Vyzerá to celkom podobne ako schéma Hilla, jeden tranzistor v predu a operák za ním, ale hlavným rozdielom je že tu tranzistor pred operákom je priamou súčasťou spätnej väzby operačného zosilňovača. Toto nieje samo o sebe problém, ale Hillove zapojenie umožnilo umiestniť jeden tranzistor s minimálnim počtom súčiastok za hlavu priamo, a tak minimalizovať bordel z vodičov ktoré vedú od hlavy.

[Kremik]

Co furt kdo má s těma soudkovýma kladkama? Dle mého je to nesmysl, pořádný stroj má kladku pěkně rovnou. Kladka je snad primárně poháněna právě tou gumou která přesahuje přes pásek, soudkovitost akorát tak snižuje účinnost tohoto pohonu.
No a vodítko pásku, v místech kde je již na pásek vyvíjen větší tah, působí spíše potíže než užitek. Z dlouhodobého hlediska by muselo jít o odolný matroš, protože běžný kov je okrajem pásky rychle naříznut. Navíc okraj pásku se o vedení raději ohne, než by se celý pásek posunul do strany. Okraj pásku na to zkrátka již nemá od určitého tahu pásky dostatečnou sílu. Největší tah je právě před kladkou...

[Hill]

O soudkovité kladce jsem vůbec neuvažoval. Když jsem psal o přebroušení, samozřejmě jsem předpokládal přesně válcové.
Ani to přebroušení ale neřeší všechno - i původně vysoce homogenní guma stárně a nikdo nezaručí, že po 10 letech bude po celém obvodu i výšce kladky v hmotě konstantní vlastnosti, zvlášť, jestli ta kladka po celou dobu stála někde bez pohybu. Vyzkoušeno na dopřádačkách BD200RN, na magneťáku to neřeším: buď to s konkrétní kladkou šlo seřídit a nedělalo potíže, nebo potíže zmizely po přebroušení. Když ani to nepomohlo, musela se sehnat kladka jiná.

[Kremik]

To nebylo na Tebe, Adam ji někde v textech na dvou místech zmiňoval.