Stránka 4 z 5

Napsal: 29 dub 2017, 12:06
od made001
Tak jsem vyměnil ty blokovací kondenzátory (C1, C2) a převíjení funguje na první stisk! Měřil jsem je, jeden měl skoro dvojnásobnou kapacitu a odpor 2Mohm. Takže všem moc díky!

Napsal: 29 dub 2017, 18:41
od sinclair
Není zač - všichni zúčastnění očekávali podobně dramatické rozuzlení :-)

Napsal: 29 dub 2017, 19:44
od xsc
made001 píše:Měřil jsem je, jeden měl skoro dvojnásobnou kapacitu a odpor 2Mohm.
Ani jedno by fakticky nevadilo, vzhledem k tomu, že odpory okolo jsou v jednotkách kΩ. Jenže pod napětím ty kondenzátory mají ještě horší hodnoty. Při větších napětích a tvrdém zdroji ty "nejlepší kousky" občas odhořely :-)

Napsal: 29 dub 2017, 22:07
od made001
To jsem netusil :-D Ty kondenzatory jsem vymenil v podstate preventivne. Jevily se, ze jsou OK.

Napsal: 01 kvě 2017, 14:24
od rds-eon
Pro Hilla: Ube je jen 0,55V, protože ho IO1 nebudí. Zkusil jsem přivést z externího zdroje 7V na vstup +(5) a konec pracuje, jak má. Znamená to, že na C5 nemám potřebných 7V, viz. screen1 (A- je výstup z tvarovače(1), B- je průběh na C5). Nevím pořád, jak se získává ta regulační odchylka, dle popisu má předávat náboj z C4 na C5 a to se tady asi úplně nekoná, viz. screen2 (A- je výstup z tvarovače(1), B- je průběh na C4). Navíc jsou v okolí 4051 nějaké úpravy zapojení z továrny, které neodpovídají schématu. Tak teď už vážně nevím... :roll:[/b]

Napsal: 01 kvě 2017, 19:41
od Atlan
Ake su tam kondenzatory? Raz som menil aj ledku v optozavore, daval som ciru cervenu,povodna asi slabo svietila.

Napsal: 04 kvě 2017, 19:22
od rds-eon
Pro Atlana: nevím, které kondenzátory máš na mysli. LEDkou to ale nebude...všimni si průběhu A, jaké z tvarovače lezou krásné pravé úhle...
Jinak nikdo nemá žádný další nápad nebo zkušenost? Jestli ne, tak jde tahle TESLA, co nikdy nehrála, rovnou do šrotu. Splní tak můj časem získaný poznatek - jen velmi velmi málo výrobků se jim povedlo. Tomuhle jsem chtěl dát šanci... :?

Napsal: 04 kvě 2017, 19:44
od starecd
A máš kompletní servisku? Třeba bys nějaký návod našel v popisu závad. Jinak do šrotu bych nic neházel, vždycky můžeš prodat.

Napsal: 04 kvě 2017, 20:29
od xsc
Celý princip toho zázraku je, že po dobu, kdy není impulz z LED, se nabíjí C4 přes R9. To zjevně funguje. Pak, když přijde impulz, se vygenerují logické jedna pro A a B vstup 4051. Ty jsou vzájemně posunuté pomocí zpoždění, které dělá C3. Nejdřív se přenese náboj na C5 a pak se C4 resetuje. Z toho průběhu na C5 to vypadá, že zde je něco špatně, náboj C4 rychle klesá, na C5 je přenesena sotva poloviční hodnota. Zkontroloval bych C3, je to asi keramika. Dál bych ověřil svod a zatížení (OZ) C5, vybíjení mi přijde docela rychlé, vzhledem k tomu, že je připojena jen do vstupu OZ. (Při odpojení OZ na ní musí být konstantní napětí). Pokud to nepomůže, je třeba se osciloskopem podívat na vzájemné průběhy v A a B 4051.
Dokumentace je tady:
http://www.radiohistoria.sk/Oldradio/ma ... cu/0000277

Napsal: 08 kvě 2017, 16:13
od rds-eon
Díky XSC a díky i ostatním...taky mě to mohlo hned napadnout, když na C5 tak rychle padalo napětí - byl vadný C5 (keramika), měl svod. Po výměně hraje stroj jako nový. A taky díky za osvětlení principu...celá stabilita smyčky je určená časovou konstantou R9-C4. Pořád se mám co učit :roll:
Ještě bych potřeboval jednu radu - jaký má být kmitočet na výstupu IO1/1 (= otáčky motoru)? Já nastavil poslechem na 32,00Hz, ale jistý si nejsem. O měřiči rychlosti nebo měřící kazetě jsem samozřejmě četl v odborné literatuře, ale to je tak všechno.

Napsal: 09 kvě 2017, 00:48
od xsc
Nemyslím si, že by ta frekvence byla definována. Podle mě se to standardně nastavovalo měřící kazetou. Nejjednodušší je najít nějaký spolehlivý magneťák a takovou kazetu si vyrobit - nahrát třeba 1kHz, případně nějaký časový úsek.

Napsal: 09 kvě 2017, 08:32
od rnbw
Alebo zobrat nejaku originalnu kazetu a rovnaku skladbu si pustit z CD alebo z PC a zosynchronizovat, aby hrali presne spolu. Po niekolkych sekundach zistis, co sa predbieha.

Napsal: 09 kvě 2017, 13:54
od starecd
Úplně nejjednodušší, když už kazetu, tak si můžeš v patřičné délce naměřit pásek a pak změřit čas.

Napsal: 09 kvě 2017, 14:23
od Hill
Měřit v delším časovém úseku sice udělá krásný rychlostní průměr (hlavně za nějakých 100 nebo 200 sekund se dá doměřit doba průchodu pásku dost přesně), jen se v něm ztratí krátkodobé kolísání, které ztěžuje měření referenční kazetou s nahrávkou tónu 3150 Hz: kolísající hodnota se na čítači blbě čte.
A také může během této doby rychlost ovlivnit nějaká teplotní závislost regulátoru nebo i motoru.
Na hudbě to je také markantní: zatímco si většina lidí nevšimne změny rychlosti o ±5 % podle výšky tónu, to totiž dělá necelý půltón dolů a stejně i nahoru, na tempu a rytmu už poznají chybu pod ±2 % i ti nejotrlejší.

Já vím, ono to vypadá, jako žádný rozdíl, co to je 1 % na 100 s? Kvůli 1 s zrychlení nebo zpoždění má smysl dělat dusno?
Má. Ostatně s CD současně přehrávaná továrně nahraná kazeta je slyšet daleko dřív, jestli a jak moc se časově rozchází. Netvrdím samozřejmě, že všechny továrně nahrané kazety jsou nahrané přesnou rychlostí, vesměs však jsou velmi blízko.

Napsal: 09 kvě 2017, 16:03
od xsc
A přitom při přehrávání filmu v PAL TV se zrychluje o 4% - z 24fps na 25fps. Dokud se to dělalo analogově, tak se měnila i výška tónu. Dnes tón zůstává a mění se jen tempo.