Trochu nostalgie
Moderátor: Moderátoři
Tady by se dalo polemizovat, co myšleno první hrotovou diodou.
Stručná historie:
1833
Anglický fyzik Michael Faraday zaznamenává první polovodičové jevy při svých experimentech se sirníkem stříbra
1876
Německý fyzik Ferdinand Braun objevuje usměrňovací jev na kontaktu mezi kovovým hrotem a krystalem polovodiče - galenitu (sirníku olovnatého)
1901
Profesor fyziky na Presidency College v indické Kalkatě Jagadis Chandra Bose patentuje hrotový polovodičový usměrňovač na krystalu galenitu pro detekci rádiových signálů
1940
Američan Russell Ohl v Bellových laboratořích vytvořil první polovodičový přechod P-N a vynalezl fotočlánek
1941
Hrotové germaniové a křemíkové detekční diody jsou použity během 2. světové války jako radarové mikrovlnné detektory
1947
Pracovníci Bellových laboratoří John Bardeen a Walter Brattain vytvořili první germaniový hrotový tranzistor a následně William Shockley tranzistor s přechodem P-N. Bellovy laboratoře zveřejnily objev hrotového tranzistoru v roce 1948, objev plošného tranzistoru v roce 1951
U nás to byly diody 1NN40 až 6NN40, které se vyráběly určitě před rokem 1954.
5NN40 byla na 100 V, 30 mA, zpětný proud 6 uA při 3 V a 625 uA při 100 V.
Stručná historie:
1833
Anglický fyzik Michael Faraday zaznamenává první polovodičové jevy při svých experimentech se sirníkem stříbra
1876
Německý fyzik Ferdinand Braun objevuje usměrňovací jev na kontaktu mezi kovovým hrotem a krystalem polovodiče - galenitu (sirníku olovnatého)
1901
Profesor fyziky na Presidency College v indické Kalkatě Jagadis Chandra Bose patentuje hrotový polovodičový usměrňovač na krystalu galenitu pro detekci rádiových signálů
1940
Američan Russell Ohl v Bellových laboratořích vytvořil první polovodičový přechod P-N a vynalezl fotočlánek
1941
Hrotové germaniové a křemíkové detekční diody jsou použity během 2. světové války jako radarové mikrovlnné detektory
1947
Pracovníci Bellových laboratoří John Bardeen a Walter Brattain vytvořili první germaniový hrotový tranzistor a následně William Shockley tranzistor s přechodem P-N. Bellovy laboratoře zveřejnily objev hrotového tranzistoru v roce 1948, objev plošného tranzistoru v roce 1951
U nás to byly diody 1NN40 až 6NN40, které se vyráběly určitě před rokem 1954.
5NN40 byla na 100 V, 30 mA, zpětný proud 6 uA při 3 V a 625 uA při 100 V.
1NN40, 41 měly dost velké skleněné průhledné pouzdro a dal se krásně pozorovat vnitřek. Malé pouzdra zhruba dnešních obvyklých rozměrů najdeme až u novějších Ge diod GA205 apod. Dobré Ge diody jsou GAZ51 se zlatým hrotem v tranzistorovém pouzdru. Měřicí usměrňovač pro malá VF napětí s nimi fungoval skvěle.
Udělejte si sami diodu. Opravdu funguje, jako kluk jsem to zkoušel. Ovšem dnes místo deseťáku asi použijeme padesáťák (a to už ne dlouho).
Tedy mince musí být hliníková a pokud možno co nejvíc zašlá.
Nejlepší bod dotyku je potřeba jemně hledat, jako u krystalu galenitu.
Tedy mince musí být hliníková a pokud možno co nejvíc zašlá.
Nejlepší bod dotyku je potřeba jemně hledat, jako u krystalu galenitu.
- Přílohy
-
- dioda.jpeg
- (40.53 KiB) Staženo 45 x
-
zdenoeddie
- Příspěvky: 2411
- Registrován: 31 říj 2007, 01:00
- Bydliště: uz len Presov :)
- Kontaktovat uživatele:
ked uz tu mame jednoduchu diodu,ako sa da jednoducho vyrobit sluchadlo? taka predstava ze na opustenom ostrove chcem pocuvat radioRadix píše:Udělejte si sami diodu. Opravdu funguje, jako kluk jsem to zkoušel. Ovšem dnes místo deseťáku asi použijeme padesáťák (a to už ne dlouho).
Tedy mince musí být hliníková a pokud možno co nejvíc zašlá.
Nejlepší bod dotyku je potřeba jemně hledat, jako u krystalu galenitu.
