Stránka 4 z 10
Napsal: 14 bře 2008, 21:00
od Radix
1NU70 (1NU40) měl Uc -5 V, mezních -10 V; Ie 1 mA; Pc 20 mW. fT 100 kHz.
Napsal: 14 bře 2008, 21:01
od FERYACT
Vzpomnělo se výkonové PNP transistory.Klub Elektroakustiky zprojektoval
v době kdy byly nedostupné křemíkové výkonové transistory PNP do koncového stupně zesilovače/20W/do páru germaniový PNP.Mnou vyrobený
zesilovač se pak provozoval 15 let.
Napsal: 14 bře 2008, 21:39
od jandu
Radix píše:1NU70 (1NU40) měl Uc -5 V, mezních -10 V; Ie 1 mA; Pc 20 mW. fT 100 kHz.
A neboli to "predchodcovia" stovkovej série?
Napsal: 14 bře 2008, 21:50
od Radix
Byly, ale pnp.
Napsal: 14 bře 2008, 23:21
od vybihal
Napsal: 15 bře 2008, 06:33
od FERYACT
Co takhle první hrotové diody nemáte ještě někdo?V porovnání s dnešními.
Napsal: 15 bře 2008, 09:27
od Radix
Tady by se dalo polemizovat, co myšleno první hrotovou diodou.
Stručná historie:
1833
Anglický fyzik Michael Faraday zaznamenává první polovodičové jevy při svých experimentech se sirníkem stříbra
1876
Německý fyzik Ferdinand Braun objevuje usměrňovací jev na kontaktu mezi kovovým hrotem a krystalem polovodiče - galenitu (sirníku olovnatého)
1901
Profesor fyziky na Presidency College v indické Kalkatě Jagadis Chandra Bose patentuje hrotový polovodičový usměrňovač na krystalu galenitu pro detekci rádiových signálů
1940
Američan Russell Ohl v Bellových laboratořích vytvořil první polovodičový přechod P-N a vynalezl fotočlánek
1941
Hrotové germaniové a křemíkové detekční diody jsou použity během 2. světové války jako radarové mikrovlnné detektory
1947
Pracovníci Bellových laboratoří John Bardeen a Walter Brattain vytvořili první germaniový hrotový tranzistor a následně William Shockley tranzistor s přechodem P-N. Bellovy laboratoře zveřejnily objev hrotového tranzistoru v roce 1948, objev plošného tranzistoru v roce 1951
U nás to byly diody 1NN40 až 6NN40, které se vyráběly určitě před rokem 1954.
5NN40 byla na 100 V, 30 mA, zpětný proud 6 uA při 3 V a 625 uA při 100 V.
Napsal: 15 bře 2008, 10:07
od FERYACT
RADIX:příspěvek byl super.Co kdyby byla na fotce 1NN40 a dnešní dioda.
Napsal: 15 bře 2008, 10:16
od tandel
1NN40, 41 měly dost velké skleněné průhledné pouzdro a dal se krásně pozorovat vnitřek. Malé pouzdra zhruba dnešních obvyklých rozměrů najdeme až u novějších Ge diod GA205 apod. Dobré Ge diody jsou GAZ51 se zlatým hrotem v tranzistorovém pouzdru. Měřicí usměrňovač pro malá VF napětí s nimi fungoval skvěle.
Napsal: 15 bře 2008, 10:38
od FERYACT
Do kolika MHz se daly GAZ51 použít?
Napsal: 15 bře 2008, 13:32
od EKKAR
Minimálně do 1GHz - měly podobné vlastnosti, jako dnešní křemíkové Schottkyho - jen propustné napětí mají ty staré Ge ještě asi o polovinu nižší...
Napsal: 15 bře 2008, 13:43
od Radix
Udělejte si sami diodu. Opravdu funguje, jako kluk jsem to zkoušel. Ovšem dnes místo deseťáku asi použijeme padesáťák (a to už ne dlouho).
Tedy mince musí být hliníková a pokud možno co nejvíc zašlá.
Nejlepší bod dotyku je potřeba jemně hledat, jako u krystalu galenitu.
Napsal: 15 bře 2008, 15:03
od zdenoeddie
Radix píše:Udělejte si sami diodu. Opravdu funguje, jako kluk jsem to zkoušel. Ovšem dnes místo deseťáku asi použijeme padesáťák (a to už ne dlouho).
Tedy mince musí být hliníková a pokud možno co nejvíc zašlá.
Nejlepší bod dotyku je potřeba jemně hledat, jako u krystalu galenitu.
ked uz tu mame jednoduchu diodu,ako sa da jednoducho vyrobit sluchadlo? taka predstava ze na opustenom ostrove chcem pocuvat radio
Napsal: 15 bře 2008, 15:50
od FERYACT
Podle návodu v jedné knize jsem si dělal galenit.Vyrobil jsem piliny olova smíchal se sírou, vsypal do zkumavky a zahříval.Po shoření síry se zkumavka rozbila a našel se kousek galenitu.Na něm se pak hledalo
citlivé místo pro detekování.
Napsal: 16 bře 2008, 01:04
od mtajovsky
1NU70 + 4NN40